www.TOTALITA.cz

Sametová revoluce 1989
Martin Šmíd

Příběh studenta, jehož smrt odstartovala revoluci. Vlastně ani nezemřel. Ani studentem nebyl...

Po celou dobu byl jedním z těch, kteří v předních řadách určovali trasu demonstrace. Na Národní třídu přišel v čele také. Poté, co na něj ukázal během demonstrace jeden z příslušníků StB, byl Růžička sražen na zem ranou do hlavy. Útočník byl jedním z členů oddílu zvláštního určení (OZU).


Růžička ležel nějakou dobu na zemi a opatrně pozoroval dění kolem. Poté byl obstoupen příslušníky OZU, vytažen z davu a odvezen jako bezvládný sanitkou ministerstva vnitra. Jedinou, která byla na místě.


V sanitce se zázračně uzdravil. V nemocnici Na Františku mu byl pouze ambulantně ošetřen loket a byl propuštěn domů. Na nic jiného si neztěžoval.



Příběh plný otazníků a zvláštních náhod může začít...



osoby a obsazení:

Drahomíra Dražská
zaměstnanec ministerstva vnitra,
má vedlejší poměr jako vrátná na koleji MatFyz.


Milan Růžička
student Vysoké školy báňské v Ostravě.
Bytem v jedné severomoravské obci.


poručík Ludvík Zifčák
zaměstnanec Správy StB Praha a stč. kraj
II. odbor, 2. oddělení - antisocialistické síly


Miroslava Litomiská
náhodný (?) účastník příběhu


Petr Uhl
informaci o smrti Šmída sdělil stanici Svobodná Evropa


bratři Paynové
v jejich bytě byla náhrana kazeta s výpovědí Dražské



Martin Šmíd č. 1
student 2. ročníku Matematicko fyzikální fakulty. Rozhovor, který měl vyvrátit fámy o jeho smrti, s ním 19.11.89 točila ČsT na koleji, takže pozadí vypadalo jako nemocniční prostředí. Kameraman se ještě nenaučil zacházet s novou kamerou, takže celý rozhovor byl natočen černobíle. Záznam byl sestříhán tak, že působil absolutně nevěrohodně.
(další informace zápisky Martina Šmída)



Martin Šmíd č. 2
také student 2. ročníku Matematicko fyzikální fakulty. Také s ním natočila 19.11.89 ČsT rozhovor. Zcela v pořádku a barevně. V něm sdělil, že byl v pátek na taneční zábavě. Znělo to důvěryhodně, a tak se od něho pozornost médií odvrátila.





17.11.

Kolem 21.45.hodin potkala v Černé ulici Miroslava Litomiská dívku (Dražskou), která byla evidentně zraněná. Ještě s přítelem ji doprovodila na ošetření do nemocnice na Karlově náměstí. Tam zraněná odmítá zůstat a je propuštěna.


Později, při čekání na noční autobus se zmíní Litomiské, že v podloubí na rohu Mikulandské zkopali policajti do krve jejího známého Martina. Jí také kopali. Ona se odpotácela. On se nezvedl. Obě dívky si vyměnily na sebe telefonní čísla a rozešly se.



18.11.

Před polednem zavolala Dražská Litomiské a během rozhovoru ji sdělila, že k Šmídovým domů přišli příslušníci SNB a oznámili rodině úmrtí jejich syna. Tehdy poprvé padlo jméno Martina Šmída, údajného studenta 2. ročníku Matematicko fyzikální fakulty.


Odpoledne Litomiská sdělila tuto informaci bratrům Paynovým. S jedním z nich pak odjela do zaměstnání za Dražskou a přesvědčili ji, aby své svědectví namluvila na audio kazetu, kterou před 21. hodinou přinesli bratři Paynové Petru Uhlovi.


Mezi 20-21. hodinou nějaká slečna vypovídá před několika sty diváky v divadle ABC, že je přítelkyní Martina Šmída, který byl zabit na Národní třídě.


Ve 22.15. hod. Petr Uhl prostřednictvím VIA vydal zprávu o mrtvém studentovi. Později večer však zjistil, že oba sudenti MATFYZ s tímto jménem jsou živi. Informace, kterou mezitím přejaly i další zahraniční rozhlasové stanice však rozhýbala revoluci.


Ještě v noci obvolávala redaktorka SE Čeřovská pražské nemocnice. Pouze Na Františku jí odmítli poskytnout informace s tím, že to StB zakázala. Zanedlouho do Svobodné Evropy zavolal anonym, představil se jako saniťák z nemocnice Na Františku a sdělil, že tam v noci přivezli nějakého mrtvého studenta.


Protože nebylo možné zprávu ověřit i ze třetí strany, odvysílala ji stanice jako údaj spolupracovníka, který za něj nese veškerou odpovědnost.



19.11.

Dopoledne se Anna Šabatová setkala s Dražskou a její pochybnosti o pravdivosti svědectví se rovnají takřka jistotě.


V 16.00 hod. je Petr Uhl zatčen a v 19.00 hodin obviněn


Ještě ten den při výsleších Dražská popřela, že zná nějakého Šmída.


Po možných mrtvých pátrali v průběhu listopadu a prosince také studenti z nezávislé komise. Zbyl jim Milan Růžička. Byl mezi ošetřenými v nemocnici Na Františku. Dle anonymu měl bydlet ve 4. patře koleje VŠB v Ostravě. Rozjeli se tam a zjistili, že celé 4. patro zabírají sprchy.


V polovině ledna se Růžička dostavil na vojenskou prokuraturu, aby učinil výpověď. Pozdě. Zájem byl probuzen. Tři ze studentů se rozjeli do jeho bydliště, které udal v nemocnici. Zjistili, že na udané adrese bydlí Ludvík Zifčák. Na místní poště jim bylo sděleno, že na stejnou adresu chodí též dopisy na pana Růžičku. Nezávislí též zjistili, že Zifčák je poručíkem StB.



24. ledna 1990

V evidenci ministerstva vnitra nachází členové parlamentní vyšetřovací komise poručíka Ludvíka Zifčáka, zaměstnance druhého odboru StB Praha. Jeho náhodná fotka z Národní třídy souhlasí s fotkou z osobního spisu. Jedná se nepochybně o stejnou osobu.



Příběh končí?

Výslechy Dražské ani Zifčáka však nepřinesly nic nového. Zůstaly nezodpovězené otázky a směs nevysvětlitelných náhod.



Po 20 letech - konečně pravda nebo další hra bývalých příslušníků StB?

V komponovaném pásmu o Sametové revoluci, které Česká televize vysílala 17. listopadu 2009, se Drahomíra Dražská přiznala, že si celou historii, včetně jména "Růžička", vymyslela během pobytu v nemocnici, do které byla odvezena přímo z Národní Třídy. Tvůrcům pořadu se Dražská sama přihlásila. Rozhovor poskytla, aby již nebyla dále spojována s StB. Celou dobu stála za zástěnou, aby zůstala v anonymitě. Je otázka, nakolik bylo její vystoupení upřímné...



související texty:

Martin Šmíd

zápisky skutečného Martina Šmída


Sametová revoluce 1989


Palachův týden

petice "Několik vět"

vysílání Čs. televize v roce 1989

Sametová revoluce - role rozhlasu a televize

rok 1989 - úvodní strana


autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 53

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.