01.11.1989

Tento den bylo zahájeno v Brně veřejné zasedání v trestné věci proti obžalovanému Stanislavu Devátému. Jmenovaný se nedostavil (ukrýval se v Polsku), zasedání bylo odročeno na neurčito.

01.11.1989

Maďarsko definitivně zastavilo veškeré práce na výstavbě vodního díla Gabčíkovo - Nagymaros. Původně mělo jít o společnou čs.-maďarskou stavbu s cílem jednak zabránit záplavám v této oblasti, jednak zlepšit splavnost této části Dunaje. Společná investice rozdělila stavební náklady v poměru 1:1. Protože většina přehrady se nacházela na území ČSSR, muselo Maďarsko zajistit výstavbu některých částí díla i za svými hranicemi.V průběhu 80. let protesty v Maďarsku značně snížily kredit této stavby v zemi; roku 1988 se přidala i některá československá ekologická sdružení. V období politických změn rozhodla maďarská strana jednostranně přerušit spolupráci na stavbě, aniž by to bylo prokonzultováno s čs.stranou. V té době byla stavba hotova již z 90%.

02.11.1989

Začal nový exodus 8000 občanů z NDR do ČSSR, což jim umožnila nová opatření - bezvízový a bezpasový styk, naproti tomu existuje zákaz vývozu 45 druhů zboží z ČSSR do NDR.

02.11.1989

V Čs. straně lidové se ustavil obrodný proud, do jehož čela se postavili členové Karas, Karlický, Rek, Sacher, Svoboda a Trojanová. Richard Sacher napsal otevřený dopis Zbyňku Žalmanovi, mnohoobročníkovi (místopředseda České národní rady, poslanec, člen vedení Čs. strany lidové), v němž ho varuje, neboť lidová strana se vzdálila křesťanskému myšlení a zásadám. "Vaše vedení nemá důvěru členů, ve veřejnosti jsou silné ateistické tendence, marx-leninské učení jako jediný světonázor je neúnosný, neřeší se problémy církevních škol, odluky církve od státu, vydávání křesťanské literatury, na protest proti takovému počínání opouštějí naši i starší členové stranu, která manipuluje neoprávněně s jejich míněním, dochází na mnoha místech k nátlaku a zastrašování. Obracíte se dokonce k policii! Ztratili jste kredit stát v čele naší lidové strany!"

02.11.1989

Realistické divadlo v Praze uvedlo představení Respublica II., aneb jak jsme to zažili, v němž jsou použity texty z let 1966-68 včetně citátů Josefa Škvoreckého, Václava Havla, Ivana Klímy, Jaroslava Seiferta, Milana Kundery, Bohumila Hrabala, písničky Karla Kryla a dalších. Představení jsou beznadějně vyprodána.

02.11.1989

V Praze byla založena agentura nezávislé organizace VOKNO; Boris Netopil navazuje na činnost Františka Stárka, který je ve vězení a žádost o jeho propuštění podepsalo již 1200 občanů.

03.11.1989

Slovenský křesťanský aktivista Ján Čarnogurský bude postaven před soud 6. listopadu, v pondělí 13. listopadu bude vedeno soudní řízení proti Miroslavu Kusému - oba jsou pronásledováni za svou víru a své svědomí. V bratislavském kostele byla sloužena mše za Jána Čarnoguského, který tu mezi věřícími kdysi sedával. V jeho osobě budeme souzeni vlastně my všichni - říkají čestní slovenští spoluobčané.

03.11.1989

Po nezvěstném Stanislavu Devátém bylo vyhlášeno celostátní pátrání.

03.11.1989

Již 36 408 občanů podepsalo petici Několik vět.

03.11.1989

Od 23. října, kdy byla přijata petice 110 novinářů za svobodu slova a za propuštění neprávem zadržovaných redaktorů Lidových novin, se přihlásilo již dalších 119 čs. novinářů, kteří zároveň odsuzují brutalitu policie při zadržování nevinných osob. Požadují plnou legalizaci vydávání Lidových novin.

03.11.1989

Na velvyslanectví SRN v Praze je v současné době 1500 občanů NDR. Jejich ubytování je možné jen ve stanech bez podložek, země je vlhká, v noci zima. Za den lze vyřídit pouze 150 žádostí o jejich vystěhování do SRN. Čs. úřady byly požádány o pomoc zvláště při ubytování těchto uprchlíků.

03.11.1989

V NDR se vzdala své funkce ministryně kultury Honneckerová, manželka bývalého generálního tajemníka SED. Další rezignace ohlásili předseda odborů, dva krajští tajemníci SED a další předsedové satelitních politických organizací.

04.11.1989

V rozhovoru s rakouským listem Kurier uvedl Václav Havel, že Československo je vroucím kotlem. Vedení země se nachází v krizi. Zastánci tvrdé linie v řadách policie připomínají zdivočelá zvířata, která se dopouštějí nepříčetných činů vůči obyvatelstvu.

04.11.1989

Na podporu novinářských peticí se přihlásilo 123 čs. občanů, zejména z nakladatelství a Čs. akademie věd.

04.11.1989

Skupině 40 čs. historiků bylo zabráněno přejít čs.-polskou hranici, aby se nemohli zúčastnit setkání v polské Vratislavi, kde má dojít také k uspořádání Dne čs. nezávislé kultury.

04.11.1989

Předsednictvo světového kongresu Slováků v USA vydalo memorandum, požadující na ministerstvu zahraničních věcí USA, aby jednalo s čs. místy o porušování lidských práv. Zároveň poslalo povzbuzující dopis pěti slovenským aktivistům, kteří jsou neoprávněně zadržováni. Naopak vyzdvihují jejich neohrožený postoj za svobodu, demokracii a právo.

04.11.1989

"Sezóna na Západě" se jmenuje nový román, který vyšel v USA a jehož hrdinou je čs. emigrant. Podivuhodný jeliman je velkým slonem v porcelánu, člověk, který se neumí navíc vůbec chovat ve společnosti - bohužel ztělesňuje vlastnosti mnoha dnešních oficiálních představitelů své země ČSSR. Ti působí na Západě více jako šašci. Naštěstí sem vůbec tolik nejezdí. Po sebevražedném pokusu se emigrant vrací do Prahy a stává se redaktorem Mladé fronty. Zní to jako kýč a Josef Škvorecký toto dílo také za kýč považuje.

04.11.1989

Leningradská televize vysílala rozhovor s Alexandrem Dubčekem, který odsoudil vpád okupačních vojsk v srpnu 1968. Vylíčil rovněž, jak s ním bylo zacházeno při intervenci na území SSSR v oněch pohnutých srpnových dnech.

05.11.1989

Americká oficiální místa vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že 6. listopadu má být v Bratislavě postaven před soud křesťanský aktivita dr. Ján Čarnogurský.

05.11.1989

Boris Jelcin kritizuje Michaila S. Gorbačova, že chce uspokojit stranu i lid, což je nemožné kompromisnictví, které nemůže uspět.

05.11.1989

V Praze má dojít k založení Evropského kulturního klubu, za jehož čs. zástupce se navrhují Václav Havel, Milan Kňažko, Ľubomír Feldek, Karel Šiktanc a režisér Jan Kačer.

05.11.1989

Československo stihne stejný osud jako režim v sousední NDR, píše západní tisk. V té souvislosti uvádí, že jeden z největších stranických šéfů Miroslav Štěpán je zapleten do velkých úplatků ve výši až 100 000 DM za umožnění výstavby zahraničních hotelů v Praze.

05.11.1989

Tomáš Kapusta z národního hokejového týmu se rozhodl uprchnout do Kanady a nabídnout se kanadskému hokeji.

05.11.1989

Viktor Orlov, bývalý příslušník sovětské KGB, píše v USA o opozici proti Gorbačovovi. Největší překážkou změn v jeho zemi je rodinkářství, nahromadění majetku u několika desítek vlivných komunistů, porušování zákonů a mnoho dalších negativních jevů, které přecházejí z jedné generace na druhou. Dalším problémem je tradiční neochota vůči každé novotě, nehybnost společnosti, která má v Sovětském svazu mimořádně velké rozměry. Zaběhané zvyky nelze měnit tak často jako vůdce v zemi, kterých se od XX. sjezdu KSSS (konal se v únoru 1956) vystřídala již pěkná řádka. Závěrem se ptá: Znovu nás chcete podvést!? Sovětský lid nedůvěřuje frázím ideologů, byť byste byli sebeobratnější!

06.11.1989

V pondělí 6. listopadu informují rozhlasové stanice o Dnu čs. nezávislé kultury, který se konal v neděli v polské Vratislavi. Mnoha čs. aktivistům bylo zabráněno překročit čs.-polské hranice, téměř 2000 lidí nebylo minulý týden vpuštěno do Polska, ale přece jen se to několika z nich podařilo přes území NDR a SSSR. Také známému textaři Vladimíru Mertovi byl odebrán cestovní pas, aby nemohl odcestovat do Polska.

06.11.1989

Během víkendu opustilo 23 000 občanů NDR svou zemi a většinou přes území ČSSR se dostali na přechodech u Chebu a Folmavy do sousední SRN. V NDR byly v této souvislosti vyvěšeny na mnoha místech plakáty s nápisem: "Kdo jednou lhal, tomu nikdo nevěří!" Zatím byl zveřejněn návrh zákona o možnostech cestování občanů do zahraničí. Politika otevřených hranic, na níž se dohodly vlády ČSSR a NDR zůstane v platnosti, než bude tento zákon schválen. Až dosud opustilo letos NDR 173 000 občanů.

06.11.1989

Soudní projednávání trestné činnosti Jána Čarnogurského v Bratislavě bylo odročeno. Před budovou soudu se shromáždily tři stovky protestujících demonstrantů, kteří hromovými hlasy zazpívaly bojovou legendární píseň "Kto za pravdu horí…" K soudu se nedostavil ani hlavní obžalovaný, ani jeho advokát, jehož dopis byl v soudní síni přečten. Obžaloba je založena na nepřesvědčivých tvrzeních. Rozdílnost názorů nelze dnes řešit mocensky, ale dialogem a demokratickými způsoby. Napříště by se měl případ Jána Čarnogurského projednávat společně se všemi obžalovanými aktivisty.

06.11.1989

Maďarská televize vysílala rozhovor s Václavem Havlem, který vysvětloval mj., proč čs. veřejnost má námitky vůči vodnímu dílu Gabčíkovo - Nagymaros na Dunaji. Je tomu tak proto, že nezná všechny ustavičně zamlžované argumenty. Bude tomu jinak, až i v Československu zavládne skutečná svoboda projevu a tisku.

07.11.1989

Významný básník Jan Skácel náhle zemřel ve věku 67 let.
V letech 1963-69 byl šéfredaktorem brněnského časopisu Host do domu, poté byl z kulturního života vyřazen, jeho sbírky vycházejí samizdatově nebo v zahraničí.

07.11.1989

Václav Havel v časopisu Der Spiegel má rozhovor, v němž uvádí, že současné čs. vedení bude asi muset vyhnít biologicky, jinak totiž neodstoupí.

07.11.1989

Nezávislé organizace v ČSSR zaslaly ministerstvu zahraničních věcí SSSR dopis, který se týkal rozhovoru jejich představitele v polském deníku Gazeta Wyborcza a v něm hodnocení roku 1968 v ČSSR. V dopisu se píše: Vůbec neberete v úvahu stanoviska čs. lidu, která vyjádřil už v srpnu 1968. Bezpráví zůstává bezprávím. Ať na vlastní pěst nebo koaličně, agrese zůstane agresí. Za vnucený mocenský protokol ze srpna 1968 nese sovětské vedení plnou odpovědnost. Tento zásah lze jedině odvolat a prohlásit za nulový. Odvolávat se na jiné podmínky v roce 1968 by znamenalo, že se podobný násilný čin může opakovat kdykoliv vůči kterékoli zemi sovětského bloku. Dopis podepsali zástupci a členové Čs. demokratické iniciativy, Čs. helsinského výboru, Hnutí občanské společnosti, Charty 77, klubu Obroda a Svazu přátel USA.

07.11.1989

Deváté číslo časopisu Zahraniční literatura, vycházející v SSSR, uveřejnilo klasickou stať Karla Čapka "Proč nejsem komunistou" z roku 1924,(některé výroky známých osobností o komunismu).

07.11.1989

V dnešní den výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) proběhly v některých sovětských městech (Kišiněv, Vilnius, Riga, Jerevan), včetně Moskvy, nezávislé demonstrace, požadující zrušení vedoucí úlohy komunistické strany, svobodu národům, více potravin a lepší životní podmínky vůbec. Někde občané pálili sovětské rudé vlajky se srpem a kladivem. Moskvou prošel tříhodinový pochod, z něhož se ozývalo skandování "Pryč s KGB" a " 72 let na cestě NIKAM!"

07.11.1989

V Maďarsku dnes poprvé neoslavovali veřejně VŘSR; jen komunisté z bývalé MSDS uspořádali malou oslavu.

08.11.1989

Americký prezident George Bush se vyjádřil o nejdramatičtějším hnutí za svobodu za posledních 40 let, kterým jsou desetitisícové vlny emigrantů z NDR do sousední SRN. Jen v posledních třech dnech opustilo své domovy dalších 30 000 občanů, většinou přes území Československa. Od 3. do 7. listopadu přešlo z NDR přes čs. hranici do SRN 45 000 utečenců, každou hodinu 300, denně více než 11 000 občanů NDR!

08.11.1989

Na pracovní návštěvě byla v Praze početná skupina členů západoberlínské sociálně demokratické strany (SPD). Vedoucí této delegace poskytl Rudému právu rozhovor, v němž mj. uvedl, že jejich strana neskrývá sympatie k procesům, které hýbou Maďarskem, Polskem, ale i Sovětským svazem, nemluvě o NDR, odkud utíkají masově tisíce občanů. Současně však sleduje se znepokojením události posledních dnů v Československu a počínání čs. úřadů proti demonstrantům, které ve straně SPD vzbuzují obavy. Právě tyto pasáže měly být z rozhovoru vypuštěny, ale vedoucí delegace prohlásil, že bez nich nesmí být rozhovor uveřejněn vůbec.

08.11.1989

Rada ministrů NDR složila své funkce a odstoupila. Na návrh generálního tajemníka ÚV SED Egona Krenze podalo demisi také dosavadní politické byro ÚV této strany.

08.11.1989

Historik Vilém Prečan přednesl ve Vratislavi svou studii o tom, co všechno se odehrálo za jediný rok. Nastává definitivní konec komunismu, který nelze reformovat. Nedozírné škody napáchalo panství komunistické strany ve všech zemích východní Evropy, svírané sovětským despotismem. Teď jde o to, aby vlády národní hanby se změnily na vlády národní důvěry. Jde o výraznou politizaci jednotlivých nezávislých organizací, které odmítají vedoucí úlohu jediné komunistické strany, je však nutné odmítnout i polovičatou demokratizaci, naopak žádat pluralitní demokracii.

09.11.1989

Jiří Dienstbier napsal Eduardu Ševarnadzemu sovětskému ministru zahraničí osobní dopis, v němž odmítá jeho hodnocení, jak je uvádí ve svém rozhovoru v polském listu Gazeta Wyborcza. Jestliže vydává za nepromyšlený a nesprávný vstup intervenčních sovětských vojsk do Afghánistánu, tak stejně by měl hodnotit srpnový vpád v roce 1968 do Československa. V obou případech byly porušeny všechny zákony a pošlapáno mezinárodní právo.

09.11.1989

Kardinál František Tomášek přicestoval do Říma k svatořečení blahoslavené Anežky České, k němuž dojde ve Vatikánu 12. listopadu za účasti čs. biskupů a tisíců věřících, kteří se chystají na tuto zahraniční historickou pouť. Naposledy byl za svatého prohlášen Jan Nepomucký, a to 19. června 1977. Od smrti blahoslavené Anežky uplynulo více než 700 let a o její kanonizaci usilovala již Eliška Přemyslovna (1292-1330), poslední Přemyslovna na českém trůně.

09.11.1989

Pod peticí Několik vět je shromážděno více než 40 000 podpisů.

09.11.1989

New York Times hodnotí pražský režim jako čím dál více izolovanější, osamocený. Reformy se skloňují jen ve vztahu k RVHP. Západ by si měl rychle ujasnit ucelenou představu o změnách ve východní Evropě.

09.11.1989

Východoevropská informační agentura (VIA - Petr Uhl) upozorňuje na rostoucí počet perzekucí proti nezávislým skupinám i jejím členům. Zejména mladí lidé hledají východisko v ekologických aktivitách a také jako prostředek sdružování.

09.11.1989

Týdeník Mladý svět v čísle 45/89 uveřejňuje 85. pokračování seriálu Toulky českou minulostí, které svým názvem "Počátky temna" vzbudilo velký zájem veřejnosti. Hovoří se zde o potlačení povstání, o popravách pro výstrahu po bitvě na Bíle Hoře, kdy se v roce 1620 zhroutilo protihabsburské povstání českých stavů, nastoupilo období teroru a podvodů a v tzv. konsolidačním období předvedla státní moc svou hrabivost, bezcharakternost a touhu po moci odívala do květnatých frází. Zabíral se majetek tisíců emigrantů, byla přijata ústava absolutismu…

09.11.1989

Čs. veřejnost by měla být více informována o nezávislých iniciativách v zemi. Existují také samizdatová knižní vydavatelství Edice Petlice, Česká expedice, vycházejí Lidové noviny.

10.11.1989

Zahraniční rozhlasové stanice hlásí, že byl zadržen větší počet členů Hnutí za občanskou svobodu (HOS), když rozdávali letáky "Demokracie pro všechny".

10.11.1989

V Brně se konala beseda Čs. strany socialistické, na níž byl všeobecně odmítnut oficiální postoj ministra zahraničí SSSR E. Ševarnadzeho o Srpnu 1968.

Hovořilo se také o článku Miloše Zemana, který byl otištěn v 8. čísle Technického magazínu T 89. Autor měl být za to propuštěn z Prognostického ústavu ČSAV, protože ÚV KSČ nedal svolení k zveřejnění prognostických scénářů.

10.11.1989

Ján Čarnogurský je už tři měsíce ve vyšetřovací vazbě. V rozhovoru se svou ženou Martou uvedl, že se necítí jako oběť, ví o tom, že většina lidí má značné potíže a finanční starosti. Je šťastný, že má čtyři děti ve věku 10 - 12 - 16 a 18 let. Přibylo mu mnoho přátel ze všech koutů republiky. "To je zdroj mého optimismu", řekl manželce. "Nedopustil jsem se žádných protistátních činů ani pobuřování. Musíme to všechno překonat…"

10.11.1989

V Táboře byl odsouzen otec dvou dcer, diabetik (pětkrát denně inzulín) za šíření letáků k 21. srpnu 1989 a za článek, který poslal okresním novinám Palcát.

10.11.1989

Letci armád Varšavské smlouvy létají nad Hanou, kde nyní zjišťují škody, které způsobují jejich lety: nemůže se rodit ani drůbež, ptactvo v přírodě není slyšet, odumírají jedle. Občané navrhují založit "stranu zelených" a upozorňují svým protestem předsedu vlády Ladislava Adamce.

10.11.1989

V Litoměřicích vznikl "Klub zelených".

10.11.1989

Od ledna přešlo z NDR do SRN 220 000 občanů, z ostatních zemí Evropy dalších 300 000 asylantů našlo zde již svůj domov. Vláda SRN však začíná mít problémy s tak masivním přílivem, upozorňuje všechny nově příchozí a zejména ty, kteří se rozmýšlejí, na vážnost situace, do níž se mohou dostat..

10.11.1989

Bulharský vůdce Todor Živkov složil své funkce, na jeho místo nastoupil Petar Mladenov.

10.11.1989

Kubánský vůdce Fidel Castro sleduje se znepokojením politickou situaci v socialistických zemích Evropy. Nastal čas se k tomu vyjádřit. Na Kubu se nesmí vrátit kapitalismus a tržní hospodářství. Socialismus nebo smrt!

11.11.1989

Včera a dnes celý den vysílají všechny rozhlasové stanice světa informace, rozhovory a úvahy nad světodějnou událostí: hranice mezi NDR a SRN a mezi východním a Západním Berlínem byly otevřeny! Oběma směry proudí desetitisíce občanů. Kancléř H. Kohl přerušil svoji návštěvu v Polsku a odcestoval rychle do Berlína. Příklad NDR je velmi povzbudivý pro všechny ostatní satelitní země v područí Sovětského svazu. V mimořádném vysílání se ozvaly také hlasy čs. občanů, kteří neztrácejí naději a věří, že i zde dojde k zásadním změnám, k důsledným reformám, k pluralitní demokracii, svobodným volbám a svobodnému životu. Stejně tak je příklad NDR varovný pro všechny komunistické představitele totalitní diktatury.

11.11.1989

Generálním tajemníkem ÚV SED v NDR byl potvrzen Egon Krenz, jsou také zvoleni noví členové politického byra, jeho kandidáti a tajemníci. Na základě vlastních žádostí nebylo již zvoleno dalších devět dosavadních členů politického byra. Na dny 15. až 17. prosince je svolána celostátní konference Jednotné socialistické strany Německa (SED). Poslední podobná konference se konala 24. až 30. března 1956, kdy se od roku 1953 ocital v krizi sovětský mocenský blok ve východních zemích.

11.11.1989

Vlády USA, Velké Británie a Francie nabídly německým uprchlíkům možnost ubytování na svých základnách v SRN.

11.11.1989

Polský představitel nezávislých odborů Solidarita Lech Walesa je na desetidenní cestě po USA a Kanadě.

11.11.1989

Písničky ze sklepa se jmenuje čtyřhodinový pořad čs. písničkářů z koncertu v polské Vratislavě, který probíhal 4. a 5. listopadu na Dnech čs. kultury. Je věnován tisícům čs. občanů, kterým bylo zabráněno zásahy policie a pohraničními orgány překročit hranice a Dnů čs. kultury se nemohli osobně zúčastnit.

12.11.1989

U berlínské zdi, kterou začaly bourat buldozery a suť odvážet nákladní automobily, se odehrávala bouřlivá karnevalová atmosféra. Každý návštěvník z východního Berlína obdržel 100 západoněmeckých marek, všude se jedlo a pilo zdarma, žádné vstupné se neplatilo v kulturních podnicích.

12.11.1989

Strašidelný pohled pouště mezi zdí zmizel, stejně tak zmizely po zuby ozbrojené stráže NDR a zbývající části zdí jsou provrtány jako řešeto samotnými občany s použitím pneumatických kladiv a vrtáků.

12.11.1989

Ve Vatikánu se konalo svatořečení blahoslavené Anežky České, jehož se zúčastnilo kromě biskupů, církevních hodnostářů, kněží, bohoslovců, řádových sester a bratří téměř 9000 čs. občanů, kteří sem přijeli zvláštními vlajky a autobusovými linkami. Svatořečení Anežky České kanonizoval papež Jan Pavel II. s účastí arcibiskupa Františka kardinála Tomáška. Liturgií byly latinské texty doplněné čtením v českém jazyce. Na programu byla též audience u Svatého Otce, koncelebrovaná mše svatá a návštěvy významných římských památek. Pouť se stala důstojnou oslavou výjimečné ženy, která už za svého života naplnila skutky lásky k trpícím a byla ctěna jako světecký zjev.

12.11.1989

V USA se konala oslava k 100. výročí založení krajanského časopisu Slovák. Účastníci poslali pozdrav americkému prezidentu Bushovi.

12.11.1989

Západní rozhlasové stanice přinesly informaci, že na 17. listopadu byla, u příležitosti Mezinárodní dne studentstva a uctění památky Jana Opletala, svolána v Praze studentská manifestace. (jeden z letáků)

13.11.1989

V Bratislavě se konal největší soudní proces od roku 1968 - obžalováni byli Miro Kusý, Hana Ponická, Vladimír Maňák a Anton Selecký, zatímco se vyšetřovatelům nepodařilo zahrnout do tohoto procesu i Jána Čarnogurského. Všichni obžalovaní prohlásili, že jsou nevinní. Jednání sledoval Alexander Dubček, obžaloba ho odmítla jako svědka, dále byl přítomen Jiří Hájek a pozorovatel z Velké Británie.

13.11.1989

Výbor Čs. svazu protifašistických bojovníků se připojil k petici Několik vět.

13.11.1989

Václav Klaus z Ekonomického ústavu Čs. akademie věd měl rozhovor v rakouské televizi. Vyjádřil znepokojení s pomalým postupem reforem shora, který kontrastuje se snahou mnoha nezávislých organizací, ale i satelitních politických stran v Národní frontě - Čs. strany lidové a Čs. strany socialistické.

13.11.1989

Antonín Měšťan, profesor Univerzity ve Freiburgu hovoří o politické apatii v Československu, která je vždy spojena s apatií morální. Nejsou-li pokusy setřást diktaturu úspěšné, nastupuje kolektivní trauma, v zárodku se brzdí jakékoli pokusy, existuje rovnováha strachu.

13.11.1989

Vladimir Velinský, sovětský emigrantský vědec uvádí, že současná Perestrojka v SSSR není zdaleka první, podobných pokusů už bylo vícero. Nyní však jde již o smrtelný záchvat socialismu. Komunisté oklamali sami sebe. Probouzí se národní cítění, boj proti komunistickému systému. Nejvíc je zapotřebí nová evangelizace - společnost i lidé jsou značně zpustošeni.

13.11.1989

Estonský Nejvyšší sovět většinou hlasů rozhodl, že připojení k Sovětskému svazu v roce 1940 bylo nelegální, stejně tak další akty, které následovaly, odporují mezinárodnímu právu.

14.11.1989

Dr. Jiří Vyvadil ze sekretariátu ÚV Čs. strany socialistické odmítl rozhovor, který s ním chtěla natočit stanice BBC.

14.11.1989

Básník Jaromír Hořec napsal sbírku básní o Anežce České, která byla prohlášena za svatou. Vyšla v zahraničí. Doufejme, že si ji budou moci odvézt do vlasti čs. poutníci, až se budou vracet z Říma.

14.11.1989

Vojtěch Dolejší v Rudém právu ostře napadl reformy v SSSR, Maďarsku a Polsku.

14.11.1989

Klub Obroda rozeslal otevřený dopis všem členům KSČ. Vyzývá k nebojácnému postoji uvnitř strany, jak to již mnoho členů projevilo, například svým podpisem pod petici Několik vět.

14.11.1989

Čs. novinář a cestovatel Jaromír Štětina má v sovětské Komsomolské pravdě rozhovor. Říká v něm: "V srpnu 1968 mně bylo 24 let. Už tehdy jsme se ptali: proč jste přijeli? Odpovědi jsme se nikdy nedočkali. Navrhuji uspořádat společnou čs.-sovětskou konferenci a učinit důkladný rozbor nejožehavějších otázek našich vzájemných vztahů. Jedině reformy znamenají a přinesou svobodu slova…"

14.11.1989

Bylo zveřejněno programové prohlášení Demokratické iniciativy, do níž se přijímají členové od 16 let. Opírá se o tradice demokratické ČSR a odkaz TGM. Vychází z dokumentů o lidských právech, usiluje o podporu svobody slova, náboženství, tisku, shromažďování, cestování, odmítá vojenský a okupační zásah v srpnu 1968. Navrhuje ukončit činnost Federálního shromáždění k 1. prosinci, vypsat řádné svobodné volby, přijmout novou ústavu a uspořádat národní referendum a diskusi o celkovém ozdravění životního prostředí, národního zdraví a o spolupráci na širokém národním základě.

14.11.1989

Bratislavský soud zprostil žaloby tři aktivisty, prof. Dr. Miro Kusý byl odsouzen k osmi měsícům vězení (podmíněně na 18 měsíců) za pobuřování a rozvracení republiky.

14.11.1989

Před budovou ministerstva vnitra v Praze došlo k demonstraci, při níž účastníci volali Hnutí za občanskou svobodu bylo, je a bude! Staline, jsi opravdu mrtev? Celkem bylo 14 občanů zadrženo, z nichž Michal Plecitý utržil od policajta ránu obuškem a musel být ošetřen na ortopedickém oddělení v nemocnici na Bulovce.

14.11.1989

Premiér Ladislav Adamec hovořil v parlamentu o plánu čs. vlády, o některých aspektech reformy, mzdových a daňových problémech, o nebezpečí inflace. Uvedl mj. "Do konce roku posoudíme koncepci činnosti jednotného centra. Nemáme k tomu k dispozici model z jiné země a není z čeho se poučit..."

15.11.1989

Cestovatel a spisovatel Jiří Hanzelka vítá rozhodnutí čs. vlády o zrušení výjezdních doložek stejně tak, jako všichni občané. Jde tu o návrat k zdravému rozumu, o návrat do Evropy, do světa. Je to však jen první písmenko v abecedě, musí dále zmizet ostnaté dráty a všechny překážky na cestě ke skutečné demokracii. A ty jsou mnohem obtížnější než zrušení výjezdních doložek. Celkový vývoj je nezadržitelný.

15.11.1989

V Brně se konal pohřeb významného básníka Jana Skácela, který náhle skonal v úterý 7. 11. Nad jeho životem se zamýšlel Milan Uhde. Do obřadní síně se většina truchlících nedostala. Odešel velký národní básník, který získal mnohá ocenění v zahraničí, doma nejenže nebyl nikdy oceněn, ale naopak pronásledován komunistickou mocí. Dvacet let nesměl doma publikovat! Naopak byl zakázán a vykázán z knihoven.

15.11.1989

Člen výboru Čs. demokratické iniciativy Emanuel Mandler uvádí, že byla podána žádost o registraci hnutí jako politické strany. Jejím cílem je pomoci řešit všeobecnou krizi ve společnosti - politickou, morální a hospodářskou. Půjde o novou ústavu právního a demokratického státu, kterou však nemůže projednávat a schvalovat současné Národní shromáždění.

15.11.1989

V Brně proběhla bouřlivá schůze městského výboru Čs. strany socialistické. Nejvíce se hovořilo o protiprávním vstupu okupačních vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. SSSR bude muset uhradit škody způsobené tímto vstupem a následnou okupací naší země. Účastníci vyzývali vedení strany k účinné reformě, kterou musí projít i Čs. strana socialistická. Členové městského výboru Anna Vašíčková a Petr Pospíchal doporučili pořádat nyní podobné besedy častěji. Je mnoho otázek, na něž se musí odpovídat.

15.11.1989

Mluvčí obrodného proudu v Čs. straně lidové Richard Sacher a Bohumír Svoboda odsuzují stanovisko předsednictva této strany, které zvolilo mocenské řešení, nemá ani argumenty, ani ideály a plány. Vyzvali stranu k dialogu, proti represím a zastrašování. "Nejsme frakce, zastáváme názory 80 až 90 % členů strany lidové!"

15.11.1989

Rudé právo prohrálo soudní spor s PhDr. Jiřinou Šiklovou, při němž se prokázalo, že jeho redaktorka Marie Boudová zneužila podkladových materiálů ministerstva vnitra. Obžalované nebylo nic dokázáno a deník RP má do tří dnů uveřejnit opravu.

Paní Jiřina Šiklová k tomu říká: "Vlk se nažral a koza zůstala celá. Vyhodili ze zaměstnání nejen mne, ale i mého syna. Ale osobně jsem ráda, neboť horší by bylo, kdyby mě RP chválilo. Doufejme, že i u nás dojde alespoň k té "glasnosti" a ustane diskreditace novinářské etiky. Měla by přestat spolupráce redakcí novin se Státní bezpečností a orgány ministerstva vnitra, lidé by měli tyto praktiky odmítat a přestat ze sebe dělat voly!"

15.11.1989

Víkendové demonstrace v Teplicích 11. a 12. listopadu proběhly za účasti více než tisíce občanů. Byly mnohem dramatičtější, než psal oficiální tisk. Proti výkřikům "Chceme čistý vzduch, zdravé děti, chceme více kyslíku, jsme proti invazi a okupaci, proti nedýchatelnému vzduchu, proti neschopným funkcionářům, lhostejným k problematice životního prostředí v severních Čechách ..", byla nasazena policie s plynovými maskami a rouškami na obličejích. Bylo zadrženo několik občanů za použití hrubých prostředků policajtů.

15.11.1989

Nepatrný výsledek celé akce se přece jen dostavil: Hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem vydal pokyn k regulaci průmyslových zdrojů znečištění, který se týká 26 velkých podniků, elektráren, tepláren a chemických závodů, kde by se měla snížit jejich výroba, mělo by být spalováno méně sirnaté palivo. Kdo tento pokyn bude dodržovat a kontrolovat jeho plnění - o tom se v něm nepraví ani slovo.

16.11.1989

Tohoto dne se konala ekologická demonstrace také uvnitř Prahy. Dva proudy demonstrujících za životní prostředí prošly Stromovkou, jeden se vydal k velvyslanectví Rumunska a druhý přes Karlův most. Vše se obešlo bez zásahu policie.

16.11.1989

Úvodní článek New York Times se zabývá výsledky jednání čs. parlamentu, kde došlo k roztržce mezi premiérem Ladislavem Adamcem a generálním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem. Podle listu "je jasné, že nyní se musí něco podniknout. Uvolnění cest do zahraničí nestačí, dogmatičtí funkcionáři stále ještě vystačí se svou vyčkávací taktikou".

16.11.1989

Hnutí za občanskou svobodu, které již dříve vydalo svůj manifest Demokracii pro všechny (Rudolf Battěk, Jiří Kantůrek a Jaroslav Šabata) upozorňuje na rozpory mezi zákony a ústavou. Ze Sboru Národní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti byly vytvořeny ozbrojené nástroje jedné strany; je nutné co nejdříve přistoupit k nápravě tohoto stavu novými zákonnými prostředky.

16.11.1989

Západní rozhlas informoval, že Sovětský svaz varoval čs. orgány před odkládáním reforem zejména v politických orgánech. Polovičatost může přinést jen nedozírné následky. Toto varování ve formě poselství bylo předáno čs. místům vysokými představiteli SSSR.

16.11.1989

Spisovatelka Hana Ponická líčí soudní proces v Bratislavě, při němž byla osvobozena a spolu s ní ještě dva aktivisté, zatímco M. Kusému byl vyměřen podmíněný trest:
"Je to sen nebo skutečnost? Přestože jsme věděli, že jsme nevinni, nepočítali jsme s osvobozením. Máme radost z toho, že Ján Čarnogurský se zachoval hrdinně, když odmítl svědectví proti nám, máme radost z účasti Alexandera. Dubčeka a dalších osobností při tomto procesu. Vynikající byla hodinová obhajoba JUDr. Böhma. Po procesu jsme se odebrali k místu, kde byl 21. srpna 1968 zastřelen sovětskými vojsky Petr Legner. Potom jsme se odebrali k budově Univerzity J. A. Komenského, kde došlo k dalšímu zastřelení - Hanky Košanové (dva háky, na nichž byla pamětní deska, ještě zde trčí ze zdi). Byli jsme osvobozeni - zatím jenom my tři… Náš vděk patří mnohým, kteří, ač pronásledováni, nepřestávají usilovat o změny k demokracii a svobodě. Jána Čarnogurského čeká ještě boj, mnohem těžší, než byl ten náš…"

16.11.1989

Pro navrácení původního názvu města Lugansk (jmenovalo se tak od roku 1882 až do roku 1935) se vyslovila většina z 360 tisíc obyvatel ukrajinského města Vorošilovgrad. Pod vlivem veřejného mínění se bývalé město Ždanov jmenuje opět Mariapol, město Uljanovsk je opět Iževskem a město Brežněv nese opět původní název Naberežny čelny. K přejmenování se chystají i další sovětská města.

pátek
17.11.1989
další události

Mluvčí čs. vlády Miroslav Pavel odmítl informace o poselství SSSR vedoucím činitelům ČSSR, jak o něm psaly New York Times. Na schůzi vlády bylo přijato opatření o zastavení jedno a dvoudenních zájezdů do ČSSR ze SSSR, NDR, Maďarska a Polska. Zákaz má platit do I. poloviny roku 1990.

pátek
17.11.1989

Rozhlasové stanice hovoří o přípravách vzpomínkových akcí k 17. listopadu. Zástupci 16 pražských fakult vysokých škol vyzývají mladé lidi a ostatní občany, aby se přišli aktuálně přihlásit k odkazu boje na demokracii a svobodu. Na některých školách byl vyhlášen "děkanský volný den".

pátek
17.11.1989

V zahraničních rozhlasových stanicích, které vysílají do ČSSR je čten již druhý dopis bývalého prorektora brněnské univerzity prof. Milana Jelínka, který adresoval předsedovi vlády a píše v něm o svém neoprávněném zadržování a věznění po 48 hodinách, stěžuje si na hrubé zacházení příslušníků Veřejné bezpečnosti a vězeňského personálu, na hrubé porušování lidských práv a svobod. "Žádám Vás, pane předsedo vlády, abyste dal incidenty co nejrychleji vyšetřit, jinak se obávám o svou osobní bezpečnost."

pátek
17.11.1989

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se konaly pohovory se čtyřmi studenty, kteří se měli provinit při oslavách 28. října. Ze solidarity přišlo před místnost, kde se pohovory konaly, několik desítek studentů, takže jednání kárné komise bylo ovlivněno touto nenadálou událostí. Výsledkem bylo pouze informativní kázání.

pátek
17.11.1989

V rozhovoru s bývalým ministrem zahraničních věcí profesorem Jiřím Hájkem padla otázka, zda lze pozorovat nějaký vývoj uvnitř KSČ? Odpověděl:
Charakter KSČ po roce 1970 byl úplně jiný, než jaký je v ostatních stranách evropských zemí. Bylo vyloučeno mnoho tisíc vzdělaných komunistů, usilujících o reformy v 60. letech. Mnoho jich emigrovalo, ve straně zůstali mnohdy jen kariéristé, ale také lidé bojácní, lhostejní. O určitém vývoji svědčí nedávné jednání parlamentu a závěrečné slovo Ladislava Adamce, naznačující jakési změny a napjatost ve vedení KSČ. Rudé právo přineslo z tohoto zasedání 15. 11. jen neúplné informace.

pátek
17.11.1989

Člen ÚV KSČ Jan Fojtík odletěl do Moskvy, kde jednal s Medvěděvem.

pátek
17.11.1989

Valtr Komárek byl pozván do Moskvy, kde vysvětloval hospodářskou situaci a v zemi a také hovořil o názorech na situaci v srpnu 1968.

pátek
17.11.1989

Richard Sacher, mluvčí progresivního proudu Čs. strany lidové, uvedl v rozhovoru pro zahraniční sdělovací prostředky, že požadují svolání mimořádného sjezdu této strany. Je nutné hájit zájmy věřících občanů, jsme stranou křesťanskou, je nutné se zabývat podněty v papežských encyklikách. Odsuzujeme ty poslance Čs. strany lidové, kteří zvedají v parlamentu při každém hlasování jako první své ruce, žádáme odstoupení těchto lidí. Na sjezdu si budeme sami volit své představitele, ne jako v minulosti: kde se vzali tajemníci, funkcionáři na nejvyšších postech? Takovým tendencím musíme zabránit!

pátek
17.11.1989

V pozdních večerních hodinách vysílají zahraniční rozhlasové stanice první zprávy o studentské demonstraci v Praze, které se zúčastnilo odhadem 10 až 15 tisíc studentů a dalších občanů.

Ze zpravodajství Čs. televize se diváci dozvěděli, že na Národní třídě v Praze musela Veřejná Bezpečnost rozehnat další z protirežimních demonstrací a obnovit zde pořádek.

Západní rozhlasové stanice začaly hovořit o tom, že letošní demonstrace k 17. listopadu byla jiná. Nešlo jen o zásah vodními děly a průběžné zatýkání. Byla použita hrubá síla proti mladým lidem. A snad také jeden z nich zemřel.

Informace se rychle rozšířila mezi lidmi.

sobota
18.11.1989
další události

Od rána hovoří všechny rozhlasové stanice o páteční manifestaci studentů, která začala v Praze na Albertově.

sobota
18.11.1989

Tvrdý zákrok proti pokojným studentům vyvolává silný odpor většiny lidí po celé zemi. Studenti pražských vysokých škol vstupují do stávky, začínají organizovat výjezdy do okolních měst a na venkov, aby vyprávěli o událostech v Praze. Dále sepsali požadavky, které vyjadřují přání většiny: Nechceme nadále vládu komunistů.

sobota
18.11.1989

V Realistickém divadle v Praze se konalo shromáždění, kde bylo čteno prohlášení o událostech 17. listopadu. Studenti DAMU vyzvali ostatní vysoké školy k týdenní stávce. Na veškeré pokusy o dialog odpovídá vedení státu masakrem. Herci Realistického divadla se obracejí ke všem divadlům a spolu s nimi i na ostatní občany s výzvou k celostátní stávce v pondělí 20. listopadu od 12 do 14 hodin.

sobota
18.11.1989

Charta 77 ve svém prohlášení nazývá policií a příslušníky "rudých baretů" Jakešovým Gestapem. Měli by odstoupit všichni, kteří mají na svědomí rozpoutání války proti vlastním občanům. Apeluje na veřejnost, aby požadovala celospolečenský dialog za účasti všech organizací, církví a občanských aktivit. Je třeba jednat okamžitě! Charta 77 se obrací také na světovou veřejnost, aby pomohla tento dialog v Československu řešit. Situace je velmi nebezpečná.

sobota
18.11.1989

Na veřejném koncertě České filharmonie v Praze bylo přečteno prohlášení o odmítnutí spolupráce s Čs. rozhlasem a Čs. televizí. Šéfdirigent Václav Neumann byl pozván na ministerstvo kultury, aby Česká filharmonie hrála v přímém přenosu z Čs. rozhlasu. Odmítl nejen Václav Neumann, ale i dirigent Zdeněk Košler. Toto rozhodnutí přijali posluchači koncertu s bouřlivým potleskem.

sobota
18.11.1989

Na demonstraci v Drážďanech se sypaly jedna otázka za druhou na generálního tajemníka SED Egona Krenze. V projevech demonstrantů zaznělo: "Nikdo z vás se nemůže opřít o lidový mandát! Napříště bude lid rozhodovat a ne vaše jediná strana! Ani Vy, pane Krenzi, nemáte mandát všeho lidu! Žádáme svobodné volby!"

neděle
19.11.1989
další události

Zahraniční rozhlasové vysílačky ze zahraničí informují o událostech 17. listopadu. Po oznámení zprávy o údajném zabití 20letého studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK při demonstraci 17. listopadu, se zvedla nová vlna odporu vůči režimu. V Praze v podchodu na Národní třídě se zapalují svíčky, u sochy sv. Václava se shromažďují demonstranti, ale silné kordony policajtů z pohotovostních pluků je rozhánějí až do večerních hodin. Zahraniční komentátoři hovoří o smrtelných křečích komunistického režimu. Komunisté jednají jako fašisté před 50 lety.

neděle
19.11.1989

Spisovatelka Eva Kantůrková vyzývá předsedu vlády k okamžitému dialogu.
"Teď je ta poslední chvíle, vždyť jste ve Vídni nedávno prohlašoval, že dialog je možný."

neděle
19.11.1989

Jiřina Šiklová byla očitým svědkem demonstrace k 17. listopadu. Již na Albertově se ozývala hesla: Lidi, narovnejte se! Nechceme Jakeše, nechceme kůl v plotě! Zrušte StB! Ať žije Václav Havel, Chceme novou vládu! Nechceme Jakeše a Štěpána! Propusťte Jiřího Rumla! Podepisujte Několik vět!

neděle
19.11.1989

Podle zprávy ČTK bylo při pátečních demonstracích 17. listopadu zadrženo 143 osob, celkem 17 lidí utrpělo zranění, z toho sedm policajtů.

neděle
19.11.1989

Kultura střední Evropy mezi totalitarismem a komercionalismem - byl název vědeckého fóra ve Vratislavi. Součástí byla výstava s ukázkami skutečných a retušovaných fotografií mj. z podpisu paktu Molotov-Hitler-Ribentropp anebo ze Slovenského národního povstání.

neděle
19.11.1989

V Bulharsku došlo k největší demonstraci od roku 1945. Lidé žádají, aby byl bývalý představitel země Todor Žižkov postaven před soud a pohnán za mříže. Demonstranti zapalují jeho portréty.

neděle
19.11.1989

Rumunsko uzavřelo hranice s Maďarskem, které proti tomu podalo protest.

neděle
19.11.1989

Švédský ministr zahraničních věcí by měl odevzdat Václavu Havlovi Cenu Olafa Palmeho, kdyby mu byla povolena cesta do Stockholmu. V opačném, případě se uvažuje o cestě švédského představitele do Československa. Večer potom oznámil Václav Havel, že vzhledem k změněné politické situaci v zemi, zůstane v Praze.

neděle
19.11.1989

Cesta Lecha Walesy je nazývána v USA triumfální. Měl zde již dvacet setkání s nejrůznějšími činiteli a před kongresem USA hovořil o podpoře Polska a požádal kongres o souhlas s půjčkou pro Polsko.

neděle
19.11.1989

Za jednu východoněmeckou marku dostávají nyní občané v SRN pouhých 5 feniků, ale i tak jsou ochotni jezdit za nákupy do SRN. Východoněmecká marka se naprosto zhroutila.

neděle
19.11.1989

Policie zatkla v neděli dopoledne Emanuela Mandlera, představitele nezávislé organizace Demokratická iniciativa.

neděle
19.11.1989

Také v neděli pokračovaly demonstrace v Praze i Bratislavě, při nichž lidé volali "Jakeše do koše!" Zpívaly se oblíbené písničky T.G.Masaryka Ach, synku, synku a Teče voda, teče, jakožto i česká a slovenská hymna.

neděle
19.11.1989

V neděli byla na sousoší sv. Václava vyvěšena státní vlajka s nápisy 17. 11 1939 - 17. 11. 1989. Večer celé sousoší zazářilo stovkami svíček, před sochou zapálená světla tvořila velký kříž. Odtud se odebral zformovaný průvod několika tisíc občanů a když procházel kolem Národního divadla, zdravili jej z prvního patra Nové scény herci, ozývala se hesla Národ sobě!, Děkujeme hercům!, Svobodné volby! Několik desítek tisíc lidí pokračovalo přes most 1. máje na druhou stranu Vltavy. Tam již znovu zasahovaly jednotky policistů a lidé se museli vrátit.

neděle
19.11.1989

Byl zadržen Petr Uhl, který rozšířil nepravdivou informaci o zabití studenta Martina Šmída. Byl obviněn z trestných činů poškozování zájmů republiky v cizině a za šíření poplašné zprávy, kterou předal rozhlasové stanici Svobodná Evropa a tuto zprávu převzaly okamžitě BBC a další stanice ve světě. (další informace)

neděle
19.11.1989

Vysokoškoláci navrhují ustavit vyšetřovací komisi, která by posoudila události 17. listopadu a následující masakr.

neděle
19.11.1989

Slovenské národní divadlo v Bratislavě oznámilo, že hrát nebude a místo toho budou návštěvníci diskutovat k současným událostem, mj. s hercem Milanem Kňažkem. Ten ve svém projevu uvedl, že ředitel, který nestojí za svými herci, není hoden toho, aby nadále řídil divadlo. V Bratislavě se plně ztotožňují s peticemi pražských kolegů a na 10. prosince o mezinárodním Dnu lidských práv navrhují slovenští herci setkat se v Praze.

neděle
19.11.1989

Páteční demonstranti hovoří jako očití svědkové o surovém bití "červených baretů", jak jsou přezdíváni členové pohotovostního pluku SNB, o služebních psech, které neměly náhubky a buldozeru, který na demonstranty najížděl.

neděle
19.11.1989

Václav Havel ve svém vystoupení uvedl, že k dialogu vybízí již 15 let. Nebylo třeba dojít až k tak hořkým koncům. Dosavadní moc si nevzala zatím žádné poučení, dnes sklízí, co zasela během svého totalitního působení a mocenského postoje.

neděle
19.11.1989

V Praze se navrhuje zřídit vládu občanského soužití. Zástupci opozice začali pracovat pod názvem Občanské fórum, jehož přední činitelé jsou způsobilí jednat s představiteli státní moci. Bylo ustaveno již 19. listopadu v Činoherním klubu.

neděle
19.11.1989

Ota Plávková ve slovenském rozhlasu vyzývá ke generálnímu "štrajku", při němž musí silně zaznít, že nechceme současnou vládu, že odmítáme velmocenské postavení jediné komunistické strany, která nechává bít naše děti, ztratila soudnost a rozum? Herečka Jiřina Jirásková vypráví: "Celou noc jsem nespala, vůbec jsem si neuměla představit, jak budu hrát. Místo představení budeme diskutovat s občany, svobodně, aby všichni mohli vyslovit svůj hlas. Věřím, že podobné akce podpoří i herci ostatních divadel".

neděle
19.11.1989

Reportérka Chicago Tribune přinesla rozhovor s ženou, která se zúčastnila demonstrace k 17. listopadu. Policista ji napadl, žena omdlela, táhli ji po zemi a celou dobu tloukli. Jeden z uniformovaných hrdlořezů měl kabát potřísněný krví, jako by byl polit kečupem. Raněné demonstranty odvezli do nemocnice. Zmlácená žena na závěr říká: "Zažila jsem události v roce 1968 a naše děti dnes žijí ve lži o těchto událostech. To nebyla internacionální pomoc, ale násilná okupace mírumilovné země!"

neděle
19.11.1989

V pozdních hodinách vyvracejí zahraniční rozhlasové stanice zprávu o údajném úmrtí studenta Martina Šmída při páteční demonstraci. Oficiální zprávu o tom vydaly společně ČTK, ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství. V Čs. televizi byl rozhovor s dvěma Šmídy shodného jména, jeden z nich měl rozbitý obličej a řekl, že na něj sáhla smrt. Demonstrace se skutečně zúčastnil a byl zbit s ostatními demonstranty.

neděle
19.11.1989

V divadle Semafor se 18. a 19. listopadu nehrálo. 345 diváků vyjádřilo plnou podporu prohlášení pražských umělců. Také další divadla, včetně některých mimopražských, sdělují, že místo divadelních představení se budou konat mítinky spoluobčanů. Ke všem protestům divadelníků se připojují výtvarní umělci a další tvůrci ostatních svazů.

pondělí
20.11.1989
další události

Až do tří hodin po nedělní půlnoci se konalo shromáždění návštěvníků Vinohradského divadla, kde Vlasta Chramostová prohlásila: "Když ne teď, tak kdy? Když ne my, tak kdo?"- což se setkalo s mimořádným potleskem.

pondělí
20.11.1989

Teprve dnes referuje čs. denní tisk o tom, co se událo v pátek a v sobotu. Drží se stále oficiálního zpravodajství ČTK.

Rudé právo hrozí už v titulku, že jde o pokus vyvolat společenský neklid a úvodník je nazvaný Rozhodně proti provokacím.

Pouze deník Lidová demokracie vybočuje z oficiálního tónu informacemi vlastních redaktorů. Uvádí mj., že v historické budově Národního divadla se konalo v neděli představení Prodané nevěsty. Ještě předtím bylo přečteno Prohlášení českých divadelních umělců k událostem 17. 11, které bylo přijato bouřlivým potleskem a minutou ticha. Státní hymnu zazpívalo spontánně celé hlediště doprovázené orchestrem Národního divadla.

pondělí
20.11.1989

Americká velvyslankyně v Praze hovoří o tom, že všichni jsou zde zděšeni tím, jak vláda nemá věci pod kontrolou a proto reaguje tak přehnaně. Americké velvyslanectví posléze oficiálně protestovalo proti vážnému porušování lidských práv. Vyzýváme vládu, aby ukončila pronásledování nevinných občanů, jinak se dostane na smetiště dějin.

Britské ministerstvo zahraničních věcí povolalo čs. velvyslance v Londýně, aby odsoudilo hanebné násilí a brutální útoky čs. policie proti pokojným demonstrantům. Přitom byli zbiti i dva britští novináři. Britská vláda odsuzuje takové pohrdání lidskými právy.

Nizozemské velvyslanectví v Praze zjišťuje pomlácení holandského novináře v Praze při demonstraci 17. 11., byl mu neoprávněně zabaven fotoaparát, vytočen film.

pondělí
20.11.1989

V Praze bylo založeno Nezávislé sdružení novinářů, v němž se již zaregistrovalo 61 členů.

pondělí
20.11.1989

Dnešní vydání Svobodného slova bylo zastaveno, bylo vytištěno pouze 800 kusů. Je v něm otištěno prohlášení předsednictva Čs. strany socialistické a přináší objektivní zpravodajství o událostech 17. listopadu.

Naproti tomu se objevují v Praze nápisy: Rudé právo lže, televize taky! Nechceme Jakeše a další dinosaury! Z dalších nápisů, které se objevují porůznu po celé Praze a připomínají srpen 1968 a počátky okupace. Sanops (státní zdravotnické zařízení pro komunistické pohlaváry) patří dětem! Dělníci, pojďte s námi!

pondělí
20.11.1989

Objevuje se několik desítek různých prohlášení, které sepsaly jednotlivá nezávislá občanská sdružení a iniciativy . Dosavadní požadavky lze shrnout do několika bodů:
1. aby ihned odstoupila vláda a všichni ti, kteří byli ve spojení s okupantskou mocí od 21. srpna 1968,
2. aby byla ustavena vyšetřovací komise událostí kolem 17. listopadu,
3. aby byli propuštěni všichni vězni svědomí, všichni političtí vězni!

Svoje požadavky vytýčili také vysokoškolští studenti. Požadují zveřejňování pravdivých informací a všech požadavků, za něž se staví většina občanských sdružení.

pondělí
20.11.1989

Česká filharmonie přerušila veškerou svou koncertní činnost a vydala své vlastní prohlášení.

pondělí
20.11.1989

Od dnešního dne bude z rozhlasových stanic znít v 17 hodin modlitba Otče náš...

pondělí
20.11.1989

Před procesem s Jánem Čarnogurským, který se má konat 21. listopadu, se objevily ve všech slovenských kostelech letáky, které byly zakrátko vyvěšovány i na ulicích v Bratislavě: "Slováci, probuďte se! Nedovolte nové stalinské procesy! Osvoboďte Jána Čarnogurského!"

pondělí
20.11.1989

Také bratislavští vysokoškoláci začali stávkovat.

pondělí
20.11.1989

Slovenský herec Marián Labuda přečetl v Bratislavě text z pražského mítinku herců, k němuž se okamžitě slovenští herci též připojili.

pondělí
20.11.1989

Švýcarská televize přinesla rozhovor s Otou Šikem, který žije v této zemi od roku 1968. Vyslovil plnou podporu současných požadavků čs. opozice za demokracii a svobodu, za dodržování lidských práv.

úterý
21.11.1989
další události

Zahraniční rozhlasové stanice zaznamenávají první ohlasy ze Sovětského svazu, vlastně první reakce nezávislých organizací. Andrej Sacharov je první mezi podpisy poselství pro OSN, které vyslovuje ostrý protest proti násilí v Československu. Z oficiálního tisku jen Moskevská Tribuna reagovala dopisem určeným Demokratické iniciativě v Praze a telegramem odeslaným vládě ČSSR.

úterý
21.11.1989

Deníky Mladá fronta, Svobodné Slovo, Lidová demokracie a zčásti též Zemědělské noviny stojí plně za požadavky studentů, divadelních umělců a všech nezávislých organizací, jejichž zástupci založili Občanské fórum. Kromě nezávislých organizací a občanských sdružení jsou v něm i členové Čs. strany socialistické a Čs. strany lidové.

Rudé právo přináší zprávu ze zasedání předsednictva ÚV KSČ, které odmítá výzvu k protestním stávkám vysokých a středních škol, stejně tak jako "neuvážené" rozhodnutí divadel narušit svou každodenní práci. Projednalo praktická opatření k zajištění pořádku a klidu...

úterý
21.11.1989

Předseda vlády Ladislav Adamec se poprvé sešel se zástupci vysokoškoláků a občanských organizací. Při těchto jednáních slíbil, že již při podobných demonstracích nedojde k policejním zákrokům, že nebude vyhlašován výjimečný stav.

úterý
21.11.1989

V Bratislavě vzniklo podobné hnutí jakým je v českých zemích Občanské fórum - nese název Veřejnost proti násilí.

úterý
21.11.1989

Věněk Šilhán vyzdvihuje skutečnost, že studenti jsou si vědomi důležitého spojení s dělníky, že se na ně obracejí a zajíždějí za nimi do průmyslových podniků.

úterý
21.11.1989

Brněnský soud měl dnes rozhodnout o dalším osudu vězněného Petra Cibulky. Na 3000 lidí obsadilo budovu soudu a požadovali nezávislé soudy!.

úterý
21.11.1989

Ústřední tajemník Čs. strany socialistické Jan Škoda poskytl redaktoru BBC Janu Hodačovi (bývalému redaktoru Svobodného slova) rozhovor o vyjádření postoje této strany k současným událostem. Ten uvedl, že se připravuje program, s nímž půjde strana do voleb v roce 1990.

úterý
21.11.1989

Kardinál František Tomášek ve svém projevu uvedl: "Ani mně nemůže být lhostejný osud mého národa., Nelze už věřit takovému vedení státu. Povýšeně jsou ignorovány požadavky církve už delší dobu. Rozhodující slovo má stále Státní bezpečnost, přičemž se těmto lidem nedá věřit. Na našich protivnících jsou vidět všechny negativní jevy, s nimiž nechceme mít nic společného. S pomocí Boží jsou i osudy Boží v našich rukou". Prohlášení kardinála bylo čteno na Václavském náměstí.

úterý
21.11.1989

V garážích přenosové techniky v areálu Kavčích hor se sešli zaměstnanci Čs. televize a zveřejnění záběrů z Národní třídy a pravdivé a objektivní zpravodajství. Pohrozili vedení televize účastí na generální stávce, pokud nebudou jejich požadavky splněny.

Vedení zároveň odmítlo požadavek svých zaměstnanců na přímé přenosy z Václavského náměstí. Redakce zábavných pořadů odmítla natáčet a vysílat své pořady a požadovala místo nich dát prostor na obrazovce pro dialog všech nezávislých skupin.

K velkému překvapení vedení televize se záběry z průběhu tohoto shromáždění objevily večer ve vysílání rakouské televize.

úterý
21.11.1989

Také v Brně a Ostravě se konala mnohačetná shromáždění mladých lidí a občanů, vyjadřujících podporu bojkotu divadelních umělců, týdenní studentské stávce, zorganizování protestní generální stávky a zásadních politických reforem.

úterý
21.11.1989

Znovu se sešlo veřejné shromáždění v Teplicích na zimním stadionu, kde se veřejní zástupci snažili odpovídat na otázky kolem životního prostřed v celém Severočeském kraji.

středa
22.11.1989
další události

Titulek Svobodného slova zdůrazňuje to hlavní: Demokracii a humanismus! Deník Lidová demokracie: Heslo dne: ne násilí! Stanoviska pracujících a studentů. Prohlášení kardinála Františka Tomáška - Všemu lidu Československa. Deník Práce je stále ještě střízlivý, opatrný. Rozvahu, klid pořádek - říká hlavní titulek.

Zato Rudé právo je naprosto zpátečnické se svými titulky a články: Anarchie a rozvrat nejsou naším programem, Výzvy k uklidnění situace v Praze nevyslyšeny, Co je a co není demokratické (spíše by se hodil termín "demagogické")..

středa
22.11.1989

Čs. organizace v zahraničí (Rada svobodného Československa, Sokol a další) poslaly dopis prezidentu USA Bushovi; navrhují v něm zastavit pomoc komunistickému režimu, zrušit předběžná jednání o obchodní a kulturní spolupráci, vyslovit se o jasné pozici vůči nespravedlivému komunistickému režimu. Rozšířený výbor Rady svobodného Československa požaduje zrušit monopol KSČ, odsoudit invazi v srpnu 1968, skončit s okupací Československa, vypsat svobodné volby, rozpustit lidové milice, nastolit pluralitní systém. "Jedině za těchto předpokladů je čs. exil ochoten poskytnout všechnu potřebnou pomoc své vlasti, jejím občanům", prohlásil Mojmír Povolný, předseda Rady svobodného Československa.

středa
22.11.1989

Pavel Pecháček, ředitel českého vysílání stanice Svobodná Evropa natáčel v Praze rozhovory z nejmohutnějšího shromáždění, jaké naše hlavní město kdy zažilo.

Od Národního muzea až po dolní část Václavského náměstí se vytvořila kolem 16. hodiny jednolitá lidská řeka, která končila až kdesi na Staroměstském náměstí a v Pařížské ulici - všichni lidé se na Václavské náměstí nemohli vejít! Nad jejich hlavami vlály státní vlajky, zvedaly se transparenty a v rukou mnoha účastníků hořely svíčky.

K mikrofonu na balkoně budovy Melantrichu přistoupil nejprve zástupce redakce Svobodného slova, který přečetl prohlášení Čs. strany socialistické k událostem 17. listopadu.

Po něm hovořil k manifestujícím davům nejprve katolický duchovní a aktivista Václav Malý, který celou manifestaci řídil. Bouřlivě uvítáni byli zástupci Občanského fóra, ustaveného v neděli v pražském Činoherním klubu - Václav Havel a herec Jiří Bartoška (s nimi se jednání zúčastnili mj. hudební skladatel Michael Kocáb, redaktor Mladého světa Michal Horáček a zástupce studentů Martin Mejstřík - vyprávěli o svém setkání s premiérem vlády Ladislavem Adamcem, který začíná chápat nutnost rozsáhlého dialogu s veřejností a prošetření neadekvátního zásahu policie proti demonstraci k 17. listopadu, proto se bude v těchto jednáních dále pokračovat).

Po nich se střídali další řečníci Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Čs. helsinského výboru, Kruhu nezávislé inteligence, Hnutí za občanskou svobodu, Artfóra, klubu Obrody a dalších občanských aktivit.

Manifestace končila zpěvem národní hymny, když se všech nejméně 200 000 účastníků manifestace připojilo k legendární zpěvačce Pražského jara ´68 Martě Kubišové.

středa
22.11.1989

V Bratislavě se konalo rovněž veřejné shromáždění za účasti nejméně 100 000 lidí, které sem pozvalo ustavené občanské sdružení Veřejnost proti násilí. Požaduje celospolečenský dialog, osvobození všech politických vězňů a veřejné vystoupení Alexandra Dubčeka. Bylo přečteno prohlášení kardinála Františka Tomáška Všemu lidu Československa.

středa
22.11.1989

K situaci se vyjadřuje Ladislav Mňačko a naráží na své Opožděné reportáže, když říká, že právě teď se dějí velké věci. Pozor na ty, kteří jsou najednou ochotni k dialogu, celých dvacet let měli na to čas, ten už jim vypršel. Co plánuje Jakeš? A lidé kolem něj? Kdo ho zvolil? Kdo za ním stojí? Může ještě použít armádu a lidové milice? Vždyť by šli komunisté a jejich přisluhovači proti vlastním dětem. Předpokládám, že na ústředním výboru KSČ pošlou Jakeše ke všem čertům. Dnes prý měl narychlo odletět do Moskvy, aby se dozvěděl, jak má složitou situaci zvládnout? Ale už budou zakrátko vládnout jiní, ti, kteří dokáží pohnout s tou obrovskou zátěží kupředu, ti mají budoucnost.

středa
22.11.1989

V zahraničním rozhlase hovoří spisovatel Josef Škvorecký z Kanady: Jsem velice příjemně překvapen událostmi v mé rodné vlasti. Doufám, že moje pořady, které dělám už 16 let, přece jen malou kapičkou prospěly. Komunisté si už nemohou dovolit to, co se stalo v Číně. Dnešní vláda tak jako tak padne, ale vzniknou nové a velké problémy, vždyť naše země byla 40 let drancována.. Teď jde o buď anebo! Tolik bych si přál, aby vznikla situace, aby se nemusela česká díla vydávat v exilu, ale opět doma!

středa
22.11.1989

Bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Hájek, představitel Charty 77: U každé historické události jde o skutečnou pravdu. Jde o pravdivé pochopení důsledků, které k dnešní dějinné události vedly. Naši lidé jsou si dobře vědomi, co znamenalo Pražské jaro nejen pro nás, ale i pro ostatní země východní Evropy. Je správné, pohnat k odpovědnosti ty, kteří dopustili celkový úpadek země a existenčně postihli tisíce rodin a lidí, velmi často vysoce kvalifikovaných a vzdělaných. Obsah reforem musí být zakotven v moderní ústavě, v celém právním řádu. Jde o suverenitu národa, suverenitu jednotlivců, o všechny svobody člověka a občana na základě dávno přijatých mezinárodních dokumentů. Půjde o postupné vytváření demokratického systému samosprávy, kultury a všech ostatních společenských činností.

středa
22.11.1989

Televizní hlasatelka Kamila Moučková (*1928), v době tzv. normalizace nesměla na obrazovku a naopak byla existenčně postižena, oznámila, že vrací vyznamenání Za vynikající práci, kterým byla kdysi oceněna.

středa
22.11.1989

Další shromáždění, opět v prostorách garáží Čs. televize, vyslechlo a podpořilo prohlášení pracovníků redakce Televizních novin. Požadovali na vedení možnost vysílat záběry a objektivní zpravodajství z Prahy, ostře kritizovali odmítnutí natočených filmů studenty FAMU. Velká skupina tvůrčích pracovníků si vynutila odjezd tří přenosových vozů do centra dění v Praze. Ve studiu Kontakt odvysílali šest přímých přenosů, další čtyři byly zcenzurovány.

středa
22.11.1989

Atomový fyzik, dnes topič od doby svého podpisu Charty 77 - Pavel Bratinka, napsal v jugoslávském tisku Mladina: Zeď mezi disidenty a občany u nás konečně padla! Násilí vyvolalo všeobecný odpor a lidové hnutí za občanskou svobodu. Posloucháme sice s obtížemi a rušením zahraniční rozhlasové stanice: Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, Deutsche Welle a BBC. V našem tisku není zatím svoboda. Chybějí nám studie, jak formulovat nový politický program, jak navazovat na demokratické tradice. K takovým studiím a k vypracování nového programu je nutné soustředit nejschopnější síly v zemi.

středa
22.11.1989

Farář Josef Zvěřina se obrací na kardinála Františka Tomáška s výzvou: Vládní orgány se zpronevěřily a nemají už právo za náš lid hovořit! Neschvalujte dosavadní dohody uzavřené mezi církví a čs. vládou, naopak je nutné je co nejrozhodněji odmítnout. V naší zemi dojde k velkým změnám, dnešní vláda nemá žádnou, natožpak morální oporu!

středa
22.11.1989

Členové Městských divadel pražských odmítají prohlášení předsednictva Ústřední rady odborů, které se záměrně distancuje od skutečných problémů a popírá proklamovanou solidaritu s pokrokovou studentskou mládeží, jakož i podporu těsného spojení umělců s pracujícími. Herci žádají pravdivé a úplné informování o současném dění na stránkách odborového tisku, vyšetření brutálního zákroku policie 17. listopadu v Praze a postavení viníků před řádný soud. V podobném duchu se vyjádřili i členové redakce odborového časopisu Svět práce.

středa
22.11.1989

Na aktivu všech pracovníků Národního divadla v Praze byla vyjádřena nedůvěra řediteli Jiřímu Pauerovi, který nesouhlasil se zpřístupněním budov Národního divadla pro diskusi a dialog s veřejností.

středa
22.11.1989

Na Generální prokuratuře ČSR byla již ustavena zvláštní skupina pracovníků, jejímž úkolem bude objektivně zjistit, všestranně ověřit, zhodnotit a posoudit zákonnost postupu policejních sborů proti manifestaci 17. listopadu v Praze. Bylo bezpečně prokázáno, že přitom nedošlo k úmrtí žádné demonstrující osoby, zraněno bylo a lékařské ošetření muselo být poskytnuto celkem 38 osobám, z nichž bylo deset hospitalizováno.

středa
22.11.1989

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty se mj. zabývalo pojetím 140. výročí narození T. G. Masaryka v březnu 1990. Jeho vzpomenutí by se mělo stát součástí širšího procesu překonávání jednostranností při výkladu dějin, k němuž v minulosti docházelo. Půjde v něm o stanovení místa konkrétních historických osobností v zápasech své doby, zhodnocení jejich díla a odkazu pro současnost.

středa
22.11.1989

V Praze, se koná opět manifestace, tentokráte za účasti 300 000 účastníků, kteří zaplnili do 16. hodiny celé Václavské náměstí a přilehlé ulice - Vodičkovu, Jindřišskou, Opletalovou, Ve Smečkách a Krakovskou.

Stejně jako v předchozích dnech se skandují hesla a bylo rozvinuto velké množství transparentů.

Jménem Občanského fóra vystoupil Václav Havel. Uvedl, že v tomto sdružení jsou zastoupeny všechny nezávislé iniciativy, divadelníci, vysokoškoláci, ale také zástupci církví, jakož i dřívější i současní členové KSČ. Situace je nadále otevřená, ale v rukou máme dvě jistoty: už není návratu k totalitnímu systému vlády jedné strany a jsme rozhodnuti žít v demokratické prosperující zemi, která se musí vrátit mezi ostatní země vyspělé Evropy. Jde ještě o to, zabránit násilnému převratu. Proto vyzýváme příslušníky Lidových milicí, aby nevystupovali proti demonstrujícím dělníkům, vyzýváme příslušníky SNB a příslušníky čs. armády, aby nezasahovali proti pokojným demonstracím, naopak potvrdili svá slova, že slouží opravdu lidu.

čtvrtek
23.11.1989
další události

Všechny rozhlasové stanice věnují mimořádnou pozornost událostem v Československu, v jednotlivých městech republiky a zejména v Praze.

čtvrtek
23.11.1989

Již více než 500 podniků v hlavním městě Praze a jejím okolí slibuje plnou podporu stávkujícím studentům, divadelníkům a nově vzniklému Občanskému fóru.

čtvrtek
23.11.1989

Také v Brně probíhají mítinky. Jaroslav Šabata seznámil brněnské občany se stanovisky Občanského fóra. Již byla ustavena brněnská koordinační skupina Občanského fóra, která se má sejít s primátorem Brna. Delegace studentů brněnských vysokých škol jednala se zástupci dvanácti největších podniků v Brně, aby studenti získali jejich podporu pro oprávněné požadavky na všestrannou přestavbu společnosti.

čtvrtek
23.11.1989

Demonstrace se konala také v Bratislavě, kde bylo bouřlivě přijato oznámení, že Ján Čarnogurský, zatčený 17. srpna a držený ve vazbě byl zproštěn viny. Paní Čarnogurská děkovala všem za podporu osvobození jejího manžela. Milan Kňažko, iniciátor hnutí Veřejnost proti násilí, vyslovil naléhavý požadavek: "Chceme vstup do televize a do tisku!" Neustále se ozývalo skandování jména Alexandera Dubčeka.

čtvrtek
23.11.1989

Při dnešní demonstraci se z balkónu Melantricha akademik Miroslav Katětov se vyslovil pro úplný, otevřený a plodný dialog. Publicista Jiří Černý kladl důraz na pravdivost a otevřenost novinářských informací. Protest čs. olympioniků tlumočil bývalý čs. reprezentant Josef Odložil. O tom, že byl vytvořen Čs. koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol informoval Pavel Vágner. Tajemník ústředního výboru Národní fronty Stanislav Křeček řekl, že se těchto shromáždění nezúčastňují kriminální živly, ale rozumní a odpovědní lidé této země, o čemž svědčí i průběh všech dosavadních manifestací.

čtvrtek
23.11.1989

Další manifestace probíhají v celém Československu. Např. v Banské Bystrici, Košicích, Olomouci. V severočeském Mostě se shromáždilo na osm tisíc lidí , aby se seznámili s 28 body návrhů různých opatření, která mají pomoci ozdravit životní prostředí v celém kraji. Měl by se vytvořit samostatný pravomocný orgán, oddělit agendu životního prostředí od ministerstva vnitra. Lidé i tady provolávali hesla požadující odstoupení vlády, svobodu, svobodné volby a demokratický dialog.

čtvrtek
23.11.1989

Švýcarská vláda protestovala proti represím, k nimž došlo v Československu 17. listopadu. Jde o ojedinělý politický akt s ohledem na neutralitu Švýcarska.

čtvrtek
23.11.1989

V týdeníku Moskevské novosti je otištěna stať sovětského spisovatele a poslance Daniela Granina, v níž označuje vpád armád Varšavské smlouvy vedených Sověty 21. srpna 1968 do Československa, za kolektivní vraždu.

Stejný autor ve stejném týdeníku také otiskuje velký článek, nazvaný jako "dopis do Prahy". Ostře odmítá okupaci ČSSR v srpnu 1968, Brežněvova klika zardousila přestavbu a společenské reformy, doba husákovské normalizace byla duchovní paralýzou. Zemi čeká nová katarze a nové hodnocení vývoje. Nelze spoléhat na nynější sovětské vedení, přitom dogmatici a stalinisté nemají šanci získat toto vedení na svou stranu. Dopis končí zvoláním: Svět vám drží palce!

pátek
24.11.1989
další události

Středem pozornosti se stalo opět Václavské náměstí v Praze - dějiště největších demonstrací v zemi.

Dnes zde byl poprvé po dlouhé době na veřejnosti uvítán Alexander Dubček, který se přihlásil svým projevem k Občanskému fóru, jeho myšlenkám o demokracii, svobodě. Neodpustil si však varování "před konfrontačními a extrémistickými tendencemi". Prohlásil mj., že je potěšen, když "ideje socialismu s lidskou tváří žijí v další generaci..."

Jiří Hanzelka z balkonu řekl: "Prošli jsem s Miroslavem Zikmundem mnoho zemí světa, ale to, co prožívám a co vidím tady na Václavském náměstí, to nemá ve světě obdoby. Hovoří se o třítisícovém davu v srdci Evropy. Přátelé, my nejsme dav, my jsme nesmírně silná občanská komunita, vy jste občané vyzbrojení rozumem, vtipem a silou…"

S velkými sympatiemi bylo přijato vystoupení Václava Havla. Znovu zopakoval, že Občanské fórum je připraveno okamžitě zahájit dialog s vedoucími představiteli státu jinde, než na ulici. "Nyní záleží na druhé straně, která je na tahu…"

Dopis kardinála Františka Tomáška byl vyslechnut s náležitou pozorností. Vyjádřil v něm protest proti dezinterpretacím Miroslava Štěpána, představitele pražských komunistů. Plně trvá na svém poselství všem čs. občanům.

Dalšími, kteří přišli na balkon, kam se vchází redakčními místnostmi Svobodného slova, byli Michal Kocáb, Vlasta Chramostová, Věra Čáslavská a zaujalo také vystoupení strojního zámečníka Petra Milera, který sem na demonstraci přivedl na deset tisíc svých kolegů z největšího pražského závodu ČKD: "Vysočany nejsou baštou konzervativních názorů, chceme být součástí pokroku na široké platformě svobody, kterou si dnes už vzít nedáme!"

Celé náměstí vztyčilo ruce se dvěma prsty v podobě písmene "V", když setmělým městem zazněla Modlitba pro Martu opět v podání Marty Kubišové. Ale státní hymna se zpívala na závěr demonstrace ještě jednou - spontánně celým shromážděním - tentokráte s další šansoniérkou Helenou Hegerovou.

pátek
24.11.1989

Svobodné slovo přináší projev ústředního tajemníka Čs. strany socialistické pod titulkem Národní shodu! Vzrůstá počet rezolucí pro obrodu společnosti. Další titulek je rovněž výmluvný. Šance pro 15 miliónů.

Celou stranu ohlasů, názorů a vyjádření otiskuje deník Lidová demokracie. O pokojných manifestacích po celé republice píší Zemědělské noviny.

Deník Práce si nadále ponechává střízlivý tón: Rozhodující jsou zájmy pracujících. Východiska hledat s citem, dále otiskuje bez komentáře ze zasedání ÚRO projev jejího předsedy Miroslava Zavadila, který je proti generální stávce a zuby nehty se drží starých dogmatických pozic, do nichž odborářské předáky dosadila komunistická strana.

Reportáže z míst, kde se odehrávají převratné události, přináší deník Mladá fronta. Výmluvný je článek Dny a noci na Filmové Akademii múzických umění, do celé atmosféry zapadá nový český film "Vážení přátelé, ano", který natočil režisér Dušan Klein podle námětu Ladislava Pecháčka. V Mladé frontě článek o něm má název Obrazy ze současnosti národa českého a nadtitul "Kde není rozum, tam se rozpíná hloupost, vážení přátelé..."

pátek
24.11.1989

Čs. televize večer odvysílala otřesné záběry ze 17. listopadu v Praze na Perštýně a Národní třídě, s nimiž se tak poprvé seznámila čs. veřejnost. Na druhém programu byl odvysílán kritický a velmi otevřený publicistický pořad Sondy, odvysílány byly také další záběry z demonstrací tohoto týdne, rozhovory se studenty, nádhernými mladými lidmi. Svou důvěru si získala televize snímky z ČKD Praha, kde zaměstnanci vypískali vedoucího tajemníka městského výboru KSČ Miroslava Štěpána za jeho projev, v němž uvedl, že vše co dělal, bylo v zájmu jediné strany a že i nadále bude třeba udělat vše pro to, aby název země byl i v budoucnu Československá socialistická republika. "Najednou k nám teď chodíte žadonit o podporu, přitom jsme vás tady celá léta neviděli!"

pátek
24.11.1989

Nejočekávanější zprávy po celý den se ovšem týkaly mimořádného zasedání ústředního výboru KSČ. V 19.30 hodin ohlašují Televizní noviny a po nich celý svět, že Miloš Jakeš a ostatní členové předsednictva i sekretariátu dávají k dispozici své funkce, aby bylo zvoleno nové vedení strany.

Novým generálním tajemníkem se po hlasování stal až dosud nejméně výrazný člen ústředního výboru Karel Urbánek, bývalý výpravčí a později náčelník železniční stanice v Bojkovicích na Moravě. Od roku 1982 vykonával různé stranické funkce, v roce 1988 se stal členem předsednictva ÚV a předsedou komise pro politický systém v zemi. Světové tiskové agentury uvádějí, že patří k těm nemnoha "partajníkům", kteří nejsou spojováni s rokem 1968 a s rozhodnutím "rozdrtit Pražské jaro ´68", nehrál žádnou úlohu v represích posledních dvaceti let.

Ani ostatní členové zvolení do nových funkcí nedávají záruku velkých změn v politice a společnosti, přesto se od nich očekává jednání v zájmu občanských svobod a základních lidských práv.

pátek
24.11.1989

Na velvyslanectví Švédského království v Praze předal ministr zahraničí Sten Anderson dramatikovi Václavu Havlovi Cenu Olafa Palmeho. Označil jej za sjednocující postavu v boji za lidská práva nejen ve své vlastní zemi, poděkoval mu zároveň jménem Socialistické internacionály a Willyho Brandta za jeho důsledné a odvážné jednání ve věci pravdy a demokracie.

Václav Havel ve své odpovědi uvedl, že v Československu jsme se probudili v sovětském bloku jako jedni z posledních. Hlavním důvodem je skutečnost, že jsme zemí stále okupovanou, podobně jako Litva, Lotyšsko a Estonsko. Požádal proto západní státy, aby podpořily emancipační snahy také těchto států. Poděkoval za udělení významného ocenění a ocitoval neobyčejně aktuální výrok Olafa Palmeho: "Demokracie znamená, že vláda spravuje zemi podle svobodně vyjádřených přání obyvatelstva".

sobota
25.11.1989
další události

Všechen domácí a světový tisk přináší o mimořádném zasedání ÚV KSČ obsáhlé referáty.

Večerní Praha vyšla během dne se zvláštním vydáním o stanovisku celoměstského aktivu komunistických organizací v Praze. Vzalo na vědomí odstoupení Miroslava Štěpána ze všech jeho stranických funkcí, požaduje odstoupení také Miroslava Zavadila z jeho funkcí v odborovém hnutí. Přitom oba byli ještě 24. listopadu zvoleni za členy nového předsednictva ÚV KSČ! Pražský aktiv dále žádá v co nejkratším termínu svolání mimořádného sjezdu KSČ s přímou volbou delegátů a po něm zakrátko volají stranické orgány z ostatních krajů a míst. Požaduje také objektivní pravdivé informování společnosti ve všech sdělovacích prostředcích. Toto stanovisko chtěli zástupci pražských komunistů přednést odpoledne na mítinku, který byl svolán na rozlehlou plochu v Praze na Letné.

Večerní Praha k tomu ovšem napsala: "Žel, emoce organizátorů byly momentálně silnější než upřímná snaha po dialogu a delegaci nepustili ke slovu."

sobota
25.11.1989

V pražské Laterně magice v přeplněném sále na tiskové konferenci Občanského fóra měli zahraniční novináři příležitost zaznamenat první bezprostřední reakce na zasedání ÚV KSČ, a to Alexandera Dubčeka, Václava Havla a Jiřího Hájka. Dubček mj. prohlásil, že nepatří k žádné politické straně. Vyjadřuje se na podporu občanských iniciativ. Havel řekl, že jednání ÚV KSČ a jeho usnesení nemohou ovlivnit rozhodnutí o generální stávce, která má manifestační charakter a měla by otevřít cestu k pokojnému vývoji k demokracii. Hájek vyjádřil politování, že k těmto událostem dochází tak pozdě, že Československo v uplynulých dvaceti letech mnoho ztratilo.

sobota
25.11.1989

V tomtéž duchu byl i komentář publicisty A. J. Liehma z Paříže na vlnách západních rozhlasů. Po prvním kole je vyhráno, ale zbývá obrovská spousta práce. Musí dojít k syntéze mezi národy a mezi obdobím 68. roku. Dubček je pouze symbolem, ale někdo musí v zemi vládnout. Husákovští a Jakešovi normalizátoři, když se chápali moci, vykázali desetitisíce lidé z jejich původních pracovních míst na nejpodřadnější práce v zemi. Najít desetitisíce kvalifikovaných lidí, kteří budou řídit na různých úrovních tuto zemi, to nebude do zítřka. Nenarodili jsme se, abychom měli lehký život. Chudáci jsme dneska všichni, ale důležité je, že cesty svobody jsou otevřené, že cesta k demokracii je otevřená.

sobota
25.11.1989

Tisíce lidí ze všech koutů republiky zamířilo v sobotu dopoledne do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Konala se zde mše, zasvěcená svatořečení Anežky České, která byla 12. listopadu prohlášena papežem Janem Pavlem II. za svatou. Hovořil kardinál František Tomášek a jeho proslov sledovaly i další milióny lidí díky přímému přenosu Čs. televize.

sobota
25.11.1989

Těžko odhadnutelné údaje o počtu lidí, kteří se v sobotu odpoledne soustředili na Letenské pláni, se pohybují kolem 750 000 demonstrujících, nad jejichž hlavami vlály desítky čs. vlajek, a tento pohled obletěl ještě v podvečer celý svět. Některé agentury označily pražské shromáždění za největší Hyde Park světa.

Václav Havel označil události, které Praha a celá země prožívá již sedm dní, za velké drama. Po čtyřiceti letech totalitní vlády začali teď manipulovaní občané svobodně myslet a jednat. Dialog s mocí začal.

Po Václavu Havlovi promluvil Alexander Dubček, vystoupili stávkující studenti, ale také zástupci pohotovostní jednotky Veřejné bezpečnosti s tím, že chtějí nadále bojovat jen proti kriminálním živlům, nikoliv proti lidu.

Moderátor shromáždění kněz Václav Malý k projevu mladých policajtů řekl, že bychom se měli naučit odpouštět a nikoliv se mstít. Požádal pak všechny přítomné na větrné Letenské stráni, aby se spolu s ním pomodlili Otče náš, a ty, kteří se modlit neumějí, aby alespoň v duchu vyjádřili těmto myšlenkám podporu.

S velkou odezvou statisíců manifestantů se setkalo oznámení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných o tom, že prezident republiky zastavil trestní stíhání proti Jánu Čarnogurskému, Miroslavu Kusému, Petru Uhlovi a také proti oběma redaktorům Lidových novin Jiřímu Rumlovi a Rudolfu Zemanovi. Ti byli ještě v sobotu propuštěni a dostavili se na tribunu, odkud Jiří Ruml v závěru prohlásil: "Ať žije občan, ať žije svobodný občan, ať žije Fórum svobodných občanů!".

Shromáždění vyslechlo také prognostika Miloše Zemana, který uvedl některá otřesná fakta: Československo se za posledních dvacet let ocitlo z 22. na 72. místě ve světě pokud jde o podíl výdajů na vzdělání na národním důchodu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob z celkového počtu obyvatelstva činí 6 %, takže jsme na 49. místě na světě, dokonce nás předstihuje Nepál se 7 %. Máme největší úmrtnost dospělé populace v Evropě, spadem škodlivin na kilometr čtvereční jsme bezkonkurenčně na prvním místě v Evropě. První místo máme i pokud jde o úmrtnost dospělých mužů a na prvním místě jsou to zejména onkologické choroby, na něž umírají muži i ženy.

Letenskou plání zazněla písnička prvního prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka - Ach synku, synku, v níž se zpívá mj. "Když se ti (kolečko) zlámalo, dej ho spravit, nauč se, synečku, hospodařit…"

sobota
25.11.1989

Čs. vláda na své mimořádné schůzi uložila ministru vnitra, aby byl pozastaven výkon funkce veliteli zásahu 17. listopadu v Praze Na Perštýně a Národní třídě.

Doporučila prezidentu republiky zastavit trestní stíhání, aby prominul zbytky trestů odnětí svobody za trestné činy proti společenskému a státnímu zřízení.

Vláda slibuje urychlit návrh nové ústavy, zákonů o shromažďovacím, spolčovacím a petičním právu, dále tiskového a branného zákona a předložit je ještě do konce roku k veřejné diskusi.

O těchto usneseních hned po schůzi vlády informoval čs. i zahraniční novináře tiskový mluvčí vlády Miroslav Pavel. V diskusi mj. v odpovědích na dotazy uvedl, že nynější premiér vlády Ladislav Adamec vyjadřoval svoji nespokojenost s postupem reforem mnohokrát. Naposledy ve Federálním shromáždění a řekl doslova: "Některé sdělovací prostředky jeho slova cenzurovaly a nevytiskly je tak, jak byla pronesena, což je v historii čs. parlamentarismu věc nevídaná".

sobota
25.11.1989

Pracovníci Čs. televize se přihlásili k zásadám Občanského fóra a podpořili připravovanou generální stávku.

neděle
26.11.1989
další události

Neděle 26. listopadu 1989 byla dalším historickým dnem bouřlivých událostí v Československu, které sleduje celý svět s velkou pozorností. Britská premiérka Margaret Thatcherová uvedla, že události vyvolávají velké naděje, že Československo se může stát skutečně demokratickým státem.

Z dalších ohlasů zahraničního tisku a komentátorů (bez uvádění pramene):
Nynější situace je koncem dlouhého spánku.

Fakulty vysokých škol jsou nadále schopným organizátory stávek, ale politický vývoj musí už začít řídit lidé z Občanského fóra, sdružující vyspělé představitele nezávislých aktivit.

Nestačí usilovat o svobodné volby, je třeba být schopen je organizovat.

Obdobně jako v NDR i v Československu přišel tlak ze dvou stran: od občanů vedených inteligencí a od samých členů komunistické strany, kteří se již nemohli dívat na to, že "perestrojka a glasnosť" jsou jen sovětskou záležitostí.

Je nutné, aby se navrátilo do politického života více než 70 000 reformátorů, kteří byli existenčně postiženi husákovskou normalizací.

Agentura APA (Americká tisková asociace) uvádí slova spisovatele , že v budoucnu zažije Československo posun doprava. Ale sociální problémy, jako je nezaměstnanost, povedou k opětnému vytvoření levicového hnutí. Lidé se musí naučit organizovat a pracovat, starat se sami o sobě, protože taková životní úroveň, jaká je na Západě, musí být zaplacena prací.

Ota Šik nabídl pomoc čs. ekonomům v přípravě ekonomických reforem.

neděle
26.11.1989

U kulatého stolu pozdě večer v Čs. televizi promluvil mj. Valtr Komárek, který jednoznačně vidí další vývoj v tom, že bude zrušen monopol jedné strany, že již jsou zakládány nové spolky a organizace, že novou vládu by měli tvořit odborníci, kteří budou skutečně vládnout, k tomu potřebujeme svobodný tisk a v ekonomice uplatnění zákona hodnoty v celé jeho šíři, jakož i tržní hospodářství. Ekonomika a stát musí nést břemeno nikoli na úkor lidí.

Václav Havel uvedl, že společnost se dostala do pohybu. Je nutné co nejdříve začít s vydáváním nezávislého tisku, jakým mohou být Lidové noviny. Dále formovat novou strukturu společnosti svobodných lidí, kteří si sami budou zakládat své společenské kluby, politické a občanské organizace bez zbytečných okresních a krajských mezičlánků.

Rudé právo a komunistická strana zaostávají za tímto vývojem, naopak jsou jeho brzdou, namísto aby tomu všemu pomohly kupředu.

Nechť si soudruzi uvědomí, že už nic neuřídí postaru. Vzniká nová společnost, občanská společnost svobodných lidí, kteří si sami chtějí spravovat svůj stát, a to na všech místech, v zádech, podnicích. Zakládejme samosprávné orgány, vytvářejme Občanská fóra!

Komunistická strana, chce-li ještě vykonat něco dobrého, pak by měla ze své současné pozice zejména uvolnit svoje prostory, odvolat cenzory, poskytnout dostatek papíru pro svobodný tisk. Věřme, že v této straně jsou i takové síly, které si toto všechno uvědomují a budou takovému novému vývoji pomáhat.

neděle
26.11.1989

Ján Čarnogurský opět svobodně mluví ze Svobodné Evropy. Když ho předtím uvítal Ivan Medek z Vídně. Řekl však, že byl propuštěn z vyšetřovací vazby stejně jako někteří další, ale ještě asi dvacet vězňů svědomí sedí za mřížemi…"

neděle
26.11.1989

Olga Plávková děkuje všem zahraničním rozhlasovým stanicím, které vysílají česky nebo slovensky, za jejich objektivní, aktuální a bezprostřední zpravodajství, rozhovory s občany a politiky, vysílají až mnohdy dojemné reportáže o Lidech, krutě postihovaných komunistickým režimem. To všechno je ohromným povzbuzením pro čs. tisk a jeho novináře. Naučit se zacházet se svobodou!

neděle
26.11.1989

Rudé právo připravilo zvláštní vydání, ve kterém informuje o sobotním zasedání ÚV KSČ, které se rozhodlo svolat mimořádný sjezd na 26. ledna 1990. Má projednat problémy spojené s aktuálními událostmi ve straně i ve společnosti, a zvolit nový ústřední výbor a Ústřední revizní a kontrolní komisi.

Přináší celý projev nového generálního tajemníka Karla Urbánka v televizi, v němž přiznal, jak se strana příliš odtrhla od lidí, od pravdy každodenního života a označuje budoucnost strany za draze vykoupené poučení, ale i kategorický příkaz pro půldruhého miliónů členů KSČ. "Musíme se ovšem rozejít se všemi, kteří zneužívali funkce a své postavení. Chceme zlikvidovat korupci, nezasloužené obohacování..."

Bouřlivá byla atmosféra na sobotním celoměstském aktivu KSČ a třebaže článek je nadepsaný "Komunisté vpřed!", nic nezabrání těm, kteří odmítají ve stovkách být nadále členy strany, která ztratila důvěru, o její autoritě už nelze vůbec mluvit.

K poctě Anežky České je další článek tohoto zvláštního vydání, ale jde pouze o zprávu ČTK o mši, která se konala v Praze v katedrále sv. Víta.

Jinak Rudé právo připomíná, že na sobotní manifestace na Letenské pláni bylo 750 tisíc lidí, že zde vystoupil další zdiskreditovaný komunista Vasil Minorita, ještě jako předseda Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže, že se náhle také uchází o dialog. Alexandr Dubček na Letné "nostalgicky vzpomínal na dobu, kdy vykonával funkci prvního tajemníka strany a dnes podporuje stanoviska Občanského fóra a žádá odvolání dokumentu tzv. Poučení krizového vývoje…" z ledna 1971, jehož výklad přivedl stranu do neřešitelných potíží.

neděle
26.11.1989

V Praze se konalo mimořádné zasedání ústředního výboru Čs. svazu novinářů. Odvolalo z funkce předsedu Jána Riška a členy dosavadního předsednictva, kooptovalo Antona Baláže, šéfredaktora slovenské Slobody, a Jaroslavu Markovou, redaktorku Hospodářských novin, kterou zvolilo novou předsedkyní svazu.

Jde přitom o jakousi "labutí píseň" staronového svazu, v jehož vedení nadále zůstali takoví zprofanovaní novináři jako Zdeněk Hoření, Karel Kvapil, a Pavel Minařík. Považují přitom "současnou společenskou situaci za krizovou, odmítají nařčení, že novináři svou prací způsobili současnou krizi," a najednou také oni novinářští sedmilháři vyzývají ostatní (mezi nimi i stejně zprofanované) novináře, "aby plně, pravdivě a objektivně informovali veřejnost…" a zároveň je žádají, aby v pondělí, na které je vyhlášena celostátní generální stávka, nepřerušovali práci a tím vyjádřili svou podporu politice přestavby a demokratizace".

27.11.1989
další události

Zahraniční tisk píše o národním povstání a vyzdvihuje skutečnost, že "od dětí, narozených po roce 1968 v ČSSR, by to nikdo nečekal." Referuje o jednání komunistů, při němž byli pod veřejným tlakem nuceni někteří činitelé strany odstoupit, zatímco slovenští komunisté vyjadřují nespokojenost s opětovným zvolením Jozefa Lenárta do stranického vedení.

Vysoce je hodnocena manifestace na Letenské pláni, západoněmecký list Welt am Sonntag udává, že co v Polsku trvalo léta, v Maďarsku měsíce a v NDR týdny, tak v Československu se uskutečnilo během osmi dnů: byl proveden první krok k demokracii a svobodě, k rozsáhlým reformám ve společnosti osvobozených lidí. Podle listu boj ještě není u konce. Alexander Dubček opětovně vystupuje a jeho triumf uvádí starou gradu v zoufalství. Lid nezapomněl, že americký prezident Lyndon Johnson 18. srpna 1968 Leonida Brežněva ujistil na jeho dotaz, že Československo patří do sovětské sféry vlivu a proto je nutné tyto politováníhodné kapitoly dějin připomenout.

Moskevská Pravda slovy svého pražského zpravodaje S. Vtorušina upozorňuje, že stále více dělníků se přiklání k myšlence generální stávky, k níž má dojít dnes v pondělí. "Jakým směrem se vychýlí politický barometr, ukáží události příštích dnů", uzavírá obsáhlý článek.

Pařížský list Le Monde uveřejnil článek bývalého čs. novináře Pavla Tigrida, který kritizuje Chartu 77 a vyloučené komunisty po roce 1968, že nebyli schopni dostat se z izolace. Píše: "Neměli ani sílu, ani čas vypracovat politický program. Proto jsou jejich současné požadavky příliš všeobecné: svoboda, pluralismu, demokracie. Nevýhodou je skutečnost, že ani A. Dubček nemá politický program, ani dnes nenavrhuje žádná řešení…" a dále píše o nové roli spisovatele Václava Havla, že "v historii vznikají situace, které jednotlivcům Havlova formátu nedovolí odmítnout politickou roli…"

Římský list La Repubblica označuje nynější vývoj v Československu za proces, který není izolovaný a nezachvacuje jenom jednu zemi, ale celou střední Evropu. Podle jeho slov se rodí nová evropská stabilita. Bloky již nemají velkou budoucnost…"

27.11.1989

Federální vláda odvolala z funkce ústředního ředitele ČsT Libora Batrlu, jmenovala na jeho místo Miroslava Pavla, který byl mluvčím federální vlády. (vedení ČsT)

27.11.1989

V tisku je zveřejněn otevřený dopis občanů NDR, kterým se obracejí na své sousedy Československu. Uvádějí mj.: "Jsme si vědomi, že jsme značnou měrou spoluvinni na násilném přerušení reformního hnutí, vedeného KSČ v roce 1968. Tím byla myšlence socialismu způsobena velká škoda ve světovém měřítku, a byla zmařena jedinečná příležitost socialismus zásadně reformovat v pravou dobu… Tehdejší vedení Jednotné socialistické strany Německa a my jako občané jsme nebyli schopni zabránit násilnému se vměšování do vnitřních záležitostí ČSSR. Litujeme hluboce, že tehdy překročili nezákonně hranice ČSSR rovněž vojáci Lidové armády NDR. Ujišťujeme český a slovenský národ, že jednou provždy zabráníme, aby se čin takového nezákonného druhu kdy mohl opakovat…"

27.11.1989

Generální manifestační stávky, která začala úderem 12. hodiny, se zúčastnila celá Československá republika. Lidé ze všech podniků, úřadů, obchodů, škol a institucí vyšli do ulic s čs. státními vlajkami a transparenty, ne aby zastavili práci, ale aby naopak otočili kolem dějin kupředu, projevili svou jednotnou vůli.

Na Václavském náměstí z budovy Melantrichu se dnes hovořilo takto naposledy - Občanské fórum navrhlo ukončit 27. listopadem celostátní stávkové hnutí. Tentokrát promluvil také ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek a řekl, že "nesmíme zradit velké poselství, které vynesli na slunce naši studenti." Varoval před kompromisy mezi novou skutečností a starou společenskou strukturou. Byly by odrazem politické naivity.

Na manifestaci oznámila Jiřina Jirásková z Vinohradského divadla, že delegace stávkového výboru předala dopis prezidentu republiky, v němž žádá odstoupení premiéra Ladislava Adamce a navrhuje do jeho funkce Valtra Komárka.

Zástupci vysokoškolského studentstva a předseda čs. koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol Martin Mejstřík však oznámili, že budou ve stávce pokračovat, dokud nebudou splněny všechny jejich požadavky. Nato zástupy lidí začaly mohutně skandovat "Ať žijí studenti!" a na závěr zazněl mohutný chór s čs. hymnou a Martou Kubišovou.

27.11.1989

Emigranti herec Pavel Landovský a spisovatel Pavel Kohout překročili dnes odpoledne čs. hranici mezi Rakouskem a ČSSR u Petržalky. Dorazili do Bratislavy a ještě stihli zúčastnit se generální stávky a mohutné manifestace.

Na manifestaci se mj. četl dopis Ladislava Mňačka, v němž píše, že je stále na druhé straně pichlavého drátu a zejména varuje svobodné občany nepodlehnout slibům komunistů, dokud jsou u moci. "Řekněte jim, že chcete žít tak, jak žijí oni už dnes v přepychových vilách a s mnoha výhodami, a ne v megasídlištích, jak žije většina obyvatel našich měst…"

Stávkovalo se celé dvě hodiny a zejména dělníci z výrobních podniků prohlašovali, že tyto prostávkované hodiny nahradí.

28.11.1989

Rada svobodného Československa v USA poslala dopis Občanskému fóru v Praze a v něm mj. uvádí: "Věříme, že tento zápas dovedete do vítězného konce. Těšíme se na setkání v osvobozené a svobodné vlasti…"

28.11.1989

Ministerstvo zahraničních věc í USA protestovalo proti vyhoštění Pavla Pecháčka, ředitele vysílání Svobodné Evropy z Prahy.

28.11.1989

Tenista Ivan Lendl, žijící v USA prohlásil, že přijede za rodiči do Československa a nevylučuje, že bude hrát Davis Cup v roce 1990 za svoji rodnou zemi.

28.11.1989

Sovětský deník Izvěstija přinesl článek, požadující odsouzení událostí ze srpna 1968 a násilnou okupaci Československa. Tento požadavek vznesli někteří poslanci Nejvyššího sovětu, dožadující se odsouzení vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

28.11.1989

Nezávislá maďarská iniciativa a Veřejnost proti násilí v Bratislavě vydaly prohlášení, jímž nesouhlasí s požadavky autonomní oblasti maďarské menšiny na východním Slovensku. Jde o akci nebezpečnou a nepromyšlenou, vede k rozdrobení a rozdělování čs. společnosti.

28.11.1989

Tajemník ústředního výboru Svazu družstevních rolníků Karel Hájek oznámil, že na naléhání mnoha desítek členů bylo rozhodnuto svolat XI. Sjezd družstevních rolníků na 1. prosince ve Sjezdovém paláci kultury v Praze.

28.11.1989

Daniel Šimko, soudní znalec v procesu s Jánem Čarnogurským, zemřel náhle na infarkt před justičním palácem v Bratislavě. Sanitka přijela bez lékaře a bez léků, takže mu nemohla být poskytnuta ani řádná první pomoc.

28.11.1989

Opoziční skupiny v ČSSR požadují propuštění ještě zbývajících 15 politických vězňů.

28.11.1989

Státní podnik Supraphon oznámil, že v nejbližší době nabídne veřejnosti některé tituly ze šedesátých a sedmdesátých let, které byly většinou zakázané, mj. Marty Kubišové Songy a balady, Jaroslava Hutky Stůj břízo zelená, Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka…, Heleny Vondráčkové Přejdi Jordán a Ó, baby, baby, Karla Gotta Hej, páni konšelé a Když jsem byl tenkrát kluk, Waldemara Matušky Musím zpívat dál a desku Krysař.

28.11.1989

Pracovníci Městských divadel pražských ve svém prohlášení požadují urychleně rozhodnout o zrušení Lidových milicí, které jsou ozbrojenou složkou jedné strany. Stejně tak požadují, aby na pracovištích ve všech oborech v nových podmínkách nepůsobily jakékoli politické strany a jejich členové aby pracovali pouze v místech svého bydliště mimo pracoviště.

28.11.1989

Požadavek zaručené rovnosti věřících s ostatními členy naší společnosti bez diskriminace a odluku církve od státu vyslovili ve svém stanovisku členové Výboru církevních a náboženských činitelů, které se konalo v Brně.

28.11.1989

Celostátní koordinační studentský stávkový výbor požaduje ustavení parlamentní komise vyšetřující události kolem 17. listopadu, dále odstoupení zkompromitovaných funkcionářů ze všech veřejných funkcí, zrušení ústavního článku o vedoucí úloze KSČ, dále žádá propuštění všech politických vězňů, vypracování návrhů nových zákonů o spolčování, shromažďování a petičním právu.

28.11.1989

Na tiskové konferenci bezprostředně po jednání delegace Ústředního výboru Národní fronty (vedl ji Bohuslav Kučera, předseda Čs. strany socialistické) a vlády ČSSR (v zastoupení předsedy Ladislava Adamce a Mariána Čalfy) se zástupci Občanského fóra, které vedl Václav Havel, bylo oznámeno, že nová vláda bude především vládou odborníků - profesionálů. Předseda vlády slíbil, že vládu v novém složení navrhne prezidentu republiky do 3. prosince. Vláda také navrhne Federálnímu shromáždění nové zákony a změnu ústavy ve třech článcích: vypustit ustanovení o vedoucí úloze KSČ, o uzavřenosti Národní fronty a vypustit ustanovení tom, že vzdělávání probíhá v duchu marxismu-leninismu.

29.11.1989

Světový tisk, agentury a rozhlasové stanice přinášejí každý den informace a komentáře o politickém a společenském dění v Československu. Namátkou několik titulků: Národní povstání, Demokratická revoluce, Sametová revoluce, Demokratické vzepětí celé čs. veřejnosti, Živela, svobodna Čechoslovačka! Občanské zrání je nutné, V jednotě je síla. Tou silou se dají vytvářet zázraky!

29.11.1989

Spisovatel Pavel Kohout hovoří o neuvěřitelné události: obdržel čs. vízum za 10 minut. "Vítaj domov!" skandovali v Bratislavě, když se ukázal na zdejší manifestaci.

29.11.1989

Další emigrant ekonom Jiří Sláma říká: Čs. exil má k dispozici četné ekonomické studie, jsou k dispozici pro okamžité použití. Můžeme pomoci znovu navázat spojení čs. vědy s vědou světovou. Diskontinuita v některých oborech je značná, Československo hodně zaostalo za světem, ale má předpoklady rychle to zpoždění dohnat. Půjde o to, jak se podaří nové vládě rozhýbat především čs. ekonomiku, podpořit vědu, výzkum, inovace a hlavně zabránit dalšímu úniku chytrých mozků. Ti, kteří se vracejí z ciziny je rozhodně nutné dokázat zapojit do všech aktivit. Všude jsou zapotřebí zahraniční zkušenosti!

29.11.1989

Různé instituce a celostátní svazy vydávají svá oficiální prohlášení, odsuzují nepřiměřený zákrok policejních sborů 17. listopadu a trvají na objektivním vyšetření a potrestání viníků.

Patří mezi ně například Čs. červený kříž (Jsme proti jakémukoliv násilí!) ústřední výbor Svazu českých skladatelů (žádá svolat mimořádný sjezd svého svazu hned v prvních měsících nového roku).

Čs. mírový výbor poslal Michailu Gorbačovovi telegram ve kterém požaduje, aby spolu s prezidentem USA učinili první kroky k rozpuštění vojenských seskupení NATO a Varšavské smlouvy, odvolali příslušníky svých armád z vojenských základen v mnoha zemích Evropy, a v co nejkratší době odvolali všechna okupační vojska z území Československa.

Český svaz ochránců přírody formuluje požadavky, jejichž splnění má vést k větší péči o zanedbanou, zdevastovanou přírodu a nezdravé životní prostředí, mít právo vystupovat před státními orgány při schvalování všech projektů, které se těchto oblastí budou týkat.

29.11.1989

Do filmové distribuce byly s okamžitou platností uvolněny do této doby "trezorované" čs. filmy se závažnou společenskou tématikou: Skřivánci na niti, Ucho, Smuteční slavnost, Den sedmý a osmá noc, Všichni moji rodáci.

29.11.1989

Slovenský aktivista Milan Šimečka hovoří o uvolnění prohibitivní literatury, jejíž seznamy obsahují stovky titulů, které musely být vyřazeny za komunistů ze všech knihoven. Nesmírně důležité je zjištění, kdo všechno se staral o čs. literaturu v exilu. Patří za to obrovský dík nejen Josefu Škvoreckému v Torontu, ale mnoha exilovým nakladatelům ve Švýcarsku, Německu, Velké Británii a dalších zemích. Kdyby jich nebylo, byla by čs. literatura dávno mrtva. Naopak čs. nakladatelství by měla co nejdříve ohlásit, jak chtějí změnit své ediční plány. Cestou k rychlé nápravě je tzv. paperbackové levné vydávání nových knížek autorů, kteří psali do šuplíku nebo vydávali svá díla v samizdatu.

29.11.1989

Aktiv výtvarníků Občanského fóra žádá okamžité odstoupení ministra kultury ČSR a vyslovuje nedůvěru vedení aparátu jeho ministerstva, dále žádá okamžité odstoupení ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. V bouřlivé diskusi byl vypískán náměstek ministra kultury František Stoklasa vzhledem k svým předchozím postojům.

29.11.1989

Pod názvem Výtvarníci na podporu studentů a Občanského fóra byla zahájena v Praze prodejní výstava výtvarných děl - několika set obrazů, grafik, drobných plastik a keramiky od výtvarníků různých tvůrčích skupin. Prostřednictvím podniku Dílo mohou zájemci okamžitě uzavírat s autory smlouvy o nákupu jejich děl. Veškerý výtěžek z této výstavy bude věnován na podporu stávkujícím studentům a Občanskému fóru. Podobnou akci pořádají též výtvarníci v Olomouci.

29.11.1989

Výbor Českomoravské divadelní sekce oznámil, že divadelní stávka se stejnými cíli jako stávka studentů nadále pokračuje. Divadelní jeviště jsou nadále místem setkávání divadelních umělců s občany.

29.11.1989

Alois Indra, jeden z aktivních inspirátorů srpnové okupace 1968, předešel svému odvolání a požádal sám o uvolnění z funkce předsedy Federálního shromáždění. Ve svém dopisu ještě navrhuje uskutečnit volbu nového předsedy na 17. společné schůzi obou sněmoven - Sněmovny národů a Sněmovny lidu, která je svolána na 12. prosinec. Členové tohoto nejvyššího zákonodárného sboru a nejvyššího orgánu státní moci doporučují změny v ústavě, volbu nových soudců do ústavního soudu, ustavení komise z poslanců, která zajistí dohled na vyšetření událostí 17. listopadu 1989.

29.11.1989

Federální shromážděníČs schválilo pod tlakem veřejnosti požadované zrušení monopolu jedné strany, zrušení výuku marxismu-leninismu a Národní frontu jako otevřený systém.

29.11.1989

Občanskému fóru v Praze docházejí stovky telegramů a dopisů, jimiž se jednotlivé podniky a instituce plně staví za programové prohlášení, vysílaného v Čs. televizi 26. listopadu. Mj. také vyzývají k zamezení všech provokací, provolávání vulgárních hesel, napadání veřejných činitelů a poškozování majetku.

Připojují se k návrhu redakce deníku Lidová demokracie na umístění pamětní desky, připomínající tragické události ze 17. listopadu a Národní třídě v podloubí u Mikulandské ulice. (místo na Google Street View)

29.11.1989

Tiskový mluvčí Čs. lidové armády odmítl informace, které kolují mezi veřejností, že by měla být zneužita při řešení složité situace v zemi. Útvary a svazky čs. armády nebyly a nejsou uváděny do vyšších stupňů bojové pohotovosti, plní běžné výcvikové úkoly v mírových posádkách.

Podobné zprávy a spekulace odmítl ve Sněmovně lidu poslanec a ministr národní obrany armádní generál Milan Václavík. Varoval přitom před útoky proti důstojníkům a praporčíkům čs. armády i jejich rodinným příslušníkům.

29.11.1989

Stávkové výbory se mění na mnoha místech ve výbory Občanských fór, které organizují dialog se zástupci nejrůznějších orgánů státní moci.

Písničkář Vladimír Merta na koncertu v pražské Lucerně uvedl, že "musíme zůstat střízlivé a rozumní, abychom mohli čelit nerozumným lidem. Odpovědný občanský postoj vyžaduje nikoli klid ve formě ukolébání ke knedlíkovým dřímotám normalizace, ale klid a rozvahu potřebujeme v příštích dnech. Horké hlavy nejsou dobrým rádcem."

29.11.1989

Významná byla schůzka 29. listopadu 1989 v restauraci Klubu čs. novinářů v Praze, Pařížské ulici, kde se sešli - pouze vyloučení, perzekvovaní novináři, z nichž posléze vznikl Klub novinářů Pražského jara ´68.

Bylo formulováno deset požadavků, odeslaných v dopisu Čs. svazu novinářů a předán byl osobně nové předsedkyni ČSSN Jaroslavě Markové. Mj.: "Žádáme na nynějším Svazu čs. novinářů, aby odsoudil nezákonné čistky a zrušil všechna vyloučení ze Svazu novinářů a omluvil se za postihy vůči nám, bývalým členům."

Jednání iniciativního aktivu se ujal Vlado Kašpar, poslední předseda Ústředí Svazu čs. novinářů.

30.11.1989

Ze Švédska do Prahy se vrátil František Janouch, český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl a zakladatel Nadace Charty 77, a mj. řekl: "Nečekal jsem, že dojde k tolika změnám v tak krátké době. Připadám si jako o vánocích, každý den nové a nové dárky…"

30.11.1989

K nově ustaveným politickým stranám a hnutím se přihlásila sociálně demokratická strana a strana zelených.

30.11.1989

Na základě změn v ústavě ČSSR rozhodlo ministerstvo školství zrušit výuku marxismu-leninismu, stejně tak byl zrušen Ústav marxismu-leninismu Univerzity Karlovy a místo něj bude zřízen Ústav sociálně politických věd. Ruší se nomenklatura učitelů a pedagogů, budou přijímáni uchazeči bez ohledu na stranickou příslušnost, hlavním hlediskem pro přijetí bude odbornost a morální kvality.

30.11.1989

V zahraničním tisku jsou komentovány rozhovory mezi Ladislavem Adamcem a Václavem Havlem jako konstruktivní se snahou najít pozitivní řešení nynějších problémů země.

Sovětský list Litěraturnaja Gazeta se ptá "Kde zůstala KSČ, když vůdci Občanského fóra získali iniciativu na pouličních kolokviích a mezi studentské hesla vnášeli své vlastní myšlenky a požadavky. Vedení KSČ, jak je zřejmé, nepříliš věřilo ve vážnost všeho, k čemu docházelo. Nevidělo upadající autoritu strany mezi lidem, zavíralo oči před beztvárností své politiky. Naopak výzvy jiných stran i společenských a občanských organizací k rovnoprávnému dialogu vyvolávaly mezi komunisty na nejvyšších a dalších mnoha místech jen mlčenlivé podráždění".

30.11.1989

Desetibodový plán kancléře Helmutha Kohla, předpokládající výhledově spolkové uspořádání sjednoceného Německa, se setkává v jednotlivých zemích se širokým souhlasem. Čs. ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo svůj nesouhlas, vyslovilo množství obav a rozpaků. Pro britskou premiérku Thatcherovou není znovusjednocení Německa též na programu dne, Kohlův plán kritizoval i Gorbačovův poradce Vadim Zagladin. Také Ronald Reagan varuje opřed ukvapeností v přístupu k této otázce. Deník USA Today upozorňuje na obavy z ekonomické síly osmdesátimilionové nové země. Profesor státní univerzity v Ohiu Leon Tvaroh prohlásil, že lidská paměť je dlouhá a důsledky velkého obra ve střední Evropě pocítilo na své kůži mnoho lidí německých sousedů.

30.11.1989

Vídeňský list Die Presse napsal, že premiér čs. vlády Ladislav Adamec nemá vůči brilantní taktice Občanského fóra žádnou šanci.

30.11.1989

Britské listy Daily Express a The Guardian konstatují, že změnou o ustanovení o vedoucí úloze KSČ je postup Československa k demokracii rychlejší než v sousední NDR. Generální stávka v celé zemi ve vývoji situace byla rozhodující.

30.11.1989

The Independent oznámil, že novým mluvčím Občanského fóra se stal někdejší rozhlasový novinář a v době normalizace topič Jiří Dienstbier.

30.11.1989

V rozhovoru v italské televizi Jiří Pelikán, který byl v roce 1968 ústředním ředitelem Čs. televize, vyjádřil přesvědčení, že změny, k nimž v Československu za poslední dny došlo. Jsou definitivní. Mezi rokem 1968 a dneškem je podstatný rozdíl: tehdy ovládala zemi Brežněvova doktrína omezené suverenity, nyní je zde Gorbačov, který ponechává národům svobodu volby. Před schůzkou s prezidentem Bushem dal Gorbačov najevo, že si nepřeje "krvavou lázeň" v Praze.

30.11.1989

New York Times oceňuje rychlost změn v Československu, která umožnila vyhnout se polské únavě z dlouhých stávek a demoralizujícího vlivu rozsáhlé emigrace z NDR. Deník Washington Post uvádí, že Alexander Dubček je sice důležitým, politickým symbolem, ale málokdo předpokládá jeho návrat do nějaké významné funkce.

30.11.1989

Zpravodajka americké agentury UPI (United Press International) Patricie Kozová napsala, že "čs. komunistické vedení svolilo, že se vzdá svého 41letého mocenského monopolu a vytvoří koaliční vládu zahrnující i nekomunisty a možná i členy nezávislé opozice. To, že stačilo pouhých jedenáct dnů k přechodu od totalitarismu ke slibu demokracie, svědčí o slabosti komunistické strany bez jejich tanků a obušků".

30.11.1989

Papež Jan Pavel II. vyjádřil naději, že Československo postaví svou budoucnost na křesťanské kultuře.

30.11.1989

Tisk píše otevřeně a svobodně o dramatickém jednání parlamentě, o tom, že mýtus o jednotě KSČ a lidu se zhroutil, že lidé vstupují do Čs. strany lidové, další desítky se hlásí do nově zakládané či obnovované sociální demokracie.

30.11.1989

S domácími i zahraničními novináři hovořili v pražské Laterně magice, kde je sídlo Občanského fóra a jehož novým mluvčím je Jiří Dienstbier (vystřídal kněze Václava Malého), hovořil ekonom Václav Klaus, za studenty Monika Pajerová a zástupce slovenské občanské iniciativy Veřejnost proti násilí V. Ondruš. Obě občanská sdružení - OF a VPN - vydala společné komuniké, shodli se na tom, že další vývoj se bude odehrávat bez jakéhokoliv násilí, jsou suverénními reprezentanty českého a slovenského občanského hnutí a spolupracují na základě společného partnerství s cílem změnit Československo na demokratickou federaci.

30.11.1989

Pokud jde o novou vládu, Občanské fórum nepožaduje žádné ministerské křeslo, ale navrhuje předsedovi vlády, aby ministr národní obrany byl nezkompromitovaný nevoják, a stejně tak ministrem vnitra byl nezkompromitovaný občan civilista, který není členem KSČ.

30.11.1989

Deník Mladá fronta přináší obšírné zpravodajství ze studentského hnutí a velkou pozornost věnuje konferenci, kterou uspořádal Vasil Mohorita, člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ. Ocitl se v palbě otázek až nakonec prohlásil, že požádal ústřední výbor Socialistického svazu mládeže o uvolnění z funkce předsedy tohoto svazu.

30.11.1989

Svobodné slovo přineslo obsáhlý životopis pod názvem "Kdo je Václav Havel".

30.11.1989

Na svém mimořádném zasedání zvolili členové ústředního výboru českého svazu novinářů nové vedení. Předsedou se stal šéfredaktor časopisu Svět v obrazech Zdeněk Hrabica, místopředsedou zástupce šéfredaktora Lidové demokracie Petr Rampír. Všichni členové předsednictva a sekretariátu ĆSN podali demisi, volba nových orgánů se konala tajně. Český svaz novinářů požaduje návrat vyloučených novinářů do redakcí, okamžité přehodnocení postojů novinářských svazů (českého, slovenského a federálního) k těm žurnalistům, jimž bylo z politických důvodů znemožněno vykonávat svobodně své povolání. Jako host vystoupila nová předsedkyně federálního výboru novinářů Jaroslava Marková. Je nutné připravit co nejdříve mimořádný sjezd čs. novinářů a připravit všechny návrhy diskusi do jednotlivých redakcí tisku, rozhlasu a televize.

30.11.1989

Čs. vláda na zasedání kromě schválení plánu rozvoje na rok 1990 schválila zpevnění kursu čs. koruny k převoditelnému rublu na 9,50 Kč a stejně tak změnu kursu k měnám nesocialistických zemí. Uložila ministru vnitra neprodleně zahájit práce na odstranění ženijně technických zařízení zatím pouze na státní hranici s Rakouskem. Čili opět "po česku" - konečně padnou sloupy s ostnatými dráty, nášlapné miny a jiná zařízení, která činila po celá léta z čs. území jedno velké vězení. Kdy k tomu dojde i na hranici mezi SRN? Ptají se komentátoři zahraničních vysílaček.

související texty:

1989 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

ostatní:

rok 1989

1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně

1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí

kalendárium - úvodní strana

autor textu: Miroslav Sígl