www.TOTALITA.cz

komunistická justice

Orgán aplikace třídního práva, jehož úkolem byla likvidace všech skutečných i domnělých nepřátel komunistického režimu a udržení neomezené vlády KSČ.


Po únoru 1948 proběhla transformace soudů:

1) pomocí čistky mezi soudci,

2) obsazením řady míst v justici prověřenými a loajálními neprávníky z tzv. právnické školy pracujících,

3) jmenováním soudců z lidu správními orgány, dirigovanými komunistickou stranou a

4) v neposlední řadě přímým řízením justice aparátem KSČ.

Tím došlo k vytvoření nového systému soudní moci, sloužícího jako nástroj represe.


Již od února 1948, kdy uzurpovali neomezenou moc v Československu, přetvářeli komunisté justici podle sovětského vzoru. Cílem bylo ustavení soudní sféry jako převodní páky režimu, sloužící k likvidaci odpůrců samovlády KSČ a obecně všech nepohodlných osob. Nejprve došlo k čistce, jíž padlo za oběť kolem deseti procent soudců. Ostatní museli přísahat věrnost komunistickému zřízení.


Likvidaci nezávislého soudnictví a podřízení zájmům režimu provedla KSČ i pomocí dalších metod. Zřídila tzv. právnickou školu pracujících a v této instituci si z loajálních a prověřených neprávníků vytvářela nové kádry, jež dosazovala do nejdůležitějších pozic v justici a prokuratuře. Důležitější skutečností než právní vzdělání a dodržování zákonů se stala uvědomělost a poslušnost mocenským orgánům totalitního státu.


Nově vytvářené zákony, které je možno označit za legalizované bezpráví, obsahovaly odkazy na "zásady lidově demokratického zřízení" a podobně vágní formulace, umožňující nedodržovat vlastní zákonný text, kdykoliv se to vládnoucím komunistům hodilo.


Z důvodu kontroly nad rozhodováním jednotlivých soudních instancí došlo k jejich "zlidovění". To znamenalo, že v senátech soudů získali většinu laici (soudci z lidu), jmenovaní státními orgány, ovládanými KSČ. V případě, kdy by prověřený soudce z nějakého důvodu nepostupoval podle přání komunistů, mohl být soudci z lidu snadno přehlasován. Pro nejdůležitější politické kauzy zřídil režim specializovanou instituci - Státní soud, typický "revoluční" tribunál, určený k provádění procesů v období nejostřejšího teroru (1948-1953).

Podobně jako v SSSR dochází i v ČSR k postupnému zdůraznění dominantní role prokurátora, jakožto strážce "socialistické zákonnosti" a soudce se fakticky dostává do podřízeného postavení.


Přes tyto pojistky poslušnosti a závislosti soudní sféry na KSČ se ustavila formálně sice nikde neupravená, avšak fakticky nejdůležitější metoda ovládání justice, a to přímé stranické řízení. Spočívalo ve vytvoření orgánů komunistické strany typu tzv. bezpečnostních pětek či bezpečnostních komisí a jejich rozhodování o podobě rozsudků soudů, včetně právní kvalifikace, výše trestů a zpětné kontroly plnění příkazů strany soudy.


Některé obzvláště závažné případy pak řídilo přímo předsednictvo KSČ. Kabinetní justice, kdy rozhodnutí soudů ovlivňovaly, kontrolovaly a v řadě případů přímo tvořily stranické orgány, existovala po celou dobu komunistického režimu.


Zásadním pravidlem výkonu soudní moci byl třídní přístup. Soudy musely zjišťovat třídní původ účastníků řízení a přihlížet k němu. Neexistovala tudíž rovnost před zákonem a dělník měl být souzen mírněji než "kapitalista", bezzemek se nacházel v lepším procesním postavení než "kulak". Příslušnost k určitým sociálním vrstvám znamenala přitěžující okolnost (majetní lidé a jejich potomci, sedláci, děti politických vězňů, církevní hodnostáři...).


Komunistická justice fungovala v letech 1948-1989 jako jeden z prostředků udržení totalitního systému, a to ve všech oblastech aplikace práva, tedy nejenom ve sféře trestní.


související texty:

270/1948 Sb. - o přísaze soudců

319/1948 Sb. - o zlidovění soudnictví

  64/1952 Sb. - o soudech a prokuratuře

  65/1952 Sb. - o prokuratuře

  66/1952 Sb. - o organisaci soudů


50. léta

Čepičkova justice

 

autor textu: JUDr. Kamil Nedvědický

použitá literatura: 163,164


Archivní dokumenty pro ilustraci:
AMV, 310-23-3. Kádrový pořádek ministerstva spravedlnosti.
AMV, 310-23-2. Usnesení komise pro bezpečnost ze dne 11. 5. 1950.
AMV, 310-23-1. Zápis ze schůze bezpečnostního kolegia. Přehled o soudních případech, schůze dne 6. 4. 1950.

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.