likvidace soukromé malovýroby

proběhla v letech 1949-54.
Ideologicky byla zdůvodněna těmito důvody:

• principem likvidace malovýroby jakožto principu výstavby socialismu, vyvozeného ze sovětských zkušeností,



• teorií zostřování třídního boje.

přechod malovýroby k socialismu

Přestože tehdejší nová Ústava 9. května zaručovala ochranu soukromého podnikání závodů do 50 zaměstnanců, již od června 1948 se ve vedoucích komunistických kruzích hovořilo o "přechodu malovýroby k socialismu".

sociální perzekuce živnostníků

Od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům.

Sociální perzekuce se projevovala zejména omezováním přídělů surovin, zboží či pracovních sil.

vyřazení živnostníků z tzv. vázaného trhu

postihlo živnostníky zvlášť těžce. Od této chvíle museli veškeré zboží (textil, obuv, potraviny) obstarávat na volném trhu za neúnosně vysoké ceny. Řemeslníci a obchodníci byli tak nuceni odhlašovat své živnosti.

Jen v lednu 1949 zaniklo v českých zemích 2 781 živností, a během onoho roku ze 110 tisíc prodejen zmizelo na 65 tisíc. Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-52.

Bylo tak realizováno usnesení komunistického vedení z 17.dubna 1950 o akci "Ř" tj. o přechodu živností k vyšším formám podnikání.

Zánikem soukromého podnikání v živnostech a obchodě byla dovršena likvidace vícesektorové ekonomiky. Podnikatelská iniciativa a soutěž byla utlumena až zcela zanikla.

[ma]