www.TOTALITA.cz

Kalendárium roku 1989
červencové události

01.07.1989

Novým ředitelem Čs. rozhlasu byl jmenován Karel Kvapil. Ve funkci nahradil Jána Rišku a působil jen do listopadových událostí. Také v Čs. televizi došlo ke změně: dosavadní ústřední ředitel Jan Zelenka odešel do důchodu a byl vystřídán dosavadním náměstkem Liborem Batrlou.


03.07.1989

Představitelé nezávislých občanských iniciativ (Charta 77, Demokratická iniciativa, Nezávislé mírové sdružení, Klub právní podpory, Mírový klub Johna Lennona, Československý helsinský výbor, Hnutí za občanskou svobodu, Společenství přátel USA, České děti a Křesťanská unie lidských práv) zaslali předsedům vlád a poslaneckým sněmovnám Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a Sovětského svazu dopis se žádostí, aby se oficiálně distancovali od vojenské intervence do Československa v roce 1968. Obdobný dopis zaslal týmž adresátům i Klub za socialistickou přestavbu Obroda.


07.07.1989

V Bukurešti zasedal za účasti generálních tajemníků komunistických stran politický poradní výbor Varšavské smlouvy. Miloš Jakeš ve svém projevu upozornil mimo jiné na to, že v Československu se "aktivizují různé opoziční síly", které usilují o přehodnocení událostí roku 1968 a politický návrat před únor 1948. V této souvislosti vyzval generální tajemníky, aby neodpovídali na dopis, v němž bývalí vedoucí představitelé KSČ Alexander Dubček a Oldřich Černík požadují odsouzení intervence vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Odpověď na dopis by podle Jakeše "k ničemu dobrému nevedla, vyvolala by řadu obtíží a uvnitř strany by nebyla pochopena".


10.07.1989

O přípravě nové ústavy a o tzv. vedoucí úloze KSČ se má konat všelidová diskuse. Charta 77 proto navrhuje, aby o základních principech nové ústavy a zvláště o vedoucí úloze strany a o monopolu jediného státem uznávaného a vyžadovaného světového názoru bylo uspořádáno referendum.


10.07.1989

Na první vrcholné konferenci zemí východního boku od roku 1968, jež se sešla v Rumunsku, zdůraznil sovětský stranický a státní představitel Michail Gorbačov, že každá země má právo na svou vlastní cestu.


12.07.1989

Ministr zahraničních věcí SRN Hans-Dietrich Genscher jednal při své oficiální návštěvě Československa s Milošem Jakešem, prezidentem Gustávem Husákem, předsedou federální vlády Ladislavem Adamcem a ministrem zahraničních věcí J. Johanesem. Při setkání vyjádřil zájem o prohloubení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Reakci čs. režimu na petici Několik vět označil za "nepochopitelnou" (ve Spolkové republice by se takovou záležitostí nikdo déle nezabýval) a vyzval k názorové toleranci. Vyjádřil zklamání nad tím, že bývalému čs. ministrovi zahraničí a signatáři Charty 77 Jiřímu Hájkovi znemožnily čs.úřady vycestovat do západního Německa i přes to, že ho oficiálně pozval spolkový prezident. Zároveň vyslovil naději, že Václav Havel bude moci v říjnu 1989 ve Frankfurtu nad Mohanem osobně převzít Cenu německých knihkupců. Ministr se v Praze rovněž setkal se signatáři Charty 77 a kardinálem Františkem Tomáškem.


17.07.1989

Na shromáždění stranických funkcionářů v Červeném Hrádku vystoupil Miloš Jakeš s projevem o situaci v hospodářství a ve společnosti, v němž doznal postupující krizi režimu. V projevu použil rčení o "kůlu v plotě" a pod tímto názvem se začal i jeho projev šířit, tajně natočený a odvysílaný nejprve ve Svobodné Evropě.


18.07.1989

Petici Několik vět podepsalo až dosud 6700 čs. občanů.


19.07.1989

Na mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě byl promítán americký film Nesnesitelná lehkost bytí, který byl natočen podle románu exilového spisovatele Milana Kundery, jehož dílo bylo v té době v Československu zakázáno.


21.07.1989

Kampaň čs. policie a sdělovacích prostředků, která se rozpoutala, spojuje občanské iniciativy s násilnými akcemi a terorismem. Proti tomu vydala Charta 77 prohlášení nazvané "Kdo seje vítr a kdo má sklidit bouři?", které bylo zasláno generální prokuratuře a všem čs. sdělovacím prostředkům.


23.07.1989

V kanadském Torontu odhalili slavnostně čeští krajané pomník, věnovaný obětem komunismu v Československu. Postarala se o to krajanská charitativní organizace Masaryk Memorial Institute (Masarykův ústav v Torontu). Nálady byly hrazeny z veřejné sbírky. Autorem byl český sochař a exulant Josef Randa.


27.07.1989

Zástupci čs. Nezávislého mírového sdružení odeslali dopis Michailu Gorbačovovi, ve kterém ho žádají, aby se jasně vyjádřil před nadcházejícím 21. srpnem o tehdejší intervenci a veřejně a otevřeně se zřekl nezákonného postupu sovětské vlády a komunistické strany. SSSR by měl zaujmout postoj, který odpovídá současnému vývoji a uvědomit si odpovědnost, která na něm leží.


28.07.1989

V Čs. straně lidové začínají členové diskutovat o jejím současném vedení, které je prodlouženou rukou komunistické strany a používá i její metody, pokud jde o navozování atmosféry strachu a obav z "protilidové činnosti a rozvratných akcí". Vedoucí funkcionáři jsou odtrženi od života členů, k jejich byrokratickému řízení a potlačování kritiky nelze nadále mlčet a také nelze souhlasit s instrukcemi, které posílají svým tajemníkům na okresech a krajích. Tato kritika zazněla především z Jihlavy, ale i z dalších míst země.


28.07.1989

Herec Národního divadla Josef Kemr poslal dopis deníku Rudé právo, v němž odmítl nehorázné pomluvy proti rodině Václava Havla, zejména proti jeho strýci Milošovi, který byl českým podnikatelem a filmovým producentem, majitelem největší prvorepublikové produkční firmy Lucernafilm.
Jeho jméno je spjato se vznikem Barrandovských filmových ateliérů a rozvojem československé kinematografie v období mezi oběma světovými válkami. "Vyzval mne také k účasti na čs. filmovém rozvoji a tvorbě. Za války se točily filmy, probouzející v našich lidech úctu k vlastní zemi, k její historii, Miloš Havel vše financoval. Nabídl spolupráci mnoha našim spisovatelům, hercům a mnohé z nich uchránil před nacistickým vězněním", uvádí herec ve svém dopisu a končí křesťanským Bůh vám žehnej!


31.07.1989

Na pražském náměstí Míru uspořádalo Nezávislé mírové sdružení manifestaci na podporu vězněných odpíračů základní vojenské služby. Demonstranti se dožadovali uzákonění náhradní civilní služby. Na jejich výzvu se uskutečnily podobné demonstrace před budovami čs. velvyslanectví v Londýně, Budapešti, Římě, New Yorku a ve Vídni.



související texty:

1989 - události podrobně:

leden

únor

březen

duben

květen

červen



červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


ostatní:

rok 1989


1948 - události podrobně

1968 - události podrobně

1969 - události podrobně

1970 - události podrobně

1989 - události podrobně

1990 - události podrobně


1955 - úplný seznam výročí

1985 - úplný seznam výročí

1989 - příklady výročí


kalendárium - úvodní strana


autor textu: Miroslav Sígl

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2018 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.