Kalendárium roku 1969: TOTALITA

Kalendárium roku 1969

srpnové události

01.-21.08.1969

Vzrůstal počet letáků, výzev, pokynů jak se při výročí intervence chovat od bojkotu veřejné dopravy, práce, tisku, obchodů po pasivní rezistenci; Bezpečnost zaznamenala do 21. srpna čtyři tisíce letáků, které se šířily mezi občany, a osm set osmdesát rezolucí adresovaných OSN s požadavky svobodných voleb, odchodu sovětských vojáků z našeho území.

01.08.1969

Přípravami na výročí se zabývala Vojenská rada MNO.

02.08.1969

Gustáv Husák, Ludvík Svoboda a Alois Indra odjeli na desetidenní dovolenou na Krym, kde jednali s Leonidem Brežněvem.

04.08.1969

V Bratislavě se konalo slavnostní zasedání při příležitosti prvního výročí schůzky představitelů šesti komunistických stran tamtéž.

05.08.1969

Náčelník ČSLA generál F. Bedřich vydal nařízení k politické přípravě. Každé jednotce byl pro srpnovou akci přidělen politický pracovník.

07.08.1969

Do Československa přiletěla vojenská delegace Sovětské armády, jejíž členové až do 22. srpna v různých místech a na různých jednáních kontrolovali připravenost naší armády na zajištění klidu v zemi.

08.08.1969

Rozkazem federálního a národních ministerstev vnitra byl zřízen operační štáb pro koordinaci bezpečnostních opatření.

09.08.1969

Václav Havel adresoval dopis Alexandru Dubčekovi:
"...Československý pokus o reformu byl poražen. Tím spíš by neměla být poražena pravda tohoto pokusu, jeho idea. Socialismus v Československu ztrácí opět lidskou tvář. Tím spíš ji nesmí ztratit myšlenka jeho polidštění. Je nyní především na Vás, zda se tak stane či nikoliv..."

22. srpna se však stane pravý opak.

13.08.1969

Na shromáždění cca deseti tisíc funkcionářů KSČ z Prahy a Středočeského kraje vyzval Gustáv Husák k odmítnutí pokusů o provokace.

14.08.1969

Předsednictvo ÚV KSČ kontrolovalo na svém zasedání přípravy na srpnové výročí.

15.08.1969

Federální a národní vlády publikovaly prohlášení:
"…proti těm, kteří by vědomě nebo svedeni ohrožovali klid a bezpečnost občanů, veřejný pořádek a hospodářský život, budou podniknuty všechny nezbytné kroky".

16.08.1969

Navzdory všem opatřením a varováním státních orgánů se začali v horní části Václavského náměstí shromažďovat občané.

17.08.1969

Na dožínkové slavnosti v Břeclavi Ludvík Svoboda podpořil Prohlášení vlád z 15. srpna.

19.08.1969

Do Prahy do Sjezdového paláce byl svolán celostátní aktiv komunistů z průmyslu, stavebnictví, dopravy, ROH a Lidových milicí. Gustáv Husák na aktivu označil propagandu o okupaci za výmysl a podvod "zaměřený na dezinformaci našich lidí… Orgány státní moci v tomto státě dostaly pokyny, aby energicky a tvrdě zakročily proti nepřátelským a rozvratným akcím… Divoký západ si z našeho státu dělat nenecháme…"

19.08.1969

Proti asi 2000 demonstrujícím převážně mladým lidem byly na Václavském náměstí použity obušky a chemické prostředky. Přes 200 účastníků bylo Veřejnou bezpečností zadrženo a vyslýcháno.

20.08.1969

Počet demonstrantů stoupl na Václavském náměstí na pět tisíc. Proti vodním dělům a obrněným transportérům se bránili dlažebními kostkami, železnými tyčemi. Spojení s dělníky, kteří přicházeli z Vysočan, bylo zmařeno nasazením tankového pluku. K výslechům předvedly orgány VB 313 občanů.

21.08.1969

Deset představitelů kultury, vědy a umění podepsalo petici "Deset bodů" adresovanou federální a národní vládě ČSR, Federálnímu shromáždění, České národní radě a ÚV KSČ; signatáři odmítli okupaci, legalizaci pobytu sovětských vojsk na našem území, cenzuru a další ústupky normalizace dle kremelského vzoru.

21.08.1969

Hnutí revoluční mládeže (ustavené v prosinci 1968) označilo 21. srpen za "Den odporu" proti zrádcovské politice mocensko-byrokratického centra a jeho stoupenců.

21.08.1969

Demonstrace jako výraz spontánního lidového odporu vyvrcholily nejen na Václavském náměstí, ale v celém centru Prahy, v Brně, v Bratislavě, v Liberci a v dalších městech.

V Praze zasahovalo proti občanům 560 příslušníků VB, 700 ministerstva vnitra, 2 600 členů Lidových milicí, 200 příslušníků Civilní obrany, 600 Pohraniční stráže, 1 700 vojáků a tankový pluk (88 tanků). Celkem bylo proti demonstrujícím občanům nasazeno dvacet tisíc příslušníků ČSLA, 310 tanků, 40 000 příslušníků LM, 30 000 VB a MV, 200 obrněných transportérů, 2 300 aut. V Praze byli tři demonstrující občané mrtví, devatenáct zraněných, v Brně dva mrtví, osm těžce a dvanáct lehce zraněných. Jen v Praze bylo zadrženo a předvedeno k výslechu 649 občanů, z nichž osmdesát procent bylo mladších 25 let.

22.08.1969

Prezident Ludvík Svoboda, předseda vlády ČSSR Oldřich Černík a předseda Federálního shromáždění Alexandr Dubček podepsali "Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o některých přechodných opatřeních, nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku" (tzv. pendrekový zákon). Svoje demonstrující stoupence vydali trestnímu stíhání.

Na základě tohoto "opatření" následně odsoudili samosoudci za účast na srpnových demonstracích 1526 lidí, z toho 53 procent za výtržnictví.

25.08.1969

Leonid Brežněv v telefonickém rozhovoru poděkoval L. Svobodovi a G. Husákovi za zvládnutí situace.

26.08.1969

Svoje politické selhání, tj. podpis Zákonného opatření, si Alexandr Dubček uvědomil. V dopise Gustávu Husákovi žádal o zastavení kampaně proti reformnímu hnutí. Odpověď nedostal a šéfredaktor Tribuny O. Švestka jeho dopis odmítl uveřejnit.

28.08.1969

Prezident Ludvík Svoboda se účastnil oslav 25. výročí Slovenského národního povstání v Banské Bystrici.

související texty:

1969 - události podrobně:

srpen