www.TOTALITA.cz

televizní seriál   30 případů majora Zemana
Štvanice (1968)

Televize na jaře roku 1968 natáčí a vysílá cyklus reportáží, ve kterých překrucuje některé historické události. Autorkou je redaktorka Dagmar Konečná.


Vysocí důstojníci Státní bezpečnosti plukovník Kalina a podplukovník Žitný se znepokojením sledují jednu z reportáží o plánickém zločinu v roce 1953. Plánický farář před kamerou vypráví o tehdejších událostech. Z masakru obviňuje Státní bezpečnost a veřejně jmenuje Zemana a Žitného. Ti však v reportáži prostor k vyjádření nedostávají.


Žitný reportáž označuje za konce Bílých linek (viz. 18. a 20. díl) a vyjadřuje přesvědčení, že on s Kalinou to ustojí, ale co Zeman. Kalina prohlašuje, že si odchází popovídat s paní redaktorkou Konečnou.


Zeman při příchodu na kriminálku na druhý den nachází kapitána Stejskala u svého stolu a trezoru. Nejprve mu to nedochází, protože je plný včerejší reportáže, ale po chvíli se ho ptá, co dělá za jeho stolem a proč vyndává ze šuplíků jeho věci. Stejskal mu s provinilým výrazem říká, že dostal rozkaz, aby náčelnickou funkci po něm dočasně převzal, protože Zeman je předvolán k soudu jako svědek v případu Plánice, který se znovu otevírá. Zeman nemůže uvěřit, že dlouholetý kolega a kamarád na něj udělá takový podraz.


Rozhořčeně odchází na ministerstvo vnitra za Kalinou. Místo něj je v kanceláři mezi rozházenými papíry pouze Žitný, který mu oznamuje, že Kalinu ministr vnitra na hodinu vyhodil. Stěžovala si na něho redaktorka Konečná, která Kalinu po včerejší neformální schůzce obvinila z nátlaku. Žitný říká, že mizí, aby nedopadl jako Kalina.


Situace je však velmi vyostřená. Před Zemanem na ministerstvu všichni zavírají dveře. Pouze prokurátor Ševčík s ním probírá nově vzniklou situaci. Ševčík pracuje u rehabilitačních soudů. Mluví o sebevraždě prokurátora Vršeckého z plánického procesu a o dopise, který od něho Kalina dostal. V republice začíná hon na slušné lidi Zemanova a Kalinova typu.


Honza Zeman nachází v Kalinově bytě doktora Veselého, který se o starého známého, který dostal těžký infarkt, stará. Zeman by chtěl slyšet od Kaliny vysvětlení k dopisu, ale Veselý mu zakazuje o tom mluvit. Říká, že Kalinovo srdce přežilo koncentrák, ale zradu vlastních lidí nevydrželo.


Zeman proto s nemocným Kalinou pouze smutně zažertuje. Všichni tři pak vzpomínají na vlak, kterým se vraceli z koncentráku domů. Teď opět sedí ve vlaku, o kterém nevědí kam jede. Kalina se ptá jak to s Honzou vypadá v zaměstnání, ale on zalže, že je všechno v pořádku.


Napjatá atmosféra panuje také doma u Zemanů. Lídu ve škole postavili na stupínek na pranýř s tím, že její otec může za 50. léta. Honza neví, jak jí to vysvětlit. Rozhoduje se, že všichni tři pojedou do Plánice. Cestou vzpomíná na rok 1953.


V roce 1968 je Plánice pochmurná. Zeman se zastavuje za pomocníkem VB Matysem a důvěrně si o všem povídají, shání v Plánici svědky pro svůj soud. V místní škole se setkává s vdovou po zastřeleném řídícím. S překvapením zjišťuje, že tu básník Pavel Daneš sbírá podpisy na petici o Zemanově vině. Paní řídící říká, ať si Daneš pro podpis přijde večer. Nechce však nic podepisovat, a proto odjíždí pryč. Stopuje na silnici a náhodou jede kolem Zeman s rodinou. Zastaví a chce ji svést, ale ona jízdu s ním odmítá.

Lidé z Plánice mají rozporuplné názory. Družstevnice Anča Šandová odmítá jet do Prahy, protože v družstvu mají spoustu práce, aby až za rok všem v Praze vychladnou hlavy, měli co jíst. Nabízí Zemanovi dokonce práci v družstvu.



Po cestě do Prahy se Honza od Blanky dozvídá, že Kalina zemřel. V této pro něj bolestné chvíli říká Blance, že nejprve zastřelili v Plánici její prvního muže Mutla a teď odstřelují jeho.



Kalinův pohřeb je tichý a nenápadný. Jsou tu jen Zeman s Blankou, Lídou a svojí matkou, doktor Veselý a náčelník kriminálky v důchodu, plukovník Pavlásek. Ten si posteskne, že Kalinovi nevystřelili čestnou salvu.



Blanka navštěvuje plánického faráře, aby mu sáhla do svědomí. Je rozhodnuta přivést co nejvíce plánických občanů do soudní síně.





Pavel Daneš a Zeman na místě plánické tragedie.



U soudu to vře. Doktor Veselý na chodbě předává Zemanovi dopis Vršeckého, který má od Žitného. Ten se ukryl neznámo kam.



Začalo soudní přelíčení. Velmi předpojatý soudce pochybuje o pravém účelu Zemanovy cesty do Plánice v roce 1953. Snaží se obhájit faráře a vinu svést na příslušníky Bezpečnosti. Prý to byla hra Státní bezpečnosti, aby soukromí zemědělci ochotněji vstupovali do vznikajícího JZD. Po sebevraždě a údajném doznání prokurátora plánické vraždy Vršeckého se prý vše ještě zkomplikovalo.



Na ochozu v soudním sále stojí pláničtí. Když to farář zjistí, odmítne vypovídat. Jako svědek předstupuje Pavel Daneš s rezolucí za farářovu rehabilitaci. Na otázku soudce, proč se angažuje v tomto případě, říká soudci, že Zeman ho loni zatkl a protiprávně držel ve vazbě. Daneš prý tak poznal policejní zvůli na vlastní kůži.



Zeman v poslední chvíli vytahuje Vršeckého dopis, který prokurátor napsal před svou sebevraždou, a kde popisuje, že ho Daneš nutil, aby Zemana obvinil z plánické tragédie. Z případu vyplývá, že se jedná o Danešovu pomstu Zemanovi. Soudce chtě nechtě musí Zemana zbavit obvinění.


(premiéra dílu 20.1.1980)


ukázky ze scénáře:

Úvodní scéna

Kalinova kancelář I.

Bufet v televizním studiu

Kancelář náčelníka kriminálky

Kalinova kancelář II.

Letenské sady

Kalinova mansarda

U Zemanů

V Plánici

V Zemanově autě

V soudní síni

díly seriálu:

24. Klauni

25. Štvanice

26. Studna


další odkazy:

autoři a herecké obsazení dílu

jak to bylo doopravdy

související texty:

bezpečnostní aparát v období Pražského jara

proces Babice


30 případů majora Zemana - úvodní strana

cyklus Kde je pravda? - úvodní strana

ideologická propaganda v Čs. televizi - úvodní strana

ideologická propaganda - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.