www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1968
dubnové události:

Kromě vybraných citací z tištěných médií vycházely od konce ledna mnohé další články, statě, úvahy na podporu demokratizačního procesu od dalších odborníků a publicistů v různých listech - Milana Hübla, A. J. Liehma, Milana Weinera, Ivana Klímy, Jana Procházky aj. Na příklad 3. dubna vyšla v Reportéru stať Dušana Havlíčka Demokracie na obzoru, v níž se zabýval audiovizuální působností televize, která výrazně odhalovala vyhýbavé odpovědi, rozpaky, neschopnost konzervativních politiků.

V Praze vznikla městská organizace novinářského svazu, jejímž předsedou byl zvolen Jiří Ruml.

Již od počátku roku aktivně zasahovali do vývoje rovněž představitelé tvůrčích svazů. Po kritice Kurta Hagera přijali Prohlášení, v němž se ohradili proti zasahování do našeho vnitropolitického vývoje:
"Slova prof. Kurta Hagera připomínají způsob, jakým zkompromitovaní českoslovenští politici nekvalifikovaně kritizovali československé umělce v době ještě nedávno minulé ... rozhodně odmítáme příslušné urážlivé pasáže Hagerova projevu jako nemístný, principům soužití socialistických států cizí způsob vměšování do záležitostí, které jsou jen a jen vnitřní záležitostí československého lidu".


Podepsáni:
Eduard Goldücker za Svaz čs.spisovatelů,
Josef Balvín za Svaz čs. divadelních umělců,
Adolf Hoffmeister za Svaz čs. výtvarných umělců,


Jaroslav Volek za Svaz čs. skladatelů,
Jiří Gočár za Svaz architektů ČSSR,
Jiří Krejčík za Svaz čs. filmových a televizních umělců.




02.04.1968

Poslankyně Z. Dohnalová interpelovala ministra spravedlnosti Neumanna ohledně procesu se spisovatelem Janem Benešem. Vyšlo najevo, že do soudního řízení zasahovalo 8. oddělení ÚV KSČ.

O den později komunisté právnické fakulty UK vyslovili ministrovi spravedlnosti nedůvěru.


04.04.1968

V Literárních listech vyšla stať Václava Havla "Na téma opozice", v níž mj.napsal:
"Prostě bez organizované politické síly, disponující právě skrz svou organizovanost zcela specifickou mocí, nemůže vedoucí strana mluvit vážně o jakékoli 'soutěži o moc' a domnívat se, že vystavuje své monopolní postavení jakékoli vážnější zkoušce kvality ..."


04.04.1968

Plenární zasedání ÚV KSČ zvolilo nové předsednictvo a sekretariát a další den přijalo Akční program ÚV KSČ.


05.04.1968

Vznikl Klub angažovaných nestraníků (KAN) různých názorů. Předsedou byl MUDr Jan Štěpánek.


05.04.1968

V čase, kdy na Slovensku dominovaly snahy o federalizaci republiky, vyšel v bratislavském týdeníku Kultúrny život článek Júlia Strinky "Federalizácia a demokratizácia", v němž autor závěrem psal: "Federalizácia a demokratizácia sú dve stránky toho istého procesu. Naša budúca federatívna republika bude môcť prosperovať len na základe víťazstva a sväzku progresívnych síl obidvoch našich národov..."


07.04.1968

Bývalí političtí vězni ustavili v Bratislavě přípravný výbor Slovenské organizace na ochranu lidských práv.


08.04.1968

Prezident republiky jmenoval novou vládu s předsedou Oldřichem Černíkem.


08.04.1968

Předsedou ústředního výboru Národní fronty byl na zasedání NF zvolen František Kriegel.


10.04.1968

Rudé právo uveřejnilo Akční program KSČ.
Je v něm deklarováno např. že budování nového společenského řádu poznamenal nedostatek zkušeností, dogmatismus a subjektivismus; je třeba zákonně zajistit svobodu slova, svobodu umělecké tvorby, do všech důsledků dokončit rehabilitací komunistů i nekomunistů, postižených v minulých letech, včetně toho, že v soudním aparátu nesmí zůstat nikdo kdo by měl osobní zájem nápravu křivd brzdit.

Strana bude dbát o to, aby pronásledovaní a odsouzení měli plnou možnost uplatnění; nelze ovšem měnit důsledky revolučních opatření, provedené v minulých letech v souladu s třídním zákonodárstvím.

Veřejná bezpečnost nesmí řešit vnitropolitické otázky, ale trestnou činnost a chránit veřejný pořádek. Kritika předlednového režimu se týkala i toho, že stranické orgány přejímaly úkoly státních a hospodářských organizací.

Pluralitu politických stran Akční program nepřipouštěl; při právu na odlišné názory však musí KSČ "dělat takovou politiku, aby si plně zasloužila vedoucí úlohu v naší společnosti" jako podmínku dalšího rozvoje země.
Akční program připouštěl střetávání různých názorů a deklaroval zaručení svobody projevu a menšinových zájmů a názorů právními normami.


10.04.1968

V týdeníku Student vyšla přednáška Ivana Svitáka, přednesená na FF UK 20.3. 1968 "Hlavou proti zdi" na téma totalitních diktatur.


11.04.1968

Literární listy uveřejnily obsáhlou stať Karla Kosíka "Naše nynější krize", v níž autor závěrem charakterizoval podstatu předlednového systému v ČSSR jako konglomerát byrokratismu a byzantismu, "zrůdné symbiózy státu a pohanské církve, pokrytectví a fanatismu, ideologie a víry, byrokratické šedi a masové hysterie". Každý krok, který z onoho konglomerátu osvobozuje "má samozřejmě větší význam než nejhonosnější proklamace o svobodě.

Ale ony minimální krůčky, jimiž se zříkáme politických zločinů, nemohou zastřít nebo oddálit naléhavost základních otázek, jichž jsme se ještě ani nedotkli a bez nichž je socialismus jako revoluční alternativa lidí ve 20. století nemyslitelná, bez nového kladení otázek kdo je člověk a co je pravda, co je bytí a co je čas, jaká je podstata techniky a vědy, co je smysl revoluce".


14.04.1968

Dle deníku Svobodné slovo Československá strana socialistická a její komise pro přípravu ideového programu strany předložila k diskusi znění zásad, v nichž odmítá antikomunismus, ale "…nelze opomenout skutečnost, že jakýkoliv politický systém, který je založen na existenci jediné politické strany, nutně - dříve nebo později - vede k degeneraci nejen sebe sama jako systému, ale i oné politické strany…" V říjnu 1969 byl ústředním výborem ČSS tento program prohlášen za neplatný.


18.04.1968

V Literárních listech vyšel článek Petra Pitharta "Národní fronta nebo parlament?"
Autor připomínal, že politika je umění možného, že je třeba zvykat si na kompromisy. "Permanentní zklamání, které je bude provázet, je daní, kterou platíme za to, že snad již nebude těch, kteří budou v politice prohrávat všechno, docela všechno. Svobodu, své blízké, zdraví, život." Jako kompromis charakterizuje rovněž Akční program KSČ podle kterého státní politika splývá v základních otázkách s linií Národní fronty. "K čemu pak je parlament?" táže se autor a v další analýze se zabývá smysluplností Národní fronty a možnou politickou situací, kdyby KSČ ve volbách svou vedoucí roli neobhájila.

V závěru proto požaduje formulaci pravidel hry politických sil s vyrovnanými šancemi pro všechny - aby "přirozené 'přiznání se' kteréhokoliv politického subjektu - hráče na politickém kolbišti - k mocenským ambicím nevyvolávalo v řadách diváků k stání pískot, obavy či dokonce znovu - strach."


18.04.1968

Po odstoupení předsedy Národního shromáždění B. Laštovičky byl do funkce zvolen Josef Smrkovský.


19.-21.04.1968

Na krajských konferencích KSČ delegáti požadovali urychlené svolání XIV.sjezdu KSČ a výměnu členů ÚV, kteří se podíleli na deformacích a nezákonnostech. V předsednictvu ÚV KSČ již proběhla výměna funkcionářů; z nejznámějších zastánců bývalého režimu A. Novotného zůstal v tomto orgánu Vasil Biľak.


23.04.1968

Do Prahy přiletěl sovětský maršál I. Jakubovskij a a bulharská stranická a vládní delegace. 25. 4. jednal maršál Jakubovskij za účasti Ludvíka Svobody, Alexandera Dubčeka, O. Černíka a ministra nár. obrany M. Dzúra o přípravě cvičení vojsk Varšavské smlouvy v Československu.


26.04.1968

V Moravských chemických závodech v Ostravě vznikl první Dělnický výbor na obranu svobody tisku v ČSSR. Podnětem k jeho založení bylo vystoupení člena ÚV KSČ Aloise Indry na krajské konferenci KSČ v Ostravě, který vyvolal bouřlivou reakci výroky že novináři zneužívají svobodu slova a očerňují poválečné budování socialismu. Následně vznikly výbory na obranu slobody slova v 77 závodech.


26.04.1968

ČST vysílala dokument "Kontrola" z věznice v Mírově (scenáristů V. Branislava, J. Kincla v režii M. Tomsy), v němž demonstrovala deformace ve vězeňství, podmínky života politických vězňů, a pohotově zpostředkovala vzrušenou konfrontaci politického vězně Oty Rambouska s dozorcem. Pořad vzbudil velkou pozornost.


26.04.1968

Po celé jaro probíhala o K 231 polemika v tisku. Rudé právo původně založení klubu přivítalo jako nový jev, který se chce podílet na střežení demokratických svobod, ale později bylo zdrženlivé z obavy, aby mezi členy nebyli lidé právem odsouzení pro kriminální činy.

Jednoznačně K 231 hájily deníky a týdeníky Práce, Literární listy, Večerní Praha, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Student, Reportér.


29.04.1968

Byla založena Federace lokomotivních čet, která usilovala o autonomii a nezávislost na Ústřední radě odborů. Ustavující konference Federace se 14.5. v Praze účastnilo 300 delegátů a 250 - 300 hostů. Následně byla Federace ustavena v 83 základních organizacích v českých zemích a ve 27 na Slovensku.


29.04.1968

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že návrh rehabilitačního zákona předloží k projednání do konce června t.r.



související texty:

1968 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

rok 1968 v Československu

Pražské jaro 1968


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Jarmila Cysařová

použitá literatura: 106,107,108,109,110,111,112,113

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.