www.TOTALITA.cz

rozhlasová stanice Svobodná Evropa (SE) - 80. léta

Pumový útok na SE

V sobotu 21. února 1981 ve 21.47 došlo v čs. redakci v Mnichově k mohutnému výbuchu. Tři její pracovníci byli vážně zraněni - Marie Puldová, Alan Antalis a Rudolf Skukálek. Způsobeny byly velké materiální škody. Svobodná Evropa i ve velmi ztížených podmínkách však vysílat nepřestala. Pouze na krátkou chvíli bylo přerušeno vysílání do Ruska, čs. oddělení vysílalo hudbu, ostatní pořady fungovaly normálně. Také od následujícího rána se vysílalo podle stanoveného programu.




Lidé ve vedení

V roce 1982 odešel do penze ředitel čs. vysílání dr. Samuel Belluš. Na čas jej, jako úřadující ředitel, nahradil Josef Schneider, kterého zase vystřídal bývalý příslušník čs. západní armády dr. Pick z Anglie.


Od 1. března 1985 byl ředitelem čs. vysílání Zdeněk Šedivý. Začínal jako hlasatel SE (pseudonym Ondřej Baraba), od roku 1957 působil v Hlasu Ameriky a posluchači jej znali pod jménem Zdeněk Jirout. Před příchodem do SE byl několik let šéfem čs. vysílání Hlasu Ameriky.


Vystřídal jej 1. srpna 1989 Pavel Pecháček, který v SE pracoval od roku 1968, v roce 1974 odešel do Hlasu Ameriky, kde jako redaktor vystupoval pod jménem Pavel Skála, posléze se stal šéfem čs. vysílání Hlasu Ameriky.




Vysílací schéma

Vysílací schéma ze 16. srpna 1986 uvádí, že SE vysílala od 5.00, v neděli od 7.00 do 02.00. Hlavní blok "Události a názory" měl premiéru v 18.10 s pěti reprízami - 21.10, 0.10, 6.10, 9.10 a 12.10. "Panoráma" se vysílala v premiéře v 16.10 a opakovala ve 23.10 a 7.10.


V roce 1985 bylo s velkým úspěchem zavedeno nahrávání telefonických vzkazů z ČSSR. Svobodná Evropa jich denně dostávala až 500. Pro redakci to byl nový zdroj kontaktů a nového způsobu seznamování se s celkovým smýšlením obyvatelstva.


Přibyl proto nový pořad "Vytočili jste číslo Svobodné Evropy v Mnichově" s premiérou v sobotu v 17.45, ve kterém redaktoři odpovídali na dotazy posluchačů. Protože počet telefonů narůstal, vznikl další pořad "Hovory s domovem po telefonu", který redigoval František Tomáš-Smrček. Z něj po čase vznikly "Hlasy a ohlasy", vysílané vždy ve 20.30.


V době, kdy se v Polsku a Maďarsku i v Sovětském svazu děly převratné věci a Československo spalo, se stanice zaměřovala na větší množství pořadů pro mládež a studenty.




Přímé zpravodajství

V polovině roku 1987 se začalo s přímým zpravodajstvím z ČSSR. Americké vedení však vyžadovalo opatrnost. Vznikla proto soukromá agentura Free Press Agency manželů Čeřovských. Jejich agentura získávala informace a Svobodná Evropa je od ní kupovala. Čs. vláda tak nemohla protestovat, protože operace byla prováděna soukromou agenturou.

Konec rušení

Pod vlivem mezinárodní situace a na příkaz Moskvy byly čs. úřady dotlačeny k historickému rozhodnutí - přestat rušit Svobodnou Evropu.


Československé rušičky utichly 16. prosince 1988 v 16.00.


Proti Svobodné Evropě tak nadále bojovali jen redaktoři a agitátoři na stránkách stranického tisku, v rozhlasu a televizi.


Reportáže z demonstrací

Nezastupitelnou roli sehrála SE při informování ze všech pražských protirežimních demonstracích od října 1988. Zatímco čs. oficiální sdělovací prostředky o těchto událostech pozdě a tendenčně, SE informovala okamžitě.


Při explozivních situacích, jako byl např. Palachův týden, měla redakce striktní nařízení od šéfů, že se nesmí nic organizovat, ani zavdávat příčina. Při čtení prohlášení disidentů se nesmělo říkat kdy a kde se bude konat ta či ona demonstrace. Přesto si českoslovenští diplomaté na SE stále stěžovali, že v ČSSR organizuje nepokoje.


vysílač

Revoluční rok 1989

Dříve než oficiální ČTK a jiná oficiální média, podávala SE informace o procesech s Václavem Havlem a dalšími odpůrci totality, kterým bylo většinou kladeno za vinu i spojení se Svobodnou Evropou.


Významnou roli sehrála stanice, spolu s Hlasem Ameriky a BBC, při podpoře petice Několik vět v druhé polovině roku 1989. Denně byly zveřejňováni noví a noví signatáři. Na vlnách SE hovořili Václav Havel, pražský arcibiskup František Tomášek a řada dalších.


Svobodná Evropa také odvysílala části projevu generálního tajemníka ÚV KSČ Jakeše na Červeném Hrádku. Její ironické komentáře sklidily obrovskou posluchačskou odezvu.


Listopad 1989

Reportáže z listopadových demonstrací vysílal Pavel Pecháček telefonem přímo z Václavského náměstí do Mnichova. Kromě Svobodného Slova a Lidové demokracie nikdo objektivně neinformoval o situaci v Praze. Svobodná Evropa tak poskytovala především mimopražským lidem objektivní informace o tom co se děje v Praze.


související texty:

reportáž Českého slova o pumovém útoku


Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002


rušení zahr. rozhl. vysílání pro ČSSR - úvodní strana

Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 59

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.