www.TOTALITA.cz

rozhlasová stanice Svobodná Evropa (SE) - 50. léta

Rada svobodného Československa

Historie Svobodné Evropy se začala psát symbolicky 25. února 1949. Ve Washingtonu byla založena Rada svobodného Československa. Jejími členy se stali českoslovenští exulanti - bývalí politici, ministři, novináři, vysokoškolští profesoři, ale i dělníci a rolníci.


Do čela Rady byl zvolen dr. Petr Zenkl, bývalý první místopředseda československé vlády. Jeho zástupcem se stal dr. Jozef Lettrich, předseda slovenské Demokratické strany. Společně s dr. Jánem Papánkem, bývalým čs. velvyslancem u OSN a významným publicistou Ferdinandem Peroutkou navázali styk s úřadem amerického prezidenta Trumana a s ministerstvem zahraničních věcí USA.



Národní výbor pro Svobodnou Evropu

Po několika schůzkách se dospělo k rozhodnutí založit rozhlasovou stanici, která bude nezávislá na vládě USA. Proto byl v květnu 1949 založen nevládní Národní výbor pro Svobodnou Evropu (dále Národní výbor). Jeho prvním předsedou se stal C. D. Jackson.



Zajišťování financí

Prvním úkolem výboru bylo zajistit dostatečné množství financí od soukromníků, organizací a společností. Výbor podporovalo mnoho významných amerických osobností.



Zvon svobody

Symbolem SE se stal americký zvon svobody, který v červenci 1776 ve Philadelphii oznámil vyhlášení nezávislosti. V Londýně byla odlita jeho replika a ta pak v rámci akce na podporu SE putovala po celých USA.



První budova a vysílač

V únoru 1950 získal Národní výbor krátkovlnný vysílač a rozhodl se zřídit centrálu v Mnichově. V létě 1951 se stanice přestěhovala do nových budov na okraji mnichovského parku zvaného Anglická zahrada.



Nevojenská ofenzíva

Národní výbor vyhlásil 14. dubna 1950 tzv. nevojenskou ofenzívu proti SSSR vedenou hospodářskými, politickými a psychologickými prostředky. Tím se mělo čelit neustále sílící komunistické propagandě.



Pokusné vysílání

První pokusné vysílání SE se uskutečnilo symbolicky v Den americké nezávislosti 4. července 1950 - v češtině a do Československa. Z malé krátkovlnné vysílačky umístěné na nákladním automobilu, který pojížděl podél československo-německých hranic, se ozývalo: "Slyšíte vysílač Národního výboru pro Svobodnou Evropu."



Pravidelné vysílání

Pravidelné vysílání bylo zahájeno 1. května 1951 v 11.00 z mnichovské centrály na střední vlně 417 metrů právě do Československa: "Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa".


Na ceremonii v mnichovském hotelu, uspořádané při této příležitosti, k hostům promluvil ředitel československé stanice Ferdinand Peroutka.



První lidé čs. vysílání

Julius FirtPrvním ředitelem SE byl Robert E. Lang. Prvním ředitelem československé stanice v New Yorku se stal Ferdinand Peroutka, šéfy čs. redakcí v Mnichově novinář Pavel Tigrid a v New Yorku Julius Firt, bývalý vydavatel Lidových novin. (na fotografii)


Pro Svobodnou Evropu pracovala celá řada osobností našeho exilu. Prvním členem redakce byl Ludovít Šebesta, který dříve pracoval jako slovenský redaktor v pražském rozhlase.


Ze spíkrů Pavel Viboch, Vratislav Borecký, František Smrček-Tomáš, Milan Špringl-Horník, Karel Havelík, Palo Valkovec či Jan Měkota (alias Honza Douba). Ale také komik Jára Kohout.


Režírovali Josef Lang (vlastním jménem Vladimír Beneš), Gustav Machatý, který se proslavil filmem Extáze, filmový režisér František Čáp, divadelní režisér Petr Lotar, režisér Vinohradského divadla Josef Kodíček. Jedním z hlavních režisérů stanice byl Ing. Josef Holman, který stál u kolébky Čs. rozhlasu v roce 1922.



Vysílací schéma

Vysílání se v průběhu let samozřejmě neustále proměňovalo. Od 4. září 1951 začínalo ve všední dny od 17.00 a v neděli od 8.00 a končilo hodinu po půlnoci. Měnily se přirozeně i obsah a forma vysílání. Stanice tak reagovala nejen na posluchačskou odezvu, ale zohledňovala i jeho rušení, které se ozvalo hned 1. května 1951 krátce po zahájení vysílání.

Program

Program od počátku kromě zpravodajství tvořily domácí a zahraniční komentáře, četba z necenzurované literatury, náboženské vysílání a nedělní bohoslužby, zprávy z východního bloku, besedy u kulatých stolů, zápisníky zahraničních dopisovatelů a sport.


Kvůli rušení se zkoušely různé způsoby čtení textů. Redaktoři mluvili pomalu, zřetelně, používali krátké věty, během komentáře se k základní myšlence několikrát vraceli.


Půlnoční zprávy se četly diktovací rychlostí, aby si je mohli redaktoři čs. podzemních časopisů zapisovat.



Systém oukej

V redakční práci byl zaveden systém tzv. oukejistů. Byli to redaktoři-editoři, kteří si přečetli příspěvek druhého redaktora, a když s ním souhlasili, napsali na něj O.K. Svobodná Evropa tak dbala na to, aby se nedopustila chyby a neztratila důvěru posluchačů.



Reakce čs. úřadů

Činnost Svobodné Evropy, stejně jako Hlasu Ameriky, označil SSSR a jeho satelity za "podvratnou a štvavou". Bedlivě ji samozřejmě sledovaly i československé státní orgány. Nejstarší dochovaný záznam komentáře Pavla Tigrida v SE v archivu StB pochází z 21. května 1951. V reakci na komentář zaslalo československé ministerstvo zahraničních věcí 22. května 1951 velvyslanectví USA v Praze protestní nótu.



Radioobrana

Komunistický režim věnoval pozornost "štvavé vysílačce" už od samého počátku. Už o pokusném vysílání 4.7.1950 byli komunističtí pohlaváři Státní bezpečností okamžitě informováni.


Již 16. února 1951 byl o chystaném vysílání informován Klement Gottwald. Na podzim téhož roku byla zahájena akce na rušení jejího vysílání. Ministerstva vnitra a národní bezpečnosti vypracovala rozsáhlý systém tzv. radioobrany, neboli rušení.


V té době již v češtině a slovenštině vysílaly také Hlas Ameriky, BBC a stanice v Kanadě, Jugoslávii, Vatikánu, Madridu a Paříži.



Balóny svobody

Svobodná Evropa v 50. letech uspořádala největší propagační kampaň ideologické války. Posílala nad Československo balóny svobody se stovkami tisíc letáků, které dopadaly do přesně stanovených lokalit. Letáky obsahovaly různé informace, kritiku komunistického režimu a výzvy k občanům. Během pěti let šlo o statisíce shozených letáků.


Československá vláda proti "zasílání podvratných letáků" protestovala. V oficiálních sdělovacích prostředcích se proti balónům a letákům denně objevovaly útoky.


Poté, co v roce 1956 došlo k havárii čs. letadla na Slovensku, režim hbitě využil situace a učinil za ni zodpovědný balón Svobodné Evropy. Krátce na to Američané, v obavě před nebezpečím mezinárodního diplomatického konfliktu, balónovou akci zastavili.



Lidé SE II.

Dr. Miloslav Kohák, bývalý vedoucí čs. YMCY a šéf po Pavlu Tigridovi. Dr. Jaroslav Pecháček, bývalý předseda mládeže Lidové strany a po válce tajemník předsedy Lidové strany mons. Šrámka; zprvu psal zahraničně politické komentáře jako Pavel Borový a v polovině 50. let se stal šéfem newyorské redakce. V polovině 60. let se vrátil do Mnichova jako ředitel čs. vysílání.


Spisovatelé Jan Čep, Egon Hostovský a Zdeněk Němeček, skladatelé Josef Stelibský a Václav Nelhýbl, externě humanista Přemysl Pitter. První náboženský redaktor Alexander Heidler ve vysílání vystupoval jako Otec Křišťan.


Dlouhá léta byl sportovním redaktorem Josef Maleček, zakladatel slávy českého hokeje, tenisový mistr a význačný fotbalista AC Sparty. Jeho kolegou byl Karel Drážďanský (pod jménem Karel Janovský).


Slovenští redaktoři Karol Belák-Berger, který psal pod jménem Jozef Lehota či Dr. Martin Kvetko známý pod pseudonymem Dušan Lehotský.


Dr. Marie Tumlířová (jako Marie Chaloupecká) měla na starosti ženské vysílání a Hana Šklíbová (jako Jitka Šimonová) zase pořady pro děti. Reportér Ota Gráf (Franta Tábor) byl dlouhá léta redaktorem relace Zvolil jsem svobodu. Profesor Miroslav Podivínský (Martin Zemek) začínal jako jazykový korektor a později se stal redaktorem a zástupcem šéfredaktora. Zdeněk Eliáš (Zdeněk Černý), Ing. Jiří Brych (Jiří Chmelař), Imrich Kružliak (Martin Prokop), Viktor Magdolen (Števo Korec), Dr. Vladimír Kulhánek (Tomáš Roček), Anton Šepitko (Jan Havran), Bronislav Štefánek (Jozef Dub), Michal Lošonský (Michal Želiar), Jaromír Netík (Jan Fousek), František Vohryzka (strýc Konopa), Denis Žižka (Dalibor Žák), Dr. František Uhlíř (Pavel Berka), ThDr. Felix Mikula (otec Chvojnický) ... a další.


související texty:

o balónech svobody

bodový scénář z 10. dubna 1956

ukázka vysílacího schématu: neděle, pondělí


Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002


Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 59

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.