www.TOTALITA.cz

50. léta
podpisové kampaně
Lidové hlasování o uzavření mírového paktu mezi pěti velmocemi
a proti ozbrojení západního Německa v roce 1951

Sjezd výboru obránců míru

Ve dnech 20. - 22. ledna 1951 proběhl v Praze 1. sjezd Československého výboru obránců míru. Po jeho skončení uveřejnil 23. ledna 1951 deník Rudé právo "Provolání 1. sjezdu Československého výboru obránců míru".


Občané byli v provolání vyzváni k vyjádření rozhodného protestu "proti znovuvyzbrojení západního Německa".


Ovlivňování veřejného mínění v rámci této kampaně bylo ještě důraznější než při podpisové akci na podporu "Stockholmské výzvy" v roce 1950.



Kampaň

Kampaň začala na Mezinárodní den žen 8. března 1951.


V "rámci boje za mír" pokračovala na výročních schůzích a konferencích organizací Národní fronty a na veřejných shromážděních. Od 1. do 17. dubna proběhl v rámci této kampaně Pochod míru.



Hlasovací lístek:

text na přední straně, horní část hlas. lístku:


Ve jménu míru, svobody a štěstí našeho lidu.


1. souhlasím s výzvou Světové rady míru, aby byl uzavřen mírový pakt (smlouva) mezi pěti velmocemi: Sovětským svazem, Spojenými státy americkými, Čínskou lidovou republikou, Velkou Britanií a Francií,


2. žádám, aby bylo okamžitě zastaveno vyzbrojování západního Německa americkými imperialisty a aby velmoci společně mírovým způsobem rozřešily otázku Německa,


3. odsuzuji zrádnou reakci, která podněcuje k válce proti vlastní zemi a ve spolku s nepřáteli republiky, s esesáckými vrahy, usiluje o nový Mnichov, o rozčlenění a zničení republiky.




Na zadní straně hlasovacího lístku bylo v této horní části místo pro potvrzení účasti na hlasování.


V dolní části lístku se na přední straně nacházely linky pro podpis a adresu hlasujícího, na zadní straně se opakoval tříbodový text.


Po podpisu hlasujícího se měl lístek rozstřihnout, aby jeho horní část s potvrzením dostal občan jako doklad o účasti, a spodní část s jeho podpisem převzala agitační dvojice.



Hlasovacích lístků formátu A5 bylo vytištěno 11 milionů kusů.



Hlasování

23. května 1951 byla na společném zasedání Ústředního akčního výboru Národní fronty (ÚAV NF) a Československého výboru obránců míru v Bratislavě vyhlášena výzva k zahájení hlasování.


Ve dnech 24. května - 4. června 1951 proběhlo hlasování v závodech, úřadech a ve školách. A od 5. června se hlasovalo v obcích a městech.



Zjevný smysl akce:

Upevnění komunistického režimu.



Skrytý cíl akce:

Snaha odhalit ty, kteří se s komunistickým režimem neztotožňovali.

Výsledky hlasování

Po celou dobu hlasovací kampaně byl její průběh sledován v denních zprávách, které se zpracovávaly v sekretariátu Ústředního akčního výboru Národní fronty.


Výsledky hlasování byly vyhlášeny 22. června 1951, v den výročí přepadení Sovětského svazu fašistickým Německem.


Podle závěrečné zprávy hlasovalo v celém Československu 9.081.421 občanů (98,38 % z možného počtu hlasujících).


Kladných hlasů bylo sesbíráno 9.020.522, což činilo 99,33 % hlasujících.


Podepsat odmítlo 60.899 občanů, což bylo 0,67 % z celkového počtu hlasujících.



Pochybnosti nad výsledky

Historici tento počet zpochybňují. 13. června 1951 bylo totiž sesbíráno jen 7.852.109 hlasů. Tento výsledek byl opakován 17. června 1951 v Rudém právu.



Nepodepsali

Nejvyšší místa KSČ sledovala průběh lidového hlasování s mimořádnou pozorností.


Bedřich Geminder, který byl zodpovědný za podpisovou akci, zpracoval minimálně 5 zpráv, které obsahovaly součty předběžných výsledků hlasování, reference o některých případech odmítnutí a zjištěné nedostatky.


Byly zpracovány také minimálně 2 zprávy "o osobách, které odmítly podepsat hlasovací lístek, a o důvodech, které uváděly".



Negativní reakce

Agitační dvojice musely reagovat na různé pochybnosti, například zda nějaký podpis může zabránit válce, že páni si udělají stejně, co chtějí.


V církevně silných krajích občané uváděli, že o válce a míru rozhoduje Bůh, je vhodnější se modlit než podepisovat hlasovací lístek.


V četných případech se stávalo, že občané spojovali svůj podpis se žádostí o vyřešení svých osobních problémů nebo s vyřešením poměrů v obci.


Funkcionáři si také mysleli, že "skuteční a prohnaní nepřátelé našeho lidově demokratického zřízení se za podpis na hlasovacím lístku skryli."



Jak se uvádí v Závěrečné zprávě o lidovém hlasování, vyskytla se během celé podpisové i otevřená ohniska odporu:

  • "Březová v okrese Uherský Brod a Lačnov v okrese Valašské Klobouky, kde byl odpor proti podepisování organizován reakcí. V Březnové odmítlo 180 občanů, přesvědčováním krajských a okresních funkcionářů se stav snížil na 78. V Lačnově bylo asi 100 případů, ale po třídenních návštěvách funkcionářů z kraje a okresů se stav snížil na 40 nepodepsaných lístků."


  • "Na Podbořansku a Toužimsku byl v průběhu lidového hlasování odhalen třídní nepřítel - vesnický boháč přímo v některých funkcionářích JZD a MNV."


  • "Na Olomoucku byla odhalena protistátní skupina bývalého továrníka Josefa Reinhorda ze Skorošic, okr. Jeseník."


Důvody odmítnutí podpisu:

  • náboženské
  • národnostní
  • politické

Nejvíce lidem při (ne)podepisování vadil bod č. 3.


související texty:

Podpora rezoluce Světového kongresu obránců míru

Lidové hlasování o uzavření mírového paktu mezi pěti velmocemi

Zdravice J. V. Stalinovi k jeho 70. narozeninám


podpisové kampaně - úvodní strana

50. léta - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 97

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.