www.TOTALITA.cz

Technika a značení okupačních vojsk v Československu po roce 1968
značení techniky: o čem vypovídaly poznávací značky

Ustálení a forma poznávacích značek

Již po listopadu 1968 jen minimum sovětských vozidel neslo invazní bílé pruhy a velmi málo se vyskytovalo i veškeré individuální trupové a korbové značení, které bylo v srpnu hlavním vodítkem pro identifikaci. Základním rozlišovacím prvkem se staly poznávací značky.


Zpočátku byly sice poněkud znepřehledněny výměnou i cirkulací techniky. Avšak minimálně od května 1969 začaly tvořit pevnou sestavu, která jen s malými změnami přetrvala v základním schématu až do odsunu v roce 1991.


Podoba značek zůstala po celých 23 let neměnná, představující standard Sovětské armády: na černém podkladě bílým písmem dvě dvojčíslí navzájem oddělená pomlčkou, za nimi (resp. pod nimi) o něco menší dvojice písmen v azbuce (civilní vozidla v té době měla stejné schéma se třemi písmeny). Formát byl vždy obdélníkový, na přední straně vozidla užší a podlouhlejší, vzadu obvykle širší s umístěním písmen pod čísly uprostřed.


Reverzní poznávací značky (s písmeny vpředu) byly velmi vzácnou výjimkou (v letech 1969 - 1971 pozorovány pouze dvě takové, pak žádná), spíše asi příkladem svévolného přizpůsobení značek "československým zvyklostem" ze strany iniciativních vojáků.


Je zajímavé, že výhradně u sovětských vojsk v Německu zůstávaly poznávací značky v černém písmu na žlutém (výjimečně bílém) podkladě a pouze na zádi vozidel, a to až do července 1973, kdy během jediného týdne (!) došlo ke standardizaci na přesně shodné provedení s československou Střední skupinou nebo i s vojsky v Maďarsku a Polsku.



Série poznávacích značek

Základní sestavu sérií poznávacích značek, používaných Střední skupinou od roku 1969 až do odsunu, nelze vyjádřit lineární řadou, i když abecední uspořádání hrálo významnou roli. Ve skutečnosti však měla maticový tvar, u něhož je nutno krátce se zastavit. Série byly uspořádány pětkrát po pěti takto:


АЩ ЕУ МЗ ТС ХД
БЩ ЖУ НУ ТТ ЦН
ВЩ ИИ ОЛ УГ ЧЮ
ГЩ КО РО УУ ЮЧ
ДЩ ЛЛ СЖ ФВ ЯЩ


Zatímco ve sloupcích byl dodržen určitý abecední pořádek (byť jen podle prvního písmene, neúplný a v předposledním sloupci částečně duplikovaný), pak řádky odpovídaly hlavním číselným řadám, jejichž dvojčíslí se na poznávacích značkách vyskytovala. Tak první řádek odpovídal nejběžnějšímu prvnímu dvojčíslí 00 až 20, druhý řádek 20 až 40, třetí 40 až 60, čtvrtý 60 až 80, pátý 80 až 99. Běžná ovšem původně byla většinou jen počáteční dvojčíslí z celkového rozsahu uvedených číselných řad.


Pro názornější dokreslení jsou v tabulce uvedeny některé konkrétní příklady typických značek vozidel z jednotlivých sérií podle stavu z prvního pololetí 1970.


Existovala však také řada výjimek. V Milovicích, pravděpodobně u štábu letectva, byly v r. 1970 používány automobily ze série PO s počátečním dvojčíslím 02 (ačkoliv jinak pro tuto sérii byla typická počáteční dvojčíslí 60 až 64).


Velitelská série АЩ, s hojně se vyskytujícím dvojčíslím 00, byla do roku 1971 jen velmi vzácně pozorována i s vyššími dvojčíslími, relativně nejčastěji s počátečním číslem 20.


Ještě v osmdesátých letech byla série TC (v té době velitelská) pozorovatelná s počátečními dvojčíslími 00 až 19 a kromě toho od čísla 91.


Výjimek by se našlo mnohem víc, často svědčících o nepořádku v evidenci vozidel - chyby v přiřazení i v zápisu sérií, dokonce nejméně tři prokázané případy duplicitních poznávacích značek zaznamenané během jediného roku 1970 (z toho v jednom případě i podezření na triplicitu - konkrétně šlo o poznávací značku 49-25 ОЛ, kterou nesl kontejnerový nakladač GAZ-53 a zároveň jeden či snad dva osobní automobily GAZ-69). Lze se domýšlet, že svou roli zde sehrála nejen konzumace vodky, ale i kompetentnost příslušných náčelníků na příslušných místech.


Uvedené skutečnosti navíc souvisely s odlišným způsobem uvažování, kdy série poznávacích značek byly v ruském pojetí mnohdy chápány jen jako určitý doplňující symbol, resp. rozlišení mezi vozidly se stejnými čísly. Za rozlišovací znak vozidla byly v obecném povědomí pokládány především číslice.


Sestavu doplňovaly další pomocné série. Motocykly s přívěsnými vozíky nesly původně mj. značky ze série АЭ, později (po r. 1971) jednotně ИК, shodně s motocykly celé Sovětské armády od NDR až po Uzbekistán.


Série ЩП a ЭП byly po celé období okupace vyhrazeny pro automobilní přívěsy a návěsy (druhé písmeno П bylo zřejmě odvozeno z ruského označení přívěsu "прицеп"). Číselné řady těchto sérií nebyly nijak omezené. Nebylo výjimkou ani to, že přívěs nebo návěs některých automobilů nesl poznávací značku buď s nimi zcela shodnou, nebo číselně shodnou, avšak s písmeny pomocné série (obvykle ЩП). Mnoho menších dvoukolových přívěsů (jako např. polní kuchyně) však neneslo vůbec žádné označení.


Jak je ze sestavy sérií patrné, významnou roli hrálo písmeno Щ, rezervované pro druhou pozici v celém prvním sloupci i na úplném konci sestavy, a také pro první pozici v nejhojnější doplňující sérii. Zde bude patrně klíč k šifře, podle níž byly série pro Střední skupinu již v roce 1969 vybrány, kterou se však autorovi této studie dosud nepodařilo rozluštit.

Inu, Rusové - národ šachistů.


související texty:

značení techniky: značení vozidel po Srpnu 68

značení techniky: o čem vypovídaly poznávací značky

značení techniky: některé konkrétní příklady typických ...

značení techniky: pozdější poznávací značky

značení techniky: další značení

značení techniky: jiné značky a nápisy na vozidlech


technika a značení okupačních vojsk v ČSSR po roce 1968

okup. vojska Varš. smlouvy po roce 1968 ... - úvodní strana

rok 1968 - úvodní strana


autor textu: Jiří Slouka


   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.