vystudoval práva na UK v Praze,

doktorát práv,

úředník okresního finančního ředitelství v Praze. Od studentských let činný v Sociálně demokratické straně,

vězněn v nacistickém žaláři.

představitel levicové sociálně demokratické inteligence,

poslanec Prozatímního NS,

ústřední tajemník Dělnické akademie.

podílel se na sloučení Československé sociální demokracie s KSČ,

člen ÚV KSČ.

profesor Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze,

profesor UK.

čs. velvyslanec ve Velké Británii,

náměstek ministra zahraničních věcí,

stálý zástupce ČSSR u OSN. Od 1965 člen korespondent ČSAV.

ministr školství a kultury,

ministr školství,

ministr školství,

ministr zahraničních věcí.

V srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi do Československa, záhy poté odvolán z funkce.

vyloučen z KSČ,

vědecký pracovník ČSAV v Praze,

v důchodu.

signatář Charty 77 (1.1.1977) a jeden z prvních tří mluvčích (s J. Patočkou a V. Havlem)

V 70.-80. letech patřil k čelným představitelům opozice proti totalitnímu režimu.
V době od 13.3. do 21.9. 1977 jediný mluvčí Charty 77; jako mluvčí působil od 1. 1.1977 do 6.4. 1978 a znovu od 5. 6. 1979 do 1. 1. 1980.

předseda Čs. helsinského výboru.

poradce předsedy FS A. Dubčeka.

Hlavní spisy:
Mezi včerejškem a zítřkem (1947), Wilsonovská legenda v dějinách ČSR (1953),
Německá otázka a československá politika (1954), Mnichov (1958), Deset let poté (1978), Paměti (1997).

související texty:

KSČ

ČSD

Pražské jaro 1968

události roku 1968

moskevská jednání 1968

Normalizace

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 12,26

fotografie na stránce: Jiří Gruntorád, Libri Prohibiti