Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA

Komunistická strana Československa (KSČ)

oddělení ÚV KSČ

V odděleních probíhal hlavní díl činnosti ústředního výboru. Zabezpečovala vzájemnou informovanost v aparátu ÚV KSČ. Měla poskytovat přímou pomoc stranickým organizacím v centrálních státních orgánech.

Pečovala o ideovou výchovu a správné kádrové složení aparátu ÚV KSČ. Agenda jednotlivých oddělení plně kopírovala vládní agendu. Připravovaly se tu materiály pro schůze předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. Oddělení průběžně vznikala a zanikala či se slučovala s jinými.

Oddělení:

Sekretariát generálního tajemníka
Všeobecné oddělení
Politicko-organizační oddělení
Oddělení propagandy a agitace
Oddělení masových a sdělovacích prostředků
Oddělení školství a vědy
Oddělení kultury
Ekonomické oddělení
Oddělení stranické práce v průmyslu
Oddělení stranické práce v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství
Oddělení společenských organizací a národních výborů
Oddělení mezinárodní politiky
Oddělení státní administrativy
Oddělení hospodářské správy

Sekretariát generálního tajemníka

Zajišťoval celkovou organizační a administrativní činnost spojenou s prací generálního tajemníka ÚV KSČ.

Na základě pokynů generálního tajemníka opatřoval podklady, stanoviska a informace potřebné pro jeho činnost. Vedl dokumentaci domácích a zahraničních informací z tisku o činnosti ÚV KSČ, jeho orgánů a vedoucích funkcionářů.

Vedoucí sekretariátu generálního tajemníka měl v aparátu privilegované postavení, stejně tak do určité míry o všichni pracovníci sekretariátu.

Všeobecné oddělení

Patřilo k nejvýznamnějším útvarům aparátu ÚV. Zabezpečovalo po organizační a technické stránce jednání pléna ÚV, předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. Zhotovovalo protokoly a zápisy z těchto jednání, rozesílalo dokumenty podle stanovených rozdělovníků, vedlo jejich evidenci, sledovalo jejich vrácení. Kontrolovalo dodržování termínů přípravy materiálů pro orgány ÚV KSČ.

Oddělení dále vedlo evidenci usnesení ÚV KSČ, kontrolovalo dodržování termínů vyplývajících z plánu práce a usnesení orgánů ÚV KSČ.

Vydávalo bulletiny pro informaci nižších stranických orgánů. Zabezpečovalo práci s dopisy pracujících, vedlo jejich centrální evidenci, sledovalo lhůty jejich vyřizování. Vypracovávalo pro orgány ÚV pravidelné obsahové a statistické informace o těchto dopisech.

Přijímalo návštěvy členů a kandidátů strany i ostatních pracujících a zprostředkovávalo jejich styk s jednotlivými odděleními a útvary aparátu ÚV KSČ.

Zajišťovalo chod archivu ÚV KSČ. Zprostředkovávalo jednotný dálnopisný styk a písemný styk s nižšími stranickými orgány a organizacemi a naopak. Vypracovávalo návrhy směrnic pro zacházení se stranickými dokumenty.

Vedoucí Všeobecného oddělení byl zapisovatelem schůzí předsednictva ÚV KSČ a sekretariátu ÚV KSČ a podílel se na formulování konečných znění usnesení.

K 1. lednu 1989 mělo oddělení 21 pracovníků, z toho 3 z ČSLA.

Politicko-organizační oddělení

Náplní práce tohoto oddělení bylo organizovat stranický život.

Zabezpečovalo úkoly související s kádrovou politikou orgánů ÚV KSČ. Vedlo celkovou evidenci nomenklaturních kádrů.

V oddělení byli instruktoři ÚV KSČ. Ti měli poznávat situaci v příslušných krajských a městských organizacích a vyhledávat kádrové rezervy. Instruktoři pomáhali stranickým orgánům v politické práci a v uvádění usnesení ÚV KSČ do praxe. Instruktoři většinu času pobývali na okresech či krajích a na ústřední výbor dojížděli, jen aby předali informace.

Oddělení propagandy a agitace

Mělo na starosti zvyšování ideové úrovně stranických řad.

Rozpracovávalo úkoly politiky KSČ v oblasti tisku, rozhlasu a televize a novinářských svazech. Ústřední výbor prostřednictvím tohoto oddělení řídil po obsahové stránce stranické organizace v příslušných ústředních ideologických zařízeních a redakcích ústředních sdělovacích prostředků.

Oddělení přímo řídilo celozávodní výbory KSČ a základní organizace KSČ například v Tiskové agentuře ORBIS, v Nakladatelství Svoboda, v Muzeu Klementa Gottwalda, v Muzeu V. I. Lenina, v Ústavu pro výzkum veřejného mínění Federálního statistického úřadu.

Oddělení masových a sdělovacích prostředků

Hlavní náplní bylo prosazování politiky KSČ ve sdělovacích prostředcích. Oddělení přímo řídilo celozávodní výbory KSČ (CZV KSČ) a závodní výbory KSČ (ZO KSČ) například v Tiskových podnicích KSČ, v Československém rozhlase a v Československé televizi.

Oddělení také zpracovávalo nejrůznější koncepce a návrhy ke zkvalitňování propagandistické činnosti.

Oddělení školství a vědy

Mělo rozpracovávat a realizovat úkoly politiky KSČ a zabezpečování usnesení ÚV KSČ v oblasti školství a vědy.

Oddělení bylo rozděleno na odbory:

odbor vysokých škol
odbor základních a středních škol
odbor společenských věd
odbor přírodních a technických věd

Oddělení řídilo CZV a ZO KSČ například na Ministerstvu školství ČSR, Úřadu prezídia ČSAV, Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV, Ústavu státu a práva ČSAV, Ústavu československých a světových dějin ČSAV, Ústředním výboru odborových svazů pracovníků školství a vědy.

Oddělení kultury

Mělo připravovat a zabezpečovat usnesení ÚV KSČ v oblasti kultury, umění a kulturně osvětové práce v kulturních a uměleckých institucích a zařízeních, uměleckých školách a svazech.

Bylo členěno na 3 odbory:

odbor pro literaturu a dramatické umění
odbor pro výtvarné a hudební umění
odbor kulturně-výchovné činnosti

Přímo řídilo stranické organizace na ministerstvu kultury ČSR, v Národním divadle, Svazu českých výtvarných umělců, Svazu českých spisovatelů.

Oddělení stranické práce v průmyslu

Oddělení plnilo svou funkci při rozpracování a realizaci úkolů hospodářské politiky KSČ a prohlubování její vedoucí úlohy na úseku průmyslu, dopravy, spojů, stavebnictví, investic, státního a družstevního obchodu, místního hospodářství a ve výrobních, spotřebních a bytových družstvech.

Prostřednictvím tohoto oddělení orgány ÚV KSČ řídily po obsahové stránce stranické organizace v příslušných centrálních státních a hospodářských orgánech a institucích.

Oddělení stranické práce v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství

Náplň a metody práce byly stejné jako v oddělení průmyslu, pouze s tím rozdílem, že se týkalo zemědělství a zemědělských potravinářských organizací a družstev.

Ekonomické oddělení

Náplní tohoto oddělení bylo především řídit stranické organizace v centrálních hospodářských institucích:

Ministerstvo zahraničního obchodu ČSSR
Ministerstvo financí ČSSR a ČSR
Státní banka československá (SBČS)
Hlavní ústav SBČS pro ČSR
Československá obchodní banka
Státní plánovací komise
Česká plánovací komise
Federální statistický úřad
Státní a Česká komise pro vědecko-technický a investiční rozvoj
Úřad pro vynálezy a objevy
Státní arbitráž ČSSR a ČSR
Federální a Český cenový úřad
Správa federálních hmotných rezerv
Úřad pro normalizaci a měření
Čs. komise pro atomovou energii
Výzkumný ústav pro vědeckotechnický rozvoj
Ústřední ústav národohospodářského výzkumu
Výzkumný ústav vnějších ekonomických vztahů
Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací a automatizace řízení Bratislava
Ústřední celní správa
Ústřední a Česká rada ČSVTS
Čs. obchodní a průmyslová komora
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSSR a ČSR
Výbor lidové kontroly ČSSR a ČSR
Ministerstvo stavebnictví ČSR
Ministerstvo obchodu ČSR
Ministerstvo dopravy ČSSR
Ministerstvo spojů ČSR
Státní ústav národního zdraví
Ministerstvo zdravotnictví ČSR
Ústřední ředitelství spojů
atd.

Mělo realizovat úkoly hospodářské politiky KSČ zejména na úseku národohospodářského plánování a řízení národního hospodářství, technického a investičního rozvoje, vnějších ekonomických vztahů, životní úrovně, finanční, bankovní a peněžní soustavy, mzdové a cenové a sociální politiky.

Oddělení společenských organizací a národních výborů

Prosazovalo vedoucí úlohu KSČ ve Federálním shromáždění a České národní radě, v národních výborech a ve společenských organizacích, zejména v odborové organizaci ROH, v SSM, v tělovýchovné organizaci ČSTV a Československém svazu žen.

Jeho velkou agendu tvořily kádrové otázky mnoha státních orgánů a organizací. Schvalování zahraničních cest nomenklaturních funkcionářů, návrhy na vyslání a přijímání státních a jiných delegací.

Oddělení řídilo stranické organizace například v těchto institucích:

Kancelář prezidenta ČSSR
Úřad předsednictva vlády ČSSR
Úřad vlády ČSR
Ústřední rada odborů
Ústřední výbor SSM
Kancelář FS ČSSR
Federální výbor Svazu požární ochrany ČSSR a ČSR
ÚV ČSTV
ÚV SČSP
Světová odborová federace
Český svaz bytových družstev
Český svaz výrobních družstev
ÚV NF ČSSR
ÚV NF ČSR
Mezinárodní svaz studentstva
Cestovní kancelář mládeže (CKM)
Kancelář ČNR
ÚV Československého svazu žen
ÚV Českého svazu žen

Oddělení mezinárodní politiky

Oddělení se spolupodílelo na zajišťování politiky KSČ v oblasti styků a vzájemných vztahů s komunistickými a dělnickými stranami socialistických, kapitalistických a rozvojových zemí, kontaktů s mezinárodními organizacemi se sídlem v ČSSR a akreditovanými novináři a dalšími pracovníky bratrských stran žijících v ČSSR.

Sledovalo, hodnotilo a zpracovávalo hlavní mezinárodní politické problémy, "problematiku antikomunismu a ideologické diverze proti ČSSR" a zajišťovalo informace o mezinárodní problematice uprostřed strany.

Oddělení pečovalo o správnou kádrovou práci v zahraničně politické oblasti na základě rozhodnutí a pokynů orgánů ÚV KSČ. Rozhodovalo o zahraničních cestách nomenklaturních kádrů. Spolupracovalo při koordinování zahraničních styků společenských organizací při vysílání kádrů do mezinárodních organizací a sledovalo činnosti československých představitelů v těchto organizacích.

Oddělení přímo řídilo stranickou organizaci na ministerstvu zahraničí.

Bylo to velmi silné oddělení, protože mělo praktický monopol na zahraniční styky KSČ, tedy i styky s KSSS, které byly všemi považovány za mocensky rozhodující.

Oddělení státní administrativy

Přezdívalo se mu "13. oddělení" a mělo na starosti bezpečnostní síly. Jeho úkolem bylo uplatňovat a hlavně posilovat vedoucí úlohu KSČ v silových resortech.

Do jeho kompetence spadaly stranické organizace na ministerstvu národní obrany, na federálním a národních ministerstvech vnitra. Vzhledem k tomu, že v těchto státních institucích byli téměř všichni zaměstnanci členy KSČ, mělo jejich řízení zvláštní charakter.

Pracovníci oddělení působili ve prospěch politiky strany v hlavních výborech KSČ na ministerstvech vnitra, v politické správě Pohraniční stráže, v politickém oddělení CO, VB a ve stranických organizacích prokuratury, justice a Svazarmu. Do oddělení byly zařazeny i Lidové milice.

Oddělení také vytvářelo podmínky k prohlubování internacionálních vztahů a spolupráce spřátelených armád a bezpečnostních orgánů bratrských socialistických států.

Oddělení hospodářské správy

Toto oddělení spravovalo finance a majetek strany. Evidovalo a staralo se o členské příspěvky. Zajišťovalo materiálně-technickou základnu pro činnost KSČ, zvláště v dopravě, telekomunikacích a investiční výstavbě.

Oddělení mělo na starosti rekreace, léčebnou péči, řešení pracovně právních a sociálních záležitostí funkcionářů a pracovníků strany, péči o zahraniční hosty, materiální zajištění zasedání orgánů, porad aktivů apod.

Řídilo Stranický podnik služeb, navrhovalo hlavní ukazatele pro tiskové podniky Rudého práva a vypracovávalo návrhy metodických pokynů a závazných ukazatelů pro různé úseky stranického hospodaření. Vypracovávalo návrhy mzdových fondů.

(Tento text vychází ze situace v 80. letech 20. století.)

související texty:

Generální tajemník ÚV KSČ

Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ