 |
 |
|
|
|
| období normalizace |
| dramatická tvorba - účelově zkreslující historii |
|
Bitva Televizní dramatizace románu zachycuje období od jara 1947 do února 1948. Státní statek v pohraniční obci Potočné v roce 1947. Jako národní správci tu hospodaří manželé Rosmusovi, kteří se snaží co nejméně odevzdat státu. Jako účetního zaměstnají bývalého vlajkaře, udavače a keťase Buzka. V úzkém spojení je s nimi i listonoš Smola, bývalý četnický strážmistr Janouch, majitel textilky Puchler a advokát Zima. Tito lidé se snaží o návrat k předválečným poměrům. Proti nim stojí funkcionáři strany Bagár se ženou, Galčík, Kalenda a další. Rosmus vydírá správce sousedního statku, protože ví o jeho spolupráci s Němci a snaží se, aby mu odevzdával výnos z některých jeho luk. Na obvod přichází hlášení, že Rosmusův statek neplní dvouletý plán. Bagár a Galčík se rozhodují situaci řešit. Je svolána schůze pastvinářského družstva, jejíž průběh je velmi bouřlivý. Účetní Buzek, který je volán k odpovědnosti, utíká. Také lidé spjatí svými zájmy s Rosmusovými se radí. Přichází zpráva, že účetní Buzek se zabil na motocyklu. Advokát Zima se přiznává, že podezírá Janoucha, dcera Alena mu vytýká, že kryje vraha. Na ONV se Alena snaží něco nového dozvědět od poručíka Kalendy. Ten rovněž podezírá Janoucha a brzy na to ho, bez pozitivního výsledku, vyslýchá. Rosmusovi jsou podezřelí z černého obchodu, ale nikdo jim zatím nic nemůže dokázat. Poručík Kalenda zjistí, že listonoš Smola v brašně přenáší máslo. Podle jeho agresivního jednání pochopí že jde o víc a v brašně najde také pistoli. * scénář a režie Antonín Dvořák Chvíle rozhodnutí V redakci ČTK je na jaře roku 1968 napjatá situace. Hlavními aktéry příběhu jsou redaktor Milan a jeho kolegyně a přítelkyně Věra. Ambiciózní novinář Skřivánek napíše urážlivý článek o bývalém odbojáři, nyní řediteli strojíren, Stárkovi. Stárkova manželka si stěžuje v ČTK, kde s ní jedná Věra. Ta během rozhovoru pojme podezření, že se jedná o denunciaci, a poté co si celý případ ověří, se její podezření změní v jistotu. Věra se snaží, aby případ byl čestně vyřešen a ČTK se za štvavý článek omluvila. Hledá podporu u svého přítele, ale ukazuje se, že on dal souhlas k otištění. Věra se dostává do složité situace, kdy se musí rozhodnout jaký osobní a společensko-morální postoj zaujme. Přesvědčuje se, že Milanovi jde o kariéru a společenský úspěch, a proto se s ním rozchází. * scénář Eva Evanová, Zdeněk Veselý Jak to bylo v únoru Inscenace zachycuje průběh hlavních událostí Února 1948, od vyvolání vládní krize až po ustanovení nové, doplněné a obrozené vlády Národní fronty. Boj mezi pokrokovými i prostými občany a mezi představiteli reakce, který se snaží usměrňovat president Beneš je ilustrován příběhem z dělnické rodiny. Dělnická dcera chodí se studentem žurnalistky, který praktikuje ve Svobodném slově. Student postupně přechází na stranu reakce a ukazuje se také, že dcera nebyla jeho jediným děvčetem. Ona sama nachází cestu mezi ty, k nimž patří její otec, mistr v Kolbence. * scénář Bedřich Pilný - režie Antonín Dvořák Střílej oběma rukama Televizní ztvárnění skutečné události, která se odehrála při združstevňování vesnice na Kutnohorsku. Komorní drama zobrazuje problémy, které provázely socializaci vesnic. Mladý Čeněk Kotál se po ukončení školy vrací domů na vesnici, kde jeho otec patří k nejbohatším sedlákům v kraji. Vesnice je vzrušena novým zákonem o zakládání JZD a Čeňkova teta Marie, která se neprovdala a jediným smyslem jejího života jsou peníze, radí prodat půdu dokud je čas, ale naráží na odpor svého bratra, sedláka Kotála. Mezi sourozenci tak neustále dochází k hádkám. Také sedláci protestují a domluví se, že manifestačně odejdou z vesnice a vyzrají tak na agitátory, kteří je v neděli přijedou přemlouvat ke vstupu do družstva. Výlet se podaří, ale JZD ve vesnici nakonec vznikne. Předsedou se stává Roubalík, který Čeňkovi prozrazuje mnohé o vztazích mezi jeho otcem a matkou. Kotál zakáže synovi, aby se s Roubalíkem stýkal. Čeňkovi se líbí jejich děvečka Gabriela. Ta však ze statku odchází, protože nechce pracovat za almužnu. Starý Kotál ji urazí a střetává se kvůli tomu se synem. Mezitím Roubalík jménem družstva prosí Kotála o zapůjčení traktoru. Ten ho však vyhodí. Nemocné Kotálovo srdce nevydrží rozčilení a starý sedlák umírá. Před smrtí žádá syna, aby ho pomstil a Roubalíka zabil. To Čeněk odmítá. Roubalíka ale zastřelí teta Marie, která doufá, že za vraždu bude souzen Čeněk a jí zůstane celý majetek. Vybízí synovce k útěku a dokonce mu dává peníze. Čeněk však odmítá utéct, protože nic neprovedl. Příchodem Bezpečnosti příběh končí. * scénář Jiří Bednář, Karel Štorkán Rána jistoty Hra z období združstevňování české vesnice se odehrává v letech 1947-51. Tomáš, syn kulaka, se žení. Při svatební hostině ho však jeho otec postřelí, protože nesouhlasí se synovou volbou nevěsty, protože její otec zakládá zemědělské družstvo. Otec navštíví svého syna v nemocnice a nastává usmíření. Hra byla vysílána většinou k výročí Vítězného února. * scénář Bohuš Pastorek - režie Evžen Sokolovský |
Nositelé zeměkoule Na osudech osmi mladých lidí autor zachycuje dobu revolučních změn těsně po 2. světové válce. V listopadu 1944 se žení statkář Morák. Jeho dospělý syn Mirek se na svatbě pohádá s otcovým švagrem esesákem Müllerem, který hosty nutí zpívat nacistickou píseň. Opouští místnost a venku se seznamuje s mladým dělníkem Jirkou, který obstarává potraviny pro partyzány. V únoru 1945 pátrá horlivý inženýr Degl po aktérech sabotáže a stopy jasně vedou do továrny. Své sekretářce Ireně diktuje udání na Jansu. V květnu 1945 se setkáváme s Jirkou, který raněný leží v nemocnici. Mezitím sekretářka Irena usvědčuje Degla z udavačství. Ten se brání, ale Irena předloží kopie dopisů, které Degl posílal esesákovi Müllerovi. Poslední udání - na Jiřího - už neodeslal. Jiří začíná pracovat v ČSM a rád by se Ireně odvděčil a pomohl jí najít v životě správnou cestu. Proto prosadí, aby odešla na svazáckou brigádu. Na brigádu se přihlásí i Mirek. Svazáci poctivě sepíší seznam šperků zabavených po Němcích, a když Jirka zjistí, že Irena si jeden prstýnek ponechala, rozchází se s ní. Zoufalá dívka se pokusí o sebevraždu. Po čase je Irena znovu přijata do jejich kolektivu. Jirkovi není lhostejná, ale on těžko může něco nabídnout rozmazlené slečně z dobré rodiny, která touží po přepychu. Irena odjíždí na další brigádu. Svazáci jsou obviněni, že zpronevěřili majetek státu tím, že neodevzdali všechny šperky. Irena usvědčuje předsedkyni správní komise z podvodu: pořídila nový seznam a část šperků si ponechala. Inženýr Degl je propuštěn z vězení a vyhledává Irenu. Je rozvedený a slibuje ji pohodlný život v přepychu a dívka mu dá před Jirkou přednost. Jirka cítí, že právě nastává rozhodující zápas o novou republiku, aby se k moci nevrátili kapitalisté a zrádci typu Degla. * scénář Václav Podzimek - režie Evžen Sokolovský Parcela 60, katastr Lukovice Děj se odehrává v červnu 1968 v jedné jihomoravské vesnici. Základní spor je zprvu nicotný, jde o obecní studny. Nejvýhodnější je parcela 60, ale tu chce od dědiců právě zemřelého majitele koupit občan Luža, jak se ukáže, vedoucí pravice ve vsi. Hlad po majetku a msta za združstevněnou půdu ho staví do opozice proti socialistickému zřízení, které ve hře reprezentují poctiví komunisté - předseda MNV, řídící učitel a velitel místní jednotky Pohraniční stráže. Spor o parcelu se stane sporem o charakter našeho zřízení. Luža dává dohromady opozici s vědomím, že se formuje v celém státě. V té době přicházejí na hranice dva narušitelé a jejich příběh se tragicky protne ve chvíli, kdy u Luži ve sklípku podepisuje místní opozice rezoluci a řídící učitel jim jde vysvětlit situaci. Konečně se vesničanům otevírají oči. Hra je plnokrevné politické drama. * scénář Pavel Čírtek - režie Evžen Sokolovský Venkovan Hrdinou je někdejší nádeník Stanislav Chrpa, který prošel tvrdou školou života. Inscenace popisuje události roku 1947: sucho a vrcholící zápas o politickou moc. Chrpa se dostává do konfliktu se svou dcerou. Jeho život komplikuje i starost o budoucnost lomu, kde je skryto nejen bohatství pro společnost, ale i živobytí pro chudý kraj. A tak se nám v reminiscencích promítá život tohoto zprvu kočího, zedníka a dnes předsedy závodní rady, prostého člověka, který začíná brát odpovědnost za společenské a politické konflikty na svá bedra. Poznáváme hluboký demokratismus dělníků, ale také zásadovost ve věcech, v nichž ustoupit nelze. Chrpa vede svůj první velký zápas, v němž se lopotí sám se sebou, ale i s těmi, kdo jsou mu přáteli či protivníky, aby v tom zápasu o zachování lomu vyhrál svůj veliký životní cíl. Smíří se i s dcerou. Je to léto, z něhož se rodili lidé Února. Prostí, nikoli bez chyb, ale lidé aktivní, kteří mají minulost i budoucnost. Scénář je napsán na motivy rozsáhlého románu národního umělce Bohumila Říhy. * scénář Jaroslav Dietl - režie Evžen Sokolovský Karanténa Hra je uměleckou rekonstrukcí dramatických událostí v říjnu 1962, které do dějin vešly pod pojmem karibská krize. Příběh se odehrává v pracovně Bílého domu a představuje tehdejšího prezidenta USA Kennedyho a okruh jeho nejbližších pracovníků při řešení krize. Hra plasticky vyjadřuje střet realističtějších názorů s bezhlavou neodpovědností militaristického myšlení, které ve vztahu ke Kubě znalo jen hrozby leteckých přepadů a invaze. Sleduje obtížné postavení JFK a jeho bratra Roberta. Kennedyové nenáviděli komunismus stejně jako všichni jejich předchůdci a nástupci, ale uvědomovali si to, co si dodnes stále naléhavěji uvědomuje realističtěji smýšlející Amerika, že v případě rozpoutání jaderného konfliktu je rozhodnuto o osudu lidstva. Proto Kennedy manévroval tak, aby hrozící konflikt zmírnil do podoby karantény a později omezené karantény, a aby dali přednost jednání a vzájemným ústupkům. Všechny konflikty v jaderném věku se musí řešit jednáním. * scénář Vladimír Kavčiak, Jaroslav Knotek Poslední kapitulace Dramatický příběh se odehrává v květnu 1945. Válka skončila, ale na některých místech se ještě umíralo. Děj se odehrává v Čimelicích, kde se na demarkační čáře setkala tři vojska: sovětská, německá a americká. Souběžně sledujeme tragický příběh mladých novomanželů, žijících ve mlýně, kde po složitých jednáních a taktizování velitelů armád dojde k poslední kapitulaci německých vojsk. * scénář Ivan Brož, Vladimír Kavčiak (Noticky a obsahy pořadů jsou dobové) |
|
související texty: jednotlivé směry dramatické tvorby pracovní, společenské a osobní konflikty historie dělnictva a komunistické strany útoky západních rozvědek na socialistické zřízení účelově zkreslující historii |
|
autor textu: Daniel Růžička |
| Facebook Twitter | nahoru home |
| Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |