Málokdo by v roce 1986 asi uvěřil, že komunistickému totalitnímu režimu zbývá už jen pár let do úplného zhroucení.

v ČSSR stále tuhá normalizace

Byl to rok, ve kterém Michail Gorbačov vyhlásil v Sovětském svazu program "perestrojky" (přestavby společnosti) a v politice propagoval "glasnost" (otevřenost). A změna to byla zřetelná. Pojednou stál v čele Sovětského svazu člověk, který nepoužíval v projevech omleté a nic neříkající fráze, hovořil věcně a srozumitelně, nebál se diskutovat s novináři, ale ani s prostými lidmi na ulici, na veřejnosti se objevoval často v doprovodu své manželky.

Politické uvolnění, které Gorbačov vnesl do politiky, připomínalo Čechům rok 1968, a tak zakrátko získal mezi lidmi značnou oblibu. Možná také proto, že oživil naději na možné změny ve vrcholných pozicích státu.

Paradoxně prezidentem byl Gustáv Husák, člověk, který překroutil pravý význam slova "normalizace" a nastolil po vojenské invazi a okupaci Československa tuhý totalitní režim - a předsedou Federálního shromáždění byl Alois Indra, spoluautor zvacího dopisu, designovaný předseda kolaborantské dělnicko-rolnické vlády, kterou se neúspěšně pokoušel sestavit.

jaderná havárie v Černobylu

Ale byla tu ještě jedna událost roku, která nahlodala klesající důvěru obyvatelstva v režim, který se chvástal, že je nejpokrokovější na světě, ale trvale se potýkal s problémy, které neuměl vyřešit.

V sobotu 26. dubna 1986 v časných ranních hodinách došlo v ukrajinské jaderné elektrárně u obce Černobyl k mohutné jaderné explozi, která zničila jeden reaktor a způsobila rozsáhlý únik radioaktivního materiálu.

Do ovzduší se uvolnil radioaktivní mrak, který vítr unášel na západ přes východní Evropu do Skandinávie a zasáhl i Československo.

Šlo o největší jadernou havárii v dosavadní historii, ale československé úřady událost bagatelizovaly a před možným nebezpečím obyvatele nevarovaly - snad proto, aby nebyl ohrožen průběh bombastických oslav prvního máje.

květnové volby

Ve dnech 23. a 24. května 1986 se uskutečnily volby do zákonodárných a zastupitelských orgánů.

Proběhly podle již osvědčeného scénáře. Přišlo 99,39 % oprávněných voličů, z nichž 99,94 % hlasovalo pro předem prověřené a vybrané kandidáty Národní fronty. Naděje, že na vedoucích postech nastanou změny a Gorbačovova "glasnost" dostane zelenou, po volbách zhasla.

Vznikla staronová, nepatrně pozměněná federální vláda premiéra Lubomíra Štrougala, do křesla předsedy Federálního shromáždění opět zasedl pětašedesátiletý Alois Indra.

Ve svém úvodním vystoupení poučil poslance o jejich základní povinnosti: "Každý poslanec Federálního shromáždění musí svůj hlavní úkol vidět ve vysvětlování politiky Komunistické strany Československa a Národní fronty a musí pro její uskutečňování získávat lidi."

Řečeno srozumitelně: Musíte plnit příkazy strany a přesvědčovat voliče o jejich správnosti! Názory voličů nás nezajímají.

související texty:

Komunistická strana Československa

volební program NF na okrese Mělník

volby 1986 na obrazovce ČST

volby 1946

volby 1948

volby v období 1946-1989 - úvodní strana

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: Digitální parlamentní knihovna, pátek 13. června 1986