www.TOTALITA.cz

vzdušný most do Berlína

I když lze říct, že právo přístupu vyplývalo logicky ze smlouvy o okupaci Berlína mezi všemi čtyřmi velmocemi, o železničním a silničním spojení západního Berlína s Německem existovala pouze ústní dohoda s generálem Žukovem.


Naproti tomu vzdušný přístup do Berlína byl zaručen Postupimskou dohodou - z Berlína vedly tři přesně stanovené (22.10.1946) vzdušné cesty na východ a tři na západ, do Hamburku, Hanoveru a do Frankfurtu, řízené ze společného kontrolního centra. (V tomto centru, které bylo několikrát jediným místem kontaktu mezi bývalými spojenci, byli sověti přítomni po celé období blokády, také odtud řídili záchranné akce při leteckých haváriích.)



mapa leteckych operací

mapa leteckych operací



vzdušný most

Nezbylo tedy než obrátit se na letectvo. Generál Curtis LeMay si vzpomněl na přelety Himalájí, při nichž bylo čínským komunistům, bojujícím během války proti Japoncům, dopraveno 72 tisíc tun zásob. K nouzovému zásobování vojenských jednotek umístěných v Berlíně potravinami byla nejprve povolána malá letecká dopravní společnost založená a provozovaná bývalými britskými válečnými letci létajícími na bývalých britských válečných letadlech.


Generál Clay, i jeho britský kolega, generál Brian Robertson, byli oba zkušení vojáci. Jejich osobní rozhodnutí překonat blokádu bylo jasným důkazem, že dobře chápou politický význam udržení Berlína, i když měli určité pochybnosti, že bude možné zásobovat celé město. Po zhodnocení situace došli k názoru, že dostatečné zásobování by přesahovalo možnosti kterékoli civilní letecké společnosti. Byl tedy vypracován grandiózní plán převážně vojenským letectvem provedeného a s vojenskou přesností koordinovaného vzdušného mostu, kterým by bylo možné město zásobovat.


Prezident Truman a britský premiér Atlee oba generály v červenci podpořili strašákem letky amerických bombardérů B-29, která byla veřejně s velkou slávou přesunuta do Británie. B-29 byly v té době jediným letadlem schopným požívat jaderné zbraně - o tom, že atomové bomby (měli jich tehdy už přes 50) nechali doma, však Američané pomlčeli.


Na Berlínských letištích Gatow a Tempelhof, a také ve Wunstorf, bylo s použitím válečné technologie těžkých ocelových plátů v říjnu 1948 narychlo vystavěno šest nových přistávacích drah pro větší letadla. Ocelové pláty ale byly pouze dočasné řešení. V krátké době musela nastoupit skupina, která každodenně přistávací dráhy za plného provozu opravovala.


V Gatow, Tegel a Tempelhof dosedalo letadlo každé tři minuty. Den po dni. Bez přestávky. Všechen materiál byl nakládán i vykládán ručně. V pytlech tuny mouky stejně jako tuny uhlí. Cinkání lahví utichlo když bylo obyčejné mléko nahraženo sušeným, také brambory se musely hospodyňky naučit vařit z prášku.


Evakuace dětí v době prázdnin z Berlína do Německa kvůli snížení nutnosti zásobování byla mrazivým připomenutím válečné situace z doby bitvy o Londýn.

jakoby zázrak

Mírná zima 1948/49 překazila sovětské plány. Ti tedy alespoň uzavřeli Berlín zátarasy a zavedli povinná víza pro vstup do Západního Berlína. Na jaře 1949 však již bylo jasné, že Západ nemá v úmyslu se vzdát Berlína ani společného Německa. 26. dubna svolal SSSR všechny čtyři mocnosti k pohovorům o skončení blokády a 4. dubna souhlasil s jejím ukončením.


Se soumrakem 11. května 1949 se berlínské ulice rozzářily - dodávka elektřiny ze sovětského sektoru byla obnovena. O půlnoci byla otevřena brána Helmstedt, vstup do britského sektoru. Den na to přednesl starosta města Ernst Reuter projev ke 200.000 obyvatel o připojení Berlína k Západu.



co sověti nečekali

Po stále ještě trvajících obtížích byl nakonec vzdušný most ukončen v září 1949. Zatímco sověti očekávali, že objem dopravovaného zboží se bude snižovat, ve skutečnosti došlo k jeho zvýšení. Celkem bylo při více než čtvrt miliónu letů do Berlína nalétáno 148 miliónů kilometrů a přepraveno 2,4 miliónu tun zásob. I když celá operace stála 224 miliónů dolarů a životy 43 Britů, kteří zemřeli v haváriích, bylo překažení a zrušení blokády bez použití násilí jasným vítězstvím Západu.


Neochvějnost, s níž se západní spojenci zhostili celé operace, společná těžká práce a v neposlední řadě i nějakých těch dvacet havárií, ke kterým během trvání vzdušného mostu do Berlína došlo, přispěly ke sblížení Němců a západních spojenců. Z bývalých nepřátel se stali přátelé. Každý let ale i utvrzoval jejich přesvědčení o nebezpečí z Východu. 24. prosince 1948 byl zveřejněn návrh na ustanovení obranného společenství, z něhož se pak zrodilo NATO.


25. května 1949 byla se souhlasem západních spojenců založena Německá spolková republika. V úvodu nové ústavy byl závazek ke sjednocení Německa mírovou cestou. Berlín měl ústavou určené zvláštní postavení. Ve volbách, které se konaly 12. září, byl prezidentem zvolen Theodor Heuss a kancléřem Konrad Adenauer. 21. září pak byla vojenská spojenecká vláda nahražena Spojeneckou komisí.


7. října 1949 byla prohlášena Německá demokratická republika. Prezidentem se stal Wilhelm Pieck a premiérem Otto Grotewohl. Stalin poslal pozdravný telegram.



denní riziko při přistávání v Tempelhof

denní riziko při přistávání v Tempelhof



první otevřená konfrontace

Krátkozrakost a nezodpovědnost Stalinova rozhodnutí - pokusu změnit smlouvami zajištěné výsledky 2. světové války zablokováním přístupu do Západního Berlína, je ještě i dnes zarážející.


Sověti ponechali Berlínu pouze letecký přístup. Jediná, třeba i náhodná kolize mezi sovětskými stíhačkami, které neustále střežily vzdušný prostor svého okupačního sektoru, a zásobovacími letadly (jako 5. 4. 1948, kdy při srážce britského dopravního letounu se sovětskou stíhačkou u letiště Gatow zemřelo 15 lidí), by za dané napjaté mezinárodní situace jistě znamenala otevřený konflikt. Nikdo netuší, jak blízko nové válce jsme díky jeho rozhodnutí možná byli.


Stalin však svým "diplomatickým" chováním sám pohřbil jakékoli vlastní naděje na vytvoření nezávislého odzbroje-ného jednotného Německa a udělal z bývalých spojenců nepřátele a z bývalých nepřátel spojence.

související text Berlínská blokáda


[Zz], [31,32,34,41]



odkazy ] autoři ] věcný rejstřík ] zdroje ] jmenný rejstřík ]
   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.