Již v roce 1921, po jejím založení, vstoupil do KSČ a postupně v ní vykonával různé funkce v rámci stranické organizace v Praze. V letech 1937-38 se stal jako tajemník KV KSČ v Hodoníně poprvé placeným pracovníkem aparátu KSČ. Po zákazu strany v roce 1938 byl dělníkem Včely v Praze-Vysočanech, účastnil se ilegální práce KSČ, byl zatčen a v letech 1941-45 vězněn v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen.

Hned po válce začal pracovat ve stranickém aparátě a stal se vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze (1945-51). Roku 1946 byl poprvé zvolen do ÚV KSČ, jehož členem zůstal až do května 1968. Jako vedoucí funkcionář důležité pražské organizace KSČ měl významný podíl na událostech v únoru 1948 a na zavádění a upevňování komunistického režimu. V období krvavých vnitrostranických čistek a likvidace R. Slánského začal jeho nástup do centra moci: v září 1951 byl zvolen do nově ustaveného organizačního sekretariátu, a v prosinci 195l do politického sekretariátu a předsednictva ÚV KSČ. V září 1953 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ.

Po Gottwaldově smrti nebyla obsazena funkce předsedy strany a v Československu začal vznikat klasický model komunistického režimu, v němž první muž stranického aparátu je také prvním mužem ve státě. V roce 1957, po smrti A. Zápotockého, to bylo zdůrazněno také tím, že A. Novotný byl zvolen prezidentem republiky (19. listopadu). Personální rozdělování obou funkcí bylo později vnějším projevem krizí režimu na konci 60. a 80. let.

V roce 1960 vyhlásil A. Novotný, že v Československu byl vybudován socialismus a toto slovo se dostalo i do názvu státu. V souvislosti s tím uskutečnil rozsáhlou amnestii, po níž se z vězení vrátila převážná část lidí odsouzených v politických procesech 50. let. Se střídavým úspěchem se stále výrazněji prosazovaly různé opoziční proudy v oblasti kultury a společenských věd. V důsledku neustálého poklesu výkonnosti ekonomiky musel A. Novotný hledat východiska také v této oblasti. V roce 1963 vystřídal ve funkci předsedy vlády pragmatičtější J. Lenárt stalinistu V. Širokého, a v roce 1965 byly dokonce přijaty reformní návrhy ekonoma O. Šika. V roce 1967 chtěl Novotný nastoupit znovu tvrdší kurs, ale bylo již pozdě.

Od jeho nástupu do vedoucí funkce se totiž značně změnila struktura stranického aparátu i vedení. Převládali v něm funkcionáři, kteří se narodili v období kolem vzniku Československa a do KSČ vstupovali většinou po skončení 2.světové války. Představovali tak jinou generaci než A. Novotný. Pod tlakem společnosti, ve spojení s funkcionáři ze Slovenska, vůči kterému A. Novotný vystupoval velmi necitlivě. V přesdvědčení, že systém lze reformovat, jej 5. ledna 1968 odvolali z funkce I. tajemníka ÚV KSČ a zvolili místo něho A. Dubčeka.

V následujícím období "Pražského jara" musel A. Novotný pod tlakem veřejnosti v březnu abdikovat z funkce prezidenta republiky. V květnu 1968 byl dokonce odvolán ze všech funkcí a bylo mu pozastaveno členství v KSČ. Vráceno mu bylo v období normalizace roku l971 tajným usnesením ÚV KSČ, ale vrátit se zpět do politického života nemohl a snad ani nechtěl.

související texty:

události roku 1968

KSČ - stranické orgány - generální tajemník

prezidenti Československa v období 1945 - 1989:

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 3