Jugoslávie byla na konci války ovládána komunistickými partyzány a vedena charizmatickým komunistou - maršálem Josipem Brozem "Titem".

Už roku 1947 došlo k rozepři se Stalinem. Příčinou byla příliš samostatná Titova politika na Balkáně. Tito měl v úmyslu vytvořit z Balkánu federaci s dominantním postavením Jugoslávie. Nikdy nešlo o nějaké ideologické spory ale o poslušnost Moskvě a míru jugoslávské samostatnosti.

Jugoslávci nebyli ochotni ustoupit a zůstat nezávislí. Roztržka nastala v březnu 1948, kdy byly razantně omezeny vzájemné vztahy.

V červnu 1948 byla vyhlášena první rezoluce Informbyra (řídící centrum komunistického hnutí, založené v září 1947), kterou bylo odsouzeno jugoslávské vedení jako nemarxistické a nacionalistické.

Druhá rezoluce Informbyra byla zveřejněna v listopadu 1949. Komunistická strana Jugoslávie byla označena za fašistickou stranu, vedení strany za kliku vrahů a špionů.

Jugoslávie byla vyloučena ze společenství lidových demokracií a až do roku 1950 se spekulovalo o možné sovětské vojenské intervenci. Jugoslávie proto hledala ve své izolaci spojence na Západě. Tím ovšem dodala argument Informbyru (pochopitelně dirigovanému z Moskvy).

Spor o Jugoslávskou nezávislost se ale projevil i v ostatních zemích sovětského bloku. Existence nezávislého názoru vystrašila Stalina natolik, že rozpoutal hledání "titovských zrádců". Byl to jeden z faktorů, které ovlivňovaly čistky v komunistických stranách v Bulharsku, v Maďarsku, Polsku i Československu.

V Československu Státní bezpečnost sledovala jugoslávské občany a diplomaty stejnou měrou, jako západní. Byli vyhošťováni jugoslávští diplomaté, kolem vicekonzula Šefika Keviče byla uměle vytvořena špionážní skupina, která byla souzena v září 1950. Šestnáct obžalovaných bylo odsouzeno k celkem 188 letům vězení, třem doživotím a byl vykonán i jeden trest smrti.

K zklidnění vztahů napomohla Stalinova smrt ale až po roce 1956 byly vztahy Moskvy a Bělehradu relativně korektní. Jugoslávie si svoji (komunistickou) nezávislost ale zachovala.

související texty:

Titův rozkol se Stalinem

stalinismus

Komunistická Internacionála

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek