www.TOTALITA.cz

Politické procesy v ČSR v 50. letech
Proces s Jiřinou Štěpničkovou - soudní proces

Složení senátu:

Předseda: JUDr. Vojtěch Rudý.


Soudci: Marie Benková, JUDr. Josef Kočí, Cyril Churý, František Kukal


Státní prokurátorka: Ludmila Matušínská


Na návrh státní prokurátorky líčení proběhlo s vyloučením veřejnosti.
Důvodem prý bylo projednávání skutečností, při kterých by bylo ohroženo státní tajemství.

 

Obžalovaní:

Jiřina Štěpničková

Eugen Hoffman

Miloslava Topičová

Růžena Daňhová

Josef Kanda

Blažena Farská

Jindřich Jáhn

Jaroslav Holub

Libuše Holubová



Soudní proces trval dva dny: od 2. do 3. prosince 1952.


Jako první byla vyslechnuta Jiřina Štěpničková. Po ní před senát předstoupil další obviněný Eugen Hoffman. Odpoledne pak vypovídaly obžalované Miloslava Topičová a Růžena Daňhová, po nich obviněný Josef Kanda.


Druhý den vypovídali obvinění Blažena Farská, Jindřich Jáhn, Jiří Holub a Libuše Holubová. Na závěr promluvila státní prokurátorka Matušínská.


Soudní proces s Jiřinou Štěpničkovou se odehrál v klidu, podle předem připraveného scénáře a otázkového protokolu, který se všichni museli naučit nazpaměť.



Rozsudek

Obžalovaným bylo kladeno za vinu, že se domluvili "s agentem americké výzvědné služby CIC, že ilegálně uprchnou do amerického okupačního pásma Německa, aby se tam připojili ke zrádné emigraci", že na "konspirativních schůzkách tento ilegální útěk projednali a připravili". A že se "spolčili s cílem s jinými pachateli k pokusu zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenský řád republiky, které jsou zaručeny ústavou". Spáchali tak trestný čin velezrady.


Štěpničkové navíc přitížilo, že jako členka armádního divadla byla zároveň příslušnicí Československé armády. A s absurdním obviněním, že by se jako známá osoba určitě spojila s Rádiem Svobodná Evropa a vyvíjela proti Československu protistátní činnost.


Jiřina Štěpničková dostala 15 let, Růžena Daňhová 14 let. Ostatní byli odsouzeni k mírnějším trestům, nejméně byly 4 roky odnětí svobody. Jejich majetek zároveň propadl státu.


Trest bez odvolání přijali Eugen Hoffman a Blažena Farská, ostatní nechali rozsudek doručit svým obhájcům.

Od Štěpničkové se vzápětí distancovali nejbližší kolegové - na schůzích, mezi sebou i na dálku. Distancovali se z donucení, ze strachu, z nevědomosti.


Druhý den procesu s Jiřinou Štěpničkovou byl zároveň dnem, kdy byli popraveni Rudolf Slánský a další funkcionáři KSČ, kteří byli odsouzeni v procesu s vedením protistátního spikleneckého centra.



Staršina Gavel

V roce 1954 vyšla povídková kniha Marie Majerové Divoký západ. Je v ní i povídka s názvem "Staršina Gavel se synem". Příběh zde vykreslený je velmi podobný příběhu Jiřiny Štěpničkové.



Ve vězení

Jiřina Štěpničková strávila v pardubické věznici necelých deset let. Po mnoha žádostech o milost, které střídavě sepisovala její sestra Marie Loyková a někteří kolegové: národní umělci Zdeněk Štěpánek, Zdenka Baldová, František Smolík, laureát státní ceny Karel Höger a přední herci Národního divadla Vlasta Fabiánová a Jaroslav Vojta, byla podmínečně propuštěna v roce 1960. Dva měsíce před prezidentskou amnestií.



Rehabilitace

V roce 1968 se během pražského jara o Jiřině Štěpničkové a jejím případu začalo psát a 5. května 1968 byla jmenována zasloužilou umělkyní. A 4. června 1969 byla spolu s Růženou Daňhovou, Blaženou Farskou-Kotkovou a manželi Holubovými soudně rehabilitována.


Začala opět hrát v divadle, filmovala a spolupracovala s rozhlasem a televizí. Zemřela 5. září 1985 ve věku 73 let.


související texty:

proces s Jiřinou Štěpničkovou

příběh její emigrace

provokace StB

vývoj případu

soudní proces

soudní proces - žádost o trest nejvyšší

soudní proces - kdo byl kdo


Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 174

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.