Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

březnové události:

První jarní měsíc šedesátého osmého roku byl ve znamení probuzení a aktivizace občanské společnosti studentů, umělců, vědců, dělníků. Zrušení cenzury, svoboda médií a projevu všech občanů, artikulace náprav deformací předešlého dvacetiletí anticipovala Akční program ÚV KSČ a ve svých svobodných požadavcích přerostla jeho rámec.

V rozhlase a v televizi se již od konce února ohlášený program měnil ze dne na den. Dominovaly v něm zpravodajství, přímé přenosy, různé formy nových publicistických pořadů, obě média pohotově informovala posluchače a diváky o aktuálních událostech, o zamlčované či účelově zkreslované pravdě po roce 1948.

Redaktoři médií se rozjeli do terénu, v aktuálně vytvořených dokumentech odhalovali podmínky politických vězňů za mřížemi, nezákonné procesy, deformace ... Slovo dostávali progresivní filosofové, ekonomové, další odborníci, publicisté i řadoví občané.

Na příklad ČST vysílala před polovinou března přímým přenosem část veřejného shromáždění z Horoměřic severně od Prahy. Členové zemědělského družstva kritizovali rozdělování společnosti na dělníky, rolníky a inteligenci, požadovali pluralitu politických stran, rovná práva pro členy KSČ a nestraníky ...

01.03.1968

Po zákazu Literárních novin na podzim 1967 vyšlo první číslo týdeníku svazu spisovatelů Literární listy.

04.03.1968

Předsednictvo ÚV KSČ přijalo usnesení, jímž se de facto zrušila Ústřední publikační správa, tj. cenzura. Doporučilo ministrovi kultury a informací, aby společně se Svazem československých novinářů soustředilo podněty a návrhy k novelizaci tiskového zákona.

04.03.1968

Výbor ČSM Fakulty osvěty a novinářství UK převedl své pravomoci na novou studentskou samosprávu. Studenti požadovali obnovení časopisu Tvář.

05.03.1968

Deník Práce otiskl rozhovor šéfredaktora Ladislava Velenského s ředitelem Ekonomického ústavu ČSAV Otou Šikem "O pravdě v ekonomice i politice a skutečných zájmech pracujících".

Nástup Ladislava Velenského do funkce šéfredaktora deníku Práce byl jedním ze symptomů změny politického klimatu. Byl zvolen aklamací v redakci a vydavatelem, Ústřední radou odborů, následně ve funkci potvrzen. Postupně nastupovali i do jiných médií noví šéfredaktoři.

V ČST nikoliv, neboť Jiří Pelikán prokázal své reformní zaměření nejednou již od svého nástupu v roce 1964.

06.03.1968

Rozhlas poprvé po letech mlčení připomněl osobnost T.G.Masaryka.

06.03.1968

V Práci vyšel článek Jana Šterna "Dogmatici včera a dnes" s požadavkem na odstoupení Antonína Novotného z funkce prezidenta.

06.-07.03.1968

V Sofii se sešel politický poradní výbor Varšavské smlouvy, který mj.vyjádřil podporu novému vedení KSČ s výhradou, aby rozhodně čelilo protikomunistickým silám.

07.03.1968

Delegace Svazu čsl. spisovatelů a Svazu filmových a televizních umělců položily květiny na hrob T. G. Masaryka.

09.03.1968

Denní tisk informoval o studentských demonstracích v Polsku.

10.03.1968

Tisk, rozhlas a televize připomněly dvacáté výročí smrti ministra Jana Masaryka. V následných dnech a týdnech média zpochybnila oficiální verzi o jeho sebevraždě.

13.03.1968

Ve Slovanském domě v Praze se konal diskusní večer "Mladí se ptají".

Na otázky odpovídali Josef Smrkovský, Marie Švermová, Zdeněk Hejzlar, Pavel Kohout, Josef Procházka, Rudolf Selucký aj.

Sestřih diskuse vysílala televize, Československý rozhlas sedmihodinový přímý přenos, podobně jako z další podobné diskuse v tehdejším Sjezdovém paláci v Praze o týden později.

13.-14.1968

Zasedalo předsednictvo Národního shromáždění a pověřilo předsedu Nejvyššího soudu, aby zajistil důsledný průběh rehabilitací.

13.-14.1968

V Literárních listech vyšel článek Alexandra Klimenta "Aktivita nepojmenovaných", tj. nestraníků, kteří se při monopolu KSČ dvacet let nemohli sdružovat, neměli svou platformu. Autor vyzval občany bez stranické příslušnosti k utvoření politické opozice.

13.-14.1968

Postupně byli od března odvoláváni představitelé režimu Antonína Novotného a vznášeny požadavky na jeho odstoupení z funkce prezidenta republiky.

15.03.1968

V Kultúrnom živote vyšla stať Milana Šimečky "Návrat do Európy".

16.-17.03.1968

Na obvodních a okresních konferencích KSČ a KSS delegáti poprvé hlasovali tajně.
Podpořili závěry lednového pléna ÚV KSČ a v mnoha případech rovněž odstoupení A. Novotného.

16.-17.03.1968

Činnost obnovil Junák.

19.03.1968

Shromáždění několika tisíc bratislavských vysokoškoláků požadovalo abdikaci A. Novotného a politiků spjatých s deformacemi 50. let.

20.03.1968

V pražském PKOJF (tj.v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes Výstaviště) se konalo za účasti 20 tisíc účastníků shromáždění "Mladí se ptají". Spontánně byl přijat dopis A. Novotnému s výzvou k odstoupení z funkce prezidenta republiky.

21.03.1968

Skupina katolíků otiskla v Literárních listech otevřený dopis Alexanderu Dubčekovi, v němž vyjádřila naději na spravedlivé posouzení významu církve a potlačovaných věřících.

21.03.1968

Při Svazu československých novinářů vznikl Klub nezávislých novinářů pro obhajobu v minulosti perzekvovaných publicistů.

21.03.1968

Postupně podalo na ústřední výbor Národní fronty více než třicet nově vzniklých iniciativ žádosti o účast v Národní frontě.

Např. Svaz filmových a televizních umělců, Sdružení zahraničních vojáků, Svaz pracující mládeže, Orel, Svaz českých knihovníků, Sdružení inženýrů ekonomů, Sdružení absolventů vysokých škol, jimž nebyl udělen akademický titul, Společnost pro lidská práva, na Slovensku Mezinárodní liga pro lidská práva, Svaz slovenských vědeckých pracovníků, Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy...

21.03.1968

Rezignovala většina členů předsednictva Mírového hnutí katolického duchovenstva ČSSR.
Předsedou prozatímního výboru se stal biskup Pražské arcidiecéze František Tomášek.

21.03.1968

Předsednictvo ÚV KSČ vyslovilo souhlas s demisí Antonína Novotného a doporučilo urychlit soudní a mimosoudní rehabilitace občanů postižených v 50. letech.

22.03.1968

Předsednictvo Národního shromáždění obdrželo dopis s abdikací Antonína Novotného. Odstoupení nabídli i další funkcionáři.

22.03.1968

V Drážďanech se sešli představitelé BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR, kteří jednali o vývoji v Československu. Představitelé pěti zemí vyjádřili nad vývojem v naší zemi znepokojení a kritizovali svobodu slova v ČSSR.

22.03.1968

Sto třicet čtyři představitelů kultury (např. Jaroslav Seifert, Jan Werich, Adolf Hoffmeister, Eduard Goldstücker) apelovalo dopisem ústřednímu výboru KSČ, aby odolali zahraničnímu nátlaku a dostáli odpovědnosti především před lidem své země. Demokratizační proces pojímali signatáři jako cestu k demokracii.

25.03.1968

V Ostravě se konala ustavující schůze Akčního výboru uměleckých svazů a kulturních institucí.

26.03.1968

V Berlíně na shromáždění ke 150.výročí narození Karla Marxe tajemník ÚV Jednotné socialistické strany NDR Kurt Hager kritizoval současný vývoj v Československu.

27.03.1968

Ministerstvo zahraničí ČSSR předalo velvyslanci NDR nótu, v níž kritiku profesora Hagera odmítlo. Na adresu vrcholných orgánů byly doručovány rezoluce z organizací a ze závodů proti cizímu vměšování do našich vnitropolitických záležitostí.

27.03.1968

V Praze byl ustaven přípravný výbor klubu politických vězňů K 231.

28.03.1968

Ústřední výbor KSČ přijal rezignaci Antonína Novotného na funkci člena předsednictva ÚV KSČ a prezidenta republiky. Schválil kandidaturu Ludvíka Svobody na prezidentský úřad.

28.03.1968

Do předsednictva ÚV KSČ byl zvolen Josef Smrkovský a Čestmír Císař se stal tajemníkem tohoto orgánu KSČ. Tajným hlasováním byl do čela Ústřední kontrolní a revizní komise zvolen Miloš Jakeš.

28.03.1968

Senát Krajského soudu v Banské Bystrici zrušil rozsudky z roku 1950 nad třemi odsouzenými a popravenými za velezradu a vyzvědačství.

28.03.1968

Literární listy - a v dalších dnech i ostatní tisk, zejména Lidová demokracie a Práce - se zabývaly politickými procesy 50. let a nezbytností rehabilitací.

28.03.1968

Filosofická fakulta UK vyzvala vysoké školy a vědecká pracoviště k ustavení Svazu vědeckých pracovníků.

28.03.1968

Krajská konference Lidových milicí v Ostravě vyzněla jako obrana poměrů před lednem 1968.

28.03.1968

Výraznou změnou politického klimatu byla v Praze na nábřeží spontánní dvouhodinová diskuse stovek mladých lidí, kteří obklopili po skončení zasedání členy ÚV KSČ.

29.03.1968

Deník Lidová demokracie oznámila, že předala generální prokuratuře dopisy čtenářů o nezákonnostech a hrubém porušování norem příslušníky StB a útvarů nápravné výchovy.

29.03.1968

V Moskvě na městské konferenci KSSS Leonid Brežněv ostře kritizoval "nacionalistické a revizionistické živly, které chtějí oslabit ideovou jednotu".

29.03.1968

Na plenární schůzi svazu spisovatelů ohlásil Alexandr Kliment ustavení Kruhu nezávislých spisovatelů, motivovaný jako jiné nestranické aktivity z pocitu neplnoprávnosti občanů bez politické příslušnosti, jako výraz snahy o nezávislou tvůrčí demokratickou, nikoli ideovou organizaci.

30.03.1968

Ludvík Svoboda byl zvolen prezidentem republiky.

30.03.1968

Ve velkém sále Slovanského domu v Praze se konala ustavující schůze K 231.

30.03.1968

Denní tisk informoval o obnovení činnosti Junáka.

31.03.1968

V Lidové demokracii vyšel rozhovor s posledním vězněm předlednového režimu, se spisovatelem Janem Benešem, který byl 1967 odsouzen za spolupráci se západním exilem - o poměrech ve vyšetřovací vazbě a o chování vyšetřovatelů StB.

31.03.1968

Rozhlas informoval o zmizení náměstka předsedy Nejvyššího soudu J. Břešťanského, jehož tělo bylo o dva dny později nalezeno u obce Babice a konstatována smrt oběšením. Nebyl to jediný dobrovolný odchod ze života vysokého představitele, který neunesl tíhu svých vin.

31.03.1968

Ve velkém sále Slovanského domu v Praze se konala ustavující schůze K 231, jehož hlavními představiteli byli předseda Karel Nigrin, tajemník Jaroslav Brodský a Ota Rambousek.

související texty:

1968 - události podrobně:

březen