Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

listopadové události:

01.11.1968

I při zavedení cenzury progresivní novináři a publicisté v médiích hledali způsoby, jak objektivně informovat.

01.11.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo situační zprávu o řešení problematiky sociální demokracie, schválilo návrh na vytvoření odboru pro brannou politiku a opatření, aby nemohlo být zneužito justičních a bezpečnostních orgánů k hledání nepřátel uvnitř strany.

01.11.1968

Vojenská rada MNO se zabývala důsledky a problémy, které vzniknou pro velení čs. armády na základě dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, zejména v bytové a účelové výstavbě.

01.11.1968

Ústředí novinářů ČSSR protestovalo na velvyslanectví NDR proti opakovanému tvrzení listu National Zeitung, že při srpnových událostech byly nalezeny zbraně a munice kontrarevoluce "...dokonce ve sklepě Klubu novinářů v Praze".

01.11.1968

Delegace závodu ČKD Praha-Smíchov odevzdala předsedovi parlamentu Josefu Smrkovskému dopis z celozávodní schůze, v němž pracující požadují otevřené informace, protestují proti rozšiřování ilegálních tiskovin okupačních zemí a proti frakčním schůzím tzv. starých členů KSČ.

01.11.1968

V pořadu Čs. televize "Je ta kniha bílá, nebo proužkovaná" (autoři Ota Popp a Karel Kyncl) byly odhalovány lži v tzv. Bílé knize sovětských novinářů. (ČST v listopadu 1968)

02.11.1968

V Brně byl na celostátní konferenci ustaven Svaz pracující mládeže, předsedou byl zvolen Václav Černovský.

03.11.1968

List Neues Deutschland v článku "SED a KSČ" obviňuje čs. státní a stranické vedení, že provádí politiku dvojí tváře.

03.11.1968

Polský deník Trybuna Ludu přináší rozsáhlý článek "Československo od ledna do srpna", který byl otištěn v souladu s návrhem W. Gomulky, aby byla zahájena v ústředních orgánech obou bratrských stran vzájemná diskuse.

04.11.1968

Čs. výbor obránců míru udělil 44 jednotlivcům, šesti kolektivům Československou cenu míru, mj. také pracovníkům Čs. rozhlasu (Čs. televizi byla tato cena udělena již 23. 9.) za statečnost, kterou projevili v srpnu při okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy).

04.11.1968

Vasil Biĺak přijal velvyslance NDR, aby mu sdělil stanovisko předsednictva ÚV KSČ k plénu ÚV SED, na němž W. Ulbricht uvedl četná tvrzení zkreslující vývoj v ČSSR a KSČ. Nelze souhlasit s takovým vměšováním do vnitřních záležitostí.

04.11.1968

Moskevská Pravda uveřejnila článek V. Žuravského a T. Kolesničenka, podle něhož "reakční a antisocialistické síly" v ČSSR změnily svou taktiku při tzv. fedrování svých "zločinných cílů", Uvnitř KSČ prý působí "pravicové síly, které ve svém potlačování "zdravé stranické kritiky" nacházejí podporu mezi některými funkcionáři KSČ.

04.11.1968

V Moskvě odhalili obelisk k uctění památky českých a slovenských vojáků, příslušníků čs. brigády v SSSR, kteří se zúčastnili bojů o Kyjev ve 2. světové válce (6. 11. 1943).

04.11.1968

Předseda Ústředí čs. novinářů V. Kašpar obdržel dopis předsedy ÚTI J. Vohnouta, v němž se uvádí, že časopis Reportér se ve 42. čísle se dopustil hrubého porušení zájmů zahraniční a vnitřní politiky uveřejněním sovětské karikatury na druhé straně obálky. Dopis dále obsahoval výtky neodpovídající skutečnosti, že prý i v předchozích číslech se časopis uchyloval v textové části od pokynů vlády.

04.11.1968

Časopisu Reportér udělil Úřad pro tisk a informace důtku za nerespektování směrnic.

05.11.1968

Předváleční členové KSČ, kteří se sešli v ostravském společenském domě VŽKG, se přihlásili k proletářskému internacionalismu. Hlavní projev měl Vilém Nový. (viz. Jodasova skupina)

05.11.1968

Do Prahy přicestovala delegace Svazu sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se zahraničním a Společnosti sovětsko-čs. přátelství, vedená V. J. Gorškovem.

05.11.1968

V deníku Práce je rozhovor s Martinem Vaculíkem, členem ÚV KSČ, pod názvem "To nebyla kontrarevoluce".

05.11.1968

Na jednání v Moskvě došlo mezi Francouzskou KS a sovětskou KSSS k tvrdé a ostré výměně názorů a ještě ke komplikovanějšímu jednání o textu společného komuniké. Zatímco sovětský návrh obsahoval souhlas s vojenskou intervencí do Československa, francouzská strana ji odmítla a požadovala jasné vyjádření rozporného stanoviska. Francouzská delegace odmítla dokonce zůstat v Moskvě a zúčastnit se nadcházejících oslav Velké říjnové socialistické revoluce. V sovětském tisku otištěný text o návštěvě a jednání byl předmětem oficiálního protestu Francouzské KS.

06.11.1968

Ludvík Svoboda,Alexander Dubček, Josef Smrkovský a Oldřich Černík zaslali do Moskvy blahopřejný telegram k 51. výročí VŘSR.

06.11.1968

Na oslavy VŘSR odletěla do Moskvy delegace vedená B. Šimonem.

06.11.1968

Na slavnostním shromáždění v Moskvě v hlavním projevu Kyril Mazurov odsoudil USA a NSR, že jejich politika "stavění mostů" slouží "vývozu kontrarevoluce" a sleduje rozštěpení světového komunistického hnutí. Dále uvedl, že svět se opět přesvědčil o tom, že "socialistické světové společenství" je trvale připraveno bránit své revoluční vymoženosti.

06.11.1968

Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Novák, byl jmenován velvyslancem ve Sjednocené arabské republice.

06.11.1968

Britský ministr obrany Denis Hesley v projevu před Atlantickým výborem oznámil, že vzhledem k vojenské intervenci vojsk zemí Varšavské smlouvy v Československu zvýší Velká Británie podstatně svůj příspěvek na západní obranu a posílí též svoji armádu v NSR.

06.11.1968

Na setkání s předválečnými členy KSČ k 51. výročí VŘSR na Hradě za účasti Dubčeka, Svobody a Husáka opět zaznělo, že moskevský protokol nevylučuje polednový kurz.

07.11.1968

V Praze, Bratislavě, Brně, Českých Budějovicích a některých dalších městech se konaly protisovětské demonstrace za účasti především mladých lidí. Demonstranti strhávali vyvěšené sovětské vlajky a zapalovali je, pokusili se stavět barikády proti ozbrojeným příslušníkům SNB. Ti proti demonstrujícím použili obušky a požární stříkačky. V Praze bylo zadrženo a předvedeno 176 osob.

07.11.1968

Vláda se zabývala rozvojem drobného socialistického podnikání, zrušila dosavadní Vládní výbor pro otázky cikánského obyvatelstva a jeho úkoly přenesla na ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda se rovněž zabývala situací ve sdělovacích prostředcích a schválila závěry, které mají přispět k tomu, aby tisk, rozhlas a televize lépe podporovaly vnitřní i zahraniční politiku vlády.

07.11.1968

Na ÚV KSČ docházejí ve velkém počtu rezoluce s kritikou tisku v zemích Varšavské smlouvy a okupantské rozhlasové stanice Vltava.

07.11.1968

Prosovětsky orientovaná skupina demonstrovala proti Dubčekovi, Černíkovi a dalším členům u příležitosti pietního aktu na pohřebišti sovětské armády v Praze.

Ministr vnitra hned druhý den ve svém rozkaze vyslovil poděkování těm, kteří zakročili "proti živlům" při oslavách 6. a 7. listopadu.

07.11.1968

Úřad pro tisk a informace při předsednictvu čs. vlády zhodnotil činnost časopisu Reportér za období posledních dvou měsíců. Dospěl - podle zprávy ČTK - k závěru, že obsahem časopisu byl porušen zákon č. 127/68 Sb. Proto rozhodl dočasně odejmout vydavateli Svazu českých novinářů oprávnění vydávat časopis na dobu jednoho měsíce.

07.11.1968

Předsednictvo Svazu českých novinářů a redakční rada Reportéra se zabývaly na své mimořádné schůzi sdělením ÚTI ze 4. 11. a jednomyslně rozhodlo odmítnout udělení důtky, jelikož nevidí v přetiskování sovětských materiálů žádné, natožpak hrubé porušování zájmů zahraniční a vnitřní politiky vlády. Naopak podobný výklad by vytvořil precedens pro porušování zákona. V tomto smyslu byl podán protest proti zastavení časopisu Reportér a odejmutí oprávnění vydávat časopis na dobu jednoho měsíce.

07.11.1968

Listopadové 11. číslo časopisu Novinář přineslo pohotově k této události komentář Jiřího Seydlera pod názvem "Na mušce Reportér - kdo další?" V tomtéž čísle je uvedena dále informace Jiřího Rumla a Jiřího Lederera o přípravě aktivu pražských novinářů a o jednáních koordinačního výboru tvůrčích svazů; zpráva o tom, že ředitelem Vydavatelství Čs. novinář byl jmenován Alois Joneš, dosavadní ekonomický náměstek; výsledky XV. Ročníku Novinářské soutěže Julia Fučíka a komentář slovenského novináře Juraje Vereše o vědeckém novinářském sympóziu v Lublani (konalo se 2. - 6. 9.) pod názvem "Niet slobody informácií bez slobody informátorov".

07.11.1968

Svaz českých spisovatelů začal vydávat týdeník Listy, jehož první číslo vyšlo s datem 7. listopadu 1968 (šéfredaktor Milan Jungmann, redakce na původním místě v Praze 1, Betlémská 1). Do jeho obsahu přispěli svými zásadními články Karel Kosík "Iluze a realismus", Jaroslav Seifert "Zvýšeným hlasem", A. J. Liehm "Československo jako zboží" a do ankety Listů "o smyslu našeho konání" přispívají desítky spisovatelů. Výstižně v anketě vystoupil Václav Havel těmito imperativy: Prohlašujeme!, Žádáme!, Stojíme!, Nepolevíme!, Vyzýváme!, Slibujeme!, Nezradíme!, Odmítáme!, Nedopustíme!, Zamítáme!, Odsuzujeme!, Vydržíme!, Nezklameme!, Neustoupíme!, Nepřijmeme!

08.11.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo návrh o vzájemných stycích se sovětskými vojsky. Byl ustaven výkonný výbor a vyjádřeno stanovisko ke členům, strany, kteří dočasně nebo natrvalo opustili ČSSR.

Ještě týž den sepsali Provolání na obranu svobody tisku Dana a Emil Zátopkovi, pod nímž je také podpis Luďka Pachmana a s nímž hned 9. 11. seznámili nejen redakci Reportéra, ale dali je k dispozici ČTK pro všechny sdělovací prostředky. Mj. v něm napsali: Milujeme tuto zemi a neopustíme ji, poněvadž bychom bez ní nemohli žít. Bojíme se však, že nebude brzo možno žít v ní, bude-li naše vedení dále ustupovat. Bojíme se nového období temna, v němž neupřímnost bude ctností, lež pravdou, mlčení existenční nezbytností. Podobných dopisů dostávaly redakce novin, časopisů, rozhlasu a televize denně desítky z celé republiky.

08.11.1968

Podle informace tiskového mluvčího čs. vlády opustilo Československo několik jednotek zemí Varšavské smlouvy.

08.11.1968

Byly zastaveny časopisy Reportér a Politika. V dopisech do redakcí občané proti zákazu protestovali, nabízeli redaktorům zaměstnání. Po měsíci bylo vydávání obnoveno.

09.11.1968

V Bratislavě se konal vysokoškolský aktiv, na němž hovořil Gustáv Husák.

09.11.1968

Akademická rada studentů Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze zaslala Národnímu shromáždění dopis, v němž informuje o chystané stávce ve dnech 17. - 21. listopadu, kterou chce připomenout studentské události z roku 1939. Současně upozorňuje na návrhy radikálnějších skupin studentů.

09.11.1968

Po uveřejnění zprávy o zastavení Reportéra (viz 7. 11.) začaly docházet do redakcí tisku, rozhlasu a televize doslova laviny ostrých protestů proti tomuto postupu. Číslo 42 časopisu Reportér vyšlo s datem 30. října - 6. listopadu, a další číslo 43 bylo vydáno v obvyklém cyklu s datem 6. - 13. listopadu. Kromě článků Rozpory těchto dnů, Reminiscence na mlhavou jednotu, Slovo má bývalý ministr vnitra Josef Pavel nebo Od hospodářské reformy nelze ustoupit, přinesl snímky naší čerstvé olympijské vítězky z Mexika Věry Čáslavské.

10.11.1968

V pražském paláci Lucerna uspořádaly obvodní výbory Svazu čs.-sovětského přátelství (pouze Praha 4 a Praha 8) za účasti 5000 lidí slavnostní mítink k 51. výročí VŘSR. Hlavní projev měl bývalý ministr zahraničí Václav David a sovětský generálporučík S. S. Martinosjan. Přijaté poselství sovětskému lidu označilo přítomnost sovětských vojsk v Československu za záruku národní suverenity a svobody.

Po skončení mítinku došlo k potyčkám mezi účastníky a velkým množstvím lidí shromážděným před Lucernou.

10.11.1968

Z Československa byli vypovězeni čtyři západoněmečtí novináři a dva novináři americké agentury UPI.

11.11.1968

Akademická rada vysokoškoláků v Českých Budějovicích vyzvala studentské organizace k výrazné podpoře představitelů Pražského jara.

11.11.1968

Vláda a předsednictvo ÚRO projednaly na společném zasedání návrh sociálně politických opatření pro rok 1969. Zároveň odsoudily případy narušení veřejného pořádku 28. října a 7. listopadu.

11.11.1968

Rovněž předsednictvo ÚV KSS odsoudilo protisovětské demonstrace, k nimž došlo v některých městech Slovenska 28. 10 a 7. 11.

11.11.1968

Vláda ČSSR rozhodla, aby pro jednotlivé hospodařící rolníky byly vytvořeny stejné ekonomické podmínky jako v celém sektoru socialistického zemědělství.

11.11.1968

Předsednictvo Svazu vysokoškolského studentstva vydalo prohlášení o těchto 10 bodech:
1. Základnou naší politiky je Akční program KSČ, přijatý na dubnovém plénu ÚV KSČ.
2. Nedojde ke kabinetní politice, zejména se obnoví proud informací v obou směrech mezi občany a vedením, žádáme informovanost občanů.
3. Zavedení cenzury v hromadných sdělovacích prostředcích je dočasné a nebude trvat déle než půl roku.
4. Nesmí být dotčena svoboda shromažďovací a spolčovací.
5. Bude zaručena svoboda vědeckého bádání, literárního a kulturního projevu.
6. Osobní a právní jistoty občanů budou zaručeny.
7. Ti, kteří ztratili důvěru a nikdy dostatečně neobjasnili svá stanoviska, nebudou setrvávat ve funkcích.
8. Bude se pokračovat v ustavování podnikových rad pracujících jako orgánů podnikové samosprávy.
9. Bude zaručena svoboda výjezdů do zahraničí.
10. V zahraniční politice nesmí dojít k naší účasti na akcích, jež jsou v rozporu s Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv.

11.11.1968

Celozávodní výbor KSČ v Čs. televizi zaslal protestní dopis předsedovi vlády Oldřichu Černíkovi a vyjádřil nesouhlas s pokynem vlády, aby se Čs. televize vyhnula ve svém vysílání politické publicistice. Podal přitom protest proti znovuzavedení direktivních a administrativních zásahů do televizní tvorby.

11.11.1968

V Praze vyšlo první číslo časopisu Svět socialismu (dříve Svět sovětů), který vydává Svaz čs.-sovětského přátelství.

11.11.1968

Při zahájení severoatlantického shromáždění NATO se zabýval generální tajemník M. Brosio intervencí vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Uvedl, že NATO vědělo velmi dobře o možnosti této intervence, neboť tak intenzívní přípravy nemohly uniknout ani méně bdělému pozorovateli. 21. srpen se však týkal pouze Československa a pro NATO nepředstavoval žádnou hrozbu. NATO by jí také nebylo zabránilo, i kdyby dalo SSSR výstrahu, a ani tak učinit nemohlo, protože by nemohlo vstoupit do vojenské akce mimo své hranice. Jeho závazky se týkají pouze členských zemí NATO.

12.11.1968

Předsednictvo ÚV KSČ odsoudilo demonstrace z 28. 10. a 7. 11. a vyzvalo obyvatelstvo, aby se v budoucnu vystříhalo akcí, které jsou v protikladu k vlastním politickým, národním a mezinárodním zájmům.

12.11.1968

Český ÚV Svazu čs.-sovětského přátelství se písemně distancoval od akce, pořádané 10. 11. v paláci Lucerna dvěma pražskými obvody, která vyzněla jako útok proti současnému vedení KSČ.

12.11.1968

Vládní výbor pro tisk a informace, jehož zasedání řídil místopředseda vlády Peter Colotka, se rozhodl doporučit vládě vydávat vládní deník nebo časopis, který by se stal oficiální tribunou vládní politiky.

12.11.1968

ČTK vydala tuto zprávu: "Z rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ s okamžitou platností bylo dočasně zastaveno vydávání týdeníku Politika s tím,, že rozbor tohoto časopisu bude proveden dodatečně, spolu s ostatním stranickým tiskem. Politika je po Reportéru již druhým časopisem, který byl v těchto dnech zastaven".

Ve svém posledním 11. čísle ze 7. listopadu přinesla Politika mj. články R. Seluckého Kontrarevoluční ekonomická reforma?, Jiřího Sládka Sektářství není program, Josefa Mečla Sovětské právní myšlení , Miroslava Sígla Tvrzení a fakta (polemika s tzv. "Bílou knihou"), Františka Šamalíka Červená pro samosprávu, Františka Grause Dovršení tužeb generací, Zdeňky Nedvědové-Nejedlé Je pro co žít, Ilji Śetlíka Konec pětiletky Pavla VI. a Josefa Tichého Americká zastavení. Rovněž v předchozích deseti číslech byly otištěny články předních publicistů, umělců, tvůrců a vědců, vyjadřující se ještě svobodně k závažným otázkám soudobého vývoje v Československu a ve světě.

Vydávání týdeníku Politika již nebylo obnoveno.

12.11.1968

Ve Varšavě se konal 5. sjezd PSDS (Polské sjednocené dělnické strany), kde v projevech W. Gomulky a Leonida Brežněva byla věnována značná pozornost Československu a vojenské akci zemí Varšavské smlouvy v srpnu. Čs. delegaci vedli Jozef Lenárt a Ladislav Adamec.

Představiteli Komunistické strany Velké Británie nebylo dovoleno přednést poselství, neboť odmítl vyškrtnout pasáž o odsouzení intervence do Československa. B. Ramelson byl tak na protest přinucen vrátit se zpět do vlasti.

13.11.1968

Na bratislavském shromáždění Lidových milicí hovořil Gustáv Husák. Pobouřil veřejnost výroky o skrytých nátlakových silách.

13.11.1968

Na Pražském hradě se sešli Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a Evžen Erban se zástupci studentů a besedovali s nimi zejména o chystaných vysokoškolských akcích.

13.11.1968

Na Slovanském ostrově v Praze se konal mítink pražské mládeže. Na dotazy odpovídali mj. Martin Vaculík, Ludvík Vaculík, Gertruda Sekaninová - Čakrtová, Emil Zátopek a Z. Vokrouhlický.

13.11.1968

Z aktivu předválečných členů strany v Českých Budějovicích byla zaslána rezoluce, která rozhodně vyvrací tvrzení o frakční činnosti KSČ v jižních Čechách. Jednalo se zejména o provolání "Výboru dělníků jižních Čech", které se v rozmnožené podobě rozeslalo na mnoho míst republiky a v něm byly uvedeny tyto body (zkráceno):
1. zrušit a neuznávat výsledky XIV. mimořádného sjezdu KSČ, uspořádat XIV. sjezd nový v pozdější době, nyní rozhodně ne,
2. nevolit jako prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka pro jeho politickou naprostou neschopnost,
3. odvolat z funkce předsedu parlamentu Josefa Smrkovského, rovněž jako neschopného a navíc jako "agenta západního imperialismu",
4. působit na členy strany, aby byli rozumní a bezhlavě se nestavěli za neschopné vedení strany; nebude trvat dlouho a pravda vyjde najevo; za prvního tajemníka navrhujeme Vasila Biĺaka nebo Gustáva Husáka - osoby s politickým přehledem a neúprosné vůči nepřátelům v našem státě,
5. seznamujte občany s tím, že do nynější situace nás zavedl nerozhodný postoj našich předních činitelů, uvažujte rozumně a nepodléhejte panikám!

Závěrem: národ z nynější situace vyvede jen státník zdatný, zkušený, kterých je u nás rozhodně dost. Nemůžeme vystoupit veřejně, byli bychom označeni za kolaboranty. Výbor dělníků z jižních Čech."

13.11.1968

Do kapitalistických zemí byly dočasně omezeny cesty čs. občanů, o čemž se dozvídali až při svých žádostech o možnost výjezdu a o víza.

13.11.1968

List britských komunistů Morning Star uveřejnil rozhovor s Josefem Jodasem, který mj. řekl, že přípravy kontrarevoluce trvaly v Československu celých deset let a že sovětský zásah byl oprávněný, protože odstranil nebezpečí anarchie.

13.11.1968

V Bruselu se konala konference náčelníků generálních štábů a vrchních velitelů NATO v jednotlivých členských zemích a jednala o důsledcích vstupu armád pěti zemí Varšavského paktu na území Československa.

14.11.1968

Státní orgány zamítly žádost Svazu vysokoškolského studentstva uspořádat průvody při oslavách Mezinárodního dne studentstva 17. listopadu.

14.11.1968

Na všech fakultách Univerzity Karlovy a ČVUT byl vyhlášen stav pohotovosti.

14.11.1968

V Bratislavě jednal parlament Svazu vysokoškolských studentů Slovenska.

14.11.1968

Mítink mládeže v pražském závodě ČKD Trakce vyzval k pořádání "Dubčekových směn" na podporu polednové politiky.

14.11.1968

V Praze bylo zahájeno plenární zasedání ÚV KSČ, které trvalo až do 17. 11. S textem závěrečné kompromisní rezoluce "Hlavní úkoly strany v nejbližším období" ještě v noci z 15. na 16. 11. odletěli do Varšavy Alexander Dubček, Oldřich Černík a Gustáv Husák, kde se sešli "na půli cesty" s Leonidem Brežněvem, který zde byl účastníkem polského stranického sjezdu. Přítomen byl též V. V. Kuzněcov.

Na návrh Gustáva Husáka podpořil Leonid Brežněv doplnění rezoluce tak, aby byl odsouzen "pravicový oportunismus" ve straně - termín sporný, nebezpečný, který se stal - jak se dalo předpokládat - podkladem pro následující represe v nedalekém období. Po oslabení konzervativců v předsednictvu ÚV KSČ (nezvolením a odchodem Drahomíra Koldera, Oldřicha Švestky, E. Riga a Antonína Kapka) nastoupil tak drsný pragmatismus Gustáva Husáka, který stále otevřeněji přejímal sovětská stanoviska.

Také mimořádné zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ 15. 11. mělo výhrady, zejména proti zřízení výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ a jeho složení.

14.11.1968

Zasedalo plénum ústředního výboru KSČ. Nejvyšší komunistický orgán se sice slovně přihlásil k polednové politice, ale varující bylo výrazné distancování se od jejích údajných negativních prvků.

V diskusi Vasil Biľak kritizoval média za psychózu zastrašování a Miloš Jakeš anarchismus a živelnost ve straně, Alexandr Dubček sice slovně nepřipouštěl návrat před leden 1968, ale kritizoval média za protisocialistické články; zavedení cenzury zdůvodňoval tím, že nebyly vytvořeny právní a politické záruky, které by vyloučily jevy odporující polednové politice.

Progresivní novináři však nadále považovali za prioritu odpovědnost vůči svým čtenářům, posluchačům a divákům.

14. - 17.11.1968

Po moskevském zákazu ustavení české KSČ rozhodlo plénum o zřízení Byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích.

14. - 17.11.1968

Z funkce tajemníka ÚV KSČ odstoupil na vlastní žádost Zdeněk Mlynář.

15.11.1968

Francouzský týdeník Paris-Match otiskl rozhovor s J. B. Titem, který v něm znovu zdůraznil nesouhlas s postupem SSSR v srpnu proti ČSSR a odmítá srovnávat události v Československu s Maďarskem v roce 1956.

15.11.1968

Americký měsíčník Fortune přinesl článek H. Kahna "Co si myslet o Rusech", který se zabýval dalším vývojem v komunistickém světě a zejména v SSSR a ČSSR po srpnové intervenci. Autor připustil, že čs. experiment znamenal jisté přímé ohrožení Sovětského svazu.

17.11.1968

Výsledky zasedání ÚV KSČ vyvolaly v celé veřejnosti reakce nejrůznějšího druhu, zejména většinou velmi rozporuplné, jak se o tom rozepsaly téměř všechny tehdejší sdělovací prostředky. Nejvýrazněji se projevili mladí lidé na vysokých školách, kde se konala shromáždění nejen k výročí 17. listopadu, ale i k výsledkům jednání komunistů. Na několika z nich se účastnili svými projevy také členové ÚV KSČ. Nakonec se pražští vysokoškoláci i se svými profesory rozhodli pro třídenní okupační stávku, při které zkoncipovali dopis studentům a rolníkům v celé zemi. K jejich stávce se zakrátko připojili také studenti z Liberce, Brna, Bratislavy a dalších vysokoškolských center.

17.11.1968

Na shromáždění k 17. listopadu vyhlásili pražští studenti stávku za požadavky z Akčního programu KSČ. Ke stávce se připojily všechny vysoké školy.

17.11.1968

Maďarský a bulharský tisk hodnotil stávku jako spiknutí protisocialistických sil.

18.11.1968

Proti kritice médií se konal v Lucerně aktiv tisíce pražských novinářů, kteří přijali Prohlášení:
"... To není jen útok na tisk, rozhlas a televizi, to je především útok na to, aby se lidé této socialistické země mohli odpovědně vyjadřovat k osudovým otázkám jejího vývoje. Kdybychom to připustili, byl by to konec polednové politiky… Překážíme- li někomu, pak překážíme těm protisocialistickým silám, které by nás chtěly vrhnout zpátky nejen do dob předlednových, ale přímo do padesátých let ..."

K Prohlášení se živelně připojovali krajští novináři, tvůrčí svazy, dělníci.

18.11.1968

Jednotliví členové ÚV KSČ se rozjeli do krajů republiky, aby seznámili stranické aktivy se závěry listopadového pléna ÚV KSČ.

18.11.1968

V osm hodin ráno byla zahájena třídenní stávka, do které vstoupilo 60 000 vysokoškolských studentů českých zemí. Jak se například uvádí v prohlášení studentů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Plně se stavíme za demokratický a humánní socialismus, který se u nás začal uskutečňovat po lednu 1968. Chápeme těžkosti, s nimiž musí po 21. srpnu zápasit vedení státu a KSČ, ale přesto se domníváme, že by neměla být přijímána opatření, která vážně ohrožují základy polednové politiky... Bylo nám znemožněno veřejným způsobem důstojně oslavit v Praze výročí 17. listopadu, Mezinárodní den studentstva... Rozhodli jsme se využít zákonem dovoleného a pokojného způsobu veřejného vystoupení - stávky v budovách vysokých škol. Především podporujeme požadavky Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. (Následuje 10 bodů prohlášení - viz datum 11. 11.)

18.11.1968

V Budapešti se konala konzultativní schůzka zástupců 67 komunistických stran, která se usnesla uspořádat světovou poradu v květnu 1969 v Moskvě.

19.11.1968

Na Pražském hradě se konala porada vedoucích tajemníků KSČ ze všech krajů a okresů, na které promluvil Alexander Dubček.

19.11.1968

Předsednictvo vlády vyjádřilo stanovisko, že stávkové akce studentů - bez ohledu na záměry jejich organizátorů - nepůsobí ke konsolidaci politických poměrů v zemi a narušují normální výchovný a vyučovací proces.

19.11.1968

V Ostravě se konal aktiv "marxisticko-leninských sil", na kterém promluvil Vasil Biĺak. Jeho projev nebyl nikde otištěn, avšak městský výbor KSČ v Ostravě jej vydal jako brožuru a rozeslal všem okresním výborům KSČ.

19.11.1968

V Praze zasedal ústřední výbor Svazu čs.-sovětského přátelství a jednal o novém programu.

19.11.1968

V Sovětském svazu zahájili tradiční Měsíc sovětsko- čs. přátelství.

19.11.1968

Polský deník Trybuna Ludu kriticky hodnotil rezoluci listopadového pléna ÚV KSČ a označil "postup normalizace v Československu za neodpovídající situaci v zemi".

20.11.1968

Předsednictvo ÚV KSČ, vláda ČSSR, předsednictvo Národního shromáždění a ÚRO vydaly společné prohlášení, v němž se obrátily ke všem občanům, aby pomohli čelit neuváženým akcím, pokusům rozšiřovat stávku studentů a dát jí "jiný smysl, který je v rozporu se zájmy našeho lidu".

20.11.1968

Svaz pražských středoškoláků se připojil manifestační stávkou na podporu stávky vysokoškoláků.

20.11.1968

V Bratislavě skončila stávka posluchačů, učitelů a zaměstnanců Vysoké školy ekonomické.

21.11.1968

Na zasedání předsednictva Svazu českých novinářů informoval Jiří Ruml o výsledcích aktivu pražských novinářů. Předsednictvo ocenilo výsledky tohoto aktivu a znovu jednalo o vydávání Reportéra.

21.11.1968

Ve 12 hodin skončila stávka na vysokých školách. Na jednotlivých fakultách vysokých škol bylo podpořeno 10 bodů Svazu vysokoškolského studentstva (viz datum 11. 11.). Studenti získali na svou stranu sympatie veřejnosti, navázali četné vztahy spolupráce, zejména s novináři, odborovými organizacemi a dalšími pracujícími kolektivy.

21.11.1968

Parlament Svazu pražských středoškoláků přijal stanovisko k prohlášení Městského výboru KSČ v Praze a předsednictva vlády, v němž odmítl tvrzení, že středoškoláci byli do stávky zavlečeni bez vlastního uvážení, bez vlastního politického programu.

21.11.1968

V. V. Kuzněcov cílevědomě pokračoval ve svých návštěvách nebo naopak přijímal návštěvy vedoucích činitelů v zemi - tentokrát byl na řadě předseda ÚRO K. Poláček.

21.11.1968

V televizním programu byl anoncován dokument Kádrový případ s podtitulkem Zpráva o člověku, který vždycky říkal jen to, co si myslel. Do vysílání však nebyl zařazen.

21.11.1968

Týdeník Listy ve svém 3. čísle přinesl veřejné prohlášení literárních vědců, pedagogů a překladatelů k současné situaci Svazu čs.- sovětského přátelství, které poskytuje platformu frakčním skupinám, jež jsou v rozporu s míněním naprosté většiny občanů a vystupují proti polednové politice. Zároveň signatáři prohlašují jako lidé, kteří jsou trvale spjati pracovně s ruskou kulturou , že nemají nic společného se současnou aktivitou Svazu čs. - sovětského přátelství. Hrubě odporuje tradicím dávné náklonnosti našich národů k Rusku a nemá také nic společného s bytostně humanistickou podstatou opravdové ruské kultury.

22. - 26.11.1968

Na protest proti průběhu plenárního zasedání ÚV KSČ svolal Koordinační výbor tvůrčích svazů spolu s prezídiem ČSAV a s Odborovým svazem umění a kultury do Slovanského domu v Praze společné shromáždění ústředních výborů, asi pěti set zástupců vědců, tvůrčích svazů divadelních, filmových a televizních umělců, spisovatelů, skladatelů, novinářů, výtvarníků, architektů, artistů a estrádních umělců, novinářů za účasti stávkujících studentů. Shromáždění moderoval tajemník KOO tvůrčích svazů Ludvík Pacovský.

Z obsáhlé diskuse alespoň úryvek z vystoupení Elmara Klose: "Co nám zbývá, když lidé důvěry vlády nebudou lidmi důvěry naší? …vždycky mi zbývá právo nepracovat s lidmi, kteří nejsou lidmi mé důvěry. A toto právo mi nikdo nemůže odepřít, toto právo nikdo nemůže odepřít ani spisovateli, ani herci, ani režisérovi. Kdo nechce s někým pracovat, zbývá mu jediná možnost: nepracovat. A tady se dostávám k druhé důležité otázce a tezi, že jestliže svoboda není jen ta poznaná nutnost, ale že svoboda je především možnost volby, pak tato možnost volby nám v každém případě zůstává."

Nerezignovat na vlastní rozum, vyjadřovat vůli většiny národa a nutit politiky, aby ji respektovali, bylo mottem vystoupení Václava Havla.

Průběh shromáždění se diametrálně lišil od závěrů ÚV KSČ. Dubček nechtěl připustit rozkol s vědeckou a kulturní frontou; pozval proto delegaci shromáždění ke společnému jednání na 25. listopadu. Jak napsal po letech Jiří Lederer ve vzpomínkách Touhy a iluze, Dubček i Černík sdíleli obavy KOO TS a slíbili, že se postarají aby se napětí mezi kulturou a politikou zmenšilo; slíbili, že nepřipustí návrat k padesátým letům, stíhání lidí pro jejich názory, stále proklamovali, že zbývá prostor pro polednový trend. Celé jednání bylo poznamenáno tlakem mravnosti na politiku.

Ve snaze neradikalizovat situaci a neuzavřít prostor pro obhajobu možného schválilo shromáždění 26. listopadu úpravu původního Stanoviska z 22. listopadu. Závěr: "My - vědci, umělci, publicisté a pracovníci kulturních zařízení - pociťujeme dnes naléhavěji než dříve potřebu účastnit se obtížného a bolestného hledání východisek ze současné situace. Po dělnících a studentech vystupujeme společně i my a dáváme jasně najevo, že i s námi je nutné počítat jako s vrstvou, která má zvláště v moderní společnosti svůj specifický význam a vliv. Svého vlivu chceme použít k udržení socialistické jednoty národů jako garance humanitních základů života u nás".

Kromě Stanoviska přijalo shromáždění text dopisu, zaslaný předsedům Národního shromáždění, Národní fronty a Alexandru Dubčekovi s požadavky zveřejnit kdo pozval sovětská vojska na naše území, odmítnout názory o deformaci vývoje po lednu 1968, zrušit zákaz politické publicistiky, dodržovat práva a svobodu občanů. Ze Stanoviska uveřejnil denní tisk jen výňatky vytržené ze souvislostí. Celé vyšlo pouze v Listech a mezi lidmi kolovalo v kopiích.

22.11.1968

Na aktivu náčelníků ministerstva vnitra hovořil Lubomír Štrougal.

22.11.1968

V Praze začalo společné jednání tvůrčích svazů a Čs. akademie věd, aby vyjádřilo protest proti opouštění linie polednové politiky.

22.11.1968

Ministr kultury M. Galuška jednal s předsedou rumunské vlády I. G. Maurerem v Bukurešti o nové kulturní dohodě mezi ČSSR a Rumunskem.

22.11.1968

Trestní senát okresního soudu Litoměřice vynesl rozsudek nad 26 nejaktivnějšími účastníky vzpoury vězňů v Minkovicích (došlo k ní v srpnu a stala se později argumentem v poučeních o krizových letech české společnosti).

23.-24.11.1968

V Praze se konal III. junácký sněm, který zvolil ústřední radu Českého junáka - starostu Antonína Suma, náčelníka R. Plajnera a náčelnici V. Machovou. Zároveň schválil stanovy Českého junáka a stanovil zásady junácké výchovy.

23.11.1968

Alexander Dubček promluvil ve Štúrovu na slavnostním ukončení první etapy výstavby kombinátu na výrobu papíru a celulózy.

23.11.1968

Na Slovensku ustavili pět nových národních odborových svazů a zvolili jejich předsedy.

25.11.1968

V Moskvě byl podepsán protokol o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a SSSR.

25.11.1968

V Praze pobývala delegace Výboru sovětských žen, kterou přijal Vasil Biĺak.

26.11.1968

Předsednictvo ÚV KSČ schválilo opatření ve struktuře ústředního stranického tisku v roce 1969.

27.11.1968

Místopředseda vlády Peter Colotka projednal s vedením redakce Reportéra okolnosti, které vedly k zastavení vydávání časopisu a na základě tohoto jednání Úřad pro tisk a informace rozhodl uvolnit další jeho vydávání.

27.11.1968

Evžen Erban přijal delegaci Svazu vysokoškolského studentstva a projednal s ní možnosti zlepšení styků s Národní frontou.

27.11.1968

Okresní výbor KSČ Praha 1 vydal prohlášení, v němž odmítá obvinění uveřejněná v ilegálních tiskovinách a vysílačkách, kde je jeho činnost označována jako revizionistická. Žádá proto vyšší stranické orgány, aby tyto záležitosti prošetřily.

27.11.1968

Kulturní výbor Národního shromáždění požádal generálního prokurátora o sdělení, co jeho úřad podnikl proti vydávání nelegální tiskoviny "Zprávy" a letáků. Ministerstvo vnitra však pokynu k vyšetřování nevyhovělo.

Také Alexander Dubček požadoval při různých jednáních ukončení činnosti ilegálních tiskovin a vysílačky Vltava. Sovětskou stranou to bylo vždy briskně odmítnuto.

28.11.1968

Předsednictvo Národního shromáždění jednalo o přípravě zákona o cestovních dokladech. Zabývalo se také psaním a rozšiřováním tiskoviny Zprávy a požádalo vládu, aby učinila opatření u příslušných sovětských míst k zákroku proti tomuto časopisu.

28.11.1968

Kulturní výbor Národního shromáždění vyjádřil vysoké ocenění práci Čs. rozhlasu a Čs. televize v kritických srpnových dnech. (viz též 21. srpen 1968 - situace v ČST)

28.11.1968

Ministerstvo vnitra zrušilo platnost tzv. trvalých výjezdních doložek, nutných při cestách do zahraničí.

28.11.1968

Profesor Ota Šik informoval čs. vládu a Čs. akademii věd o záměru pracovat na univerzitě v Basileji.

28.11.1968

V Bratislavě byla rehabilitována skupina řádových bratří, kteří byli odsouzeni v 50. letech.

28. - 30.11.1968

K Rezoluci listopadového zasedání ÚV KSČ se přihlásili účastníci krajského shromáždění Lidových milicí v Ostravě, kde promluvil Biľak.

28. - 30.11.1968

První tajemník ÚV KSS Husák při přijetí delegace slovenských novinářů zdůraznil závažnost listopadového pléna.

29.11.1968

V Praze se konalo valné shromáždění Čs. sociologické společnosti.

29.11.1968

V Bukurešti se konala porada velení armád Varšavské smlouvy, aby se zabývala dalším posílením obranyschopnosti členských států.

29.11.1968

V Moskvě byla na návštěvě delegace čs. armády, vedená náčelníkem Hlavní politické správy F. Bedřichem na pozvání sovětského náčelníka A. Jepiševa.

30.11.1968

V Bratislavě se konal 3. junácký sněm, na němž byl zvolen náčelníkem Ivan Janček.

30.11.1968

Prahu a své přátele navštívil Jean Paul Sartre (1905 - 1980), francouzský filozof, prozaik, dramatik, esejista, literární kritik, zakladatel nové školy myšlení, která se stala známou jako existencialismus. V roce 1964 odmítl Nobelovu cenu za literaturu.

související texty:

1968 - události podrobně: