www.TOTALITA.cz

na zajišťování srpnového vysílání Československé televize vzpomíná redaktor Miroslav Sígl
4. díl: okupanti obsazují televizi

Naše redakční a hlasatelské nadšení nad přílivem informací a ohlasů trvá jen do půl deváté dopoledne. Z ulice sem náhle dolehl známý hřmotný rachot obrněných transportérů. A krátce nato se to stalo.


Do televizního studia ve Vladislavově ulici doslova vtrhli okupantští vojáci podobní těm, kteří už nás dneska jednou vyháněli z budovy ÚV KSČ. Sem přišli jen s určitým zpožděním, takže jsme stačili odvysílat značné množství zpráv, komentářů a rozhovorů. A znovu mi zní v uších ten známý řev a výkřiky o kontrarevoluci:


Idítě odsudá, akončitě rabotu, sičas! Buděme streljať!


A na nic nečekali a jeden za druhým anebo všichni naráz vystříleli své zásobníky samopalů do televizních obrazovek nad režisérským pultem. Okamžitě zhasla všechna blikající červená světélka a do "tatata" samopalů vybuchuje jedna obrazovka za druhou.


Skleněná tříšť nám chřupe pod nohama, vidím pouze jednoho z kameramanů, jak pohotově a skrytě švenknul poslední záběr. Prcháme odtud, abychom vyvázli se zdravou kůží. Co jiného jsme mohli dělat? Přesila nenávistných obličejů okupantů byla zřejmá. Mezi ozbrojenou tlupou jsem stačil zahlédnout epolety sovětského generála - a vida! Také ředitele provozu Televizního studia Praha - Karla Kohouta. Byl vedoucím činitelem Čs. televize a do své funkce nastoupil v roce 1966, kdy začala fungovat nová struktura jejího vedení. Stal se ředitelem provozu Televizního studia Praha a vedoucím všech provozních složek a útvarů Čs. televize. Jak nás tedy vyčenichala ta okupantská banda loupežníků? Vždyť přišli najisto!


Utíkám s ostatními, zaháním myšlenky o zradě a kolaboraci, jakou jsem poznal za protektorátu, kdy zde vládli nacisti. Ještě není přece všechno ztraceno! Vybavuji se mi slova těch pracovníků z ČKD, která jsme vysílali brzy ráno, honí se mi hlavou najednou tolik nápadů, až se mi mohou spánky protrhnout. Zastavuji se v lékárně v Jungmannově ulici hned vedle naší televizní budovy, nervózně prosím lékárníka o "něco na uklidnění", chápe mne a s otázkou "Nejste z televize? My na vás tady od rána koukáme a teď je na obrazovce tma..." mi podává krabičku s léky - beru si jeden meprobamat a zapíjím podanou sklenkou vody. Slyším za sebou úpěnlivé zvolání paní magistry, která stála opodál: "Vydržte!"



díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

situace v ČST (21.8.1968)


Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.