www.TOTALITA.cz

Politické procesy v ČSR v 50. letech
Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Hledání československého Rajka - Gejza Pavlík

V květnu 1949 přijel do Prahy důstojník maďarské Státní bezpečnosti se žádostí, aby byl zatčen Gejza Pavlík. Podle výpovědi zatčeného Noela Fielda měl patřit k maďarské trockistické skupině. Manželé Pavlíkovi byli Státní bezpečností okamžitě zatčeni a převezeni do Budapešti.



Kdo byl Pavlík?

Slovenský intelektuál Pavlík byl prokomunisticky orientován již od svého mládí. V první světové válce bojoval v Rudé armádě a byl členem sovětské komunistické strany. Poté bojoval v armádě Maďarské republiky rad. Po její porážce se usadil na Slovensku a jako advokát úzce spolupracoval s Komunistickou stranou Slovenska.


V roce 1939 emigroval s manželkou Charlottou do Švýcarska, kde se seznámil s Fieldem a maďarským komunistou Tiborem Szönyim. Právě tyto známosti se mu staly osudnými. Szönyi byl odsouzen v Rajkově procesu k trestu smrti.


Field jmenoval Pavlíka vedoucím odbočky charitativní organizace USC pro Československo. Podmínkou k poskytování pomoci bylo podávání zpráv o sociální a hospodářské situaci v oblasti, pro kterou byla podpora určena. Do poloviny roku 1946 Pavlík poslal několik zpráv. Poté pracoval jako tajemník Klubu poslanců slovenské komunistické strany a v říjnu 1948 se stal ředitelem Státní cestovní kanceláře. Z této pozice byl ve styku se Státní bezpečností.



V maďarském vězení

Zatčením manželů Pavlíkových se prohloubila spolupráce mezi československou a maďarskou Státní bezpečností. Vzájemně si předávaly výslechové protokoly a materiály z vyšetřování. U Pavlíkova výslechu v Maďarsku byli přítomni českoslovenští vyšetřovatelé.


Pavlík se 31. května 1949 přiznal, že Fieldovi poskytoval závažné informace, a že se stal jeho a americkým agentem, a že ve Švýcarsku zastával trockistické myšlenky. V červnu 1949 byl donucen k doznání, že existovala koncepce nepřátelské činnosti v Československu.


Pavlíkovy výslechy byly kruté. Maďarští vyšetřovatelé mu do úst sypali sůl, bili ho do chodidel gumovými hadicemi, pěstmi i zbraněmi, nenechali ho spát a neustále mu hrozili fyzickou likvidací.


V Pavlíkových výpovědích se začala objevovat jména lidí, s nimiž se znal. Šlo o významné státní a stranické funkcionáře a jejich seznam se stále rozrůstal. To znepokojilo Gottwalda natolik, že se sešel s generálním tajemníkem maďarských komunistů Matyásem Rákosim při jeho návštěvě Prahy. Mezi čtyřma očima jej Rákosi informoval o vývoji případu Rajk a předal Gottwaldovi seznam asi 60 "podezřelých" vysokých československých funkcionářů. Měli jedno společné - během druhé světové války emigrovali na Západ nebo byli v domácím odboji.



V československém vězení

30. června 1949 byli Pavlíkovi převezeni z Budapešti zpět do Prahy. Nejvyšší představitelé KSČ věřili, že je Pavlík přivede na stopu československého Rajka, tedy hlavy protistranického spiknutí v KSČ.


Ještě během Pavlíkova pobytu v maďarském vězení chtěli Gottwald, Slánský, Kopřiva, Šváb a vedoucí pracovníci Bezpečnosti sami najít nepřátele ve vlastních řadách. Byli vystaveni velkému tlaku Budapešti, kde se domnívali, že ve srovnání s rychlou přípravou Rajkova procesu, v Československu zaostávají. Ale v Československu to ještě neuměli a neměli se čeho chytit.


Proto jakmile se v maďarských protokolech začala množit jména československých funkcionářů, vytvořili Gottwald se Slánským stranicko-bezpečnostní komisi pro případ "Pavlík - Field", která měla prověřit oprávněnost těchto obvinění. V jejím čele stanuli Ladislav Kopřiva, Karel Šváb a Osvald Závodský. První velký výslech těch, kteří se blíže znali s Fieldem a Pavlíkem, nepřinesl očekávaný výsledek. Na základě Pavlíkových a Fieldových výpovědí byli v červnu 1949 zatčeni pouze funkcionáři strany Rudolf Feigl a Vlasta Veselá.


Pavlík své výpovědi, učiněné v maďarském vězení, začal postupně odvolávat v domnění, že naše Státní bezpečnost je jiná než maďarská. Odmítl kvalifikovat své styky s Fieldem jako špionáž a popřel příslušnost k trockistické skupině. Odvolal i všechny vynucené výpovědi proti československým funkcionářům KSČ.

Toto Pavlíkovo jednání Gottwalda, Slánského a členy stranicko-bezpečnostní komise šokovalo. I to málo, co na něj měli, se zhroutilo. Vyšetřovatelé proto dostali příkaz donutit ho znovu se přiznat k maďarským výpovědím. Pavlík ale odolal.


Ani u ostatních, kteří byli v souvislosti s Pavlíkovým případem zatčeni, vyšetřovatelé nedosáhli přesvědčivých výsledků. Proto se mezi nimi začaly šířit pochybnosti: nadřízení jim tvrdili, že jde o nepřátele a trockisty, ale nedostali či nezískali o tom žádný důkaz.


Stranicko-bezpečnostní komise KSČ také neměla žádné výsledky. Proto rozhodla o zostření Pavlíkových výslechů. Bylo proti němu použito stejných vyšetřovacích metod jako v Maďarsku. V listopadu 1949, kdy ho vyšetřovali a bili sovětští poradci, se zlomil a učinil drobná "doznání".


Členové stranicko-bezpečnostní komise zatím jezdili po věznicích a účastnili se výslechů. Hledali příčiny odporu osob uvězněných v souvislosti s Pavlíkovým případem. Vymáhali doznání k nepřátelské činnosti od Pavlíkovy ženy a zatčených funkcionářů KSČ Feigela, Kohnové a Veselé.



Nespokojená Budapešť

Sovětští a maďarští výrobci Rajkova procesu byli s pražskými výsledky nespokojeni. Proces s Rajkem byl koncipován jako výchozí pro odhalení mezinárodního spiknutí a Československo zaostávalo. Při Rajkově procesu proto nemohli uvádět vybraná jména československých funkcionářů, protože ti byli ještě na svobodě. Navíc byli v Praze vyšetřováni mocenskopoliticky bezvýznamní funkcionáři. Rákosi ve snaze vyšetřování v Praze urychlit napsal v září 1949 Gottwaldovi dopis.



Rákosiho varování

Rákosi v dopise zdůrazňoval, že je třeba najít špiony na vysokých místech. Zároveň naznačil svou nedůvěru k ministrům Václavu Noskovi a Vladimíru Clementisovi a jako podezřelé jmenoval Gottwaldova ekonomického poradce Ludvíka Frejku, předního komunistického ekonoma Josefa Goldmana a šéfredaktora deníku Rudé právo Viléma Nového.


Rákosi upozorňoval, že československá liknavost brání Maďarům, aby při procesu v plném rozsahu využili špionážní činnost Rajkovy skupiny. Gottwald a Slánský se polekali a vyslali do Budapešti Švába, aby projednal jednotlivá obvinění a získal důkazy.


Šváb se setkal s Rákosim. Ten stále Pavlíka považoval za důležitou postavu procesu. Obvinil také tzv. londýnskou skupinu, tedy funkcionáře KSČ, kteří byli během druhé světové války ve Velké Británii a interbrigadisty.


Konzultovat situaci odejel do Polska velitel StB Jindřich Veselý. Tam se dozvěděl, že mnoho nití vede z Československa nebo přes Československo do Polska.


V polovině září 1949 stranicko-bezpečnostní komise projevila značnou aktivitu. Zatčeni byli funkcionáři KSČ Oskar Kosta a K. Markus a úředník ministerstva zahraničí Evžen Klinger. Sledován byl a později také zatčen Arnošt Ungár jako údajný trockista. Sledován byl také salón Gisely Kischové, vdovy po spisovateli E. E. Kischovi.


Na konci září pak komise uložila zintenzívnit výslechy zatčených a schválila další osoby k státně bezpečnostnímu a stranickému šetření. V říjnu pak rozhodla zahájit šetření kolem některých bývalých španělských dobrovolníků. Mezi jmény však stále nebyly osoby ve vysokých funkcích. Státní bezpečnosti komise přikázala sledovat Viléma Nového a novináře André Simona. Výsledky ovšem opět nesplnily očekávání, špioni odhaleni nebyli.


Fieldův případ v Československu nepřinášel ovoce. Příprava procesu by trvala dlouho, protože všichni potencionální zrádci byli na svobodě. Navíc ve srovnání s Rajkovým procesem šlo o funkcionáře třetího řádu. Proto sovětští poradci a po nich i českoslovenští výrobci procesu začali udávat jiný směr. Zájem se jednoznačně soustředil na londýnskou emigraci a španělské dobrovolníky. O případ Pavlík-Field se sovětští poradci přestali zajímat.


Dne 29. června 1956 byl Pavlík odsouzen za špionáž na 15 let, jeho žena na 10 let, Feigel na 13 a Markus na 3 roky.



související texty:

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským


hledání československého Rajka:

Gejza Pavlík

Sovětští poradci

Vladimír Clementis

Otto Šling

Marie Švermová

Interbrigadisté


příprava procesu:

Koncepce protistranického spiknutí

Hlavní obžalovaný Rudolf Slánský

Vyšetřování Rudolfa Slánského

Výslechy

Příprava monstrprocesu na plné obrátky


vlastní proces:

Složení senátu

Průběh vlastního procesu

Výroky obviněných


některé souvislosti:

Důsledky procesu

Slánský a procesy

Otázky kolem procesu


Mezinárodní souvislosti

Politické procesy v sovětských satelitech


Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 168

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.