absolvoval Vysokou školu báňskou a hutní v Ostravě (titul inženýr),

pracovník KV KSČ, posléze tajemník a vedoucí tajemník OV KSČ v Ostravě,

předseda KNV v Ostravě,

tajemník ÚV KSČ,

člen ÚV KSČ,

ministr paliv a energetiky,

poslanec NS,

místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise,

na XIII. Sjezdu KSČ zvolen členem předsednictva ÚV KSČ,

člen předsednictva ÚV KSČ,

předseda vlády ČSSR,

zajištěn a odvlečen do Sovětského svazu,
kde se posléze účastnil tzv. moskevských jednání a spolupodepsal z nich vzešlé protokoly,

podpořil kandidaturu Gustáva Husáka na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ,

definitivní rozchod s reformátory; spolupodepsal (s Ludvíkem Svobodou a Alexanderem Dubčekem) zákonné opatření č. 99/1969 Sb. (tzv. "pendrekový zákon").

ministr - předseda federálního výboru pro technický a investiční rozvoj.

poslanec SL FS.

zbaven všech funkcí a 1971 vyloučen z KSČ,

ekonomický náměstek Studijního a typizačního ústavu v Praze,

předseda rady Svazu měst a obcí.

Patřil k představitelům reformní politiky jako jeden z "mužů Ledna 1968", ale záhy po okupaci taktizoval, aby byl přijatelný jak pro progresivní křídlo uvnitř KSČ, tak pro sovětské stranická a státní vedení, až posléze přešel na pozice postupující tzv. normalizace.

související texty:

ÚV KSČ (předsednictvo) - Výsledek stranického šetření činnosti Oldřicha Černíka

KSČ

události roku 1968

autor textu: Miroslav Sígl

použitá literatura: 12