www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1989
srpnové události

01.08.1989

První schůzka obnoveného centra Českého PEN klubu se konala v Praze. Avšak Státní bezpečnost zadržovala po celou dobu schůzky spisovatele Václava Havla, J. Trefulku, Evu Kantůrkovou, M. Šimečku a M. Jungmanna.


01.08.1989

Již před výročím okupace Československa z 21. srpna 1968 zesílila perzekuční aktivita Státní bezpečnosti vůči představitelům nezávislých občanských iniciativ. Režimní sdělovací prostředky se snažily vyvolat dojem, že nezávislé iniciativy usilují o násilnou konfrontaci se státní mocí.


09.08.1989

Nezávislé iniciativy Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa a Sdružení T. G. Masaryka vydaly prohlášení, v němž vyzvaly občany, aby se 21. srpna přidali k hodinovému protestnímu korzu na pěší zóně v Praze, jakožto i na náměstích v ostatních městech republiky. Doporučily zahájit korzo dvěma minutami ticha.


09.08.1989

Písničkář Jaromír Nohavica s velkým úspěchem koncertoval ve Vídni.


09.08.1989

V polském tisku se objevilo vyprávění někdejšího vojáka polské armády, který se zúčastnil přepadení Československa v noci 21. srpna 1968.
Vzpomíná, jak to na vojáky tehdy působilo, když se jich lidé ptali, proč přijeli. Vyskytli se i dezertéři, kteří za to byli odsouzeni až na deset vězení. "Dnes se za to vše hanbím. Ale především by se měla distancovat od této intervence celá polská veřejnost, naše vláda a naše armáda…"


10.08.1989

Slovo k srpnovému výročí vydaly společně Charta 77, Nezávislé mírové sdružení, České děti, Mírový klub Johna Lennona, Společenství přátel USA a Polsko-československá solidarita.
Vyjadřují obavy z možného brutálního ozbrojeného zásahu státní moci proti občanům, kteří se 21. srpna zúčastní protestní manifestace v centru Prahy. Doporučují aby občané projevili svou nespokojenost pokojným korzováním v centrech měst a tím, že nebudou používat městskou hromadnou dopravu.


12.08.1989

Plné znění vyhlášení polského Sejmu o odsouzení invaze zemí Varšavského paktu do Československa 21. srpna 1968 přináší polský tisk, zatímco čs. úřady k tomu mlčí.


15.08.1989

Ve vysílání Svobodné Evropy uvedl Václav Havel, že se množí obavy z toho, že státní moc svévolně vyvolá konfrontaci a pokusí se definitivně zúčtovat s nezávislými iniciativami a probouzejícím se občanským vědomím. Označil pouliční manifestace za krajní formu odporu a vyslovil názor, že ještě nenastala situace, která si vyžaduje velkých rizik a velkých obětí.


17.08.1989

Prohlášení k událostem v srpnu 1968 přijaly nejen polský Sejm a Senát, ale také politický výbor Maďarské socialistické dělnické strany. Jejich shodná prohlášení odsuzují invazi do Československa, což je stanovisko, na které se zatím v ostatních státech zúčastněných na okupaci nesmí ani pomyslet.

Deník východoněmecké komunistické strany Neues Deutschland odůvodňuje i nadále vojenský zásah v roce 1968 zostřenou mezinárodní situací a vnitropolitickými poměry v Československu. Podobně se vyjadřuje bulharské Rabotničesko dělo, které obviňuje některé osoby ze zkreslování událostí v srpnu 1968.

V sovětském deníku Izvestija Kirill Mazurov, v roce 1968 člen politbyra ÚV KSSS a spoluorganizátor sovětského zásahu v Praze, vysvětluje postup zemí Varšavského paktu složitou mezinárodní situací a hrozbou války. Ani po nástupu nového vedení se Sovětský svaz neodhodlal k omluvě za invazi a okupaci Československa.


17.08.1989

Vyšetřovatel Krajské správy SNB v Bratislavě zahájil stíhání ve věci trestného činu pobuřování spojené s domovními prohlídkami u čtyř slovenských demokratických aktivistů - Jána Čarnogurského, Miroslava Kusého, A. Seleckého a Hany Ponické za to, že vyzvali slovenské občany, aby se účastnili pokojných manifestací k výročí srpnové intervence 1968. Na Čarnogurského a Kusého uvalila státní moc vazbu. Perzekuce vyvolává na Slovensku, v Čechách i v zahraničí vlnu protestů a projevů solidarity.


18.08.1989

Vláda vydala prohlášení, v němž žádá občany o zachování klidu a pořádku 21. srpna. Případný zásah proti demonstracím je formulován pro policejní jednotky následovně: "V případě, že budou pořádána tzv. tichá korza, bude prováděna perlustrace a předvádění aktivně vystupujících osob na útvary SNB. Dojde-li k podpisovým akcím, verbálním útokům či spontánním projevům odporu proti stranickému, státnímu vedení a politice KSČ, nastoupí pořádková jednotka, která provede vytlačení davu z prostoru a jeho rozptýlení. Když i přes prováděná opatření dojde k masovému protispolečenskému vystoupení, budou nasazeny pořádkové síly k provedení nutného rozhodného zákroku a obnovení veřejného pořádku, s využitím technických prostředků."


18.08.1989

Předsednictvo Národního shromáždění vyjádřilo protest proti omluvě polského Sejmu za účast polské armády na okupaci Československa v srpnu 1968.


18.08.1989

V čs. veřejnosti vzbudilo senzaci srpnové číslo Technického magazínu, které uveřejnilo článek prognostika Miloše Zemana. Uvedl v něm, že Československo se stále rychleji mění na zemi v evropském měřítku zaostalou. Příčinu vidí v selhání rozhodovací a řídící sféry společnosti. Byly vážně narušeny zpětné vazby od spotřebitele k výrobci, od veřejnosti k institucím, od masově komunikačních prostředků k moci, od nezávislých soudů ke společenské exekutivě. Zachování současného stavu by znamenalo katastrofickou variantu.


21.08.1989

Na různých místech republiky došlo k demonstracím proti okupaci země a totalitnímu režimu, které všude rozháněla policie.


21.08.1989

V Praze na Václavském náměstí a na přilehlé pěší zóně se shromáždilo několik tisíc lidí, aby si připomněli srpnovou intervenci 1968 a její tragické důsledky. Manifestace se zúčastnili političtí aktivisté z Maďarska, Polska, Itálie, východního i západního Německa. Shromáždění lidé skandovali hesla na podporu nezávislých iniciativ a jejich představitelů, lidských práv, svobody a demokratického vývoje v Polsku a Maďarsku.

Policejní jednotky proti manifestaci násilně zakročily a rozehnaly ji. Podle federálního ministerstva vnitra se manifestace zúčastnilo jeden a půl tisíce lidí, 990 bylo kontrolováno, zadrženo bylo 105 československých a 56 zahraničních účastníků, mj. byli vzati do vazby také dva maďarští občané. Ještě před konáním demonstrace bylo však zadrženo celkem 81 "ideových vůdců protisocialistických vystoupení", proti 1159 občanům "byla uplatněna účinná opatření", 166 osob bylo před 21. srpnem povoláno na vojenské cvičení. V důsledku opatření na státních hranicích se do Československa nedostalo 405 Poláků, 46 Maďarů a 36 Italů.


22.08.1989

Celý svět znovu odsoudil napadení Československa v srpnu 1968, jen čs. vláda a parlament napadené země mlčí, anebo stále tvrdí, že šlo o bratrskou pomoc.


22.08.1989

Velvyslanectví SRN v Praze vydalo pokyny, které se týkají jeho přechodného uzavření pro další styk s veřejností.


27.08.1989

Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa a Sdružení T. G. Masaryka vydaly prohlášení, v němž konstatují, že jejich výzvy k účasti na srpnové manifestaci byly v souladu s postoji široké občanské veřejnosti. Podle jejich názoru vstupují nyní všechny nezávislé iniciativy do nové fáze zápasu o vytvoření demokratické, pluralitní společnosti, v níž bude mít rozhodující význam jednotný postup.



související texty:

1989 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

rok 1989


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.