V televizním studiu v Měšťanské Besedě se kolem šesté hodiny ranní sešli technici, hlasatelé i ředitel televize Jiří Pelikán. Záhy padlo rozhodnutí vysílat. A tak vysílání, jež původně mělo začít v podvečerních hodinách, bylo zahájeno už krátce před sedmou hodinou ranní. Hlasatelka Kamila Moučková diváky informovala o nastalé situaci, přečetla prohlášení "Všemu lidu ČSSR", informovala o zatčení představitelů KSČ a o svolání mimořádného sjezdu KSČ a citovala z přicházejících protestních rezolucí z podniků a institucí. Nadšení však netrvalo dlouho.

obrazovka v těchto hodinách

V 9.00 bylo obsazeno ředitelství Čs. televize na Gorkého náměstí (dnes Senovážné). Sovětští důstojníci tu marně hledali studio odkud probíhalo vysílání (Čs. televize byla v 60. letech roztroušena po celé Praze). Sovětský plukovník přikázal ukončit vysílání, ale to ředitel Pelikán odmítl s tím, že televizi řídí pouze československá vláda, nikoli sovětská arrmáda. Ještě než byla budova uzavřena, podařilo se z ní vyvézt mobilní televizní techniku.

Díky přičinlivosti místních kolaborantů, sovětská jednotka dorazila před desátou hodinou dopolední do Měšťanské Besedy ve Vladislavově ulici, kde po chvíli vojáci střelbou do televizního zařízení "ukončili" vysílání.

Divákům se okamžitě přihlásilo studio Skaut ve Vodičkově ulici (naproti Novoměstské věži). Vysílání odsud však z obavy z prozrazení brzy skončilo.

Televizní studia byla uzavřena a televizním pracovníkům zbývaly už jen televizní vysílače.

Vysílání pokračovalo z televizního vysílače Cukrák, kam chvíli po desáté hodině narychlo dorazili redaktoři Vladimír Škutina a Vladimír Tosek. Krátce před polednem byl vysílač obklíčen a posléze obsazen. Díky odvaze techniků mohli diváci v přímém přenosu vidět, jak se k vysílači blíží sovětská vojenská jednotka s tanky a střelbou vysílač vyřadila z provozu ve 12.05 hodin.

Televizní technici se mezitím pokoušeli zřídit po Praze náhradní vysílací studia.

Už v podvečer se vysílalo z prvního pracoviště - Tesly Hloubětín. Technicky se vysílání neosvědčilo a navíc hrozilo nebezpečí, že vysílání televize ohrozí už dobře fungující rozhlasové vysílání. V průběhu dalších hodin bylo zařízení převezeno na další budoucí pracoviště - na Kavčí hory.

V noci vysílání pokračovalo z televizního vysílače Kleť, kam narychlo dorazil přenosový vůz. Na Kleti byla v té době dislokována čs. vojenská posádka, jejíž velitel televizní pracovníky okamžitě "zařadil do stavu". Vysílalo se odsud ještě další tři dny. Poté, co okupační vojska zdemolovala vysílač Krašov, televizní pracovníci, oblečení do čs. vojenských uniforem, Kleť opustili.

Čs. televize vysílala také na Moravě. Asi v 9.00 se divákům přihlásilo televizní studio TYPOS Brno s redaktorem Lubomírem Popelkou a vysílalo zhruba do 16.30, kdy před budovu přijel okupační transportér a studio bylo uzavřeno. Mezitím část osádky studia prozíravě odjela přenosovým vozem na televizní vysílač Kojál u Blanska, odkud vysílání později pokračovalo. Aby se vyhnuli odhalení, vysílač vypínali vždy, když se přiblížila okupační helikoptéra. Večer, krátce předtím než helikoptéra na Kojálu vysadila sovětské vojáky, vysílač tv pracovníci opustili.

Od dopoledních hodin natáčeli televizní kameramani veškeré dění v Praze. Filmový materiál se sestříhával a vozil do Vídně, protože tehdejší ředitel rakouské televize ORF Zilk, Jiřímu Pelikánovi nabídl, že tento materiál odvysílají. Během šesti dnů Čs. televize odeslala tisíce metrů filmového materiálu, reportáží a promluv různých osobností.

související texty:

sdělovací prostředky

události 21.8.1968

vzpomínky Miroslava Sígla na srpnové vysílání ČST

rok 1968 - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička