www.TOTALITA.cz

na zajišťování srpnového vysílání Československé televize vzpomíná redaktor Miroslav Sígl
22. díl: nemorální a nenormální normalizace   (čtvrtek - pátek 30. - 31. 8. 1968)

Poslední dny letošního nadmíru horkého srpna jsou poznamenány studenými šoky, které ovlivňují náladu mezi lidmi, třebaže je jim určeno další provolání "Všemu československému lidu". Slova o "normalizaci" a "dočasném pobytu cizích vojsk" jsou však vzdálena nedávným pojmům o obrodném procesu a demokracii - slovník politiků, jimž jsme všichni věřili, se začíná plnit zcela novými odcizenými pojmy. Naděje polednové politiky se začínají rozplývat.


Do toho přichází zpráva z Bratislavy, kterou 30. srpna otiskuje také Rudé právo. Jde o prohlášení slovenských delegátů pražského XIV. sjezdu KSČ, v němž je uvedeno, že "vzhledem k tomu, že se zástupci dubčekovské reprezentace ujali svých funkcí v mimořádně těžkých podmínkách, nepovažujeme za možné být členy orgánu, v jehož čele není Dubčekovo vedení". Jak tomu rozumět, když vzápětí volají po svolání mimořádného sjezdu KSČ, aby se zabránilo rozkolu ve straně?


Ještě že máme možnost poslouchat zahraniční rozhlas: Rakouská vláda dementuje tvrzení moskevského listu Pravda, že v červenci a srpnu bylo do Československa přes Rakousko tajně dopraveno 22 pojízdných západoněmeckých vysílaček. Také firmy Siemens, Standart Elektro Lorenz a AEG - Telefunken odmítají tvrzení, že prodaly do Československa pojízdné vysílače. Prezident USA Johnson v texaském San Antonio vyslovil varování před útokem Sovětského svazu na Rumunsko. Ze zahraničního rozhlasu se dozvídáme i některé domácí události: Antonín Kapek, o němž jsme v posledních dnech neměli žádnou informaci - prý údajně trávil několik dní na své chatě mimo Prahu (vida ho, bojovníka!) oznámil, že se vzdává veškeré politické činnosti a rezignuje zároveň na funkci generálního ředitele ČKD Praha. Nepodílel se na žádném z posledních jednání, unikl sovětskému zatýkání a teď to všechno vzdává. (Dnes už podle známých dokumentů víme, že byl vůbec první, kdo poslal Brežněvovi žádost o pomoc a že v květnu 1990 spáchal sebevraždu). Sovětské jednotky začínají rozšiřovat první číslo tiskoviny s názvem Zprávy, které má vydávat "redakční rada při sovětských vojskách", dovážejí se z Dražďan, kde se také tisknou. (Vycházely až do 10. května 1969 - celkem vyšlo 61 čísel.) Předsednictvo Národního shromáždění vyjádřilo souhlas s požadavkem některých poslanců, aby se všichni poslanci formou čestného prohlášení vyjádřili, že "ani písemně, ani ústně nevyzvali vlády zemí Varšavské smlouvy k vojenskému zákroku v ČSSR". Vláda zahájila rozhovory se sovětským velením v Praze o stažení vojenských jednotek a uvolnění budov redakcí tisku, ČTK, rozhlasu a televize. Operativní skupinu ústředních orgánů při předsednictvu vlády vede jmenovaný místopředseda vlády František Hamouz. Jako první jsou uvolněny budovy ÚV KSČ, Rudého práva a Karolina. Zástupci sovětské armády požadují odstranit v hlavním městě všechna hesla, nápisy a plakáty, teprve za tohoto předpokladu opustí území hlavního města Prahy.


Na schůzi předsednictva ústředního výboru KSČ projednali návrh referátu pro plenární zasedání ÚV KSČ, ale také četné návrhy na kádrové změny, jakož i návrh usnesení vlády o mimořádných opatřeních ke kontrole hromadných sdělovacích prostředků. Ještě týž den 30. srpna vydala vláda usnesení o těchto mimořádných opatřeních. Zřídila ÚTI - Úřad pro tisk a informace (zakrátko se ujal přiléhavý termín "útisk"), jehož úkolem bylo jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK, pracovat zároveň jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. Ředitelem byl jmenován Josef Vohnout (také příznačné jméno pro ten útisk!). Za 14 dnů nato přijalo Národní shromáždění zákon o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, v němž je zakotveno zřízení "v zájmu dalšího pokojného vývoje" v Čechách a na Moravě ČÚTI a na Slovensku SÚTI (Slovenský úřad pro tisk a informace). Dnes už víme, že tento zákon byl zrušen až k 29. březnu 1990 zákonem číslo 86/1990 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích.


V sobotu 31. srpna se konalo zasedání ÚV KSČ za účasti členů ÚKRK a některých delegátů XIV. mimořádného sjezdu, vybraných krajskými výbory KSČ. Hlavní referát měl A. Dubček, potom L. Svoboda informoval o postupu moskevských jednání a J. Smrkovský o znění moskevského protokolu. V. Biĺak, J. Pilller, M. Jakeš, D. Kolder a další přednesli čestná prohlášení, že se nikdy, ani v posledních deseti dnech. nedopustili na lidu republiky ničeho, co by bylo v rozporu se ctí komunisty a občana Československé socialistické republiky.


Zasedání schválilo výsledky moskevských protokolů, zrušilo usnesení o svolání mimořádného XIV. sjezdu KSČ na 9. září a ustavilo komisi pro přípravu sjezdu komunistů v českých zemích. Kooptovalo do ústředního výboru sedm dosavadních kandidátů a 80 nových členů, zvolených na vysočanském sjezdu.


Z návrhů o kádrových změnách schválilo uvolnění M. Chudíka z členství v ÚV KSČ, z předsednictva byli uvolnění O. Švestka, D. Kolder, E. Rigo, F. Kriegel, z funkce kandidáta předsednictva ÚV KSČ uvolnilo A. Kapka a Č. Císaře uvolnilo z funkce tajemníka ÚV KSČ. Novými členy předsednictva ÚV KSČ byli zvoleni L. Svoboda (čestný člen), E. Erban, J. Hetteš, L. Hrdinová, G. Husák, Vl. Kabrna, Z. Mlynář, K. Neubert, J. Pinkava, Š. Sádovský, V. Slavík, V. Šimeček, B. Šimon, A. Ťažký a J. Zrak. Novými kandidáty předsednictva ÚV KSČ se stali K. Poláček, F. Barbírek. Novým šéfredaktorem Rudého práva byl jmenován Jiří Sekera namísto O. Švestky, který byl pověřen řízením týdeníku Tribuna.


Ještě v průběhu zasedání z Moskvy L. Brežněv telefonoval A. Dubčekovi a kritizoval "nedemokratický způsob doplňování ÚV", tj. kooptaci části delegátů vysočanského sjezdu do nového ÚV KSČ.


Ze své funkce byl odvolán ministr vnitra J. Pavel a na jeho místo jmenován Jan Pelnář. Ten okamžitě vydal rozkaz o dalších úkolech ministerstva, v němž je nutné konzolidovat bezpečnostní aparát, narušený v minulých dnech. Zároveň vydal tajný rozkaz o mimořádných opatřeních k zabezpečení klidu a pořádku.


V prohlášení umělců, novinářů a vědců se dementují zprávy ze zahraničí o tom, že naši kulturní pracovníci opouštějí republiku. "Lidé, kteří jsou za hranicemi, jsou tam legálně, nehodlají vytvářet novou emigraci, naopak se chtějí vrátit domů".


Moskevská Pravda uveřejnila článek, podle něhož "řádilo v ČSSR na 40 000 ozbrojených kontrarevolucionářů".


Americká agentura AP a některé rozhlasové stanice přinesly zprávu o současném pobytu čs. ministra zahraničních věcí J. Hájka ve Švýcarsku a jeho cílem je ustavit čs. vládu v exilu.


Ve Washingtonu se konala schůzka velvyslanců zemí NATO a státního departmentu USA. Komuniké konstatovalo "nejsilnější přítomnost sovětských ozbrojených sil ve střední Evropě od druhé světové války, což představuje ohrožení bezpečnosti USA a jejich spojenců". Je proto nutné uvést v život konkrétní opatření k zajištění společné bezpečnosti.



díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.