- hlavní správa táborů - název sovětských pracovních a koncentračních táborů.

Byly zřizovány od 1918 pro odpůrce sovětské moci, ale i pro pachatele kriminálních činů a mentálně postižené obyvatele, od přelomu 30. let internovány zejména oběti politických čistek a zemědělci odmítající kolektivizaci.

U zrodu gulagů stáli V. I. Lenin a F. E. Dzeržinskij, postupně rušeny na přelomu 80. a 90. let.

První tábory byly rozmístěny na ostrovech Solovky v Bílém moři (mnohdy v místech bývalých carských vyhnaneckých oblastí), později budovány v evropské části SSSR a podél trati Bajkal-Amur jako nepřetržitý zdroj levné pracovní síly (těžké práce v dolech, ve stavebnictví, zemědělství, ap.).

V některých táborech pro ženy žily s matkami děti do věku dvou let, fungovaly i tábory pro mladistvé od 10 do 18 let.

Podle dostupných údajů dosahoval počet internovaných osob např. 11,5 mil. (1938), 13,5 mil. (1941), 4 mil. (1985), 850 000 (1989), z toho cca 20 000 osob ročně umíralo.

Mapka rozmístění gulagů.
Toto jsou pouze oficiální velké tábory, "pobočkou" gulagu bylo velitelství policie v každém větším městě.
Vyznačené jsou ty železnice a kanály, které byly vystaveny vyhradně mukly.

(Pro možnost porovnání velikostí je vlevo vyznačena plocha naší republiky).

související texty:

některá svědectví o poměrech v gulagu

Solovecké ostrovy

autor textu: Pavel Zvěřina

použitá literatura: Gwyneth Hughes & Simon Welfare: Red Empire - The Forbidden History of the USSR; George Weidenfeld & Nicolson, London 1990.