 |
 |
|
|
|
| rok 1968 |
|
Doba útlaku 50. let pomalu končila. Díky různým mezinárodním i domácím souvislostem proběhla druhá polovina 60. let ve znamení pozvolného uvolnění. Lidé se pomalu začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili. A ten rozhodně nebyl dobrý. Od základních nedostatků v zásobování obyvatelstva až k pošramoceným vztahům mezi českým a slovenským národem. I v komunistické straně začaly sílit snahy o odvolání generálního tajemníka Antonína Novotného, kterému byla připisována hlavní zodpovědnost za tento stav. Vše vyvrcholilo v lednu 68 na zasedání ÚV KSČ, kdy byl Novotný odvolán. Tímto byl nastartován proces, který vešel do dějin jako tzv. "Pražské jaro" a skončil srpnovou okupací země. Zahájila jej postupná výměna funkcionářů na všech úrovních a obnovení svobody slova. Nové stranické a státní vedení provádělo demokratizační změny ve společnosti, které spočívaly v předání části rozhodovacích pravomocí demokraticky zvoleným společenským strukturám. Tlak společnosti na další změny postupně sílil a bylo otázkou, co se stane až se dostane na hranici ochoty komunistické strany k těmto dalším změnám. K tomuto však nedošlo. Sovětské vedení, které v počátcích tento vývoj podcenilo, bylo nuceno v srpnu 68 použít vojenskou sílu, aby zabránilo dalšímu pokračování Pražského jara a jeho eventuálnímu rozšíření do okolních socialistických států. Nastala dlouholetá okupace republiky. Mnozí představitelé Pražského jara se, v zájmu uchování vlastní moci, sami podíleli na likvidaci zbytků pozitivního, co předsrpnový vývoj přinesl. Ani to jim však nepomohlo. Během jediného roku byli donuceni se vzdát svých posledních pozic a vedení převzali noví lidé v čele s ambiciózním Gustávem Husákem, dosazeným Moskvou. 70. léta poté proběhla ve znamení stranických prověrek a normalizace poměrů ve společnosti. |
|
Události roku 68 znamenají pro nás velké poučení. Socialismus reformovat nelze. Žádná třetí cesta, žádný totalitní systém s lidskou tváří neexistuje. Mnozí namítnou, že kdyby tenkrát v srpnu nepřijely tanky, bylo by vše jinak. Nemyslím si to. Stavidla byla nahoře a proud svobodného myšlení čeřil stojaté vody. Pro komunistickou stranu to dříve či později znamenalo jasnou volbu. Vzdát se moci a nechat průchod pozvolné přeměně systému v pluralitní nebo experiment ukončit. Zde je však nutno připomenout připravenost čs. komunistů přistoupit v případě zostření situace k internaci nejaktivnějších protisocialistických sil, jak to prohlásil Alexandr Dubček začátkem srpna 68. |
|
související texty: Pamětní deska obětem okupace 21. srpna 1968 text Prohlášení sovětské vlády ze dne 4. prosince 1989 Ludvík Vaculík: 10 bodů adresovaných... (21.8.1969) Pražské jaro 1968 (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) |
předcházející část: následující část: |
|
autor textu: Tomáš Vlček |
| Facebook Twitter | nahoru home |
| Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |