www.TOTALITA.cz

60. léta
situace v čs. kultuře - II. etapa   (1962 - 1964)

V této etapě došlo k prudkému obratu. Díky tzv. "odstraňování důsledků kultu osobnosti" došlo k otupení sporů strany a kulturní sféry.


Moc ustupovala ze svých pozic i když se stále snažila udržet kontrolu nad tvorbou. Konflikty však byly řešeny dohodou a kompromisem. Byl opuštěn monopol socialistického realismu a uvolněn prostor pro nové umělecké směry. Dříve zakazovaní tvůrci tak mohli opět zveřejňovat svá díla.


Velký význam měla mezinárodní konference o F. Kafkovi, která se konala v květnu 1963. Zde někteří literáti kriticky vystoupili proti praktikám režimu.


filmová tvorba

Ožila tvorba střední generace umělců a nastoupila nová generace tvůrců. Nejvýrazněji se to projevilo ve filmové tvorbě. Československá nová vlna znamenala zlatou éru naši kinematografie.


Nejprestižnější ocenění od americké filmové akademie - cenu Oskara za nejlepší zahraniční film dostaly v krátkém rozmezí dva filmy. Jednalo se o "Obchod na korze" (1965) režisérů Elmara Klose a Jána Kadára a film "Ostře sledované vlaky" (1966) režiséra Jiřího Menzla, který byl natočen na motivy povídek Bohumila Hrabala.


Pozadu nezůstala ani tvorba dalších filmařů jako např. Františka Vláčila, Vojtěcha Jasného, Věry Chytilové či Miloše Formana.


dramatická tvorba

Pozice si vydobyly malé divadelní scény jako Divadlo Na zábradlí nebo Divadlo za branou.


V divadle ABC byl opět dán prostor hereckému mistrovství Jana Wericha, který spolu s Miroslavem Horníčkem oživil tvorbu předválečného Osvobozeného divadla. Jejich forbíny satiricky reagovaly na dění ve společnosti. Působili zde také mladí dramatici B. Grossman, Ivan Vyskočil a Václav Havel.

Obrovskou popularitu získalo divadlo Semafor, na jehož představení stály dlouhé fronty. Tvorba dvojice Suchého a Šlitra se stala bezmála kultovní záležitostí.


Světovou proslulost dosáhlo Černé divadlo Jiřího Srnce a Laterna magika, ve kterých byla uplatněna kombinace filmové projekce a živého herce.


literární tvorba

Zde dostávali prostor donedávna umlčovaní tvůrci jako např. František Halas nebo Jaroslav Seifert, kterému byl udělen titul národní umělec.


Možnost svobodně tvořit dostali též literáti mladší generace (J. Škvorecký, B. Hrabal, M. Kundera, L. Askenazy, L. Mňačko) kteří se ve svých dílech nevyhýbali dosud tabuizovaným tématům ("Smrt si říká Engelchen od L. Mňačka, Hrabalovy povídky či Škvoreckého "Zbabělci").


televizní tvorba

zažívala také rozmach. V televizních inscenacích mohla široká veřejnost obdivovat takové velikány jako byli Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec či Eduard Kohout. Vysokou úroveň dosáhly publicistika a dokumentaristika, které se rovněž nemalou měrou zabývaly problémy společnosti.


hudební tvorba

Zde ovládla prostor moderní muzika. Vznikalo množství beatových skupin. Zpěváci jako např. Miki Volek, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Václav Neckář, Helena Vondráčková či Marta Kubišová se stali idoly mládeže.


výtvarné umění

Došlo k návratu abstraktního umění a na výsluní se vrátili i malíři předválečné generace - Jan Zrzavý či Jan Slavíček. Mezinárodních úspěchů dosáhla animovaná tvorba Jiřího Trnky či Heleny Týrlové.


související texty:

I. etapa

II. etapa

III. etapa


60. léta - situace v čs. kultuře - úvodní část

60. léta - úvodní strana


autor textu: Bedřich Marjánko

použitá literatura: 4

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.