V procesu ničení a kontroly občanské společnosti byly pro komunistickou moc církve významným objektem. Zvláště katolická církev byla trnem v oku režimu.

Proto ihned po uchopení moci se komunisté zaměřili na potlačení jejího vlivu s cílem úplné likvidace.

Církev a její představitelé byla pronásledována v celém tzv. socialistickém bloku.

V únoru 1948 byli v Albánii odsouzeni k smrti a popraveni dva katoličtí biskupové a arcibiskup Durazzi odsouzen k dvaceti letům.

Rok poté vynesl bulharský soud vysoké tresty nad představiteli evangelické církve.

V červnu 1948 byli zatčeni v Rumunsku dva katoličtí biskupové a 137 kněží bylo zbaveno svých míst.

Nejznámější však byl proces s maďarským primasem Jozsefem kardinálem Mindszentym, který byl zatčen 26. prosince 1948. Jeho proces v únoru 1949 a odsouzení na doživotí se setkalo s mezinárodním ohlasem. Zároveň se stal předmětem propagandistické kampaně v ostatních zemích sovětského bloku.

• situace církve po "Únoru"
• koncepce potlačování vlivu církve
• administrativní zásahy
• příprava akce "K"
• vlastní provedení akce "K"
• internace významných představitelů církve
• akce VŽK" (vyklizení ženských klášterů)
• omezování církevního vzdělávání

• proces s Československým orlem
    (likvidace organizací s nekomunistickou ideologií)



• první monstrprocesy s církevními představiteli
• český monstrproces s církevními představiteli
• některé další monstrprocesy



• bilance obětí procesů s církevními představiteli

[ma]