www.TOTALITA.cz

Československý rozhlas
50. léta

Občanům republiky se měly dostávat informace jen v takové míře a podobě, aby jejich ideologický vliv nebyl v rozporu s oficiální politikou. Byly uzavřeny hranice, omezen dovoz zahraničního tisku, zavedena kontrola mezistátní listovní pošty. Rozhlas se stal důležitým masovým propagandistickým nástrojem KSČ.



Sovětský rozhlas náš vzor

Stejně jako v celé společnosti, byly i v Československém rozhlasu uplatňovány sovětské zkušenosti. V roce 1952 byla za účasti sovětských poradců provedena rozsáhlá reorganizace rozhlasu, jež vedla k omezení tradičních rozhlasových forem a zvýraznění propagandistického působení.



Charakteristika vysílání

Rozhlasové vysílání bylo už od roku 1948 zaplaveno budovatelskou tematikou, informacemi o dosažených úspěších, protiválečnou propagandou, rozsáhlými reportážemi z nejrůznějších prorežimních akcí a nekonečnými projevy komunistických funkcionářů ze stranických zasedání, konferencí a sjezdů KSČ a KSSS.


V prvních letech se jejich dvou až tříhodinové projevy vysílaly celé na prvním okruhu a na druhém, aby se neznevážil obsah prvního, byla hrána klasická hudba nebo sovětské či budovatelské písně.



Prvomájová vysílání

Charakteristické pro tehdejší dobu bylo i vysílání reportáží z velkých prvomájových manifestací, jejichž rozsah se rok od roku rozšiřoval. Prvomájová vysílání začínala brzy ráno zprávami z průmyslových závodů a rozhovory s dělníky o tom, jak se připravují do průvodu a jakými pracovními úspěchy se chtějí pochlubit.


Poté se reportéři hlásili ze seřadišť průvodů a nakonec popisovali hlavní pražský průvod. K nim se postupně přidávali reportéři z oblastních studií s reportážemi z velkých měst. Později do vysílání vstupovali se svými informacemi i zahraniční zpravodajové.



Zpravodajství

Ve zpravodajství se využívaly hlavně zprávy domácí tiskové agentury ČTK, která informace samozřejmě pečlivě třídila na veřejné a neveřejné. Využívat se smělo zpravodajství sovětské tiskové agentury TASS a agentur dalších zemí sovětského bloku.


Zprávy světových agentur nebo ze západního tisku zařazovala ČTK do tzv. monitoru, který dostávali jen nejvyšší funkcionáři KSČ a ve sdělovacích prostředcích ředitelé a šéfredaktoři.


Vlastní komentáře byly od roku 1948 zrušeny a nahrazeny četbou komentářů ze sovětského tisku.



Typické rozhlasové pořady

Hlavní podvečerní a večerní časy byly zaplněny pořady "Učíme se", "Zkušenosti našich závodů", "Týdeník socialistické soutěže", "Učíme se chozrasčotu", "Za novou vesnici" či seriálem reportáží z velkých staveb "Naše vlast bude krásná a bohatá". Z takové přemíry budovatelské tematiky neměli posluchači úniku. Snad jen při pořadech "Hrajeme nejlepším pracovníkům za plnění plánu".


V letech 1949-1951 byly během dne vysílány "Služby budovatelské práci" (např. Našim horníkům, Zemědělský rozhlas, Odborářské zpravodajství, Služba práci a lidové správě, Hlášení SNB, Z polí a vesnic).


Události pak posluchačům do souvislostí uváděly sobotní "Komentář týdne", "Nedělní poznámky ke světovým událostem", "Živá slova" či nedělní promluvy Zdeňka Nejedlého "Na okraj dne".



Rozhlasové vzdělávání

Rozhlas se stal masovým nástrojem převýchovy. Komunistický režim potřeboval vyvrátit mnohé z toho, čemu učilo předválečné školství, dát nový výklad dějinám, přírodním vědám, světové filozofii, náboženství, vštípit nový světový názor. Bylo třeba vychovat nebo - jak se psalo - vytvořit nového socialistického člověka.


K tomu sloužil i vzdělávací cyklus "Rozhlasová univerzita" či pořady "Na pomoc posluchačům roku stranického školení", besedy účastníků kurzů marxismu-leninismu, besedy o Leninových, Stalinových a Gottwaldových spisech či ranní historizující poznámka "List z kalendáře".


Stejnou funkci plnilo i ranní a dopolední vysílání školského rozhlasu, jehož poslech byl v základních školách povinný.

Nedělní bohoslužby

Do dubna 1952 byly na národním okruhu Praha vysílány bohoslužby z chrámů a modliteben církve římskokatolické, českobratrské, evangelické, československé církve husitské, řeckokatolické a pravoslavné.



Rozhlas při kolektivizaci

Svou propagandistickou a propagátorskou roli sehrál rozhlas i při kolektivizaci zemědělství, např. v pořadech "Na pomoc družstevním školám".



Vysílání pro ženy

Ženám byly určeny například dopolední půlhodinky na téma "Význam manželství v sovětské společnosti", "Naše asfaltérky", "O hygieně mytí nádobí ve společných stravovnách".



Pořady pro děti a mládež

Propaganda byla samozřejmě zaměřena i na mladé posluchače, např. v pořadech "Pohledy do světa", "Pionýrská beseda", "Sovětští pionýři naším příkladem", "Pionýrská jitřenka".



V březnu 1952 se dětské vysílání připojilo ke kampani, která probíhala na školách a v pionýrských organizacích. Pod heslem: "Nedovolíme, aby americké bakterie vraždily korejské děti" byly zveřejňovány protestní dopisy a akce dětských organizací proti tehdy šířené zprávě, že Spojené státy použily ve válce proti severní Koreji infikovaný hmyz.



Rozhlasové umění

Symbolem lidové zábavy se staly estrády, a proto jimi rozhlas posluchače hojně zásobil. Ve vysílání se však udržela i rozhlasová hra, která byla počátkem 50. let označena za "buržoazní režisérismus". Hudba zaplňovala až 60 procent vysílání, většinou v dopoledních, poledních a nočních časech. Přesto si některé hudební pořady prorazily cestu i do lepších časů, např. pořad Anny Hostomské "Co máte nejraději".



Hovoří Moskva

Politika studené války, ale i hrozba globálního konfliktu, měly nutně odezvu i u nás. Vedení KSČ došlo k názoru, že není možné vystačit jen s obranou proti pronikání cizích ideologií, ale že je třeba posílit vlastní propagandu. Došlo k tomu v létě 1952. Mnohonásobně přibylo sovětské tematiky v publicistice i v uměleckých pořadech, velké množství pořadů připravoval Moskevský rozhlas. Od 15. září 1953 začal Čs. rozhlas denně vysílat na obou okruzích současně ve 21.30 půlhodinku "Hovoří Moskva", připravovanou v české redakci Moskevského rozhlasu.



Politické procesy

V letech 1950-52 bylo rozhlasové vysílání zahlceno probíhajícími politickými procesy. Z přijímačů denně zaznívaly hlasy prokurátorů, soudců a obžalovaných. Denně byly zveřejňovány rezoluce "našich pracujících", závodních a odborových organizací, požadujících pro "zrádce" nejtěžší tresty.


Zveřejňovány byly i zprávy a reportáže o údajných hospodářských deliktech tzv. kulaků v době združstevňování a o trestech, které je postihly.



Pokusy o zajímavější vysílání

Po úmrtí Stalina a Gottwalda se atmosféra ve společnosti a v rozhlasovém vysílání trochu uvolnila. Neznamenalo to sice odklon od masové propagandy, ale objevily se pokusy o hledání zajímavějších a stravitelnějších forem. Nadále se sice vysílaly pořady ke stranickému školení, budovatelské výzvy, vyhlašování brigád a závazků, skončilo však vysílání nekrácených projevů.


Dogmatické vysílání kritizovaly místní a okresní organizace KSČ. Také rozhlasoví reportéři se na svých cestách do závodů a vesnic dozvídali, že lidé přestávají suchopárné vysílání poslouchat.



Hledání nových forem

Tísnivá atmosféra období politických procesů přispěla k politickému tříbení i uvnitř rozhlasu. Proto tu Chruščovova kritika stalinských metod v roce 1956 našla připravenou půdu.


Nespokojenost s dosavadním stavem přinesla hledání nových forem. V roce 1957 vznikla redakce Aktualit a zajímavostí. Poprvé po mnoha letech byla vypsána soutěž na původní rozhlasovou hru, návrat zažívala četba na pokračování a nedělní divadelní večery. V některých pořadech se objevily náznaky otevřeného a kritického pohledu. Mnoho autorů se pokoušelo - aspoň o kousek - posunout hranice povolené kritiky.


související texty:

ČRO - 50. léta

ČRO - 50. léta - situace v Čs. rozhlasu

ČRO - 50. léta - institucionální postavení ve společnosti

ČRO - 50. léta - cenzura

ČRO - 50. léta - příklady cenzurních zásahů


ČRO - vedení 1945 - 1991

50. léta

kolektivizace


domácí sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 62

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.