www.TOTALITA.cz

odbojová skupina bratří Mašínových
rozhovor s ing. Vladimírem Hradcem

6. díl: soudní líčení

Předpokládám, že vyšetřování směřovalo k soudu...

Ono to bylo složitější. Vyšetřování skončilo někdy v květnu (1954), protože potom mě přeložili do staré ruzyňské věznice. Tam už byly kobky asi 4x3 metry. Byli jsme v ní tři. Takže už to bylo trochu volnější. Byly tam i dvě židle a dřevěný stolek a vyšetřovatel si mne odváděl asi na hodinu jednou za týden.


Tam jsem se setkal z lidmi, kteří zde byli odloženi před soudem. Byl zde například doktor Kárný z procesu se Slánským, který mi později poradil, jak získat místo ve Spolaně. A fungovalo to.


Možná dva měsíce jsem byl na cele s nějakým inženýrem projektantem. Jméno mi už vypadlo. Tomu dovolili svazek vysokoškolských skript elektrotechniky. Ty jsem se naučil zpaměti. protože co jsem tam mohl dělat.


Jeden den byl se mnou nějaký pán. Vím, že tvrdil, že je z Brna a že se jmenuje Novák. Něco jsem mu o sobě pověděl, ale pak už nemluvil. Asi si myslel, že jsem spolupracovník bezpečnosti. Druhý den ho dali pryč.


Na druhé kobce jsem byl také s asi 70 letým dědou, tramvajákem Vykusou. Jeho syn, funkcionář sociálně demokratické strany, utekl do zahraničí a poslal otci po někom moták. Ten moták Bezpečnost objevila a otce zavřeli, protože neoznámil trestnou činnost svého syna. Dostal za to kolem sedmi let. Zemřel ve Valdicích, ve vězení. Na třetího, který s námi byl na kobce, si již nepamatuji.



Jak probíhaly přípravy na vlastní soudní líčení?

Přesně stejně jako u všech ostatních. 2x až 3x týdně jsem byl u vyšetřovatele, kde jsem se celý vyšetřovací spis učil zpaměti. Myslím tím otázky a správné odpovědi na ně. Asi 50 stránek.


Doporučil mi to vyšetřovatel a jak jsem se později dozvěděl od jiných spoluvězňů, vyplatilo se to. Ti kteří při procesu neodpovídali přesně, dostali často i dvakrát delší trest, než se původně očekávalo. Jedno slovo mimo protokol mohlo znamenat pár let navíc.


Toto období trvalo asi 2 měsíce před procesem. Na poslední 3 dny mne převezli na Pankrác, kde jsem byl v kobce sám. Dva dny předtím, než mne odvezli, přišel za mnou právník, který mi byl ustanoven "ex offo". Pouze se mne zeptal, zda jsem věděl, že někoho zabili. Řekl jsem, že nevěděl. Pak mi poradil, abych raději mlčel, až skončí přelíčení a budu mít poslední slovo. To bylo vše. Možná měl pravdu, protože když se člověk rozpovídal, tak mu to spočítali. I když toto byl případ, kde o rozsudcích - zachovaly se o tom doklady - rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Kolik kdo dostane a kdo bude popravený. Soud jen splnil zadání.



Kdy jste se poprvé dozvěděl, kdo bude s Vámi souzen?

Dozvěděl jsem se to až ve chvíli, když jsme šli na Pankráci v řadě z antonu do soudní budovy. To bylo dva dny před procesem.



Jak se chovala veřejnost během soudního líčení?

Já jsem přesvědčen, že v soudní síni bylo ticho. Podle vyprávění švagrové, kterou do soudní síně pustili, byli tam lidé, kteří vypadali jako Bezpečnost v civilu a nějací dělníci z ČKD. Síň byla plná, ale ticho.



Výši rozsudku jste se dozvěděl až při vyhlášení.

Ano. Do té doby jsem pouze předpokládal, že to bude tak 20 let.



Jaké to je, když člověk vyslechne rozsudek 22 let?

Neoběsili mne. Všichni přede mnou byli odsouzeni k trestu smrti. Já byl pátý v řadě a čtyři přede mnou dostali trest smrti. A tomu jednomu hned řekli, že se to podle nějakého paragrafu snižuje na 25 let.



Za co byli souzeni Vaši kolegové na lavici obžalovaných?

To se dá těžko říct. Já už si to tak nepamatuji. První byl Ctibor Novák, druhý byl Václav Švéda, třetí Roušal, čtvrtý Janata a pátý já.




s ing. Vladimírem Hradcem rozmlouval Tomáš Vlček



díl rozhovoru:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12


bratři Mašínové úvodní strana


[vk]



odkazy ] autoři ] věcný rejstřík ] zdroje ] jmenný rejstřík ]
   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.