www.TOTALITA.cz

Charta 77

"Charta není pravá ani levá nikoli proto, že je "někde uprostřed", ale z důvodu hlubšího: nepatří k tomu či onomu pólu politického spektra proto, že nemá vůbec nic s tímto spektrem společného a je ze samé své podstaty mimo ně. Jako politicky nevymezená a konkrétní politický program neprosazující občanská iniciativa je - smí-li se to tak říci - jaksi nad tím vším... Jde jí o pravdu, o pravdivý popis poměrů a jejich svobodnou a objektivní kritiku."


Václav Havel   


vznik Charty 77

V roce 1976 se spojily názorově nesourodé skupiny občanů, kteří nesouhlasili s represivním postupem čs. mocenských orgánů proti undergroundové skupině Plastic people.


Takový postup mocenských orgánů byl možný díky tomu, že vedení čs. státu nikdy v praxi nepřistupovalo k dodržování lidských práv tak, jak jej k tomu zavázal prezident Gustáv Husák svým podpisem pod mezinárodními pakty na Helsinské konferenci v roce 1975.


U zrodu Charty 77 stáli mj. J. Hájek, V. Havel, Z. Mlynář, J .Patočka.


V prosinci 1976 začaly být shromažďovány podpisy občanů různého politického i profesního zaměření pod prohlášení Charty 77.


Ti v něm poukazovali na to, že v Helsinkách podepsané pakty (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech), které byly v říjnu 1976 zveřejněny ve Sbírce zákonů, nejsou dodržovány a reálně tak platí pouze na papíře.


Text prohlášení bezprostředně podepsalo 242 signatářů (jeden z nich později svůj podpis odvolal). Další podpisy však i přes represi signatářů přibývaly. Až na několik vyjímek však bylo prohlášení podepisováno jen v českých zemích. Na Slovensku jej podepsalo jen několik desítek občanů.

cíle Charty 77

Charta 77 si vytkla za cíl vést konstruktivní dialog s politickou a státní mocí. Zejména upozorňovala na různé konkrétní případy porušování lidských práv, vedla jejich dokumentaci a také navrhovala řešení.



činnost Charty 77

Chartu 77 navenek reprezentovala vždy trojice mluvčích, kteří byli jmenováni vždy na rok.


Za dobu své existence se vyjádřila k řadě společenských problémů, jako např. k diskriminaci v zaměstnání a povolání, ke svobodě cestování, ke stavu životního prostředí, k právům věřících občanů a stavu řeholí, stavu ekonomiky, problematice důchodců, k toxikomanii a mnoha dalším. Několikrát též žádala amnestii pro konkrétní uvězněné politické vězně.


Od roku 1978 vydávala nezávislá skupina signatářů časopis "Informace o Chartě 77". V něm byly publikovány dokumenty Charty 77, sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a informace o samizdatových novinkách. Časopis byl nezávislý nejen na státní moci, ale i na samotné Chartě 77. Úzce však spolupracoval s jejími mluvčími.



ukončení činnosti Charty 77

V roce 1992 byla činnost Charty 77, která se stala v 70. - 80. letech centrem opozice v Československu, ukončena.



úplný seznam zveřejněných signatářů Charty 77       (1898 osob)




přehled dokumentů, vydaných Chartou 77 v jednotlivých letech:


1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989


vybrané dokumenty:

Prohlášení Charty 77 ze dne 1. ledna 1977

Charta 77 - nekrolog k úmrtí prof. Jana Patočky

text prohlášení ze dne 31.5.1979


text dokumentu 29/1988 (o případu Pavla Wonky)

text dokumentu 10/1984

prof. Jan Patočka: O povinnosti bránit se proti bezpráví

související texty:

seznam mluvčích Charty 77

Anticharta

text Ztroskotanci a samozvanci

ČST proti Chartě 77

nezávislé iniciativy

Charta 77 po 30 letech: kopie dobových dokumentů


Libri Prohibiti: podpisy pod Chartou 77

právní stanovisko prokurátora ČSSR k Chartě 77

výstava „Souhlasím s Prohlášením Charty 77 z 1.1.1977“

kompletní elektronická verze časopisu Informace o Chartě 77

Youtube: Reakce na Chartu 77



autor textu: Tomáš Vlček

konzultace: Jiří Gruntorád, Libri Prohibiti

použitá literatura: 16,27

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2014 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.