www.TOTALITA.cz

odbojová skupina Jana Brejchy

Jako příklad rozsáhlé ilegální skupiny protikomunistického odboje lze uvést zpravodajskou síť, kterou v roce 1950 na Brněnsku vytvořil Jan Brejcha. Závažností, počtem zapojených osob a některými použitými metodami se jedná o jednu z největších ilegálních skupin třetího odboje na Moravě.



válečné osudy Jana Brejchy

Jan Brejcha za války unikl z nuceného nasazení v Německu přes Dánsko a Švédsko do Velké Británie, kde v roce 1943 vstoupil do RAF a působil do konce války jako navigátor 311. čs. perutě. Po demobilizaci v roce 1945 podnikal a v květnu 1949 se rozhodl ilegálně odejít do zahraničí.



vznik odbojové skupiny

V létě roku 1950 se ale do ČSR vrátil jako agent britské zpravodajské služby s krycími dokumenty na jméno Tomáš Oliva. V Brně a okolí vytvořil rozsáhlou ilegální síť několika desítek čs. občanů, jejíž existenci StB poměrně dlouho nezaregistrovala.



její činnost

Brejchovi spolupracovníci se zabývali zejména získáváním zpravodajských informací ze všech dosažitelných oborů (byli mezi nimi i příslušníci SNB), rozmisťováním a provozem vysílacích stanic, ilegálně přenášených z Rakouska, pomocí ohroženým osobám a britským agentům.


odhalení odbojové skupiny

StB získala poznatky o skupině díky zatčení čtyř mladých uprchlíků sovětskými orgány v Rakousku. Uprchlíci se totiž dostali do úzkého kontaktu s Brejchovou skupinou, využili její pomoci a dokonce se ukrývali s Brejchou ve stejném bytě v Brně a nevydrželi výslechy StB.


zatýkání

25. 10. 1950 začalo rozsáhlé zatýkání, následujícího dne byl v Modřicích u Brna smrtelně postřelen medik Josef Kolísko, který přišel z Rakouska pod jménem Kafka jako Brejchovi podřízený agent britské zpravodajské služby. V průběhu následujících týdnů bylo zatčeno 64 osob, z toho pět příslušníků SNB.


tresty

V několika procesech padl jeden rozsudek smrti (příslušník SNB Leopold Doležal), pět trestů doživotí a 58 osob bylo odsouzeno na celkem 623 let vězení.


Jan Brejcha úspěšně StB unikal, z obklíčeného domu v Brně-Židenicích se 4. 11. 1950 prostřílel a zmizel do zahraničí.


Z dnešního pohledu je patrné, jak byla podobná činnost riskantní a zranitelná. K rozbití Brejchovy sítě muselo asi dříve nebo později dojít. Mohla existovat jen díky tomu, že se zde nevyskytl žádný zrádce.


Počáteční neschopnost StB Brejchu ukolébala. Mnoho ze zúčastněných se znalo navzájem, řada z nich docházela přímo do Brejchova úkrytu v bytě Boženy Majerové v Husově ulici v Brně. Když se objevilo slabé místo, skupina se zhroutila.


Příběh skupiny vytvořené Janem Brejchou nicméně upoutává statečností občanů, kteří se bez ohledu na reálná rizika zapojili do boje proti totalitnímu režimu.




související texty:

třetí odboj

seznam popravených


odbojová skupina bratří Mašínů


autor textu: Prokop Tomek

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.