www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1970
květnové události

01.05.1970

Na prvomájové manifestaci měl projev Gustáv Husák.


01.05.1970

Svou činnost zahájil nově vytvořený Ústav marxismu-leninismu (text návrhu zřízení ÚML) s jmenovaným ředitelem Vladimírem Rumlem.


04.-09.05.1970

Po celé zemi se konala shromáždění na počest 25. výročí osvobození ČSSR.


04.-09.05.1970

V Praze byl uspořádán nejprve slavnostní večer na počest 25. výročí povstání českého lidu s hlavním projevem E. Erbana, dále slavnostní shromáždění s projevem A. Indry a slavnostní zasedání ÚV KSČ, Národní fronty, Federálního shromáždění a vlády, na němž byly přítomny delegace SSSR, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Rumunska. Hlavní projev měl Gustáv Husák.


04.-09.05.1970

Na oslavy přijela stranická a vládní delegace SSSR v čele s L. I. Brežněvem, kterému byl udělen prezidentem republiky titul Hrdina ČSSR.


04.-09.05.1970

Oslav v zemi se zúčastnili členové delegace Sovětské armády, mj. ti maršálové a generálové, kteří svými vojsky osvobozovali naši republiku (abecedně): B. P. Ivanov, A. I. Jeremenko, D. D. Leljušenklo, A. M. Majorov a M. V. Zacharov. Ti byli také přítomni vojenské přehlídce v Praze, kde měl hlavní projev prezident republiky Ludvík Svoboda.


11.05.1970

Olympijský vítěz ve skoku na lyžích z roku 1968 Jiří Raška se v Rudém právu distancoval od svého podpisu pod výzvu "2000 slov" z června 1968.


12.05.1970

Schůze byra ÚV KSČ se zabývala vývojem bezpečnostní a právní politiky, ukončením činnosti ministerstva pro mládež a tělovýchovu, výsledky pohovorů s nomenklaturními kádry a rozborem pracovního zařazení nositelů pravicového oportunismu a jejich stranickými postihy k 31. 1. 1970.


13.05.1970

Týdeník Tvorba uvedl ve svém článku, že zahraniční rozhlasové stanice ze zemí, "jimž je Československo trnem v oku", vysílají česky a slovensky denně přes 161 hodin na 88 vlnových frekvencích. Naproti tomu Čs. rozhlas vysílá pro čs. posluchače v zahraničí pouze na 38 frekvencích (z toho 28 na velmi krátkých vlnách) a má včetně krajských stanic a rozhlasu po drátě rozsah necelých 138 hodin denně.


14.05.1970

V Praze se konalo slavnostní shromáždění čs. armády k 15. výročí Varšavské smlouvy, na němž hovořil ministr národní obrany Martin Dzúr.


14.05.1970

Rudé právo přineslo článek J. Vaňka "Plameny hněvu" o lokomotivním depu Plzeň a stať K. Dobrovolného "Londýnská emigrace a ideologický kontraband".


15.05.1970

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo zprávu o výsledcích pohovorů s vybranými nomenklaturními kádry čs. armády, bezpečnosti, generální prokuratury a Nejvyššího soudu ČSSR, dále zprávu o průběhu normalizace v ROH.

Zrušilo své usnesení z 5. 2. 1969 ke zprávě o šetření případu publikace o Josefu Smrkovském "Politik dvojí tváře".

Schválilo návrh na odnětí vojenské hodnosti generálporučíkovi v záloze V. Prchlíkovi a zabývalo se jmenným seznamem čs. novinářů, kteří odešli do zahraničí.

Zabývalo se také ohlasem tisku Francouzské komunistické strany na film "Doznání" o Arturu Londonovi, který byl odsouzen v 50. letech v nezákonném politickém procesu.


18.05.1970

Schůze sekretariátu ÚV KSČ schválila výsledky pohovorů s pracovníky spadajícími do stranické nomenklatury a dále s pracovníky vybraného aktivu vlády a kanceláře prezidenta republiky. Potvrdila vyloučení I. Klímy z KSČ.


19.05.1970

Rudé právo přineslo redakční článek o protičeskoslovenské kampani ve Francii, zejména o vystoupení bývalého člena vedení Francouzské komunistické strany R. Garaudyho a o uvedení filmu "Doznání" podle knihy Artura Londona.


20.05.1970

Na jednání předsednictva Federálního shromáždění, za řízení předsedy D. Hanese, bylo hodnoceno působení právních norem v hromadných sdělovacích prostředcích. Zároveň v diskusi hodnotili členové politické zkušenosti z let 1968-69 a konstatovalo, že "na neblahé důsledky měla vliv skutečnost, že sdělovací prostředky nebyly v té době pevně v rukou strany a státu".

Jednání ocenilo "současnou pozitivní a angažovanou práci nového vedení řady rozhodujících redakcí, posoudilo kádrové problémy těchto redakcí a některé ekonomicko-provozní otázky. Zdůraznilo přitom nutnost, aby se vycházelo ze zásady, že hromadné sdělovací prostředky jsou nejen kulturně politickými zařízeními, ale především politicko-mocenskými nástroji socialistického státu. To znamená, že je nutné, aby se redakce maximálně angažovaly pro politiku strany a státu, dokončily boj proti pravici a svou činností stavěly zábrany proti pronikání liberalizačních a revizionistických tendencí."


20.05.1970

Na shromáždění Čs. akademie věd promluvil její nový předseda J. Kožešník. Prvním systémovým krokem v "normalizaci" ústavů Čs. akademie věd bylo odvolání všech ředitelů k 30. červnu 1970. Trvale bylo odvoláno 11 ředitelů, 37 jich bylo prozatímně pověřeno vedením pracoviště do doby, než byl vyhledán vhodný kandidát, a 45 bylo pověřeno vedením s tím, že v případě, že by se "osvědčili", budou jmenováni definitivně. Čtyři ředitelé - prověření členové KSČ - byli ustanoveni presidiem už dříve.


20.05.1970

J. Kožešník a B. Rosický vypracovali "Plán hlavních úkolů konsolidační politiky a opatření v ČSAV a program práce stranické skupiny presidia ČSAV na II. pololetí 1970". V tomto dokumentu byly již sumáře prvních čistek: ze všech vedoucích funkcí v ČSAV odešli signatáři Dva tisíce slov a hlavní nositelé pravicových tendencí.

Celkem bylo zbaveno funkcí 13 členů presidia, 11 ředitelů pracovišť ČSAV. Byl rozvázán pracovní poměr s 322 pracovníky, kteří emigrovali. Presidium odvolalo z funkce všechny funkcionáře a členy vědeckých kolegií. Na základě těchto změn v presidiu a přijetím novely zákona o ČSAV se normalizace šířila i v dalších orgánech ČSAV a ve vedení akademických pracovišť.


21.05.1970

Na plenární schůzi České rady odborových svazů byli odvoláni z funkcí všichni členové předsednictva a sekretariátu. Novým předsedou se stal J. Hlavička a tajemníky V. Mařík a M. Růžičková.


22.05.1970

V Sofii se konalo zasedání výboru ministrů národní obrany členských zemí Varšavské smlouvy.


22.05.1970

Rudé právo přineslo stať Zdeňka Hořeního "A to celá senzace! - Oč vlastně šlo na schůzce W. Rocheta s Alexandrem Dubčekem v červenci 1968?" Dále byla v listě stať J. Havelky, člena ÚV KSČ "Proti revizionismu v řešení rolnické otázky".


25.05.1970

Sekretariát ÚV KSČ projednal výsledky pohovorů s nomenklaturními kádry federálních orgánů a také výsledky šetření s O. Bizíkem, J. Hodicem a J. Večeřou.


25.05.1970

Schůze byra ÚV KSČ jednala o budování Socialistického svazu mládeže v České republice, dále o posrpnové emigraci a výsledku šetření s nomenklaturními pracovníky, mj. s novináři Adolfem Hradeckým, A. Růžičkou a H. Sajnerovou.


27.05.1970

Plenární schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů schválila "Úmluvu o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti".


27.05.1970

Z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR byl odvolán O. Boček a novým předsedou zvolen V. Přichystal.


27.05.1970

Gustáv Husák navštívil závod ČKD Kompresory, v němž v srpnových dnech nocovala převážná část delegátů XIV. mimořádného sjezdu KSČ.


29.05.1970

Federální shromáždění schválilo Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR. Projevy pronesli Lubomír Štrougal a J. Marko. Smlouvu ratifikovalo v následujících dnech prezidium Nejvyššího sovětu SSSR.


29.05.1970

Čs. televize po nucených odchodech značného množství redaktorů musela vyhlásit konkurz na nové pracovníky, do něhož se přihlásilo na 1400 uchazečů. Z nich bylo vybráno 29 mladých lidí, kteří se zúčastnili 10denního školení a pro práci v televizi bylo vybráno deset budoucích redaktorů televize. Ti absolvovali nejprve dvouměsíční internátní politické a odborné školení v novinářském zámku Roztěž u Kutné Hory.


29.05.1970

V 5. čísle měsíčníku Novinář byl věnován obsáhlý redakční úvodní článek ročnímu výročí "významného činu", jímž bylo "Slovo do vlastních řad", otištěné 17. května 1969 v Rudém právu. Mj. se v něm psalo: "Bylo základnou, na které proběhla diferenciace mezi žurnalisty... že i po letech nátlaku a štvanic s dezinformacemi v redakcích zůstali pevní komunisté a že při podpoře stranických orgánů mají dostatek schopnost, energie a vůli, aby dali důležitý mocenský nástroj - sdělovací prostředky opět do služeb lidu a strany... Myšlenka "Slova do vlastních řad vznikla na schůzce padesáti žurnalistů z hlavního města i z krajských měst... cítili jsme tenkrát, že přišla doba rozhodných činů... Veřejnou přihláškou k Husákovu vedení strany jsme se chtěli také distancovat od licoměrné, pravičácké politiky tehdejšího předsednictva Svazu českých novinářů..."

V dalším obsahu je článek Zdeňka Hořeního, který pod názvem "Žádný med" líčí zážitky novinářů s prezidentem republiky Ludvíkem Svobodou na Světové výstavě v Ósace. Po vyhlášeném konkurzu k této účasti byli kromě auotra článku vybráni tito novináři: V. Lomoz (fotoreprotér ČTK), Miloš Marko (Čs. rozhlas), R. Nittmann (Pravda Bratislava), P. Prokop (kameraman Čs. televize), K. Sršeň (Tribuna), A. Štulrajter (Nové slovo, Bratislava), Lˇ. Šulc (Svaz slovenských novinářů), J. Vlček (Televizní noviny Čs. televize) a Hana Voců (ČTK, později Český úřad pro tisk a informace).

Ve 12stránkové příloze je záznam vystoupení B. Chňoupka "K některým otázkám Leninova přístupu k úloze masových komunikačních prostředků s ohledem na současnost".



související texty:

1970 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

normalizace


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

použitá literatura: 1,17,18,77,80,81,87,107,108,111,120,124,132,133,134,135,136,137,138,139,147

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.