www.TOTALITA.cz

události ve východním Berlíně v roce 1953

urychlená výstavba socialismu

Mezi mnoha státy Evropy, které v roce 1953 stále ještě regulovaly spotřebu přídělovým systémem, byla i mladá (od října 1949) Německá demokratická republika.


Stalinův nohsled Walter Ulbricht vyhlásil v létě 1952 "urychlenou výstavbu socialismu" - přísně regulovanou ekonomii s orientací na těžký průmysl, násilnou kolektivizací a silným policejním aparátem. V pozadí byl sovětský požadavek povinných dodávek od "poraženého národa" - i přes dojemné řeči o vzájemném bratrství se sověti v NDR chovali jako prachobyčejní novodobí kolonizátoři.


Ekonomický a politický tlak nutil stále větší množství občanů NDR k odchodu do západního Německa. Jenom během tří měsíců od Stalinovy smrti (05.03.1953) jich uteklo 185 tisic, to je zhruba 2000 lidí denně! Ti kteří neutekli, reptali.



snížené příděly potravin

Ke svátku práce, 1. května 1953, dostali občané NDR neobvyklý dárek ke svátku práce: snížené příděly masa, tuku a cukru pro všechny osoby starší patnácti let které nepracovaly jako dělníci. Lidé přešli od reptání k demonstracím.


Moskva se zhrozila. Pohrávala si tehdy s myšlenkou vytvoření spojeného neutrálního Německa - to by zamezilo západnímu Nemecku vstoupit do NATO.


Podobný plán byl v roce 1955 uskutečněn v Rakousku a jakákoliv nespokojenost v NDR sovětským komunistům kazila plány. Povolali Ulbrichta a snažili se jej přesvědčit ke zmírnění, ale Ulbricht to odmítl.



zvýšené pracovní normy

Místo toho bylo 28. května 1953 oznámeno zvýšení pracovních norem. Následné demonstrace ve východním Berlíně policie zprvu nechala bez povšimnutí - jako součást propagandistické manipulace chtěli komunisté ukázat světu, že východní Německo je skutečně demokratické.


Logickým vlastností totalitního zřízení je, že upozornění na jakýkoli problém, každý sebemenší požadavek, vede ke konfrontaci se státem. Přesně to se stalo v NDR. Demonstrace za zrušení nových norem se změnily ve výzvu ke generální stávce.



požadavky lidí

16. 06. 1953 Západoberlínské americké rádio informovalo ve své pravidelné informační relaci o požadavcích (snížení norem, zvýšení přídělů na jídlo, politické a ekonomické svobody, spojení s NSR a odchod okupačních sovětských jednotek) i o generální stávce a demonstraci plánované na 17. června.

živelné demonstrace

17. června 1953 v Berlíně, Lipsku, Drážďanech, Magdeburgu a dalších městech se asi 400 tisíc lidí zúčastnilo živelných demonstrací. Došlo k útokům na budovy strany a tajné policie. Z Magdeburské brány byla stržena sovětská vlajka, která tam vlála od dobytí Berlína.


reakce Sovětského svazu

L. Berija, který ve své funkci šéfa sovětské tajné policie tahal nitky východoevropských represí se rozzuřil nad opovážlivostí Němců a pro záchranu Ulbrichtova režimu nařídil vojenskému velitelství východního Berlína použití tanků.


Výsledkem bylo 40 mrtvých a přes 100 zraněných.




Sovětské tanky nahánějí hladové demonstranty v Berlíně

Sovětské tanky nahánějí hladové demonstranty v Berlíně




stanné právo

17. června 1953 odpoledne vyhlásil vojenský velitel východního Berlína stanné právo a ustanovení mimořádných soudů, kde obžaloba, soud a exekuce proběhly během jediné hodiny. Několik set (400?) lidí bylo popraveno oběšením nebo zastřelením.
Stanné právo trvalo až do 12. 07. 1953.



...dovětek

26. června 1953 byl L. Berija zatčen, později odsouzen a popraven.


V NDR došlo postupně k různým ekonomickým změnám, ale po mnoho let se nikdo neodvážil nic kritizovat.


[Zz]



odkazy ] autoři ] věcný rejstřík ] zdroje ] jmenný rejstřík ]
   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.