Sjezd výboru obránců míru

Ve dnech 20. - 22. ledna 1951 proběhl v Praze 1. sjezd Československého výboru obránců míru. Po jeho skončení uveřejnil 23. ledna 1951 deník Rudé právo "Provolání 1. sjezdu Československého výboru obránců míru".

Občané byli v provolání vyzváni k vyjádření rozhodného protestu "proti znovuvyzbrojení západního Německa".

Ovlivňování veřejného mínění v rámci této kampaně bylo ještě důraznější než při podpisové akci na podporu "Stockholmské výzvy" v roce 1950.

Kampaň

Kampaň začala na Mezinárodní den žen 8. března 1951.

V "rámci boje za mír" pokračovala na výročních schůzích a konferencích organizací Národní fronty a na veřejných shromážděních. Od 1. do 17. dubna proběhl v rámci této kampaně Pochod míru.

Hlasování

23. května 1951 byla na společném zasedání Ústředního akčního výboru Národní fronty (ÚAV NF) a Československého výboru obránců míru v Bratislavě vyhlášena výzva k zahájení hlasování.

Ve dnech 24. května - 4. června 1951 proběhlo hlasování v závodech, úřadech a ve školách. A od 5. června se hlasovalo v obcích a městech.

Zjevný smysl akce:

Upevnění komunistického režimu.

Skrytý cíl akce:

Snaha odhalit ty, kteří se s komunistickým režimem neztotožňovali.

Výsledky hlasování

Po celou dobu hlasovací kampaně byl její průběh sledován v denních zprávách, které se zpracovávaly v sekretariátu Ústředního akčního výboru Národní fronty.

Výsledky hlasování byly vyhlášeny 22. června 1951, v den výročí přepadení Sovětského svazu fašistickým Německem.

Podle závěrečné zprávy hlasovalo v celém Československu 9.081.421 občanů (98,38 % z možného počtu hlasujících).

Kladných hlasů bylo sesbíráno 9.020.522, což činilo 99,33 % hlasujících.

Podepsat odmítlo 60.899 občanů, což bylo 0,67 % z celkového počtu hlasujících.

Pochybnosti nad výsledky

Historici tento počet zpochybňují. 13. června 1951 bylo totiž sesbíráno jen 7.852.109 hlasů. Tento výsledek byl opakován 17. června 1951 v Rudém právu.

Nepodepsali

Nejvyšší místa KSČ sledovala průběh lidového hlasování s mimořádnou pozorností.

Bedřich Geminder, který byl zodpovědný za podpisovou akci, zpracoval minimálně 5 zpráv, které obsahovaly součty předběžných výsledků hlasování, reference o některých případech odmítnutí a zjištěné nedostatky.

Byly zpracovány také minimálně 2 zprávy "o osobách, které odmítly podepsat hlasovací lístek, a o důvodech, které uváděly".

Negativní reakce

Agitační dvojice musely reagovat na různé pochybnosti, například zda nějaký podpis může zabránit válce, že páni si udělají stejně, co chtějí.

V církevně silných krajích občané uváděli, že o válce a míru rozhoduje Bůh, je vhodnější se modlit než podepisovat hlasovací lístek.

V četných případech se stávalo, že občané spojovali svůj podpis se žádostí o vyřešení svých osobních problémů nebo s vyřešením poměrů v obci.

Funkcionáři si také mysleli, že "skuteční a prohnaní nepřátelé našeho lidově demokratického zřízení se za podpis na hlasovacím lístku skryli."

Jak se uvádí v Závěrečné zprávě o lidovém hlasování, vyskytla se během celé podpisové i otevřená ohniska odporu:

• "Březová v okrese Uherský Brod a Lačnov v okrese Valašské Klobouky, kde byl odpor proti podepisování organizován reakcí. V Březnové odmítlo 180 občanů, přesvědčováním krajských a okresních funkcionářů se stav snížil na 78. V Lačnově bylo asi 100 případů, ale po třídenních návštěvách funkcionářů z kraje a okresů se stav snížil na 40 nepodepsaných lístků."



• "Na Podbořansku a Toužimsku byl v průběhu lidového hlasování odhalen třídní nepřítel - vesnický boháč přímo v některých funkcionářích JZD a MNV."



• "Na Olomoucku byla odhalena protistátní skupina bývalého továrníka Josefa Reinhorda ze Skorošic, okr. Jeseník."

Důvody odmítnutí podpisu:

• náboženské
• národnostní
• politické

Nejvíce lidem při (ne)podepisování vadil bod č. 3.

související texty:

Podpora rezoluce Světového kongresu obránců míru

Lidové hlasování o uzavření mírového paktu mezi pěti velmocemi

Zdravice J. V. Stalinovi k jeho 70. narozeninám

podpisové kampaně - úvodní strana

50. léta - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 97