rušení zahraničního vysílání: TOTALITA

www.TOTALITA.cz

Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo - 50. léta

Již v listopadu 1950 proběhla důvěrná koordinační porada zástupců bezpečnostních složek ČSR, PLR a MLR jejichž výsledkem byl přesný plán organizace rušících vysílačů.


Poté se díky nečinnosti náměstka ministra národní bezpečnosti Karla Švába (odsouzen k trestu smrti v procesu se Slánským) celý postup zdržel a byl obnoven až v lednu 1952, kdy politický sekretariát ÚV KSČ uložil Ministerstvu národní obrany úkol organizovat "obranná opatření proti nepřátelskému vysílání". Začaly být budovány první rušící vysílače a jejich řídící služebny.


Intenzivní spolupráce socialistických států v této oblasti pokračovala až do listopadu 1956, kdy polská strana po nepokojích požádala o ukončení rušení polského vysílání. Během následujících dnů PLR také zastavila rušení vysílání pro ČSR. Výkon polských rušiček byl nahrazen československými a z větší části sovětskými rušičkami.




zařízení využívaná v listopadu 1952

dle situační zprávy, kterou ministr Bacílek předložil politickému sekretariátu ÚV KSČ byly v té době v činnosti oblastní řídící body Praha (Paví vrch), Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava, Bratislava-Koliba, Košice-Heringeš, Nymburk. Řídící bod v Drahelčicích sloužil ke kontrole účinnosti dálkového rušení pro SSSR a další socialistické státy.

Na středních a dlouhých vlnách bylo v činnosti 18 vysílačů, které sloužily výlučně pro rušení a dalších 14 vysílačů, využívaných také pro vysílání programu Čs. rozhlasu.


Na krátkých vlnách zajišťoval Oblastní řídící bod v Poděbradech činnost 7 vysílačů, které rušily vysílání pro SSSR. Centrum na Petříně obsluhovalo 19 vysílačů, které sloužily pro lokální rušení oblasti Velké Prahy.


Pro rušení relací zahraničního vysílání, určených pro území MLR, PLR, RLR a BLR bylo denně využíváno 14 vysílačů na 8 frekvencích SV (54 relací). Dalších 7 vysílačů pro území SSSR, MLR a PLR vypomáhalo na KV (40 relací).



vysílání německé a rakouské televize v pohraničí

bylo zachytitelné v hloubce 20-100 km dle místních podmínek. Celkový počet antén, zaměřených na toto vysílání byl v roce 1958 ministerstvem vnitra odhadován na 4000 a měl vzestupnou tendenci. Obsah vysílání byl hodnocen jako nevhodný a někdy až škodlivý zájmům ČSR a ostatních zemí soc. tábora. Koncem roku 1960 byla dobudována síť rušících vysílačů. Díky obavě KSČ z nepříznivé reakce v zahraničí nebyla však spuštěna.


V dubnu 1962 již sledovalo vysílání zahraničních TV v pohraničních oblastech zhruba 120 000 posluchačů (40 % z celkového počtu)


rozsah rušení SE v září 1953:

KV:

celostátně:

rušeno dobře 25-30 %

 

pražská oblast:

rušeno 70 % (26 % uspokoj., 44 % část.)
nerušeno 30 %

SV:

celostátně:

96 % rušeno dobře, 3 % částečně,
nerušeno 1 %

DV:

nově zavedeno rušení Hlasu Ameriky

rozsah rušení SE v lednu 1956:

KV:

celostátně:

31 % rušeno dobře, 59 % částečně,
nerušeno 10 %

SV:
DV:

celostátně:

99 % rušeno dobře, 1 % částečně


související texty:

rušení v 50. letech

rušení v 60. letech

rušení v 70. letech

rušení v 80. letech


rušení zahr. rozhl. vysílání pro ČSSR - úvodní strana

Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 63

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.