www.TOTALITA.cz

Sándor Bauer

20. ledna 1969 se sedmnáctiletý učeň Sándor Bauer na protest proti okupaci Československa zapálil na schodech Národního muzea v Budapešti. Podle svědectví dopisu na rozloučenou, který po sobě zanechal, následoval příkladu Jana Palacha a připojil se k jeho protestu.


Ústřední orgán maďarských komunistů deník Népszabadság v krátké správě informoval, že jakýsi "pomatený" mladík spáchal sebevraždu a lékaři ho již nedokázali zachránit. Maďarský tisk o případu mlčel a pokud o něm psal, snažil se Bauerovo gesto zdiskreditovat.


Jeho čin se vlastně doposud nedostal do povědomí většiny maďarské společnosti. Po vzoru současných maďarských poměrů dědicové padlého režimu o něm mlčí nebo se o něm vyjadřují přezíravě, zatímco krajní pravice se groteskními obraty neuměle pokouší jeho památku přivlastnit a využít dle vlastních cílů.


Sándor Bauer se narodil v Budapešti 28. ledna 1952. Jako čtyřletý zažil v době maďarské revoluce 1956, jak jim sovětské tanky rozstřílely byt v ulici Pongráce Kacsóha.


Kvůli politickým předsudkům souvisejícím s jeho rodinou neuspěl u přijímacích zkoušek na lesnickou průmyslovku v Szegedu. Tak se nakonec stal učněm oboru automechanik v podniku jménem AFIT.

Byl to podivínský mladík, nápadně se odlišující od svého okolí: čte především historickou literaturu, literatura a politika ho zajímá mnohem víc, než všední povinnosti. V kruhu svých přátel otevřeně mluví o diktatuře, sní o tom, že bude se zbraní v ruce bojovat proti utlačovatelům. Pouští se do romantického organizování, sepisuje koncepty výzev, vyrábí gumovou tiskárnu na rozmnožování letáků.


Ke svému činu se odhodlává po zprávě o Palachově sebeupálení. Domnívá se, že i on musí demonstrovat světu, že v jeho zemi nežijí jen zbabělci a neschopní užírající se lidé.


Odbor politického vyšetřování budapešťského Policejního ředitelství začíná intenzivně pracovat na tomto velice nepříjemném případu. Ve složce s krycím jménem "Pochodeň" se hromadí "důkazy" zabavené při domovních prohlídkách. Papíry, záznamy, bezvýznamné předměty.


Zabaven je i dopis na rozloučenou, nalezený u něj doma. "Chtěl bych žít, ale národ teď potřebuje moje na uhel spálené tělo".


Tři dny umíral Sándor Bauer na oddělení popálenin Vojenské nemocnice. Nedožil se ani 17 let.

Památku Sándora Bauera dnes připomíná u schodů Národního muzea od 17. října 2001 pamětní deska.



související texty:

fotografie hrobu na budapešťském hřbitově

pamětní deska u schodů Národního muzea


Jan Palach

Jan Zajíc

Emil Plocek

Ryszard Siwiec


Pražské jaro 1968

události roku 1968


autor textu: Gyorgy Varga

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2014 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.