KSČ si zajistila i plnou nadvládu nad armádou, která se stala jednou z opor totalitního sytému. Po čistkách do armády nastoupily, po absolvování rychlokurzů, tzv. dělnické kádry - tzn. příslušníci dělnické třídy - uvědomělí komunisté plně oddaní režimu.

Důstojnický sbor tak tvořili lidé plně oddaní režimu. Prezenční služba poté nespočívala pouze ve vojenském výcviku, ale byla to především politická převýchova.

působení tzv. politruků

Političtí důstojníci - politruci - jimž prakticky podléhali i velitelé vyšších hodností na základě tzv.stranické disciplíny měli za úkol ideologicky působit na mužstvo.

Tzv. politické školení mužstva bylo ukázkové vymývání mozků. Do vojáků byly systematicky huštěny poučky o "uvědomělosti, oddanosti k lidově-demokratickému zřízení a lásce k SSSR".

Pomocné technické prapory

Staly se součástí armády v době, kdy byl ministrem obrany Alexej Čepička. Do těchto praporů (PTP) byly zařazovány politicky nespolehlivé osoby (kněží, kulaci, živnostníci, intelektuálové). Název "Černí baroni" vznikl tím, že mezi nimi bylo i několik členů šlechtických rodin.

Příslušníci těchto jednotek neměli přístup ke zbraním, délka služby nebyla omezená a měli zvláštní označení-černé výložky. Hlavní náplní byla těžká manuální práce a politická převýchova-většinou neúspěšná.

Jednotky Pohraniční stráže

Měly opačné postavení. Podléhaly sice ministerstvu vnitra, ale byly součástí armády. Do těchto složek byli povoláváni, zejména zpočátku, politicky uvědomělí a režimu oddaní jedinci.

Hlavním úkolem těchto jednotek bylo hájit státní hranice proti "vnějšímu a vnitřnímu nepříteli". Jejich příslušníci měli na svědomí stovky životů těch, kteří se snažili odejít do svobodného světa a i těch, kteří naopak přicházeli k nám, aby bojovali proti represivnímu režimu.

Vnitřní nepřítel

Úkolem armády nebyl jenom vojenský výcvik a ideová výchova, ale i případné nasazení k potlačení nepokojů ve státě.

Toto bylo uplatněno při demonstracích proti měnové reformě v létě 1953 či brutální potlačení manifestací u příležitosti prvního výročí okupace v srpnu 1969, kdy do ulic vyjely tanky a těžká technika a bylo stříleno do davu.

Plán nasazení armády existoval i na počátku listopadové revoluce 1989.

související texty:

NATO

Varšavská smlouva

přezbrojování armády

čepičkova armáda

Státní Bezpečnost

Státní Bezpečnost - Hlavní správa vojenské kontrarozvědky

manipulace společnosti (50. léta)

www.csla.cz

seznamy některých obětí komunismu v Československu

autor textu: Bedřich Marjánko