www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1989
dubnové události

02.04.1989

Michail Gorbačov na Kubě uvedl, že sovětská pomoc této zemi činí šest miliard dolarů ročně a má se snižovat, také Kuba musí přistoupit k reformám. Podle Fidela Castra však jeho země není zatím vhodná pro reformy.

V další části svého projevu uvedl M. Gorbačov podle zprávy New York Times, že je nutné, aby se napříště dokázalo zabránit takovým zásahům, jakými byly v rok 1956 v Maďarsku a rok 1968 v Československu.


04.04.1989

V Praze se konalo diskusní fórum studentů Akademie múzických umění.
Bylo svoláno v souvislosti s otevřeným dopisem, v němž studenti vyjádřili protest proti počínání SNB a Lidových milicí v době tzv. Palachova týdne. Přestože na toto setkání byli pozváni tajemník ÚV KSČ Jan Fojtík a vedoucí tajemník pražské stranické organizace Miroslav Štěpán, svou účast odřekli. Na fóru zazněla ostrá kritika stranického a státního vedení.


04.04.1989

U městského soudu v Praze jsou souzeni další aktivisté: Jana Petrová (proti tomuto zásahu vyhlásilo osm mladých lidí hladovku, další "hladovkáři" jsou v Příbrami a Šumperku), Vlasta Chramostová, Libuše Šilhánová, Hana Marvanová nebo Tomáš Dvořák. Také je pronásledován František Stárek, který vydává samizdatový časopis VOKNO. V Brně byl odsouzen 33letý Jaroslav Popelka za rozšiřování letáků o straně zelených. V Přerově byl odsouzen Tomáš Hradílek. Ve všech případech jde o umlčování nezávislých občanů a zastrašování jejich dalších následovníků.


05.04.1989

Byl založen Výbor na podporu žádosti Václava Havla o podmíněné propuštění z výkonu trestu, jehož členy se stali z větší části osobnosti oficiální kulturní sféry. Výbor vznikl na základě rozsáhlé petiční akce Iniciativa kulturních pracovníků, ke které se připojilo mnoho kulturních a vědeckých pracovníků.


07.04.1989

Ve francouzském listu Le Monde je otištěn rozhovor s čs. režisérem Jiřím Menzelem, který uvedl, že by byl raději, kdyby jeho slova mohla být otištěna v jeho vlastní zemi, v čs. novinách. Rozhodl se promluvit veřejně a nahlas říci, že už nelze dále mlčet. "Nemám rád konflikty", říká v rozhovoru, "ale nemohu nečinně přihlížet k tomu, že ve vězení sedí Václav Havel, kterého si váží tisíce lidé ve světě. Co se děje v Československu, to je středověk…"


08.04.1989

V Praze se uskutečnilo první setkání zástupců Demokratické iniciativy z celé republiky, na němž byla přijata Petice občanské důslednosti. Účastníci setkání se shodli na tom, že je třeba novelizovat, případně zrušit ty zákony, které jsou v rozporu se závěrečným dokumentem vídeňské následné schůzky KBSE, legalizovat nezávislé iniciativy a snížit početní stav policie.


08.04.1989

V samizdatových Lidových novinách má fejeton Ludvík Vaculík pod názvem "Komunismus je bití...", který citují zahraniční rozhlasové stanice.


08.04.1989

V Bratislavě se konalo shromáždění katolických duchovních Pacem in terris.


10.04.1989

Československo navštívila delegace Vatikánu, kterou vedl arcibiskup Francesko Colasuonne. Podle zprávy, kterou pro předsednictvo ÚV KSČ vypracoval sekretariát vlády ČSSR pro věci církevní, konstatovala vatikánská delegace, že papežská kurie nestojí za československou podzemní církví. Nicméně Vatikánem navrhovaní biskupové jsou pro československý režim jen výjimečně přijatelní. I když Vatikán explicitně nepolemizuje s kolaborantským Sdružením katolického duchovenstva Pacem in terris, "vylučuje pod různými záminkami kandidáty z jeho řad". Ve zprávě se uvádí, že hlavním úkolem komunistického režimu v nejbližších letech bude "zneškodnění vlivu nezákonných struktur". Nakonec došlo dohodě na obsazení litoměřické diecéze biskupem Josefem Kouklem, olomoucké diecéze biskupem Františkem Vaňákem a trnavské arcidiecéze arcibiskupem Jánem Sokolem.


10.04.1989

Ve Stockholmu uveřejnili jména nositelů Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77, založená Františkem Janouchem. Až dosud byli touto cenou (spojenou s peněžitou odměnou 20 000 švédských korun) odměněni Vladimír Kadlec za samizdatovou ekonomickou revue, kterou vydává od roku 1977, Jaroslav Šabata za soustavnou práci v disentu a za iniciativní Pražskou výzvu mezinárodnímu mírovému hnutí a nyní nejnověji evangelický farář Jan Dus a katolický kněz Josef Zvěřina - oba za působnost v nezávislých náboženských organizacích.


11.04.1989

Ministr vnitra ČSSR František Kincl obvinil na tiskové konferenci nezávislé občanské iniciativy sdružené kolem "jádra Charty 77" z teroristických akcí. Nezávislé iniciativy toto obvinění kategoricky odmítly.


12.04.1989

Nový dokument Charty 77 se obrací na lidi dobré vůle doma i v zahraničí. Týká se osudů aktivisty Stanislava Devátého, který již 26 dnů drží hladovku, aby tak vyjádřil svůj protest proti absurdnímu právnímu stavu v zemi.


13.04.1989

Nezávislé mírové sdružení a zástupci Socialistického svazu mládeže uspořádali v Praze diskusi o základní vojenské službě za účasti zástupců režimního Čs. mírového výboru, armády, Ekumenické rady církví, samizdatových Lidových novin, Charty 77 a Východoevropské informační agentury.


15.04.1989

Prokuratura v Brně propustila z vazby Stanislava Devátého a jeho další vyšetřování se bude dít na svobodě pod přísným policejním dohledem. Držel hladovku od 27. března a později byl uměle vyživován. Byl přijat do nemocnice v Gottwaldově (Zlíně). Řetězové hladovky na protest proti jeho pronásledování se účastnilo velké množství lidí, zejména v Brně a Pardubicích.


16.04.1989

Neklid komunistických aparátčíků na ÚV KSČ způsobil článek, zveřejněný v západoněmeckém tisku a který podepsalo 692 umělců. Nehodlají mlčet k tomu, že dosud se neprojevil ani náznak k odvolání nesmyslného výnosu o indexu zakázaných autorů, mezi nimiž je i jméno nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta. Jejich díla zmizela z knihoven, mnozí byli postiženi existenčními zásahy za své neohrožené postoje, svobodné psaní a umění.


17.04.1989

V den 20. výročí svého odvolání z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ dostal Alexander Dubček po dlouhé době možnost promluvit v televizi - byť šlo o televizi v Maďarsku.

V zemích západní Evropy tento fakt vyvolal senzaci. Představitel Pražského jara 68 obhajoval podstatu své reformní politiky a odmítl pozdější nařčení, že KSČ pod jeho vedením dopustila nástup kontrarevoluce v Československu. Alexander Dubček dále prudce vyčetl Jánosi Kádárovi a Wladyslavu Gomulkovi, že se nepostavili proti intervenci. Uvedl, že podle jeho názoru to, co se děje nyní v Sovětském svazu a Maďarsku, se příliš neliší od reformního procesu, který chtěl před dvaceti lety prosadit v Československu on a jeho straničtí kolegové. Zatímco v SSSR se socialismus obrozuje, v ČSSR je v hluboké krizi, což přivedlo zemi do naprosté stagnace.

Dubčekovo vystoupení v maďarské televizi vyvolalo vzápětí nenávistnou kampaň čs. sdělovacích prostředků. Rudé Právo přineslo článek pod názvem Klamal tehdy, klame nyní a na různých úrovních se odsuzuje tento "nebývale provokační akt" a "nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí Československa". Maďarská strana na československé upozornění reagovala vyhýbavě, poukázala na nemožnost cenzurního zásahu, neboť sdělovací prostředky v Maďarsku jsou již svobodné.


18.04.1989

Samizdatové Lidové noviny přinášejí rozhovor s Václavem Havlem z ruzyňské věznice. Má možnost číst jedině Rudé právo, ale již je částečně znát, že se přece jen v něm píše jakoby cizím jazykem. Sám nepíše nyní nic, nemá jistotu, že by se to dostalo ven ve správné podobě. Na Pankráci váže knihy, takže alespoň zčásti je blízko svého řemesla.


19.04.1989

Rudé právo ostře zaútočilo na Alexandera Dubčeka v souvislosti s jeho vystoupením v maďarské televizi. Současně je o maskovaný útok proti současnému maďarskému vedení, když povoluje vysílat podobné rozhovory.


20.04.1989

Generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš předložil předsednictvu ÚV KSČ informaci o vývoji bezpečnostní situace v ČSSR, vypracovanou ministerstvem vnitra ČSSR. Konstatuje se v ní, že nadále vzrůstá aktivita "vnějších i vnitřních nepřátel". Zatímco na konci roku 1988 působilo 22 opozičních seskupení, v tomto roce přibylo dalších 23. Ministerstvo vnitra eviduje již kolem 80 nezávislých samizdatových periodik.


21.04.1989

Maďarská televize oznámila, že 26.4. bude pokračovat v rozhovoru s Alexanderem Dubčekem, navzdory protestům čs. vlády.


21.04.1989

Čs. aktivisté v čele s bývalým ministrem zahraničních věcí Jiřím Hájkem se chtěli zúčastnit ve Varšavě zasedání Mezinárodního helsinského výboru. Nebylo jim však dovoleno překročit hranice a z vlaku, jímž cestovali, byli vyvedeni.


23.04.1989

Čs. skauti a junáci začali vydávat samizdatový časopis "Čin". Vyzdvihují v něm poslání hnutí - podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Cílem je připravenost jedince plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.


24.04.1989

Čs. orgány zadržely na čs. - maďarské hranici aktivisty Petra Uhla, P. Pospíchala a Jiřího Urbana, kteří se chtěli sejít v Budapešti s maďarskými kolegy aby zpracovali společné stanovisko pro jednání v Londýně. Byly u nich vykonány nezákonné osobní prohlídky, odebrány písemnosti, dále byli všichni vyfotografováni a odvezeni na Moravu.


24.04.1989

Východoevropská informační agentura oznámila, že v odvolacím řízení u soudu v Brně byl potvrzen původní rozsudek proti Ivanu M. Jirousovi - nepodmíněně byl odsouzen na 16 měsíců do vězení.


25.04.1989

V Plzni se dostal na veřejnost leták, který vyzývá občany k účasti na manifestaci, kde by byla uctěna památka amerických vojáků, kteří v roce 1945 osvobodili město a západní Čechy.


26.04.1989

V Liberci bylo zadrženo 6 osob, kteří na náměstí rozvinuli transparent s nápisem "Solidarita se všemi politickými vězni!"


26.04.1989

Nakladatelství Zahraniční literatura v Sovětském svazu vydalo knihu bývalého čs. politika Arthura Londona "Doznání", v níž vylíčil poměry v čs. věznicích v 50. letech.


28.04.1989

Před svátkem Prvního máje vydala Charta 77 dokument, v němu uvádí, že v českých zemích se pořádaly májové manifestace už od roku 1890. Vždy byly demonstracemi s požadavky svobody a demokracie. Mnohá práva byla také zakotvena v západních zemích, zatímco v komunistickém Československu po tzv. Vítězném únoru 1948 se jejich obsah začal měnit. Proměnily se v defilé pokorných občanů před státní a stranickou mocí na tribunách. Letošní První máj by mohl být jiný, jak ukazují diskuse na mnoha místech a zejména z hlediska politických vězňů. Na tyto skutečnosti je vhodné upozornit na transparentech, protože právo svobodně vyjádřit svůj názor je naprosto legitimní. Charta 77 proto také vyzvala státní orgány, aby toto právo vzaly na vědomí.


28.04.1989

Členové Demokratické iniciativy napsali do deníku Rudé právo dopis, v němž odsuzují odmítavá stanoviska k rozhovoru Alexander Dubčeka v maďarské televizi. Zatím mu nikdo v Československu neposkytl příležitost, aby mohl své názory vysvětlit doma. "Maďarská televize udělala to, co jste měli udělat vy už dávno", stojí v tomto dopisu.


29.04.1989

V pařížském tisku vyšly povídky Bohumila Hrabala. V jedné z nich píše o Václavském náměstí v Praze v době tzv. Palachova týdnu. "Snad bohové opustili už tento svět… Já jsem se styděl…"


30.04.1989

Ve Stockholmu vzpomínají na události před dvaceti lety, kdy čs. hokejisté dvakrát po sobě porazili mužstvo SSSR. Bylo to vždycky v pátek a proto, když se čs. hokejisté vraceli domů, vítalo je skandování: "Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to!" (události leden-duben 1969)



související texty:

1989 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

rok 1989


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.