www.TOTALITA.cz

rok 1989
Palachův týden - středa 25. ledna 1989 pohledem denního tisku
propaganda v Rudém Právu

článek: Na dotazy čtenářů

Události, k nimž minulý týden došlo na Václavském náměstí v Praze, vyvolaly ve veřejnosti v celé zemi řadu dotazů. Svědčí o tom i redakční pošta Rudého práva a Pravdy. Mnohé otázky jsou kladeny v telefonických rozhovorech, ale i na schůzích a besedách. Jde často o otázky, jež se opakují, na některé jsme v Rudém právu a Pravdě už nejednou odpovídali. Nicméně, na nejčastější otázky se pokusíme odpovědět znovu touto "veřejnou poštou".


podepsáno:
(RP, PA)




článek: Proč jsou veřejná shromáždění na Václavském náměstí v Praze zakázána?

Nejde o zákaz, ale o omezení práva organizovat shromáždění v památkové rezervaci. Důvod je celkem prostý - je nezbytné zabezpečit průjezdnost a průchodnost centrální části hlavního města Prahy, která je přetížena. Proto Národní výbor hl. m. Prahy přijal vyhlášku, která doplňuje a upravuje zásady ochrany památek v našem hlavním městě. Vznikla z podnětu mnohých občanů, kteří si mj. stěžovali, že se v centru organizují různá nepovolená shromáždění, jež zasahují do života města, neodpovídají významu památkové chráněné rezervace a narušují městskou hromadnou dopravu. Zejména pak narušují funkci, kterou centrum města plní z hlediska obchodního, turistického a kulturního.


Proto je stanoveno, že i shromáždění, která lze konat podle zvláštních předpisů bez ohlášení, podléhají ohlašovací povinnosti odboru vnitřních věcí ONV v Praze 1. A je - zcela pochopitelně - na tomto obvodním národním výboru, aby posoudil, zda chystaná akce nenaruší život centra města a zda odpovídá podmínkám právních předpisů. Je třeba zdůraznit, že i většina hlavních evropských měst zachovává stejnou praxi.



Jaké je sociální a věkové složení účastníků nepovolených demonstrací na Václavském náměstí?

Porovnali jsme údaje o osobách kontrolovaných při zákrocích v neděli 15. ledna a ve čtvrtek 19. ledna. Nejvíce bylo učňů a pracovníků v průmyslu a ve službách. Postupně přibyli studenti středních škol. Podstatně menší zastoupení měli vysokoškoláci a příslušníci inteligence. Největší část účastníků byla ve věku mezi 19 až 25 lety, následuje silná skupina od 14 do 18 let, potom podstatně menší skupina mezi 26 až 30 lety a dále počty klesají. Podle trvalého bydliště vede Praha, dále Středočeský a další české kraje, z nichž Jihočeský kraj je poslední. Uvedené údaje jsou samozřejmě jenom určitým vzorkem.



Nebylo by správné oznamovat výtržníky v místě bydliště?

Osoby, které se dopustily přestupku v souvislosti s účastí na nepovolených shromážděních, jsou oznamovány k dalšímu řízení národním výborům v bydlišti. V některých případech jsou také podávány zprávy na pracoviště, do škol či učilišť. Dopustil-li se někdo přečinu nebo dokonce trestného činu, je jeho jednání předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení.



V souvislosti s výtržnostmi píšete o "disidentech". Koho tímto slovem označují a co vlastně znamená?

Letmý pohled do slovníku cizích slov nabízí přesnou odpověď. Disident = rozkolník, odštěpenec, odpadlík. Tak v západním tisku často označovali stoupence jiných názorových postojů, zejména v řadách levicových stran, mezi občany socialistických zemí. V poslední době se objevuje ve slovníku buržoazních sdělovacích prostředků stále méně - snad proto, že si uvědomují, že být odpadlíkem, rozkolníkem či odštěpencem nezní rozhodně nejlépe. Ale fakt je, že slovo "disident" se vžilo a patří ke slovníku dnešního mezinárodního života.



Jací lidé jsou členy charty? Kdo patří mezi její předáky?

Mezi členy charty v prvopočátku patřili různí političtí ztroskotanci z roku 1968, členové rozpuštěného Klubu angažovaných nestraníků, aktivisté nelegálních církevních struktur a další představitelé pravice.


V poslední době přibyli i někteří mladí lidé, většinou synové a dcery protisocialisticky zaměřených osob, známých ze šedesátých let, ať již jde např. o Petra Placáka, Annu Šabatovou či další.


podepsáni:
Marie Boudová
Jiří Janouškovec
Jaroslav Kojzar
Karel Walter



související texty:

deník Rudé Právo 12. ledna

deník Rudé Právo 14. ledna

deník Rudé Právo 16. ledna

deník Rudé Právo 17. ledna

deník Rudé Právo 18. ledna

deník Rudé Právo 19. ledna

deník Rudé Právo 20. ledna

deník Rudé Právo 21. ledna

deník Mladá Fronta 21. ledna

deník Rudé Právo 23. ledna


deník Rudé Právo 25. ledna


deník Rudé Právo 26. ledna

deník Rudé Právo 27. ledna

deník Rudé Právo 28. ledna

deník Rudé Právo 30. ledna


Palachův týden

Palachův týden objektivem televizního zpravodajství

Palachův týden pohledem denního tisku


Sdělovací prostředky


petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

Vysílání Čs. televize v roce 1989

Sametová revoluce - role rozhlasu a televize

rok 1989 - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: deník Rudé Právo (grafická úprava textu: Totalita.cz)

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.