www.TOTALITA.cz

rozhlasová stanice Svobodná Evropa (SE) v letech 1989-2002

1989

Se skončením rušení v prosinci 1988 se českému a slovenskému vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa dostalo mnoha nových posluchačů, zejména ve velkých městech jako Praha, Brno a Bratislava. Svobodná Evropa působí nejen jako zdroj pravdivých a nezkreslených informací ze zahraničí a z domova, ale i jako spoj mezi domovem a exilem, a především mezi disidenty a širokou československou veřejností.


Vysíláním dnes již legendárního Jakešova projevu na téma "Kůl v plotě" (o osamocenosti KSČ) s ironickým komentářem, přispívá SE k rozpadu komunistické autority.


V listopadu přináší SE v přímém přenosu reportáž ze svatořečení blahoslavené Anežky české z baziliky sv. Petra v Římě. Reportuje ředitel čs. oddělení SE Pavel Pecháček, kterému se později podaří dostat novinářské vízum do Československa, odkud telefonicky informuje z Václavského náměstí o událostech těsně po 17. 1istopadu.


Po třech dnech je z Prahy vykázán, v reportážích prostřednictvím telefonu však pokračují pražští spolupracovníci SE. Svobodná Evropa tak informuje své posluchače, takřka celý národ, o událostech v Československu v době, kdy oficiální média ještě nevzala na vědomí "sametovou" revoluci. Ještě během revoluce přijíždějí do Prahy redaktoři Svobodné Evropy - Karel Kryl, Yvonna Přenosilová a další.



1990

V květnu otvírá SE, za účasti prezidenta Václava Havla, svou kancelář v Praze. l. srpna zahajuje SE vysílání pro Československo na střední vlně, kterou si pronajala od čs. úřadů. Je to vůbec poprvé v jejích dějinách, kdy používá k vysílání svých pořadů technických zařízení země, pro niž jsou určeny.



Oslavy 40. výročí vysílání SE do Československa.

12. května posvětil nově jmenovaný pražský arcibiskup (a věrný posluchač SE), pozdější kardinál Miloslav Vlk pamětní desku v kostele Sv. Stěpána v Mnichově, odkud se vysílaly přenosy katolických bohoslužeb.


V prosinci byla v Praze zahájena putovní výstava o činnosti československého oddělení SE.



1991-1992

Pokračují četné kontakty mezi SE a jejími posluchači, návštěvy československých politiků. Z čs. oddělení začínají odcházet první redaktoři, aby se věnovali politické či kulturní činnosti doma (Karel Kühnl, Karel Kryl).



1993

Od 1. ledna, s rozdělením republiky a zánikem Československa, se také dělí redakce na českou a slovenskou. Na jaře navrhuje nový americký prezident Bill Clinton zrušení českého, polského a maďarského oddělení, odůvodněné tím, že v těchto třech zemích už demokracie pokročila nejdále.


Po naléhavých intervencích a protestech významných osobností (prezident Václav Havel, kardinál Miroslav Vlk, papež Jan Pavel II.) i řadových posluchačů se Washington rozhoduje jinak: V říjnu je oznámeno, že se s okamžitou platností ruší vysílání do Afghánistánu (což se později ukázalo jako velká chyba) a do čtrnácti dnů vysílání do Maďarska.

České a polské redakce se musejí osamostatnit a vytvořit právně nezávislé entity Rádio Svobodná Evropa a Radio Wolna Europa, se sídlem v Praze, resp. ve Varšavě. Americký finanční příspěvek se má stále snižovat: předpokládá se, že se obě stanice postupem času osamostatní i finančně. To se však nepodařilo, v ČR proto, že RSE nedostala licenci na komerční vysílání a nemohla proto využívat reklam.



1994 - Stěhování do Prahy

Všichni zaměstnanci českého oddělení SE dostávají výpověď od svého zaměstnavatele (Radio Free Europe / Radio Liberty) a jen 7 z nich dostává zaměstnání u nově vytvořeného Rádia Svobodná Evropa. Stav se doplní v Praze z místních zdrojů - převážnou většinu pracovníků však poté již tvoří externisté.


Ředitelem je Pavel Pecháček, šéfredaktorkou Olga Kopecká (Valeská). RSE je nadále financována z rozpočtu mateřské rozhlasové stanice RFE/RL a má i nadále přístup k jejím informačním zdrojům, jejichž bohatství překonává vše, co má k dispozici Český rozhlas. RSE je na ČR naprosto nezávislá, i když disponuje jeho technickým zařízením.


1. července 1994 začíná RSE vysílat z budovy Českého rozhlasu na Vinohradské 12. Vysílací schéma je oproti Mnichovu značně zkráceno, hlavní pořady však zůstávají, zůstává i duch vysílání a dodržuje se etický kodex SE.



1995

Na pozvání prezidenta České republiky Václava Havla následuje přestěhování mateřské rozhlasové stanice Svobodná Evropa RFE/RL do Prahy, do budovy bývalého Federálního shromáždění, za kterou sice platí symbolický nájem, jejíž údržba ji však stojí ročně 2 miliony dolarů.



1996

V únoru 1996 vstoupila v platnost Dohoda o společném vysílacím projektu mezi Rádiem Svobodná Evropa, Radio Free Europe/Radio Liberty (slovenské vysílání), BBC, Hlasem Ameriky, Deutsche Welle a Českým rozhlasem.


Tyto stanice se dělily o frekvence na střední vlně okruhu Český rozhlas 6. Byl to projekt, ojedinělý na světě; čeští a slovenští posluchači tak měli možnost získávat a porovnávat informace z několika zdrojů na jedné vlně.



2002

Během doby však někteří partneři od této smlouvy odstoupili, nebo s nimi byla ze strany Českého rozhlasu smlouva rozvázána. 2. července 2002 byl oznámen konec amerického financování RSE prostřednictvím grantu RFE/RL (s ohledem na nutnost vysílat po 11. září 2001 na Střední východ).



30. září 2002 přestala Svobodná Evropa po jedenapadesáti letech vysílat v češtině.



Přes veškerou snahu se nepodařilo získat finanční prostředky z jiných zdrojů a RSE muselo, přes četné apely posluchačů (včetně kardinála M. Vlka, předsedy Senátu P. Pitharta, ministra kultury P. Dostála, předsedy Ekumenické rady církví biskupa V. Volného, senátorky J. Moserové a dalších) ukončit svou činnost a bylo zrušeno.

Účelem vysílání RSE v Praze bylo pomáhat naší společnosti na cestě k úplné demokracii. Za svou činnost získali jednotliví redaktoři či spolupracovníci řadu vyznamenání: papežský řád Sv. Řehoře Velikého, Cenu křepelek, Cenu guvernéra České národní banky, Cenu Ferdinanda Peroutky.



související texty:

Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002


Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Olga Valeská

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.