www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1968
říjnové události:

01.10.1968

Vláda jednala o návrhu ústavního zákona o činnosti čs. federace a zákona o postavení národností v ČSSR.


01.10.1968

Úřad pro tisk zahájil jednu ze svých činností a schválil povinnou registraci nových časopisů, mj. Moravskoslezský večerník, Moravský večerník Rovnosti, Magazín Lidové demokracie, Svět práce, Doba, Listy, Energetik, Zítřek, Naše rodina, Host, Tuhá paliva, Skaut-Junák, Skauting, Zálesák, Ježek, Mladý čtenář, Udělej si sám, Lucie a Petr, Mona, Prostor a Chatař. Zároveň oznámil výši skutečných nákladů ústředních deníků a některých časopisů, odebíraných Poštovní novinovou službou podle stavu v září 1968 (v závorce počet výtisků): Rudé právo (921 807), Práce (412 158), Mladá fronta (331 698), Zemědělské noviny (325 261), Lidová demokracie (249 108), Svobodné slovo (323 488), Vlasta (644 628), Svět v obrazech (140 526), Týdeník Čs. televize (302 887), Týdeník Čs. rozhlas (415 576), Květy (311 528), Dikobraz (433 926), Mladý svět (371 559), Sedmička - Pionýrské noviny (149 528).


01.10.1968

Historický ústav Akademie věd ČSAV vydal sborník dokumentů "Sedm pražských dnů 21. - 27. srpna 1968, zvaný též "Černou knihou". (viz. 1)


01.10.1968

Mezinárodní redakce ČTK přeložila a 1. října pohotově vydala ruský překlad publikace K událostem v Československu, kterou sepsala tisková skupina sovětských novinářů. Obsahovala snůšku jednostranně interpretovaných dokumentů vedle lží a polopravd či překroucených výpovědí očitých svědků srpnových událostí 1968. Šlo o pokus tendenčně zkreslit skutečný obraz čs.společnosti a událostí v souvislosti s nezákonnou intervencí vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa.


01.10.1968

Ředitel Televizního studia Praha V. Růžička potvrdil ve funkcích šéfredaktorů A. Frydrycha (Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky), R. Hlaváče (Hlavní redakce literárně dramatického vysílání), M. Volfa (Hlavní redakce pro děti a mládež) a Z. Michalce (Hlavní redakce Televizních novin).


01.10.1968

Zástupci studentů Univerzity Karlovy, Svazu čs. spisovatelů a deseti velkých podniků podepsali v Praze protest proti útokům tisku v NDR na E. Goldstückera.


01.10.1968

Sovětská Literaturnaja gazeta otiskla štvavý článek "E. Goldstücker - liberál mnoha tváří".


01.10.1968

Alois Indra přijal velvyslance SSSR S. V. Červoněnka.


01.10.1968

V armádě zahájily činnost zvláštní senáty vojenských soudů pověřené "přezkumným" řízením podle zákona č. 82/1968 o soudní rehabilitaci.


02.10.1968

Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala zprávu o jednání vojenských delegací ČSSR a SSSR, vedených ministry obrany ve dnech 16. - 17. 9. v Mukačevu. Dále jednala o přípravě sjezdu komunistické strany v českých zemích a o seznamu rehabilitovaných za dobu od 1. 1. 1963 do 31. 12. 1967.


02.10.1968

V Brně zasedalo předsednictvo Ústředí novinářů ČSSR. Vyjádřilo se k současné politické situaci v zemi, k realizaci usnesení červnového mimořádného sjezdu novinářů.


02.10.1968

K 50. výročí vzniku Československé republiky přineslo říjnové 10. číslo Novináře článek, v němž hodnotí úlohu a činnost novinářů v minulém období. Mj. vyzdvihuje podíl čs. novinářů na protinacistickém odboji, kdy položilo své životy 124 čs. novinářů: byli popraveni, v hitlerovských žalářích a koncentračních táborech umučeni, padli na bojištích válečných front, ve Slovenském národním povstání a zemřeli na následky útrap v gestapáckých kriminálech - jak uvedla zpráva Svazu protifašistických bojovníků.


02.10.1968

Zaměstnanci železniční stanice v Jindřichově Hradci požádali vrcholné a zákonodárné orgány státu, aby prezidentu republiky Ludvíku Svobodovi byla propůjčena hodnost maršála ČSSR.


02.10.1968

Francouzský ministr zahraničí Michel Debré ve vládním prohlášení před Národním shromážděním odsoudil intervenci do Československa jako porušení principu nezávislosti a projev hegemoniální politiky SSSR.


03. - 04.10.1968

Jednání v Moskvě se účastnili Dubček, Černík a Husák již bez Smrkovského, jehož účast byla sovětskou stranou zamítnuta. Brežněvovi sekundovali předseda Rady ministrů SSSR Kosygin, tajemník ÚV KSSS Katušev a předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Podgornyj.

Dubčekova představa o obhájení alespoň zbytků reformní politiky v duchu prvního pololetí roku se rozplynula. Sověti jednali s naší delegací jako s poddanými, argumenty kategoricky odmítali, požadovali jednoznačnou likvidaci reformního procesu, přiznání antisocialistických sil; dle jejich názoru naše strana nesplnila žádný ze závazků srpnového moskevského protokolu, materiální škody a lidské oběti zavinil odpor antisocialistických sil, nikoli vojska, která přijela obhájit socialismus, v naší zemi panuje morální teror proti zdravým silám v KSČ ... K naší stranou požadovanému odsunu vojsk z Československa byl Kreml neústupný, nešetřil výhrůžkami. Podmínil odchod podstatné části ozbrojených sil podpisem smlouvy o ponechání určitého kontingentu sovětských vojáků na našem území bez stanovení termínu jejich odsunu. Byla vytvořena komise pro přípravu smlouvy o pobytu sovětských vojsk v ČSSR; za čs. stranu jsou v komisi F. Hamouz, J. Pudlák, gen. K. Rusov a gen. Činčár s poradci M. Parisem a Jahodou.


03.10.1968

Sekretariát ÚV KSČ projednal návrh na monitorování cizích rozhlasových stanic, dále návrh na stranické rehabilitace 43 členů, dodržování zásad o vydávání zpráv ze zasedání ÚV KSČ a složení komise, která má vypracovat studii o uplatňování vedoucí úlohy strany v současné etapě vývoje.


03.10.1968

Z předsednictva vlády byl zaslán národním výborům dálnopis, v němž se upozorňuje, že velení spojeneckých armád poukazuje na "široce rozvinutou nepřátelskou protisovětskou propagandu na školách mnoha měst a obcí, zpracovávání žáků v nacionalistickém duchu, vychovávání k nenávisti vůči SSSR a sovětské armádě. Je zaregistrováno mnoho případů, že mezi žáky jsou rozšiřovány protisovětské letáky". Odpovědí z mnoha míst byla sdělení, že na školách nebyly zjištěny od začátku školního roku žádné projevy toho druhu, o nichž se mluví v dopisu velení spojeneckých armád. Naopak bylo zdůrazněno, aby pedagogické kolektivy i ostatní pracovníci škol orientovali a řídili práci tak, aby děti a mládež byly vzdělávány důsledně podle platných učebních osnov a poskytovali tak společně představitelům strany a vlády aktivní pomoc a podporu při plnění moskevských protokolů.


03.10.1968

V Rudém právu je rozhovor s Martinem Vaculíkem o podmínkách uvnitř KSČ.


03.10.1968

Na výroční konferenci Labour Party ve Velké Británii odsoudil Michael Stewart ve svém projevu intervenci do Československa a vyslovil se pro posílení NATO v Evropě.


04.10.1968

Na Valném shromáždění OSN v New Yorku promluvil vedoucí čs. delegace Václav Pleskot. Vyzval vlády všech států pochopit situaci v ČSSR a nepodnikat nic, co by bylo v rozporu s vůlí vlády řešit situaci na základě moskevských dohod.


04.10.1968

Velvyslanectví SSSR předává v Praze čs. straně nótu, v níž se kategoricky odmítají závěry čs. komise vyšetřující havárii sovětského vrtulníku u Kostomlat 24. 8. a tvrdí, že byl sestřelen palebnou zbraní ze země.


04.10.1968

Moskevská Pravda kriticky napadá "nový model socialismu v Československu".


05.10.1968

Ministr národní obrany Martin Dzúr v Čs. rozhlasu sdělil, že "během nejbližších dvou týdnů opustí převážná většina zahraničních vojenských jednotek Československo".


05.10.1968

Ministr Martin Dzúr má tentýž den otištěn článek v sovětském listu Krasnaja zvezda, v němž objasňuje postoje čs. armády kolem 21. srpna 1968.


05.10.1968

Rudé právo otiskuje článek Josefa Špačka "Vedoucí úloha strany jako hlavní záruka dalšího vývoje socialismu".


05.10.1968

V deníku Práce je otištěno stanovisko Svazu čs. spisovatelů k článku v sovětském časopisu Literaturnaja gazeta, který ostře kritizoval předsedu SČSS E. Goldstückera.


07.10.1968

Předseda ČNR Čestmír Císař a předseda SNR O. Klokoč odevzdali předsedovi parlamentu Josefu Smrkovskému návrh ústavního zákona o čs. federaci.


07.10.1968

Ve veřejné diskusi v tisku, rozhlase a televizi sehrály významnou úlohu stati k zákonu o federaci od expertů Zdeňka Jičínského, J. Grospiče a V. Hataly.


07.10.1968

Pro informaci médií o problémech federální přestavby svolal tiskový referent České národní rady M. Kábrt dvě tiskové konference.


07.10.1968

Předseda Čs. strany socialistické Bohuslav Kučera přijal sovětského velvyslance S. V. Červoněnka, aby s ním projednal otázky současného politického vývoje a soudnictví.


07.10.1968

Byl zpracován "Rozklad Inspekce ministra vnitra ve věci šetření zneužití služebního postavení v srpnových dnech", v němž se mj. konstatuje neoprávněné zasahování do věcí mimo kompetencí, zejména u funkcionářů, kteří byli před srpnovou intervencí odvoláni ze svých funkcí. O závěrech na nátlak sovětské strany nebylo k tomu nic rozhodnuto.


07.10.1968

Tímto dnem byly obnoveny turistické styky s Bulharském, Polskem, Maďarskem a SSSR.


07.10.1968

Fond republiky dosáhl výše 228763693Kčs a ve Zlatém pokladu republiky je uloženo 73 520 gramů zlata.


08.10.1968

Čs. velvyslanec v SSSR V. Koucký podal ústní protest na ministerstvu zahraničí SSSR proti tiskovině Zprávy a jejímu způsobu psaní o Československu. Protest nebyl přijat s odůvodněním, že jde o tisk pro potřeby vojska Varšavské smlouvy s vyhraněně socialistickým charakterem.


08.10.1968

Moskevské nakladatelství Progress vydalo sborník dokumentů o ekonomické reformě v ČSSR.


08.10.1968

První tajemník ÚV PSDS W. Gomulka v projevu v Katovicích řekl, že vstup spojeneckých vojsk do Československa sice oslabil kontrarevoluci, ale ta působí nadále se změněnými metodami. Z toho důvodu nelze prý v ČSSR očekávat brzkou normalizaci poměrů.


08.10.1968

V Nigérii v městě Kaby pokřtil poštovní úředník M. A. Amos svého syna jménem Dubček.


08.10.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo výsledky moskevského jednání, které proběhlo ve dnech 3. - 4. 10. 1968.


08.10.1968

Předseda Čs. strany lidové A. Pospíšil přijal sovětského velvyslance S. V. Červoněnka.


08.10.1968

V Čs. televizi vystoupil Čestmír Císař, aby poděkoval za velké množství dopisů a seznámil veřejnost s politickými podmínkami práce v České národní radě. K jeho vystoupení se kriticky vyjádřil v týdeníku Reportér J. Hochman, když uvedl, že představitelé státu a strany ve svých projevech jdou "dál než je nutné" v přijímání důsledků 21. srpna. Toto 39. číslo Reportéra má několik dalších zásadních článků, mj. 21. srpen a světové komunistické hnutí, Je heslo jednoty lidu falešné?, Hospodářská reforma nechce jen slova, ale činy nebo Polednový vývoj a současná realita.


08.10.1968

Ministerstvo vnitra oznámilo, že nebyly schváleny stanovy Slovenské organizace na ochranu lidských práv.


08.10.1968

Vojenský obvodní soud v Praze - Pankráci obnovil projednávání procesu generála Heliodora Píky z roku 1949.


09.10.1968

V Moskvě byl zahájen soudní proces s pěti účastníky demonstrace 25. srpna 1968 na Rudém náměstí proti okupaci Československa.

Odsouzeni byli: jazykovědec Konstantin Babickij (1929 - 1993) - tři roky vyhnanství, po nichž se již nesměl vrátit ke své práci v Akademii věd, živil se restaurováním nábytku a řezbářství, také překládal básně východoevropských autorů do ruštiny; filoložka Larisa Bogorazová (1929 - 2004) - čtyři roky vyhnanství, kde se seznámila s Anatolijem Marčenkem (1938 - 1986), rovněž odsouzeným disidentem, za něhož se později provdala; básník Vadim Delon (1947 - 1983) - dva roky a 10 měsíců v pracovním táboře, po propuštění s manželkou Irenou, která byla rovněž několik let vězněna, emigrovali do Francie; dělník - elektrikář Vladimír Dremljuga (1940) - nejprve tři roky vězení, ale znovu odsouzen a v pracovních táborech strávil celkem 454 dnů na izolaci, od roku 1975 žije v emigraci v USA; fyzik Pavel Litvinov (1940) - pět let vyhnanství, po nichž se společně s manželkou rozhodl pro emigraci v USA, kde se vrátil ke své akademické profesi.

Za svůj protiokupační postoj byla také zatčena Taťána Bajeva (1947), trestní stíhání proti ní bylo zastaveno, ale byla zbavena svého místa v Ústavu historie a archivnictví v Moskvě. Rovněž během moskevské demonstrace 25. 8. 1968 byla zatčena překladatelka Natalie Gorbaněvská (1936), ale jako matku tříměsíčního syna ji propustili. V prosinci 1969 byla zatčena podruhé, uznána duševně chorou a umístěna v psychiatrické vězeňské nemocnici. Po návratu v roce 1972 se znovu zapojila do disidentského hnutí a v roce 1975 posléze emigrovala do Izraele. Nyní žije v Paříži. Dalším zatčeným na moskevské demonstraci byl Viktor Fajnberg (1931) z Leningradu, kde vystudoval filologii. Byl uznán duševně nemocným, ve vězeňské psychiatrické nemocnici zahájil hladovku, o níž se svět dozvěděl prostřednictvím akademika Andreje Sacharova. V listopadu 1973 byl propuštěn, v roce 1974 emigroval přes Izrael do Velké Británie a od roku 1978 žije ve Francii.


09.10.1968

V ČSSR se aktivizovala minorita prosovětské konzervativní opozice.


09.10.1968

Na společné schůzi výborů Národního shromáždění předseda vlády Oldřich Černík slíbil projednat, aby 90 % cizích vojsk odešlo k 28. říjnu.


09.10.1968

V Praze-Libni v sále Čechie se konala schůze tzv. starých členů KSČ, organizovaná starými předválečnými (ultrakonzervativními) členy KSČ Josefem Jodasem a Emanuelem Famírou, a to za účasti 578 osob. Hlavní projev k nim měl Antonín Kapek. Přijali rezoluci a dopisy generálnímu prokurátorovi a ministru kultury a informací.


10.10.1968

Prezident republiky Ludvík Svoboda a Josef Smrkovský navštívili Automobilové závody Škoda v Mladé Boleslavi.


10.10.1968

Předsednictvo Severočeského KV KSČ v Ústí nad Labem dementuje údaje o "násilné smrti" náčelníka Lidových milicí v Teplicích F. Veselého, které byly otištěny v publikaci sovětských žurnalistů K událostem v Československu (Bílá kniha). Nebyl zavražděn, ale pokusil se o sebevraždu a byl zachráněn.


10.10.1968

Okupaci Československa odsoudil spisovatel Louis Aragon. V dopise Koordinačního výboru tvůrčích svazů k rukám Alexandra Dubčeka je zpochybněna oprávněnost podpisu moskevských protokolů, neboť "mandát důvěry neznamená právo rozhodovat s konečnou platností o osudových problémech ..."


10.10.1968

V podnicích a na závodech pokračovaly diskuse členů Koordinačního výboru tvůrčích svazů s občany.


11.10.1968

Alexander Dubček hovoří na aktivu funkcionářů KSČ z Prahy 9 - Vysočan o současných politických úkolech.


11.10.1968

Ludvík Svoboda přijal delegaci zemědělců a potravinářského průmyslu.


11.10.1968

V Praze na celostátní konferenci v Radiopaláci byla ustavena Federace lokomotivních čet.


11.10.1968

Z podniku Škoda Plzeň a dalších podniků v zemi sdělují, že začaly pracovat dělnické rady - nebo nejčastěji rady pracujících.


11.10.1968

V České Třebové se konal národní kongres středoškolské a učňovské mládeže. Rozhodl vytvořit Unii středoškoláků a učňů a zvolil za předsedu Aleše Vaňka.


12.10.1968

Rakouský deník Die Presse uveřejňuje článek Ivana Svitáka pod názvem "Zima v Praze bude ledová" o důsledcích sovětské okupace Československa.


13.10.1968

Národní shromáždění přijalo zákon č. 128/1968 Sb., který podmiňoval legální existenci organizací členstvím v Národní frontě. Na jaře 1968 vzniklé organizace podmínku nesplňovaly. Zákon byl jednoznačným vzkazem občanské společnosti že je konec sdružování, koho Národní fronta nepřijme, působí nelegálně.


14. - 15.10.1968

Předsedové vlád Kosygin a Černík jednali v Moskvě o smlouvě o podmínkách pobytu sovětských vojsk u nás. Ještě týž den o smlouvě jednalo předsednictvo ÚV KSČ a 16. října čs. vláda.


14.10.1968

Josef Smrkovský přijal představitele Čs. rozhlasu, kteří s ním hovořili o nevyjasněných otázkách své činnosti.


14.10.1968

Předsednictvo Ústřední rady odborů jmenovalo Bedřicha Schalka novým šéfredaktorem německy psaného týdeníku Volkszeitung, který vychází v Praze.


14.10.1968

Josef Solař, předseda Čs. sociologické společnosti rozeslal všem přihlášeným a novým členům dopis, v němž oznamuje, že byl nucen odvolat zasedání valného shromáždění, které se mělo konat 25. 10. v Olomouci.


14.10.1968

Rada Svazu jugoslávských odborů přijala usnesení ostře odsuzující vojenskou agresi pěti zemí Varšavské smlouvy proti Československu. Má dalekosáhlé negativní důsledky pro vztahy ve světě a pro podmínky, v nichž se má rozvíjet mezinárodní odborová spolupráce.


14.10.1968

Čestný předseda Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny lord Bertrand Russell svolal konferenci intelektuálů ze všech zemí Evropy, aby jednala o vztahu k vojenskému zásahu vojsk pěti zemí v Československu.


14.10.1968

Tisková agentura Novosti začala vydávat v českém jazyce Týdeník aktualit (redakce je v Moskvě, hlavním redaktorem je Alexej Chomenko). Snaží se vemluvit do přízně českých čtenářů, ale při souhrnu uplynulých událostí se ani slovem nezmiňuje o desítkách obětí v prvních dnech okupace, natož o domácích peticích, ohlasech, rezolucích či o tom, proč desítky zemí světa a jejich komunistické nebo dělnické strany odmítají intervenci vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. V článku Historické mezníky k nastávajícímu 28. říjnu jde o tendenční výklad, zkreslující historické skutečnosti.


15.10.1968

Svaz čs. spisovatelů obnovil po dvouleté přestávce vydávání měsíčníku Tvář - a to ve větším rozsahu a formátu (80 stran za 5 Kčs).


15.10.1968

Výbor celozávodní organizace KSČ v ČST v dopise ÚV KSČ vyslovil obavu z návratu k předlednové politice, rozhořčení nad informacemi médií ve státech Varšavské smlouvy a žádal, aby vedení strany a státu zaujalo k jejich kampani nekompromisní postoj. Na obranu svobod první poloviny roku navazovaly kontakty ČTK, rozhlas a ČST. Jednota mezi bezpartijními a reformními komunisty nebyla narušena, stanoviska výboru KSČ podporovala odborová organizace.


16.10.1968

K podpisu "Smlouvy mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR" přijeli do Prahy předseda rady ministrů SSSR Kosygin, ministr zahraničí Gromyko s náměstkem Kuzněcovem, ministr obrany maršál Grečko, dostavil se velvyslanec SSSR v Praze Červoněnko a velitelé intervenčních vojsk.

Dle publikace Antonína Benčíka V chapadlech kremelské chobotnice před podpisem "byli vedoucí představitelé Československa, Svoboda, Černík, Smrkovský, nuceni vyslechnout z úst Kosygina a Grečka hrozby, že nebude-li smlouva podepsána,či bude-li jejímu podpisu kladen odpor, budou Praha a Bratislava i další politická centra Československa opět obsazena a do vedení státu dosazeni prosovětští lidé na všech úrovních".

Odpoledne předsedové vlád za asistence televize Smlouvu mezi vládou ČSSR a SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR podepsali. Pozornému divákovi neušla kamenná Černíkova tvář, ale zvláště záběr na Alexandra Dubčeka, výraz jeho tváře a sklopení hlavy byly dokladem rezignace, prohry.

Utajen zůstal Protokol ke smlouvě, který stanovil počet sovětských vojáků v ČSSR na 70 tisíc se zajištěním letišť, nemocnic, bytů, výcvikových prostor - všeho k trvalému pobytu.


16.10.1968

V Praze podepsali představitelé vlád ČSSR a SSSR Smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V příloze k jednání čs. vlády byl zpracován přehled rozmístění sovětských posádek, jejich početního stavu, ubytovacích a skladových ploch a garáží. Šlo celkem o těchto 33 kasárenských, služebních a jiných vojenských objektů: Bohosudov, Děčín, Zákupy, Mimoň (v tom Hvězdov, Kuřivody, Stráž pod Ralskem, Jabloneček),Turnov, Mladá Boleslav, Luštěnice, Milovice, Trutnov, Zdechovice, Bohdaneč, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Rokytnice, Klášterec, Červená Voda, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Libava, Nové Zámky, Komárno, Štúrovo, Lešť, Rimavská Sobota, Jelšava, Rožňava, Frenštát, Ružomberok, Olomouc, Zvolen, Týniště nad Orlicí - celkem jde o 209 827 m2 ubytovacích ploch a 160 362 m2 skladových ploch; dále čtyři letiště - Hradčany, Olomouc, Zvolen a Mladá u Milovic - celkem jde o 28 827 m2 ploch; tři nemocnice - Milovice, Jaroměř, Bruntál - celkem 1000 lůžek; dvacet skladů - Ústí nad Orlicí, Nemšová (dva sklady), Ostrava, Jaroměř, Vrútky, Terezín, Olomouc (tři sklady), Jánská, Řepčín, Bystřice pod Hostýnem, Nové Město nad Váhem, Žatec, Týniště nad Orlicí, Bílek, Bohuslavice (dva sklady) Dětřichov - celkem jde o depa pro 2450 vagónů na ploše 16 298 m2; sklady pohonných hmot a garáže - Loukov, Šlapánov, Roudnice, Mstětice, Tábor, Bratislava-Rača - celkem 20 000 m3; výcviková střediska a prostory, společně používaná s čs. armádou - Mimoň, Libava, Lešť, Mladá u Milovic a Malacky.


16.10.1968

V kinosále StB v pražské Bartolomějské ulici uspořádali "staří komunisté z Libně" aktiv, na němž vystoupil E. Famíra a představil se jako "známý kolaborant a zrádce čs. lidu, který je hrdý na tento titul".


17.10.1968

Alexander Dubček besedoval se skupinou dělníků a funkcionářů z 27 pražských a středočeských závodů.


17.10.1968

Čestmír Císař jednal s předsedy krajských národních výborů a primátory měst o státní správě a samosprávě.


17.10.1968

Ota Šik opustil diplomatické místo v Jugoslávii a odešel do Švýcarska.


17.10.1968

Náměstek ministra kultury Bohuslav Chňoupek jednal se svým sovětským protějškem G. I. Vladykinem o kulturních stycích po 21. srpnu 1968.


17.10.1968

V 10. čísle časopisu MY 68 (šéfredaktor Vladimír Mates) shrnuje redakce v přehledu otázky, na které od roku 1965 odpovídal spisovatel Jan Procházka. Mj. Proč se u nás nepromítají úspěšné západní filmy?, Co si myslíte o administrativních zásazích proti některým českým filmům?, Mohl byste napsat něco o svých ideálech?, Za co jste ochoten jít bojovat se zbraní v ruce?, Není naše heslo "Pravda vítězí" bluf?, Co si myslíte o cenzuře?, Budete kandidovat do parlamentu? A s jakým programem? Co je vlastně demokratizace?, Co soudíte o členech KSČ, kteří věří v Boha?, Co soudíte o padesáti letech naší samostatnosti? Měla vůbec nějaký smysl?

17. - 18.10.1968

K projednávání Smlouvy o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR obdrželi poslanci Národního shromáždění dvě stovky rezolucí, podepsané tisíci občanů, aby akt neschválili. Po projednání ve výborech Národního shromáždění hlasovalo 228 poslanců pro přijetí smlouvy, deset se zdrželo hlasování a čtyři byli proti: František Kriegel, František Vodsloň, Božena Fuková a Gertruda Sekaninová-Čakrtová. Odpoledne podepsal smlouvu prezident Svoboda. Na schůzích výborů parlamentu informoval náměstek J. Pudlák o tom, že Sověti mají zájem ustanovit statut vojsk jako v NDR. Poslanci tento návrh odmítli.


18.10.1968

Vojenská rada ministra národní obrany projednávala sloučení Vojenské politické akademie v Praze a Vojenské akademie v Brně. Nebylo dosaženo dohody a bylo rozhodnuto provést novou analýzu.


18.10.1968

Generální tajemník ÚV Italské komunistické strany Luigi Longo kritizoval na zasedání srpnovou intervenci do Československa.


19.10.1968

Sovětský velvyslanec Benediktov odevzdal J. B. Titovi poselství ÚV KSSS, v němž jsou vedoucí představitelé a tisk Jugoslávie obviňováni, že vedou protisovětskou kampaň v souvislosti s postupem pěti zemí Varšavské smlouvy vůči ČSSR, zatímco podmínky moskevského protokolu byly prý formulovány zcela podle přání čs. strany. J. B. Tito konstatoval, že ve věci ČSSR zaujala Socialistická federativní republika Jugoslávie principiální stanovisko, na němž nebude nic měnit.


21.10.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo zásady o přiměřeném rozdělení slovenských pracovníků na ministerstvech zahraničních věcí, zahraničního obchodu, na čs. zastupitelských úřadech ve světě a v mezinárodních organizacích.


21.10.1968

Na tiskové konferenci vysvětlil místopředseda vlády F. Hamouz některé otázky kolem smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území.


21.10.1968

Ministr vnitra vydal tajný rozkaz k výročním dnům vzniku Československa a Velké říjnové socialistické revoluce, kterým se zesilují opatření k odhalování příprav a provokací, zintenzivňuje se pořádková služba a rušení zahraničních rozhlasových stanic.


21.10.1968

Území ČSSR začaly opouštět první maďarské okupantské vojenské jednotky.


21.10.1968

Ministr vnitra odevzdal představitelům Pionýra a Junáka schválené stanovy.


21.10.1968

Čs. akademie věd uveřejnila kritickou analýzu tzv. Bílé knihy.


21.10.1968

Z našeho území začaly odjíždět maďarské, polské a bulharské jednotky.


22.10.1968

Ústřední správa spojů dementovala jako nepravdivé zprávy zahraničního tisku, že by na našem území působily po 20. srpnu ilegální české rozhlasové vysílačky původem z NSR.


22.10.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo vytvoření rady obrany státu, byra pro řízení stranické práce v českých zemích, přípravu XIV. sjezdu KSČ a informaci o schůzi tzv. starých komunistů v libeňské Čechii.


22.10.1968

ČTK dementovala zprávy v zahraničním tisku, že tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář rezignoval na funkce a odejel do ciziny.


22.10.1968

Čs. území začaly opouštět okupantské polské jednotky z Banské Bystrice a z Prahy také bulharské okupantské jednotky.


22.10.1968

Bulletin britského týdeníku Economist uveřejnil doslovný text moskevských protokolů podepsaných 26. 8. mezi ČSSR a SSSR.


22.10.1968

Na plenární schůzi ÚV SED v NDR měl hlavní referát W. Ulbricht, který vyjádřil zásadní nesouhlas s vývojem v ČSSR po 21. srpnu. Označil za kontrarevolucionáře Ludvíka Svobodu, Alexandera Dubčeka, Oldřicha Černíka a Josefa Smrkovského. Vedení KSČ se prý opírá o falešnou jednotu, která je znevažována poukazem na jednotu, již se těšil kdysi v Německu A. Hitler.


23.10.1968

Sekretariát ÚV KSČ projednal předběžnou zprávu o vývoji mimořádných událostí v ČSSR od 15. 6. do 30. 9. 1968 (zabito 94 osob, celkem postiženo 924 osob, přímé zjevné škody na státním majetku 1 431 miliónů Kčs, největší škody představují poničené veřejné komunikace a prostranství, dále budovy, stroje a zařízení). Vydal též dementi ke zprávě zahraničních agentur k údajné rezignaci Zdeňka Mlynáře a jeho odchodu do důchodu.


23.10.1968

Alexander Dubček přijal "nejvyššího protektora" V. V. Kuzněcova.


23.10.1968

V Moskvě byla podepsána dohoda o dodávkách sovětského obilí do ČSSR v roce 1969. Budou o 300 000 tun vyšší než v roce 1968.


23.10.1968

Ústřední výbor Svazu čs. spisovatelů se rozhodl na základě federalizace vytvořit dva samostatné národní svazy Svaz českých spisovatelů a Svaz slovenských spisovatelů. K půlstoletí dějinného vývoje českého a slovenského národa a společného státu vydali účastníci schůze, která se konala v Bratislavě, prohlášení, jímž vyjádřili možnost nové názorové a umělecké integrace, spočívající na vyznání společných principů svobody tvorby, svobody obou našich národů a suverenity našeho státu.


23.10.1968

Sovětská Liternaturnaja gazeta otiskla otevřený dopis sovětských spisovatelů, kteří ujišťují čs. kolegy o bratrských citech sovětského lidu i spisovatelů k čs. lidu a vyslovují přesvědčení, že k dosažení velikých cílů socialismu a komunismu mohou přispět těsné styky spisovatelů obou zemí.


23.10.1968

Okupantské jednotky, rozmístěné u letiště Praha-Ruzyně, byly odsunuty do Bulharska.


24.10.1968

Vláda se zabývala otázkami rad pracujících a došla k závěru, že není účelné tento experiment dále rozšiřovat. Až dosud pracovaly rady pracujících v 19 podnicích a v dalších 267 podnicích byly ustaveny přípravné výbory. V tom smyslu byl dán i pokyn pracovníkům tisku, aby o radách pracujících dále neinformovali.


24.10.1968

V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko navštívili na ÚV KSČ Aloise Indru a poté Vasila Biĺaka. O den později navštívili Oldřicha Černíka, Lubomíra Štrougala a J. Pelnáře.


25.10.1968

Byl zahájen odjezd sovětských jednotek, přesahující počet určený smlouvou. Šlo o jednotky umístěné v Západočeském kraji.


25.10.1968

V Organizaci spojených národů byla ukončena všeobecná rozprava, zahájená 2. 10. Vystoupilo v ní 111 řečníků, z nichž 76 vyslovilo přímý či nepřímý nesouhlas s vojenským zásahem v Československu. Ten naopak obhajovaly pouze SSSR, Bělorusko, Ukrajina, Polsko, Maďarsko a Mali. Arabské státy a některé afro-asijské státy, jakož i Kuba, přešly záležitost mlčením. Albánie na čs. událostech dokazovala své tvrzení o spřažení sovětského imperialismu a revizionismu s imperialismem americkým.


25.10.1968

Oldřich Černík se zúčastnil shromáždění k 140 výročí Vítkovických železáren.


25.10.1968

Alexander Dubček hovořil na celostátním aktivu komunistů chemického průmyslu v Pardubicích.


25.10.1968

V Praze se konala dopoledne pracovní schůze Ústředí novinářů ČSSR, jednala o společném postupu v tiskovém zákonodárství a mezinárodních stycích. Odpoledne na slavnostním zasedání bylo schváleno prohlášení k 50. výročí založení Československé republiky. V něm bylo mj. uvedeno: V myšlenkách čs. jara 1968 je i smysl dějinného odkazu české a slovenské žurnalistiky. Důsledný zápas o uskutečnění hluboce humanistických idejí socialismu, které přijal náš lid za vlastní. Jejich podstatou je suverenita národů, přístup k světovému pokroku a úsilí o spokojený život lidí v míru. Jejich hlas vychází z hledání a sdělování pravdy. Věrni těmto zásadám jsme povinni je hájit bez ohledu na obtíže, a čelit nepravdám, ať je jejich nositelem kdokoli. - Tak jsme volili naše postoje ve dnech úspěchů i ve chvílích tragických, jinou volbu nemáme.


26.10.1968

Deníky Rudé právo, Práce, Mladá fronta a další uveřejňují otevřený dopis Ludvíka Svobody, Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského a Oldřicha Černíka "Všem mladým: střezte a chraňte jednotu našeho lidu!"


26.10.1968

Večer bylo oznámeno, že další polské okupantské jednotky opustily čs. území.


27.10.1968

V. V. Kuzněcov navštívil Ludvíka Svobodu a poté Gustáva Husáka.


27.10.1968

Národní shromáždění schválilo ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci a zákon č. 144/1968 Sb. o postavení národností v ČSSR, oba s účinností od 1. 1. 1969. Jejich podoba však byla v období tzv. normalizace zdeformována. Zákony byly zrušeny až k 1. 1. 1993 vznikem dvou samostatných států České republiky a Slovenské republiky.


27.10.1968

Prezident Svoboda položil věnce na hroby Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše. Delegace Národní fronty, vedená předsedou Evženem Erbanem položila květiny na hrob T. G. Masaryka v Lánech a na hrob E. Beneše v Sezimově Ústí, kde Erban navštívil Hanu Benešovou v jejím zdejším sídle.


28.10.1968

Konalo se slavnostní zasedání ÚV KSČ, Národní fronty, Národního shromáždění a vlády k 50. výročí vzniku republiky.


28.10.1968

V Praze, v Brně, v Bratislavě a v dalších městech vysokoškoláci demonstrovali proti likvidaci svobod, proti postupující normalizaci. Její účastníci se dostali do střetu s policejními jednotkami, které zadržely 77 osob.


28.10.1968

Na slavnostním celostátním shromáždění k 50. výročí vzniku ČSR promluvil prezident republiky Ludvík Svoboda. Tisk, rozhlas, televize věnují výročí rozsáhlé články a pořady. Jsou v nich vyslovovány obavy nad vývojem vnitřní situace v zemi, který je v zajetí cizího vlivu a v rozporu se samotným "moskevským protokolem", proklamujícím zásadu nezasahování do vnitřních věcí ČSSR. Lidé však stále ještě věří svým představitelům a polednovému programu, který vzali svorně za svůj; přesto však lze zaznamenat známky akutního nebezpečí rozkolu a politické apatie.


28.10.1968

>Na místo Ladislava Nováka byl jmenován novým vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Ján Pudlák.


28.10.1968

Britský deník Times uveřejnil výzvu Bertranda Russella, Jean Paul Sartra a dalších 11 osobností, aby všechna cizí vojska okamžitě odešla z Československa a byla tak obnovena suverenita státu.


29.10.1968

Čs. vláda vyzvala studenty zdržující se v zahraničí k návratu do vlasti.


29.10.1968

Na předsednictvu vlády v Praze se konala celostátní porada představitelů národních výborů všech stupňů, kde hovořil F. Hamouz o úkolech národních výborů v souvislosti s plněním smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.


29.10.1968

Zasedání Ústřední a revizní komise KSČ projednalo 55 žádostí o stranické rehabilitace.


30.10.1968

Předsednictvo Svazu českých novinářů se na svém zasedání zabývalo politickou situací a z diskuse vyplynul požadavek, aby vládní místa poskytovala novinářům více informací. Dále rozhodlo zřídit komisi, která uskuteční rozbor tzv. Bílé knihy, sepsanou skupinou sovětských novinářů o událostech v Československu a v níž jsou nepravdivá tvrzení o českých novinářích a novinářské organizaci. Pozastavilo se též nad distribucí nelegálních v ČSSR neregistrovaných tiskovin a požádá státní orgány ve smyslu tiskového zákona o vysvětlení. Schválilo postup práce komise pro syndikalizaci a otevřený dopis komise pro místní tisk. Vyslovilo také souhlas s chystanou výstavou Klubu čs. fotoreportérů s názvem "Jsme s vámi, buďte s námi!"


30.10.1968

Ve Spolkové republice Německa provedla tajná policie prohlídku v bytě bonnského zpravodaje ČTK Otakara Svěrčiny, který byl podezřelý ze špionáže. ČTK v Praze vznesla proti tomu protest. Jak známo, Otakar Svěrčina byl po odvolání z NSR zakrátko jmenován ústředním ředitelem ČTK v Praze.


30.10.1968

V Budapešti se konala mezinárodní porada zástupců mírového hnutí Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR.


30.10.1968

V Moskvě se konalo zasedání ÚV KSSS, kde v hlavním referátu Leonid Brežněv věnoval značnou část událostem v Československu.


30.10.1968

Skončila i moskevská porada ministrů obrany členských zemí Varšavské smlouvy o upevnění organizace paktu. Za čs. stranu se zúčastnil náčelník generálního štábu K. Rusov.


30.10.1968

Na Bratislavském hradě podepsali nejvyšší českoslovenští představitelé zákon o federativním uspořádání ČSSR. Zde se také konalo slavnostní zasedání, své projevy pronesli Alexander Dubček, Gustáv Husák a Oldřich Černík.


31.10.1968

Na Pražském hradě prezident republiky Ludvík Svoboda udělil Věře Čáslavské Řád republiky, když přijal úspěšnou čs. olympijskou výpravu po návratu z Mexika. Byli přítomni také Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a Evžen Erban.


31.10.1968

Básník a spisovatel Jaroslav Seifert byl zvolen úřadujícím předsedou Svazu čs. spisovatelů.



související texty:

1968 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

rok 1968 v Československu

Pražské jaro 1968


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Jarmila CysařováMiroslav Sígl

použitá literatura: 106,107,108,109,110,111,112,113,1,119,120,121,122,123

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.