www.TOTALITA.cz

televizní seriál   30 případů majora Zemana
Klauni (1967)      - ukázka ze scénáře

Technická místnost   (původní verze)



Žitný:
Tohle je pan Pertold Stein, mezi přáteli krátce zvaný Perry. Nastoupil v Praze jako kulturní atašé jednoho velvyslanectví brzy po smrti Arnolda Hackla a Ivo Holana. Převzal tu po nich jejich štafetu v Bílých linkách. Není divu, je to starý agent CIA.

 

Technická místnost   (natočená verze)



Žitný:
Tak v tomhletom domě, úplně nahoře, tady pod tou věžičkou, bydlí pan Pertold Stein. Tohleto je on. Nastoupil v Praze jako kulturní atašé krátce po smrti Arnolda Hackla a Ivo Holana. Převzal tu po nich agenturu v Bílých Linkách. Není divu, je to zkušený rezident.

Má soukromý byt uprostřed Prahy, blízko domu kultury. Výhodná, strategická pozice. Nedávno byl v tom kulturní domě sjezd jednoho uměleckého svazu. Pan Stein měl zařízený odposlech ze sálu přímo do svého bytu. Mohl tak, spolu se západními novináři, které si pozval, pohodlně sledovat celé sjezdové jednání. A taky telefonem řídit a usměrňovat jeho diskusi.

 

Ten jeho byt má jednu přednost. Je blízko kulturního domu. To je výhodná, strategická pozice. Nedávno se konal v tom kulturní domě sjezd jednoho uměleckého svazu. Pan Stein měl zařízené spojení ze sálu přímo do svého bytu. Mohl tak, spolu se západními novináři, které si pozval, pohodlně sledovat celá sjezdová jednání. A taky telefonem částečně usměrňovat diskusi.

Pořádá ve svém bytě přátelské besedy, takzvané párty pro příslušníky české inteligence s diskusemi o umění, o světové literatuře a o kulturní politice.

 

Pořádá ve svém bytě přátelské besedy, takzvané párty pro příslušníky české inteligence s diskusemi o umění, o světové literatuře, taky o kulturní politice.

Tohle jsou jeho stálí hosté. Paní redaktorka Dagmar Neblechová. Literární historik, univerzitní profesor Bílý. Tajemník uměleckého svazu Ludvík Šanda a Pavel Daneš.



 

To je paní redaktorka Dagmar Konečná. Patří ke stálým hostům Steinových dýchánků. A kdo myslíte, že přijíždí v téhle Simce? Další dva zajímaví účastníci toho Steinova mozkovýho trustu. Pan univerzitní profesor Braun a pan tajemník Ludvík Šanda. Teď se dobře dívej.



Zeman:
A hele, pan Daneš. A v dokonalý formě. Asi byl vzácně střízlivej, zdá se.


Teď už film nemáme, teď uvidíš už jen pár špatných snímků, dělaných teleobjektivem a přes dvě okna. Ale za to uslyšíš. Dia a magnetofon.

 

Žitný:
Měl důvod. Důležitou diskusi. Nahráli jsme si ji a taky jsme si ji vyfotili. Technicky je to chabý, ale co si povídají, stojí za to.

Daneš (z magnetofonu):
... tedy otázka té další strany, zda založit nějakou partaj. Ta by vznikla nutně jako antikomunistická partaj...

 

Daneš (z magnetofonu):
... tedy otázka té další strany, zda založit nějakou novou partaj. Ta by vznikla nutně jako partaj antikomunistická...

Žitný:
To je Pavel Daneš.



Daneš (z magnetofonu):
... která by kanalizovala prostě tenhle odpor k existujícím partajím.



Bílý (z magnetofonu):
... samozřejmě, že by to u nás nezůstalo tak dlouho u tý strany bezpartijní. Tam by šli i katolíci, o tom není pochyb, ti by si mysleli, že to povedou, že je to jejich strana...

 

Žitný:
To jsou originální názory Pavla Daneše.



Daneš (z magnetofonu):
... která by kanalizovala prostě tenhle odpor k existujícím partajím.



Braun (z magnetofonu):
... samozřejmě, že by to u nás nezůstalo tak dlouho u té strany bezpartijních. Tam by šli i katolíci, o tom není pochyb...

Žitný:
To je profesor Bílý.

 

Kalina:
Braun má taky starosti.

Bílý (z magnetofonu):
... potom by jistě vznikla strana socialistů nemarxistů. Ta by měla tu fantastickou výhodu, že by musela platit za loajální, i když by nebyla. To je ta fantastická výhoda. Tu socialistickou, nemarxistickou stranu bych ovšem s bývalými národními socialisty nechtěl.



Daneš (z magnetofonu):
A co tedy oni? Ti se rozhodně taky nějakým způsobem projeví, ne?



Bílý (z magnetofonu):
To byla strana, ta strana těch Čecháčků. To byla strana těch devíti veverek Václava Klofáče. To bylo to bahýnko, kteří si říkali socialisté, ale národní socialisté, o něž se opíral Beneš. Jste přesvědčením lidovec, nebo katolík?

 

Braun (z magnetofonu):
...ti by si mysleli, že to povedou, že je to jejich strana. Potom by jistě vznikla strana socialistů nemarxistů. Ta by měla tu fantastickou výhodu, že by musela platit za loajální, i když by nebyla. Jste přesvědčením lidovec, nebo katolík?

Daneš (z magnetofonu):
Ne. Já jsem byl v KSČ, ale tam jsem byl spíš matrikovej, celkem. Víte, jaké to bylo období, jak jsem se potřeboval někde výrazně angažovat. A potom jsem měl průšvih s těma klukama študentskýma, vlastně je to kolem toho... Já jsem si jako už říkal, že bych si rád s těma klukama pohovořil, ale já se bojím jejich šílenýho radikalismu. Byli to funkcionáři nársoc partaje před únorem a teďka jsou všichni venku. Ale obávám se jejich radikalismu, říkám, že to teda půjde až k těm lucernám.

 

Daneš (z magnetofonu):
Ne. Já jsem byl v KSČ, ale tam jsem byl spíš matrikovej, celkem. Dyť víte, jaké to bylo období, jak jsem se potřeboval někde výrazně angažovat. A potom jsem měl ten průšvih s těma klukama študentskýma. Byli to funkcionáři nársoc partaje před únorem a teďka jsou všichni venku. Ale obávám se jejich radikalismu. Víte mám pocit, že teď to půjde až k těm lucernám.

Bílý (z magnetofonu):
Jo, to se nedá nic dělat. Ani za ty lucerny bychom neodpovídali, víte? To také by nebyla naše vina. To si můžeme umýt ruce. Buďme věcní, naprosto. Nedělejme si iluze. To, že jako ještě chvilku počkáme, to není strach, ani opatrnictví, já opatrný nejsem, povýtce, nýbrž to je pouhý studený rozum. Tohle je nakonec politika, k čemu se rozbíháme nebo řekněme, kulturní politika...

 

Braun (z magnetofonu):
Jo, to se nedá nic dělat. Ani za ty lucerny bychom neodpovídali, víte? To také by nebyla naše vina. To si můžeme umýt ruce. To, že jako ještě chvilku počkáme, to není strach, ani opatrnictví, já opatrný nejsem, povýtce, nýbrž to je pouhý studený rozum....

Žitný:
Zastavte to. To stačí.



Kalina:
Tak vidíš, Honzo, to jsou konce těch Bílých linek, které Hackl u nás začal vázat v šedesátých letech. Už chápeš, proč je Daneš tolik zajímá?

 

Kalina:
To stačí. Stopni to. Už chápeš, proč je Daneš tolik zajímá?

Zeman:
Jak jste to získali?



Kalina:
Jeden z těch lidí, kterým pan Perry Stein věří a které zve, je náš člověk. Umístil mu tam skrytý mikrofon.

 

Zeman:
Jak jste to získali?



Kalina:
Jeden z těch, kterým pan Perry Stein věří a které zve, je náš člověk.

Zeman:
A co s tím děláte?



Kalina:
Nic.



Zeman:
Jak to? Nic!



Kalina:
Politická místa nad tím mávla rukou. Prý je to nesmyslné žvanění bezvýznamné hrstky intelektuálů. A prokurátor nám tohle nevezme, to víš sám. Potřebujem proti nim nějaký věcný důkaz, něco konkrétního, abychom je mohli vzít do vazby.



Zeman:
Já ten věcný důkaz přece mám. Já jsem zatkl Pavla Daneše ne pro tohle svinstvo, ne pro politiku, ale pro konkrétní kriminální čin. A já ho nepustím.



Kalina:
Proto jsme si tě, Honzo, pozvali. Proto jsme se rozhodli tě informovat.

Jenomže, hochu, vydáváš se na tenký led. Vidíš, jakou kampaň už začali první den po jeho zatčení. A ta kampaň se bude stupňovat, politická místa budou nervózní, budou na tebe naléhat, žádat rychlé řešení. Pokud tedy nedokážeš kriminalisticky perfektně a hlavně rychle prokázat vinu Pavla Daneše, usvědčit ho, prohraješ to.



Zeman:
Dokážu to!

 

Zeman:
Co s tím teď uděláte?



Kalina:
Zatím nic.



Zeman:
Jak to? Nic!



Kalina:
Už jsme o tom samozřejmě podali informaci, ale politická místa nad tím mávla rukou. Prý je to nesmyslné žvanění bezvýznamné hrstky intelektuálů. A prokurátor nám tohle v této době nevezme, to přece víš. Potřebujem proti nim jinej věcnější důkaz.



Zeman:
Já ten důkaz mám. Já jsem Pavla Daneše nezatkl pro politiku, ale pro konkrétní kriminální čin. A já ho nepustím!



ukázky ze scénáře:

Poetická vinárna I.

Nemocniční chodba

Kalinova kancelář

Technická místnost

Nemocniční pokoj

Poetická vinárna II.

U Zemanů doma

Žižkovská hospoda

Zemanova kancelář

Herecká šatna ve vinárně

Poetická vinárna III.

díly seriálu:

23. Šťastný a veselý

24. Klauni

25. Štvanice


další odkazy:

autoři a herecké obsazení dílu

související texty:

krize ve straně a společnosti na konci roku 1967


30 případů majora Zemana - úvodní strana

cyklus Kde je pravda? - úvodní strana

ideologická propaganda v Čs. televizi - úvodní strana

ideologická propaganda - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.