www.TOTALITA.cz

na zajišťování srpnového vysílání Československé televize vzpomíná redaktor Miroslav Sígl
2. díl: první minuty Televizních novin

Nejprve jsem vyběhl do své redakce Televizních novin v Jungmannově 15 a teprve potom (mohlo tak být po páté ráno) jsem s dlouhými šlahouny dálnopisných zpráv přiběhl do tzv. "Vladislavky" - naší milované Měšťanské besedy, která ještě stála na místě, ale hlavně na svých místech už tu byli mezi prvními Kamila Moučková, naše hlasatelka, šéfredaktor Televizních novin Kamil Winter, redaktor Oldřich Čičatka z mých tvůrčích štábů, jejichž jsem byl šéfdramaturgem. Především však naši technici, kameramani Přemek Prokop, Petr Ulrych a režisér Pavel Vantuch. Netrpělivě čekali na každou novou zprávu. Kromě textu prohlášení jsem přinesl doslova náruč prvních zpráv z celé naší země, které bez ustání od časných ranních hodin vyťukávaly dálnopisy, umístěné v redakci na protilehlé ulici. Už tehdy jsme odsuzovali tuto nepraktičnost, protože mezi vysílacími studii v Besedě a redakcí Televizních novin existovalo pouze telefonní spojení. Se vším se muselo běhat sem a tam.


...Lustry Kamenický Šenov žádají okamžitý odchod okupačních vojsk z celé naší republiky...

...Kolínská rafinérie, příslušníci vojenského útvaru 5604 Olomouc, Vojenská politická akademie v Praze, vojáci z posádky v Turnově, Holešově, příslušníci posádky Mladá, vojenských útvarů Trenčín a Bratislava - to byly první zprávy z míst, kde měli překvapivý budíček už dávno před šestou hodinou vidím ty naše vojáky nastoupené před svými veliteli a nepochybuji o jejich odvaze jít proti společnému nepříteli - ale jsou namísto toho vybízeni ke klidu, nedostali jiný rozkaz...


V osm hodin vyťukala zprávu Čs.tisková kancelář:

"Celozávodní výbor KSČ a předsedové základních organizací KSČ v Československé tiskové kanceláři jednomyslně podporují provolání předsednictva ÚV KSČ ke všemu lidu republiky. Stojíme rozhodně za legální Černíkovou vládou, za prezidentem republiky Ludvíkem Svobodou a za Dubčekovým vedením strany..."


Tak sláva! ČTK je v dobrých rukou. Ale jak se dozvídáme, v noci se tam měl nečekaně vrátit její ústřední ředitel Miroslav Sulek z nucené dovolené v Sovětském svazu a dal příkaz k odvysílání jakéhosi "zvacího dopisu". Stejně si vyhradil, že jedině s jeho vědomím smějí být vysílány zprávy o Československu! Jak se ho podařilo obelstít? To se dozvíme později.


Četkaři, kolegové v boji, zapněte si také televizory, my vás rovněž pozdravujeme, dokud můžeme svobodně vysílat. Netrpělivě čekáme na každé vaše zprávy!


A ty se chrlí jedna za druhou tak, jak je posílají "své milované televizi":

...zachováme klid a zabezpečíme plynulý chod výroby - Slovnaft Bratislava...

...věříme našim vedoucím činitelům, že obnoví u nás mír a naši suverenitu - Orličan Choceň..

...v tomtéž duchu Tesla Votice a další podniky...

...celé naše osazenstvo stojí plně za akčním programem strany. Naši pracující disciplinovaně plní své pracovní povinnosti, aby tím dokázali spontánní oddanost legálnímu vedení naší strany a státu - Chemické závody Jiřího Dimitrova Bratislava...


Další významné prohlášení je datováno v 8,56 hodin:

Předsednictvo ústředního výboru Svazu protifašistických bojovníků a všechny odbojové složky vyhlašují pohotovost v zájmu pomoci ohrožené vlasti...


Zvoní telefon a na jeho druhém konci dr. Emil Ludvík a diktuje slovo za slovem provolání Společnosti pro lidská práva, jejímž je generálním tajemníkem:

Okupace Československa sovětskými, německými, polskými, maďarskými a bulharskými vojsky otřásla důvěrou všech svobodomyslných národů. Stala se výsměchem deklarací o nepřípustnosti vměšování do vnitřních záležitostí států, obraně jejich nezávislosti a suverenity, odhlasované na Valném shromáždění OSN v prosinci 1965, jejímž iniciátorem byl sám Sovětský svaz!

Společnost pro lidská práva ostře odsuzuje tento věrolomný čin, odporující lidskosti a mezinárodnímu právu. Obracíme se s prosbou na Komisi pro lidská práva a Mezinárodní ligu pro lidská práva, aby neprodleně požádaly členské federace k vyzvání svých vlád o zásah v Radě bezpečnosti ve prospěch Československa...


Klapot dálnopisů neustává, docházejí další a další prohlášení, požadující také okamžitě svolání Národního shromáždění. Opravdu - není v naší zemi místo, které by se nám nebo ČTK neozvalo, anebo se chtělo ozvat, ale náš dálnopis byl už takřka zavařený. Začaly proto přicházet i telegramy, doručované z Hlavní pošty, dokud fungovala.


Musíme sehnat další televizní redaktory, ze všech týmů, jdi je obvolávat, obrací se na mne šéfredaktor Kamil Winter. Cítíme velkou odpovědnost, za všechno, co jsme právě vysílali. Doslova jsme běhali jako poslíčkové z "Vladislavky" do "Jungmannky". Telefonuji přímo domů všem kolegům, na které mám spojení ve svém diáři, současně škrtám zbytečné údaje často opakované v textech, které docházejí, a předávám je Kamile. Trhal jsem jednotlivě z dlouhých dálnopisných kotoučů jednu zprávu za druhou, petici za peticí.


Ze sekretariátu Svazu spisovatelů se nám hlásí představitel Koordinačního výboru tvůrčích svazů spisovatelů, filmových a televizních pracovníků (dnes známý pod zkratkou FITES) s výzvou:

...abyste úderem 12. hodiny zastavili práci, dopravu, přestali obsluhovat, prodávat, zastavili pohyb v ulicích. Rozezvučte sirény a klaksony, manifestujte proti neslýchanému aktu, jehož jsme ve své zemi svědky. Manifestujte svou věrnost zákonným zástupcům této naší suverénní země!


Jdu za Kamilou Moučkovou s blokem: "Tohle musím, Kamilo, přečíst sám, to bys po mně nepřečetla..." a čtu ze svých škrabopisných poznámek větu za větou, jak mi je z vysočanských závodů ČKD právě telefonovali jejich předáci. Jejich provolání končí slovy:


Občané, vytrvejte! Nic není ztraceno, spravedlnost a naše pravda musí zvítězit!


Z vrátnice přivádějí osobně cídiče Jana Kettnera ze závodu Slévárny ČKD. Je zvoleným delegátem XIV. sjezdu KSČ, sedáme spolu před kameru a nechám ho vyprávět, jak to probíhalo velmi bouřlivě na noční směně a hned po ranním nástupu do práce.



díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

středa 21. srpna 1968

situace v ČST (21.8.1968)


události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.