www.TOTALITA.cz

"Žádáme studenty, aby neprodleně opustili školní budovu!"
Osudy některých vyhozených studentů

Stanislav Nahodil

V sobotu 30. května 1951 bylo Stanislavu Nahodilovi oznámeno, že už se nemusí připravovat na závěrečné maturitní zkoušky, protože byl z gymnázia v Moravských Budějovicích vyloučen. Cítil to jako nespravedlnost, kterou nemohl odvrátit. Jeho osobní drama bylo ale jen malou předehrou k dramatu mnohem krutějšímu a bezohlednějšímu, které zanedlouho zasáhlo celou jejich rodinu a nejbližší příbuzné.


Vrátil se domů na rodný statek v Loukovicích, aby pomáhal otci při zemědělských pracech na blížících se žních. Uběhlo několik týdnů, bylo úterý 3. července, začínaly žně, pracovalo se na poli. Spolu se starším bratrem uhrabával lán po prvém sklizeném obilí, když spatřili policejní vozy. Jezdili po nedaleké silnici sem a tam. Bylo zřejmé, že se někde něco stalo. V poledne už se dozvěděli, že v sousedních Babicích byli zastřeleni tři lidé.


Ještě týž den začalo vyšetřování. Nejdříve je vyslýchali doma na statku, potom je předvolávali každého zvlášť na stanici veřejné bezpečnosti. Stanislavovi jen hrubě nadávali, ale otec a bratr Jindřich se z výslechu vrátili s modřinami ve tváři. Za tři dny přijeli bratra zatknout. Bylo to v den jeho 23. narozenin. Události pak vzaly rychlý spád. První soudní líčení se konalo v Jihlavě a trvalo jen tři dny (12.-14. července 1951). Bratr Jindřich byl odsouzen na 23 let vězení a nucené práce v jáchymovských uranových dolech.


V procesu bylo tehdy souzeno čtrnáct obžalovaných, sedm z nich bylo odsouzeno k smrti, dva na doživotí, zbývající dostali 20 až 25 let vězení a nucené práce. Před soudem stál i jeho strýc Antonín Plichta, statkář ze sousedních Šebkovic. Za druhé světové války se aktivně zapojil do protinacistického odboje, jeho hospodářství bylo stravovací základnou pro odbojáře.


Po válce se stal místopředsedou Okresního národního výboru v Moravských Budějovicích, ale po únoru 1948 byl všech funkcí zbaven. Jeho životní postoje z něj vytvořily neformální vůdčí osobnost tamního protikomunistického odboje. Pro komunistickou justici byl venkovským boháčem a třídním nepřítelem. Byl popraven 3. srpna 1951.


Nahodilův bratranec, dvaadvacetiletý Antonín Plichta, byl zastřelen při zásahu policie a lidové milice u Bolíkovic. Zastřelil ho Ladislav Malý, který teroristickou akci v Babicích zorganizoval a při přestřelce u Bolíkovic zahynul. Malý nebyl vyškoleným agentem západních zahraničních zpravodajských služeb, jak se to tehdy psalo, ale spolupracoval s StB jako agent-provokatér.


V souvislosti s akcí Babice bylo odsouzeno sto osob, z toho deset k trestu smrti. Jedenáctým odsouzeným k smrti byl druhý Nahodilův bratranec - Stanislav Plichta, souzený v samostatném procesu až 10.2.1953. Při přestřelce u Bolíkovic byl těžce zraněn a trvalo dlouho, než ho lékaři přivedli do takového stavu, aby mohl být postaven před soud. Na hlavě měl pooperační jizvu po vynětí kulky, po těle řadu jizev a proleženin, měl voperován umělý vývod, dolní polovinu těla ochrnutou a necitlivou, byl zcela nepohyblivý, plně odkázán na invalidní vozík.


"I takto zmučený člověk musel být přinesen pod šibenici, aby justiční vražda byla dokonána a komunistické rudé právo naplněno," napsal Adolf Rázek ve zprávě č.6: StB + justice nástroje třídního boje v akci Babice, kterou vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.


související texty:

osudy Lubomíra Kabelky

osudy Josefa Nekuly

osudy Stanislava Nahodila


Žádáme studenty, aby neprodleně opustili školní budovu!

vzpomínky pamětníků - úvodní strana


autor textu: Milan Krejčiřík

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.